Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, dnes naše zpravodajství z války na Ukrajině končí. Znovu se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.

USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 175 milionů dolarů, uvedl podle AP Washington. Dál jednají o rozsáhlejší pomoci napadené zemi.

Moskevský soud prodloužil vazbu spolupředsedy nezávislého hnutí Golos, které monitoruje volby v Rusku. Grigorij Melkoňjanc zůstane za mřížemi do 17. dubna příštího roku. Přitom se očekává, že prezidentské volby v zemi budou v polovině března. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a TASS. Bezpečnostní složky Melkoňjance zatkly v srpnu před tehdejšími regionálními volbami, viní ho ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací. Čelný představitel Golosu vinu odmítá.

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 vyhlásila s platností od 1. ledna embargo na ruské diamanty. Zhruba od 1. března se přidají i další omezení a nepřímý dovoz ruských drahokamů, uvedla skupina podle agentury Reuters. Zákaz se netýká diamantů pro průmyslové využití.

Americký prezident Joe Biden uvedl, že pomoc Kyjevu je podle něj potřeba schválit před svátky.

Učitelka Martina Bednářová prohrála pracovněprávní spor se Základní školou Na Dlouhém lánu, která jí dala výpověď po jejím zpochybňování ruských válečných zločinů před žáky. Platnost výpovědi dnes pravomocně potvrdil pražský městský soud. Češtinářka čelí kvůli svým výrokům o dění na Ukrajině rovněž obžalobě za popírání genocidia. Obvodní soud ji původně osvobodil s odkazem na svobodu projevu, odvolací senát ale trestní kauzu v říjnu vrátil k dalšímu dokazování.

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého ukrajinského poslance Illju Kyvu, který zastával silně proruské pozice a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na svůj zdroj napsala, že ukrajinská tajná služba zorganizovala jeho zastřelení.

„Likvidace arcizrádce, kolaboranta a propagandisty Illji Kyvy je speciální operací SBU,“ citovala agentura Unian svůj zdroj z bezpečnostních složek.

Pokud americký Kongres do konce roku neschválí další podporu Ukrajině, bude muset východoevropská země v lednu uvažovat o seškrtání vládních výdajů. Podle agentury Unian to řekla předsedkyně rozpočtového výboru ukrajinského parlamentu Roksolana Pidlasová. Podle ní je ale realističtější scénář, že Kongres pomoc zemi bránící se druhým rokem ruské vojenské agresi schválí.

V centru okupovaného Luhanska na východní Ukrajině dnes vybuchl automobil s proruským politikem Olegem Popovem, který z atentátu vyvázl se zraněním. Napsala to dnes ruská a ukrajinská média.

Británie dnes rozšířila svůj protiruský sankční seznam o 46 osob a společností v několika zemích, které jsou podle Londýna součástí dodavatelských řetězců ruské armády a přispívají tak k pokračující ruské agresi na Ukrajině. Nové oznámení se týká entit v Číně, Turecku, Srbsku i Uzbekistánu, uvádí agentura Reuters s odvoláním na britské ministerstvo zahraničí.

Putin dnes dopoledne zahájil svou návštěvu Spojených arabských emirátů. Dnes má navštívit také Saúdskou Arábii. Očekává se, že v obou zemích bude jednat o vývoji těžby ropy, válce, kterou vede Rusko na Ukrajině, či konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

Po zahájení invaze na Ukrajině Putin omezil své cesty do zahraničí, mimo jiné kvůli zatykači, který na něj v souvislosti se zavlečením ukrajinských dětí do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). SAE ani Saúdská Arábie však jurisdikci soudu na svém území neuznávají, takže ruskému prezidentovi by nemělo hrozit zadržení, připomněla agentura AP.

Putin navštíví hlavní město SAE Abú Zabí, kde s ním bude jednat prezident Muhammad bin Zajd Nahaján. V Saúdské Arábii ho přijme korunní princ Muhammad bin Salmán Saúd.

Rusové by se nejraději svého prezidenta Vladimira Putina zeptali, kdy skončí válka proti Ukrajině, vyplývá z průzkumu nezávislého střediska Levada. Otázka ohledně ukončení „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině, a nastolení míru v průzkumu s náskokem „vyhrála“ před jinými dotazy.

V průzkumu se 21 procent dotázaných vyjádřilo, že by prezidentovi chtěli položit otázku související s ukončením války proti Ukrajině v různé variantě: Kdy bude mír? Kdy skončí speciální vojenská operace? Kdy vyhrajeme? Co dělá režim pro ukončení operace? Kdy skončí mobilizace?

Otázka ukončení války se ukázala mnohem důležitější pro Rusy než jiné otázky. Například jen osm procent dotázaných se zajímalo o penze, výši důchodů, životní úroveň penzistů, sociální programy, dostupné bydlení, nízkou kvalitu služeb ve zdravotnictví a školství, napsala o poznatcích z průzkumu agentura Unian. Sedm procent dotázaných by se ptalo na nízké platy a životní úroveň. Šest procent by si přálo se Putina zeptat, kdy se vzdá moci a jak vidí budoucnost Ruska, anebo na rostoucí ceny.

Putin 14. prosince předstoupí před kamery a mikrofony, aby poprvé od rozpoutání války proti Ukrajině odpovídal v přímém přenosu na otázky vybraných novinářů a zástupců veřejnosti.

Trosky sestřelených dronů v různých ukrajinských oblastech poškodily domy a podniky, uvedla v prohlášení kancelář ukrajinského prezidenta. Škody jsou podle ní i na zařízeních infrastruktury, která ale blíže nespecifikovala, a na plynovodu v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Nejsou hlášení žádní mrtví.

Policie obvinila desítky lidí z ČR a Ukrajiny za podvody vůči prodávajícím na internetových bazarech. Podle vyšetřovatelů získaly dva gangy trestnou činností zhruba 123 milionů korun tak, že svým obětem ukradly bankovní identitu. Na tiskové konferenci to dnes uvedl šéf Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha.

Hlavou jednoho z gangů byla žena, která už v Česku uzavřela dohodu o vině a trestu, v níž souhlasila s 5,5 roku vězení a peněžitým trestem šesti milionů korun.

„K zásadním zásahům proti pachatelům došlo na území Ukrajiny,“ popsal Brejcha s tím, že zákroky nebyly jednoduché. Pachatelé si vytvořili opevněné call centrum. Při domovních prohlídkách zajistili policisté počítače, telefony, auta a peníze v celkové výši zhruba pěti milionů korun.

Organizované skupiny vytvářely podle kriminalistů napodobeniny webových stránek existujících přepravních společností - zejména DPD, Zásilkovny a České pošty - a také bank. Cílem bylo zmocnit se přístupových údajů do internetového bankovnictví. Oběti podvodů si pachatelé tipovali na inzertních portálech typu Bazoš, Vinted, Sbazar či Facebook Marketplace.

Za veřejné schvalování válečných zločinů dnes Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na 2,5 roku. Trestného činu se podle nepravomocného rozsudku dopustil tím, že měl na květnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí na batohu nášivku s logem ruské Wagnerovy skupiny. Jašek se dnešního jednání nezúčastnil. Za nošení nášivky byl souzen i v minulosti, i tehdy ho soud potrestal podmínkou. Odvolací soud ale tehdejší rozsudek zrušil a případ vrátil policii k došetření.

„Pan obžalovaný si byl velmi dobře vědom významu a odkazu nášivky Wagnerovy skupiny, a právě proto si ji na shromáždění vzal, aby tak vyjádřil svůj postoj k válečným zločinům,“ konstatovala soudkyně Eva Švíglerová. „Pan obžalovaný si musí uvědomit, že svoboda projevu má v demokratické společnosti své meze. Ochranu svobody projevu nelze poskytovat projevům, které ospravedlňují násilí a které šíří násilí a nenávist,“ dodala.

Jaškovi hrozilo za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia maximálně tříleté vězení. Švíglerová přihlédla k tomu, že dosud nebyl pravomocně odsouzen za žádný trestný čin, a uložený trest označila za výchovný. Nášivka s logem skupiny by také podle verdiktu měla propadnout státu. Soudkyně uvedla, že Jašek zaslal žádost o odročení jednání kvůli tomu, že nemá obhájce, té ale Švíglerová nevyhověla.

„Veřejně známou informaci, že v rámci ruské invaze na Ukrajině (...) dochází k páchání válečných zločinů, potvrdila již dne 23. září 2022 vyšetřovací komise OSN,“ uvedla mimo jiné soudkyně.

Americký prezident Joe Biden a další lídři skupiny hospodářsky vyspělých zemí G7 budou dnes na dálku debatovat o podpoře Ukrajiny či vývoji bojů na Blízkém východě. K jejich videokonferenci se připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Bidenův záměr posílat Ukrajině další dodávky však komplikují kongresoví republikáni, kteří chtějí omezit výdaje rozpočtu. Další ukrajinští spojenci ze skupiny G7 opakují, že v podpoře nehodlají polevit, ačkoli se válka protahuje a ukrajinská ofenziva nepřinesla očekávané pokroky.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu vyslalo celkem 48 bezpilotních letounů, uvedlo dnes v prohlášení ukrajinské letectvo. Protivzdušné obraně se podle něj podařilo sestřelit 41 dronů předtím, než dosáhly cíle.

„V noci na 6. prosince 2023 okupanti zaútočili na Ukrajinu drony typu Šáhed ze dvou směrů - mysu Čauda na Krymu a Kurské oblasti v Ruské federaci,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu. Neupřesnilo, co se stalo se sedmi drony, které protivzdušná obrana nesestřelila.

Ukrajinským vojákům, kteří od začátku ruské invaze do země dostali vyznamenání Hrdina Ukrajiny, i rodinám padlých, kteří ho získali posmrtně, stát poskytne byty. Podle ukrajinských médií to dnes oznámil prezident Zelenskyj, jenž první certifikáty na bydlení už předal. Od loňského 24. února, kdy do země vpadla ruská vojska, podle něj obdrželo nejvyšší státní vyznamenání 360 vojáků, přičemž 210 z nich ho udělil in memoriam.

„Stát se musí postarat o všechny, kteří ho brání, a zajistit všechny jejich potřeby. A nejde jen o řádnou výstroj a zbraně - jde také o sociální ochranu a důstojnou podporu našich vojáků, našich hrdinů,“ uvedl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda během slavnostního setkání s vyznamenanými vojáky a příbuznými padlých bojovníků.

Prezident podle agentury Interfax-Ukrajina předal prvních dvanáct dekretů na bydlení žijícím vojákům a devět certifikátů rodinám padlých bojovníků v předvečer Dne ozbrojených sil. Další je mají dostat v budoucnu. „Cílem této iniciativy je realizovat jednoduchý princip ,Ukrajina chrání ty, kteří chrání Ukrajinu',“ prohlásil Zelenskyj.

V Rusku byli poprvé odsouzeni dva armádní činitelé za to, že neudělali dost pro odvrácení útoku ze strany Ukrajiny. Uvedl to deník Kommersant. Soud poslal na čtyři roky do vězení podplukovníka Anatolije Bondareva a majora Dmitrije Dmitrakova za to, že porušili pravidla bojové pohotovosti pro případ nečekaného útoku na ruské území.

Oba muži podle soudu neudělali dost pro odvrácení útoku z loňského dubna, kdy byl zasažen sklad munice a armádní techniky u vesnice Staraja Nelidovka v ruské Belgorodské oblasti. Výbuchy podle listu Kommersant způsobily smrt sedmi ruských vojáků a zranění dalších 43 armádních příslušníků. Při útoku bylo kromě toho zničeno 15 kusů armádní techniky. Podle Kommersantu byl útok veden z ukrajinské Charkovské oblasti raketami Točka-U.

Zákonodárci v USA se o nové peníze pro Ukrajinu ostře přeli a jejich schválení je během plánovaného středečního hlasování nepravděpodobné. Nejvýše postavený republikán v Senátu Mitch McConnel své kolegy vyzval, aby pro zákon, který nebude obsahovat změny v azylové politice, nezvedali ruku.

„Rozhodli se ohrozit financování pro Ukrajinu a budou s tím muset žít, až bude Vladimir Putin pochodovat na Kyjev a na Evropu,“ kritizoval postoj republikánů demokratický senátor Chris Murphy. Na schválení pomoci apeloval i Bílý dům.