„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Pro dnešek zpravodajství z války na Ukrajině končíme, opět se přihlásíme v neděli ráno. Dobrou noc.
Klymenko dále uvedl, že vyšetřovatelé v Chersonské oblasti zaznamenali 578 „válečných zločinů“ spáchaných ruskými vojáky a jejich spojenci. Moskva opakovaně odmítla, že by její armáda páchala násilí na civilistech.
Šéf ukrajinské národní policie Ihor Klymenko uvedl, že od osvobození Chersonu zabilo ruské ostřelování ve městě 32 lidí.
„Kdysi nás chtěli zničit hladem, teď tmou a zimou. Ale my se nedáme zlomit,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti Telegram. Poukázal přitom na opakující se ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu z posledních týdnů, které v zemi vyvolaly rozsáhlé výpadky dodávek elektřiny, vody a plynu a vyžádaly si civilní oběti.
Památku obětí hladomoru dnes Ukrajinci uctili zapálením svíček a celonárodní minutou ticha. „Rusové zaplatí za všechny oběti hladomoru a budou se zodpovídat z dnešních zločinů,“ napsal na síti Telegram šéf prezidentovy kanceláře Jermak.
Malé dítě, které mělo teprve 2 dny, bylo zabito při ostřelování ruskými silami. Bylo pohřbeno ve Vilňansku v Záporožské oblasti.
Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.
Několik desítek lidí si dnes odpoledne na Václavském náměstí připomnělo 90. výročí hladomoru na Ukrajině. Při jednom z několika hladomorů, které postihly zemi v první polovině 20. století, zahynuly podle odhadů miliony lidí. Pořadatelé dnešního shromáždění v Praze připomínali paralelu tehdejšího stalinského režimu s Ruskem Vladimira Putina, které v únoru vtrhlo na Ukrajinu, a vyzývali, aby lidé na tehdejší ani dnešní utrpení Ukrajinců nezapomínali.
Nejméně 13 lidí dnes utrpělo zranění při ruském ostřelování ukrajinského města Dnipro. S odvoláním na místní úřady o tom informovala ukrajinská agentura Unian.
„Třináct lidí, kteří byli zraněni v důsledku raketového útoku na Dnipro, se již obrátilo na lékaře. Čtyři jsou v nemocnici. Mezi nimi je i 17letý chlapec,“ řekl šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. „Záchranáři odstraňují sutiny. Mohl by pod nimi být člověk,“ dodal.
Kyjev dnes přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.
„Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability,“ řekl podle agentury DPA ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.
V reakci na ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vznikla nová veřejná sbírka. Její výtěžek poslouží k nákupu svítilen „čelovek“ a turistických vařičů, které pomohou lidem překonat výpadky energie. Informace o sbírce a související výzvu dnes ČTK poskytl divadelník Břetislav Rychlík, který patří k signatářům, stejně jako například Ilnara Dudašová z Ukrajinské iniciativy jižní Moravy.
Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily dalších v součtu více než 20 zajatců. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi dvanácti navrátilci na Ukrajinu také obránci Mariupolu či tři civilisté. Moskva podle agentury TASS informovala o devíti propuštěných.
„Vojáci, kteří bránili Mariupol, černobylskou jadernou elektrárnu a Hadí ostrov, se vracejí domů,“ napsal šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak na komunikační síti Telegram. Mezi propuštěnými jsou podle něj příslušníci námořnictva, národní gardy a teritoriální obrany, pohraničníci a také tři civilisté - včetně muže, který byl považován za nezvěstného.
Podívejte se na nové snímky ukrajinského prezidenta Zelenského na inspekci poničeného města Vyžhorod v Kyjevské oblasti.
V jihoukrajinském Chersonu byly poprvé od osvobození v první polovině listopadu obnoveny dodávky elektřiny, uvedla kancelář prezidenta Zelenského.
V ukrajinské metropoli Kyjevě po ruských útocích z tohoto týdne k dnešnímu dopoledni zůstává bez proudu kolem 130.000 lidí, uvedla městská rada. Vodu již podle ní mají k dispozici všichni obyvatelé a pokračuje také obnova dodávek tepla. V jihoukrajinském Chersonu byly podle prezidentské kanceláře poprvé od osvobození v první polovině listopadu obnoveny dodávky elektřiny.
Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Královéhradecký kraj uvolnil na pomoc uprchlíkům před válkou na Ukrajině více než 166 milionů korun. Jedná se především o náklady na kompenzace za jejich ubytování, peníze na nákup potravin a na stravování uprchlíků a dobrovolníků v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). Suma zahrnuje například i nákupy spacích pytlů či pronájmy. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Situace kolem uprchlické krize je v kraji podle něj obdobná jako v předchozích týdnech, tedy stabilizovaná.
„Z částky 166 milionů korun tvoří většinu náklady na kompenzace za ubytování uprchlíků. Ke konci listopadu 2022 kraj vyplatil přes 161 milionů korun na kompenzacích za jejich ubytování,“ řekl Lechmann.
Krasobruslařky v Kyjevě cvičí i bez elektřiny. S výpadky proudu se musí kvůli okupaci potýkat celá Ukrajina.
Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.
Rusko zřejmě na Ukrajině nasadilo střely, z nichž odstranilo jaderné hlavice. Ve své pravidelné svodce k válce na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. Krok Moskvy podle něj ukazuje na to, že zásoby ruských střel schopných zasáhnout cíle na Ukrajině se tenčí.
Volně dostupné snímky z Ukrajiny ukazují trosky sestřelené ruské řízené střely, kterou je patrně typ Ch-55 (v označení NATO AS-15 Kent). Střela byla vyvinuta v 80. letech jako nosič jaderných hlavic. V případě sestřelené rakety byla jaderná hlavice nejspíše nahrazena jinou výplní.
V ukrajinském Charkově byla téměř zcela obnovena elektřina. Informoval o tom tamní gubernátor Oleh Sinehubov.
V Mariupolu ve čtvrtek explodovalo auto, v němž jel vojenský představitel ruské okupační správy. Ten při výbuchu zemřel, další dva muži, kteří s ním cestovali, byli vážně zraněni. Na síti Telegram o tom informoval zástupce starosty Petro Andrjuščenko, píše web Ukrajinská Pravda.
Dobrá ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval nezvykle ostře kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem, kteří kvůli ruským útokům zůstali bez elektrické energie. Podle ukrajinského prezidenta kyjevské vedení musí vyvinout větší nasazení, napsala agentura Reuters. "Mnoho (lidí) zůstalo bez proudu 20 nebo 30 hodin. Od radnice očekáváme kvalitní práci," uvedl Zelenskyj. Podle něj také někteří představitelé o nouzových místech, kterých je podle úřadů v celé zemi na 4000, lhali. Zelenskyj však další podrobnosti nesdělil.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.