„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme, že jste s námi sledovali dění na válkou zmítané Ukrajině. Další zprávy týkající se ruské agrese vám budeme přinášet zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes zahájila inspekci dvou jaderných zařízení na Ukrajině. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf agentury Rafael Grossi. Inspekce se konají na žádost Kyjeva, který tak reaguje na ruská obvinění, že Ukrajina připravuje takzvanou špinavou bombu.
„Generální ředitel Grossi řekl, že inspektoři zahájili – a brzy dokončí – ověřovací aktivity na dvou místech na Ukrajině,“ oznámila MAAE ve svém prohlášení s tím, že Grossi „později tento týden poskytne své první závěry“ týkající se inspekcí.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského bylo dnes útočníky odpáleno přes 55 střel s plochou dráhou letu, z toho 45 se povedlo sestřelit.
Ukrajinští příslušníci nakládají zásilku vojenské pomoci, dodané v rámci bezpečnostní pomoci Spojených států Ukrajině na mezinárodním letišti Boryspil u Kyjeva.
Putin obvinil Ukrajinu z ohrožení bezpečného koridoru pro lodě s obilím.
Podle tiskových agentur také řekl, že dnešní ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu byly odplatou za sobotní útok na Sevastopol, ale že Rusko ještě nepředvedlo vše, co by mohlo udělat. „Teď všichni brebentí kvůli tomu, co dělá Rusko, ale nepřipomínají, co to (ruské počínání) vyvolalo. A vyvolalo to vytvoření hrozby pro ten humanitární koridor,“ citovala Putina agentura TASS. Právě v koridoru, kterým plují lodě naložené obilím, podle Putina částečně probíhal útok na ruskou flotilu.
„Ty bezpilotní stroje, podvodní a létající drony, se částečně pohybovaly v koridoru, kterým se vyváží obilí z Ukrajiny. Tímto způsobem ohrozily jak naše lodě, které mají zajišťovat bezpečnost exportu obilí, tak civilní lodě, které to uskutečňují,“ uvedl šéf Kremlu. Zároveň označil útok na ruské lodě za neúspěšný, ruští námořníci ho podle něj odrazili.
Ukrajinská armáda sdílela na twitteru video, jak se podařilo sestřelit ruskou Mi-8.
Rusko pozastavilo účast v obilné dohodě kvůli ohrožení bezpečného koridoru. Ten byl částečně využit při útoku na Sevastopol, prohlásil Putin.
Večer agentura Ukrinform informovala, že dodávky elektřiny byly obnoveny v celém Kyjevě. Podle energetické společnosti Ukrenergo platí nicméně určitá nouzová opatření v souvislosti s potřebami energetického systému, a proto mohou být ještě někteří zákazníci dočasně bez proudu. Jak doplnil kyjevský starosta, bez vody večer zůstalo už jen 40 procent obyvatel metropole. Experti z vodárenské společnosti pracují podle něj na „stabilizaci provozu vodáren, co nejdříve to bude možné“.
Hlavní město Ukrajiny bylo dneska masivně ostřelováno. Hasiči mají tak vedle hašení požárů spoustu práce i na odklízení trosek.
Po únorové ruské invazi na Ukrajinu bylo v ukrajinských černomořských přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí a dalších plodin. Propad ukrajinského vývozu obilí kvůli blokádě přístavů vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě.
Ukrajina, která je významným světovým producentem a vývozcem obilí, dodávala před válkou až šest milionů tun obilí měsíčně. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu.
V Kyjevě se potýkají s nedostatkem pitné vody. Na barely s vodou stojí místní dlouhé fronty.
„Rusko střílí na civilní remorkéry v Mykolajivské oblasti a zabilo 2 lidi,“ informuje prostřednictvím The Kyiv Independent ukrajinská armáda. Ukrajinské jižní operační velitelství informovalo 31. října, že ruské síly zasáhly dva civilní vlečné čluny přepravující obilí poblíž Očakova v Mykolajivské oblasti.
Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS. Koridor byl dohodnut letos v létě v rámci dohody umožňující vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z ukrajinských černomořských přístavů zablokovaných po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva tvrdí, že plavba je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.
Plavba má být zablokována až do objasnění sobotního útoku dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. Ruské ministerstvo akci označilo za „teroristický útok“ a tvrdí, že k němu byly zneužity civilní lodě nacházející se v koridoru.
Bělorusko plánuje vytvořit společná výcviková střediska s Ruskem. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval telegramový kanál blízký běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi.
