Unikly tajné plány Rusů na jaderný útok: 32 Putinových cílů v Evropě!

Autor: ČTK - 
13. srpna 2024
•
18:29

Rusko plánovalo, jak v případě potenciálního konfliktu s NATO udeřit na místa v Evropě střelami schopnými nést jaderné zbraně. Napsal to dnes list Financial Times (FT), jenž se odkazuje na tajné ruské spisy, které mu poskytly západní zdroje. Dokumenty z let 2008 až 2014 podle něj obsahují seznam cílů pro střely, které mohou nést konvenční nebo taktické jaderné zbraně. Ruští důstojníci ve spisech zdůrazňují výhody úderů s jadernými zbraněmi v rané fázi konfliktu.

Mapy, které vznikly spíše pro prezentační účely než pro operační použití, znázorňují vzorek 32 cílů Severoatlantické aliance v Evropě pro ruské námořní flotily, píše deník.

Například potenciální cíle ruské Baltské flotily podle něj leží převážně v Norsku a Německu. V prezentaci pro důstojníky, která vznikla ještě před současnou rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu, jsou popsány také cíle, jako je západní pobřeží Francie nebo město Barrow-in-Furness v Británii, píše deník.

Taktické jaderné zbraně, které mohou být vystřeleny z pozemních zařízení, plavidel nebo letadel, mají kratší dosah a jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně určené k případnému použití proti Spojeným státům, uvádí deník. Upozorňuje však, že taktické jaderné zbraně mohou uvolnit podstatně více energie než pumy, které USA svrhly na japonská města Nagasaki a Hirošimu v roce 1945.

Dmitrij Medveděv
Válka na Ukrajině Medveděv opět hrozí: Rusko bude usilovat o okupaci dalších území, i když Zelenskyj podepíše mír

V prezentaci je také zmíněna možnost takzvaného demonstrativního úderu – odpálení jaderné zbraně v odlehlé oblasti „v době bezprostřední hrozby agrese“, tedy ještě před skutečným konfliktem, s cílem západní země zastrašit, píše FT. Rusko nikdy nepřiznalo, že by takové údery jeho vojenská doktrína obsahovala.

Uniklé dokumenty dále naznačují, že si Moskva uchovala schopnost nést taktické jaderné zbraně na hladinových plavidlech, a to navzdory dohodě mezi Sovětským svazem a USA z roku 1991 o jejich odstranění, poznamenává Financial Times.

Nedávná ruská vojenská cvičení určená k nácviku použití taktických jaderných zbraní podle listu svědčí o tom, že uniklé spisy jsou v souladu se současnou ruskou vojenskou doktrínou.

Moskva cvičila použití taktických jaderných zbraní

Financial Times už v únoru napsal – také s odvoláním na ruské tajné vojenské spisy, že Moskva nacvičovala použití taktických jaderných zbraní v raných fázích konfliktu s významnou světovou mocností. Práh pro použití taktických jaderných zbraní je v Rusku mnohem nižší, než veřejně prohlašují ruští představitelé, uvedl tehdy deník. Nejnovější odhalení podle něj ukazují, jak si Rusko představovalo konflikt se Západem a plánovalo sérii drtivých úderů v celé západní Evropě.

Analytici, kteří podle FT dokumenty zkoumali, uvedli, že jsou v souladu s tím, jak NATO vyhodnotilo hrozbu úderů střel dlouhého doletu ze strany ruského námořnictva a rychlost, s jakou by se Moskva pravděpodobně uchýlila k použití jaderných zbraní.

Prioritou Ruska by v případě konfliktu s NATO bylo podle dokumentů „oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele“. Což by podle analytiků znamenalo, že by Rusko zaútočilo na civilní místa a kritickou infrastrukturu, jak to provádí na Ukrajině.

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa