„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pro dnešek končí. Pokračuje zase od rána, dobrou noc.
„Zelenského schůzka ve válečném štábu pro dnešek skončila a generál Zalužnyj nebyl vyhozen. Bez ohledu na přání Zelenského a jeho administrativy by to byl mimořádně turbulentní krok,“ komentuje novinář Ilja Ponomarenko spekulace o vyhození vrchního velitele Ozbrojených sil Urajiny. „A hodně štěstí při hledání ochotného kandidáta, který by se chopil Zalužného role,“ dodává žurnalista a spisovatel specializovaný na obranné záležitosti Ukrajiny.
Polští zemědělci z odborového svazu Solidarita plánují generální stávku spojenou s blokádou hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou, která by měla začít příští pátek. Připojují se tak k podobným protestům konaným po celé Evropě.
Zemědělci v Německu, Francii a dalších evropských zemích v posledních dnech protestují proti omezením, která na ně kladou opatření Evropské unie v boji proti klimatickým změnám, rostoucím nákladům i podle nich nepoctivé konkurenci ze zahraničí. Polští zemědělci si stěžují zejména na negativní důsledky dovozu levných potravin ze sousední Ukrajiny, píše Reuters.
Ukrajina kritizuje německou veřejnoprávní televizi ZDF za její nedávné zprávy z jihoukrajinského města Mariupol, které okupuje Rusko. Zpravodaj stanice popsal z místa „velké množství destrukce“ a zároveň řekl, že „město funguje“. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko novináře obvinil z „překrucování reality“. Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu a další média.
„Mariupol není město duchů... Vidíte lidi na ulici, vedou svůj život a jsou otevření,“ řekl ve vysílání moskevský zpravodaj ZDF Armin Coerper z Mariupolu. „Město funguje. Je tady elektřina, topení. Teče teplá voda, funguje internet... Jsou zde otevřené obchody, restaurace,“ řekl. Zároveň upozornil, že ve městě je stále vidět velké množství destrukce. Poznamenal, že zničené části města jsou obnovovány.
ZDF vysíláním z okupovaného města pobouřila ukrajinské úřady, její reportování z Mariupolu kritizovala také některá ukrajinská média. Server Jevropejska pravda napsal, že reportáž zkresluje obraz života v Rusy okupovaném Mariupolu. „Coerper také zmiňuje rekonstrukci města, aniž zdůraznil, že ho zničili Rusové,“ napsal web. Mluvčí ukrajinské diplomacie Nikolenko vyzval stanici, aby cestu do Mariupolu bez povolení Kyjeva vysvětlila. „Porušení ukrajinských zákonů může ovlivnit další aktivity média na Ukrajině,“ napsal dnes na síti X. „Překrucování reality není žurnalistika,“ uvedl Nikolenko.
Evropa bude mít v příštích deseti letech i následujícím období dostatek plynu, a to navzdory odstřihnutí se od Ruska a nynějšímu rozhodnutí Spojených států pozastavit schvalování nových projektů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedli to podle agentury Reuters energetičtí činitelé Evropské unie a analytici. Některé podniky a lobbistické skupiny z plynárenského sektoru však varovaly, že krok USA by mohl ohrozit globální energetickou bezpečnost a podkopat snahy o snižování emisí.
Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu dnes rozhodl, že má pravomoc projednávat spor mezi Ukrajinou a Ruskem týkající se obviňování z genocidy. Moskva tvrdí, že její dva roky trvající vojenská invaze na Ukrajinu měla zabránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Kyjev kvůli tomu k nejvyššímu soudu OSN pro spory mezi státy podal žalobu, protože podle názoru Ukrajiny Rusko svou argumentací zneužívá mezinárodní právo.
Moskva zpochybnila jurisdikci haagského soudu v této kauze.
Gruzínská média odhadují, že od začátku rozsáhlé invaze bylo v bojích na straně Ukrajiny zabito 50-60 gruzínských vojáků, což je pravděpodobně nejvyšší počet obětí ze všech cizích národností bojujících na ukrajinské straně, informuje The Kyiv Independent.