Agentura poznamenala, že tento krok by mohl posílit ruské válečné snažení na Ukrajině. Bělorusko totiž poskytne Moskvě výcvikové zázemí pro nově zmobilizované vojáky. Podle západních analytiků jde o logický krok Moskvy v době, kdy je její armáda vyčerpaná a unavená.
Nový Zéland rozšířil sankce proti Ruské federaci. Na sankčním seznamu je 14 ruských občanů a sedm právnických osob, včetně šéfů zbrojařských společností, a také „členové neonacistických polovojenských skupin“ spojených s Wagner PMC.
Z ukrajinských přístavů vyplulo dnes v rámci dohody o vývozu obilí 12 lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu 16 plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že Turecko je odhodláno dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit, mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale zapochyboval, zda se snaha o její zachování bez ruské účasti může setkat s úspěchem. Turecký ministr obrany v telefonickém rozhovoru svého protějška vyzval, aby Rusko odstoupení od obilné dohody přehodnotilo.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes převzal od ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského vyznamenání. Dojatý premiér uvedl, že to vnímá i jako poctu pro celou Českou republiku.
Čeští lídři, kteří byli dnes na Ukrajině, budou mít zítra kolem osmé ráno brifing po příletu do Česka. Blesk Zprávy budou na místě a budou Vás o pocitech ministrů po setkání s ukrajinskou vládou informovat.
Ukrajina potřebuje jasnou perspektivu vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie, uvedl Fiala v Kyjevě po jednání se Zelenským.
Moldavsko vyhostí pracovníka ruského velvyslanectví v Kišiněvu. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí poté, co na moldavské území dnes ráno dopadla ruská raketa, sestřelená ukrajinskou protivzdušnou obranou. Moskva vzápětí pohrozila Kišiněvu odvetou. „Rusko dá adekvátní odpověď,“ zareagovalo podle agentury TASS na vyhoštění svého diplomata ruské ministerstvo zahraničí.
Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala o zničení dvou ruských bitevních vrtulníků Ka-52 na letišti v Pskovské oblasti na západě Ruska v noci na dnešek. Další dva vrtulníky byly podle rozvědky závažně poškozeny.
Ruská agrese proti Ukrajině si vyžádala životy 7938 civilistů, včetně 430 dětí, dalších 10.897 lidí utrpělo zranění. Uvedl to dnes ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin s odvoláním na poznatky z vyšetřování. Kromě toho bylo do Ruska podle něj deportováno na 9400 ukrajinských dětí. Kostin zdůraznil, že jde pouze o oficiálně potvrzené údaje, podchycené ve vyšetřovacích spisech.
„Vzhledem k tomu, že není možný přístup na okupovaná území, chybí úplný obrázek toho, co se dělo a děje například v Mariupolu. Můžeme jen předpokládat strašná čísla,“ řekl Kostin agentuře Interfax-Ukrajina. Narážel tak na okupované přístavní město u Azovského moře, které Rusové po vpádu na Ukrajinu řadu týdnů obléhali, ostřelovali a bombardovali, než se jim je podařilo dobýt.
Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zranění při dnešních ruských útocích utrpělo nejméně 13 lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. Rusko podle ukrajinských vzdušných sil dnes z bombardérů na ukrajinská města vyslalo přes 50 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a Ch-555. Ukrajinským silám se podařilo sestřelit 44 z nich, uvedla agentura Unian. Rusko dnes na Ukrajinu zaútočilo také raketami S-300 a dělostřelectvem, upřesnil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinského letectva.
„Cíle úderů byly splněny,“ citovala ruská agentura Interfax mluvčího ministerstva Igora Konašenkova. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnešní ostřelování na twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.
Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje dostane zpět 1,4 milionu korun, které prostřednictvím své dceřiné společnosti CZZ investoval do nákupu srpnové zásilky humanitární pomoci pro Ukrajinu. Do konce letošního roku z regionu na Ukrajinu kraj pošle ještě devět elektrocentrál celkem za více než 241.000 korun. ČTK to dnes řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Dnes o pomoci Ukrajině rozhodli krajští zastupitelé. Zásilka elektrocentrál bude další humanitární pomocí Královéhradeckého kraje pro partnerský ukrajinský region Zakarpatská oblast. „Nové centrály půjdou na Ukrajinu v následujících týdnech,“ řekl dnes ČTK Lechmann.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.