Unikly tajné plány Rusů na jaderný útok: 32 Putinových cílů v Evropě!
Rusko plánovalo, jak v případě potenciálního konfliktu s NATO udeřit na místa v Evropě střelami schopnými nést jaderné zbraně. Napsal to dnes list Financial Times (FT), jenž se odkazuje na tajné ruské spisy, které mu poskytly západní zdroje. Dokumenty z let 2008 až 2014 podle něj obsahují seznam cílů pro střely, které mohou nést konvenční nebo taktické jaderné zbraně. Ruští důstojníci ve spisech zdůrazňují výhody úderů s jadernými zbraněmi v rané fázi konfliktu.
Mapy, které vznikly spíše pro prezentační účely než pro operační použití, znázorňují vzorek 32 cílů Severoatlantické aliance v Evropě pro ruské námořní flotily, píše deník.
Například potenciální cíle ruské Baltské flotily podle něj leží převážně v Norsku a Německu. V prezentaci pro důstojníky, která vznikla ještě před současnou rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu, jsou popsány také cíle, jako je západní pobřeží Francie nebo město Barrow-in-Furness v Británii, píše deník.
Taktické jaderné zbraně, které mohou být vystřeleny z pozemních zařízení, plavidel nebo letadel, mají kratší dosah a jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně určené k případnému použití proti Spojeným státům, uvádí deník. Upozorňuje však, že taktické jaderné zbraně mohou uvolnit podstatně více energie než pumy, které USA svrhly na japonská města Nagasaki a Hirošimu v roce 1945.
V prezentaci je také zmíněna možnost takzvaného demonstrativního úderu – odpálení jaderné zbraně v odlehlé oblasti „v době bezprostřední hrozby agrese“, tedy ještě před skutečným konfliktem, s cílem západní země zastrašit, píše FT. Rusko nikdy nepřiznalo, že by takové údery jeho vojenská doktrína obsahovala.
Uniklé dokumenty dále naznačují, že si Moskva uchovala schopnost nést taktické jaderné zbraně na hladinových plavidlech, a to navzdory dohodě mezi Sovětským svazem a USA z roku 1991 o jejich odstranění, poznamenává Financial Times.
Nedávná ruská vojenská cvičení určená k nácviku použití taktických jaderných zbraní podle listu svědčí o tom, že uniklé spisy jsou v souladu se současnou ruskou vojenskou doktrínou.
Moskva cvičila použití taktických jaderných zbraní
Financial Times už v únoru napsal – také s odvoláním na ruské tajné vojenské spisy, že Moskva nacvičovala použití taktických jaderných zbraní v raných fázích konfliktu s významnou světovou mocností. Práh pro použití taktických jaderných zbraní je v Rusku mnohem nižší, než veřejně prohlašují ruští představitelé, uvedl tehdy deník. Nejnovější odhalení podle něj ukazují, jak si Rusko představovalo konflikt se Západem a plánovalo sérii drtivých úderů v celé západní Evropě.
Analytici, kteří podle FT dokumenty zkoumali, uvedli, že jsou v souladu s tím, jak NATO vyhodnotilo hrozbu úderů střel dlouhého doletu ze strany ruského námořnictva a rychlost, s jakou by se Moskva pravděpodobně uchýlila k použití jaderných zbraní.
Prioritou Ruska by v případě konfliktu s NATO bylo podle dokumentů „oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele“. Což by podle analytiků znamenalo, že by Rusko zaútočilo na civilní místa a kritickou infrastrukturu, jak to provádí na Ukrajině.
Ruský plyn se na dodávkách pro hlavního prodejce plynu na Slovensku podílí 33 procenty, řekla ministryně hospodářství Saková. Dříve byl dominantní.
Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.
„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal regionální činitel, který poznamenal, že na místě pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.
Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.