V seznamech na podporu prezidentské kandidatury Borise Naděždina byly i podpisy lidí, kteří už dávno zemřeli, tvrdí Nikolaj Bulajev, místopředseda ústřední volební komise - která ovšem ještě neoznámila rozhodnutí, zda Naděždinovu kandidaturu schválí. Komise se chystá oznámit rozhodnutí 7. února, napsal list Kommersant na svém webu.
„Jsme nejživější z živých. Pokud se někomu na mých podpisových arších zjevují mrtvé duše, pak to přátelé vůbec není otázka ke mně, ale spíše k církvi, k exorcistovi,“ zareagoval Naděždin na sociální síti, kde také zveřejnil snímky dlouhých front lidí čekajících na to, aby mohli podpořit jeho kandidaturu. Podpořilo ji 208 000 lidí a podpisy 105 000 z nich předložil komisi. Exposlanec vzbudil zájem tím, že se otevřeně vyslovuje proti „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině.
Rusko odmítlo ukrajinské žádosti o vydání těl válečných zajatců, kteří podle ruského tvrzení zahynuli na palubě transportního letadla Il-76 ruského vojenského letectva, sestřeleného podle Moskvy ukrajinskými silami. „Ukrajina žádala a nadále žádá o předání těl. Až dosud ruská strana na to nepřistoupila. Proto zůstává aktuální požadavek našeho státu na nestranné mezinárodní vyšetřování nejen okolností pádu letounu Il-76, ale i toho, co vlastně bylo uvnitř - zda lidé, anebo munice, a kdo tam kromě posádky byl,“ prohlásil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov v ukrajinské televizi.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant v odpovědi na otázku, zda je Rusko ochotno předat těla zabitých zajatců Ukrajině, prohlásil, že „momentálně je tato otázka zcela v kompetenci vyšetřovatelů“. Současně prohlásil, že Rusko až dosud v tomto směru neobdrželo žádnou žádost z ukrajinské strany. Peskov také řekl, že až dosud nikdo ve světě nereagoval na výzvy prezidenta Vladimira Putina k mezinárodnímu vyšetřování.
A tady jsou nové snímky z Chersonu, na který mířily další ruské útoky.
Ukrajinská média zveřejnila údajné záběry bojů o Hadí ostrov. Na lodi na videu by měl být nainstalovaný ukrajinský MLRS Uragan.
Gruzínský soud odsoudil k pěti dnům za mřížemi ženu, která potřísnila barvou pravoslavnou ikonu s vyobrazením sovětského diktátora Josifa Stalina. Její čin vyvolal minulý měsíc v hlavním městě Tbilisi velké pobouření a protesty, uvedla dnes agentura Reuters. „Nezastraší mě, boj pokračuje a z vězení odhalím nezákonnost!“ prohlásila podle místních médií Nata Peradzeová.
Bez elektřiny je ve městě v Dněpropetrovské oblasti asi 40.000 lidí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Starosta Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul na telegramu ráno napsal, že bez energie se ocitlo na 100.000 odběratelů, přičemž pro 60.000 z nich se již podařilo dodávky zajistit. Na obnovení sítě se pracuje.
Výpadek proudu zasáhl i dva doly v průmyslovém městě, uvedl Vilkul. Pod zemí uvízla zhruba stovka horníků, které se ale už podařilo dostat na povrch.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a ministerstvo zahraničí dnes potvrdili smrt dvou francouzských dobrovolníků na Ukrajině, o které ve čtvrtek informoval šéf správy jihoukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné ruský útok označil za barbarství.
„Dva francouzští humanitární pracovníci zaplatili za své působení ve prospěch Ukrajinců životem. Tři jsou zraněni,“ uvedl Séjourné, podle kterého se „Rusko bude ze svých zločinů zodpovídat“. Neupřesnil, k jaké organizaci humanitární dobrovolníci patřili.
Ukrajinská první dáma Olena Zelenská se dnes účastní ukrajinsko-německé konference o duševním zdraví a rehabilitaci, která se koná v Berlíně.
