„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ramzan Kadyrov podle agentury TASS stáhl svůj návrh propuštění 20 zajatých Ukrajinců výměnou za zrušení sankcí USA proti jeho rodině. Čečenský vůdce si podle ní chtěl jen udělat legraci ze Spojených států a poslechnout si jejich vytáčky. „Spojené státy na to samozřejmě nepřistoupí,“ citovala ho agentura.
Ukrajinská poslankyně Kira Rudyková navrhuje, aby zahraniční státy zabavily ruský majetek v hodnotě více než 6,7 bilionu korun. Tato částka by stačila na podporu napadené země i na její poválečnou obnovu. Podle Rudykové by tak skončily pře o přidělování pomoci.
Nepálská vláda zakázala občanům země cestovat za prací do Ruska a na Ukrajinu kvůli zprávám o úmrtí deseti Nepálců naverbovaných do řad ruské armády, která nyní válčí na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura AP. Podle nepálského ministerstva zahraničí se nechalo od roku 2022 do ruské armády naverbovat asi 200 Nepálců, stovka z nich je nyní nezvěstná.
„Udělování povolení pro pracovní cesty do Ruska a na Ukrajinu bylo dočasně pozastaveno, dokud se nepodaří minimalizovat rizika a ztráty pro Nepálce, kteří míří do válkou zmítaných zemí,“ uvedl podle listu The Guardian zástupce nepálského ministerstva Kabiraj Upreti.
Alexander De Croo a Ursula von der Leyenová dnes také uvedli, že pokud bude Viktor Orbán nadále jménem Maďarska blokovat přiřčení další finanční pomoci napadené Ukrajině, EU by mohla najít způsob, jak jej obejít.
Belgický premiér Alexander De Croo po setkání se členy Evropské komise potvrdil, že prioritou belgického předsednictví v Radě EU je další přiblížení Ukrajiny k nynější sedmadvacítce. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která stála na tiskové konferenci po jeho boku, je rovněž důležité co nejdřív rozhodnout o poskytnutí dalších peněz pro bránící se zemi. Mimořádný summit, který se bude tímto tématem zabývat, se uskuteční 1. února.
Poté, co unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU schválili otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, nastává nová fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí schválit všechny členské státy. Tento vyjednávací rámec by mělo připravit právě belgické předsednictví.
Ukrajinský boxerský šampion a zápasník MMA korejského původu Artem Khan byl krátce po začátku ruské invaze prohlášen za pohřešovaného a později za válečného zajatce. Jeho matka Anna však nyní oznámila, že dostala potvrzení, že je její syn po smrti. V době úmrtí mu bylo 21 let.
Obyvatel Doněcké oblasti shledán vinným ze špionáže pro Rusko byl odsouzen ke dvanácti rokům vězení.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry zásahu ruských protileteckých systémů. Jen tento týden měly být v Doněcké oblasti zasaženy tři tyto systémy.
Vládce autonomního Čečenska na ruském severním Kavkazu Ramzan Kadyrov nabídl Spojeným státům 20 zajatých Ukrajinců výměnou za zrušení sankcí, které USA uvalily na jeho rodinu. Informovala o tom dnes ruská média. Kadyrov podle nich nabídku učinil prostřednictvím bývalého amerického zpravodajského důstojníka Williama Scotta Rittera, který zavítal do čečenské metropole Grozného.
„Máme zajímavou nabídku pro našeho hosta. Máme zajatce, kterých jsme se zmocnili v Doněcku a Luhansku (na východě Ukrajiny). Předám seznam našemu hostu. Pokud zruší sankce uvalené na moji matku a dcery, lidi a koně, kteří se ničím neprovinili, a pokud přidají špetku sankcí proti mně, tak ty osoby předáme,“ prohlásil Kadyrov podle ruské státní agentury RIA Novosti.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov si telefonoval se svým lotyšským protějškem Andrisem Sprudsem. Hovořili spolu o vytvoření dronové koalice, která by měla zajistit větší produkci bezpilotních letounů.