Bez elektřiny je ve městě Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti po ruských dronových náletech asi 40 000 lidí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes prohlásil, že na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie šel při vyjednávání až na hranu, ale uhájil stanovisko Maďarska, že nepošle zbraně Ukrajině. V pravidelném pátečním rozhlasovém vystoupení premiér podle agentury MTI tvrdil, že pouze dovolil finančně přispět Kyjevu, aby se nezhroutil ukrajinský stát, a úspěšně zabránil převedení na Ukrajinu unijních peněz určených Maďarsku.
Arménie se už nemůže spoléhat na Rusko jako na svého hlavního obranného a vojenského partnera, uvedl dnes podle agentury Reuters arménský premiér Nikol Pašinjan. Důvodem je podle něj opakované zklamání ze strany Moskvy. Jerevan by měl naopak navázat užší vztahy s Francií a Spojenými státy, domnívá se premiér. Vztahy Západu a Ruska jsou na bodu mrazu mimo jiné v důsledku ruské invaze na Ukrajinu z předloňského února.
Ruská diplomacie dnes kritizovala rozhodnutí Ekvádoru předat zbraně ruské výroby Spojeným státům výměnou za zbraně americké, přičemž ruské zbraně z Ekvádoru budou určené pro Ukrajinu, která už téměř dva roky čelí ruské agresi. Mluvčí ministerstva zahraničí v Moskvě označila ekvádorský postup za „ukvapený“ a učiněný „pod nátlakem“.
„Tak unáhlené rozhodnutí přijala ekvádorská strana pod silným nátlakem zainteresovaných osob z vnějšku,“ řekla Marija Zacharovová podle ruských tiskových agentur.
Putin nařídil uvěznit 12 vývojářů hypersonických technologií za velezradu, informuje BBC.
Zraněný ukrajinský voják poblíž Bachmutu.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu na 25 dronů, z nichž 11 se podařilo sestřelit, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské letectvo hovoří o 24 ruských bezpilotních letounech. Jeden z nich zasáhl elektrickou stanici ve městě Kryvyj Rih v centrální části země, uvedla podle ruskojazyčného serveru BBC energetická firma Ukrenerho.
„Bohužel je poškozena jedna stanice Ukrenerho. V Kryvém Rihu jsou domácnosti i průmysloví odběratelé bez elektřiny,“ uvedla společnost na telegramu. Na místě zasahují záchranáři a škody zjišťují specialisté Ukrenerha.
Ukrajinská armáda začala ženám sloužícím v ozbrojených silách vydávat uniformy, které jsou vyrobené s ohledem na parametry ženského těla. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom informoval server Ukrajinska pravda, podle něhož ukrajinské vojačky dostaly poprvé soupravy letních polních uniforem uzpůsobené ženám.
„V ukrajinské armádě v současné době slouží desítky tisíc žen. Asi 5000 z nich je v první linii. Jejich počet bude narůstat. Už teď pozorujeme rostoucí zájem žen o dobrovolný vstup do ozbrojených sil,“ uvedla náměstkyně ministra obrany Natalija Kalmykovová s poznámkou, že úřady chtějí vytvořit důstojné podmínky pro službu žen v ozbrojených silách.
Okupované oblasti Ukrajiny musí být integrovány do Ruska do roku 2030, uvedl prezident Vladimir Putin. O jeho výroku informoval Kyiv Independent.
Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokrývající dění související s válkou na Ukrajině pokračuje.
Otálení s ratifikací vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může nenávratně poškodit vztahy mezi Maďarskem a Spojenými státy. Ve čtvrtek to uvedli senátoři Jeanne Shaheenová a Thom Tillis, napsala agentura Reuters.
Demokratický senátor Cardin také vyjádřil hluboké znepokojení ohledně zahraniční orientace vlády maďarského premiéra Viktora Orbána. Poukázal, že Orbán až do čtvrtka blokoval unijní pomoc Ukrajině. Balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) nakonec ve čtvrtek v Bruselu jednomyslně schválili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.