Rusko na Ukrajině znovu zaútočilo na tepelnou elektrárnu provozovanou společností DTEK. Podnik, který je největší energetickou firmou v zemi, o tom dnes informoval s podrobnostmi, že Rusové zranili pět jejích zaměstnanců.
Ukrajinská ambasáda v Česku upozornila na techniku, kterou Česko předalo Ukrajině.
Ruská ústřední volební komise dnes zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.
Komise na seznam kandidátů schválila Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé. Oba kandidáty nominovaly jejich strany na prosincových sjezdech, napsala agentura Interfax.
Při ukrajinském ostřelování ruského pohraničního města Belgorod 30. prosince, den po nejmasivnějším ruském útoku na ukrajinská města v posledních měsících, zahynulo 25 lidí, včetně pěti dětí, více než stovka osob byla zraněna. Obyvatelé města si stěžovali na uzamčené protiletecké kryty: během ostřelování nebylo možné se schovat do sklepů, píše ruská redakce britské stanice BBC a ptá se, proč jsou lidé připraveni o možnost ukrýt se na bezpečném místě a co dělají úřady.
Rusko použilo proti Ukrajině rakety dodané ze Severní Koreje, uvedl dnes na sociální síti poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Potvrdil dřívější vyjádření Bílého domu, napsala agentura Reuters. O tom, že Rusové ostřelovali Charkovskou oblast na východě země raketami, které nebyly ruské výroby, hovořil v ukrajinské televizi i šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat se nicméně dnes v médiích vyjádřil, že dosud nemůže potvrdit informace o nasazení severokorejských raket na ukrajinských bojištích.
Devizové rezervy Ukrajiny za loňský rok stouply o 42 procent na 40,5 miliardy USD (913,7 miliardy Kč), a to díky bezprecedentní finanční pomoci ze zahraničí. Uvedla to dnes ukrajinská centrální banka. Kyjev od začátku ruské invaze z předloňského února z velké části spoléhá na vojenskou a finanční pomoc od západních spojenců. Politické spory ale zpozdily uvolnění velké části balíčku pomoci pro letošní rok.
Během dnešního ostřelování Chersonu byly zraněny 4 osoby, informuje s odkazem na kancelář generálního prokurátora ukrajinské radio Hromadske.
Export z Ukrajiny by letos měl vyrůst o 9 procent a v roce 2025 o 19,4 procenta. Očekává to ukrajinská ministryně ekonomiky a místopředsedkyně vlády Julija Svyrydenková, podle které to naznačuje růst z konce roku 2023.
Ruské drony byly v noci na dnešek sestřeleny nad šesti z 24 oblastí země – Mykolajivskou, Chersonskou, Dněpropetrovskou, Čerkaskou, Kirovohradskou a Chmelnyckou –, uvedlo letectvo, pod které spadá protivzdušná obrana.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připomněl svou návštěvu 110. mechanizované brigády v Avdijivce. „Navštívil jsem ji minulý týden, abych poděkoval bojovníkům (…) Jsem na ně hrdý! Děkuji všem, kdo bojuje za život Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj .
Rusko podle amerického Institutu pro studium války začalo vyjednávat s Alžírskem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty o otevření ruských kulturních center v těchto zemích. Podle analytiků jde o snahu Ruska zvýšit svůj vliv v tomto regionu. Evropské země tuto snahu v kontextu války kritizují.
Na sociálních sítích se šíří zprávy z ukrajinských zdrojů, že během včerejších ukrajinských útoků na Krymu měl zemřít náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Nicméně informace nejsou potvrzené.
Takhle příslušníci ukrajinské armády zneškodňují íránské drony Šahíd, které Rusové posílají na Ukrajinu.
Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat nedokázal potvrdit, že Rusko na Ukrajině použilo rakety ze Severní Koreje. Podle něj budou muset fragmenty rakety teprve prozkoumat experti a určit jejich původ.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.