„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Prezident Volodymyr Zelenskyj s účastí na summitu NATO v červnu souhlasil, ale neupřesnil, zda přijede osobně, nebo se zúčastní „online“. Pozvání přišlo od generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
Město Pokrovsk v Doněcké oblasti, které zasáhla ruská střela.
Dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil v bojích s ruskými silami u východoukrajinského Charkova upadli do ruského zajetí, napsal dnes britský server The Telegraph. Jsou to podle něj patrně první Američané v ruském zajetí.
Oba muži, devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. Během tvrdých bojů, odehrávajících se minulý týden severovýchodně od Charkova, je Rusové zajali.
Dvojice se přidala k rostoucímu počtu vojenských dobrovolníků ze Západu, které zajaly ruské síly, včetně přinejmenším dvou Britů, Aidena Aslina a Shauna Pinnera. Ty soud samozvané Doněcké lidové republiky jako „žoldnéře“ odsoudil k trestu smrti.
Zajetí Američanů může podle serveru posloužit Kremlu jako důkaz, že se Spojené státy přímo zapojují do války, a ruský prezident Vladimir Putin zřejmě bude požadovat od Ameriky významné ústupky za osvobození zajatců.
Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo ukrajinské síly nasazené v Severodoněcku v Donbasu, že maří snahy umožnit civilistům ukrývajícím se v chemické továrně odejít do bezpečí. Podle proruských separatistů se v závodu Azot ukrývá až 1200 lidí, ukrajinská strana tvrdí, že jich je kolem pěti stovek, píše agentura Reuters.
Ruské síly se snaží dostat pod kontrolu Severodoněck, aby pak zcela ovládly dvě ukrajinské oblasti kontrolované proruskými separatisty. Moskva letos v únoru uznala nezávislost těchto regionů, Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.
Rusko uvedlo, že dnes ze závodu Azot otevřelo humanitární koridor, aby jím civilisté mohli odejít na území pod kontrolou ruských jednotek. Obvinilo ukrajinské jednotky, že humanitární koridor nerespektují a civilisty využívají jako lidské štíty. „Nic nebrání tomu, aby civilisté odešli ... až na rozhodnutí, které udělaly samotné úřady v Kyjevě,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Reuters uvádí, že tvrzení ruské strany není možné ověřit. Ukrajina popírá obvinění, že civilisty využívá jako lidské štíty.
Generální štáb: Protiofenzíva může skončit do září, pokud budou Ukrajině poskytnuty všechny potřebné zbraně. Dmytro Marčenko, generálmajor ukrajinských ozbrojených sil, 15. června řekl, že v mírových dohodách s Ruskem bylo dosaženo „bodu, odkud není návratu“.
Ruská střela zasáhla železniční vagón s humanitární pomocí „World Cental the Kitchen“, který měl nakrmit obyvatele Mariupolu „centry Yamariupol“, řekl poradce starosty Mariupolu Petr Andrjuščenko.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400.000 uprchlíků. Požádala, aby ČR přispěla v době svého evropského předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU. Manželka ukrajinského prezidenta to řekla ve svém dnešním videopozdravu, který zaslala na pražské setkání k desátému výročí založení Aspen Institut Central Europe (AICE). Slavnostní akce se uskutečnila v Pražské křižovatce, kde zdravice zazněla.
Zelenská svým čtyřminutovým vystoupením navázala na dnešní projev svého manžela, který pronesl v českém Parlamentu. Zmínila hrůzy války, oběti i únavu z téměř čtyřměsíčního konfliktu. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.
„Překrásné Česko přijalo 400.000 našich občanů, za což jsme bezmezně vděční. Ale velmi brzy bude mít i další důležitou roli. Bude předsedat Evropské unii v době, kdy se bude rozhodovat o členství Ukrajiny. Vím, že se vede debata o tom, zda přijmout válčící zemi. Má osobní odpověď zní ano, protože toto je také válka na obranu EU. Za záchranu evropských hodnot. Za právo lidí žít svobodně ve svých zemích,“ uvedla ukrajinská první dáma. Jestli podle ní Evropská unie teď Ukrajinu opustí, bude to Rusko vnímat jako své velké vítězství a jako nejednotu Evropy. „Svět nemůže dát agresorovi takový dar. Přinejmenším pro své vlastní bezpečí,“ řekla Zelenská.
Ruské škody na ukrajinském zemědělství dosáhly 4 miliard dolarů. Zničení zemědělské půdy má hodnotu 2,1 miliardy dolarů. Přibližně 2,4 milionu hektarů ozimých plodin v hodnotě 1,4 miliardy USD zůstane nesklizeno kvůli okupaci, probíhajícím válkám a kontaminaci minami.
Macron, Scholz a Draghi navštíví Kyjev 16. června. Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi se setkají s prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby vyjádřili podporu a prodiskutovali ukrajinskou snahu o získání statutu kandidáta do EU.
Země Severoatlantické aliance poskytnou Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, kterou Ukrajinci potřebují k obraně proti pokračující ruské agresi. Před dnešní pracovní večeří ministrů obrany NATO to prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina se během odpoledního jednání kontaktní skupiny zavázala k dodávkám dalších zbraní řada zemí. Například Německo poskytne salvové raketomety a Slovensko vrtulníky. Spojenci jsou podle Stoltenberga také připraveni schválit balík dlouhodobé pomoci Ukrajině na aliančním summitu za dva týdny v Madridu.
„Posílení podpory pro Ukrajinu je pro nás zásadně důležité,“ řekl Stoltenberg, podle něhož nemůže aliance v době vyčerpávajících bojů o Donbas polevit v zásobování napadené země zbraněmi.
Další vojenská pomoc Ukrajině, zahrnující protichemickou obranu a munici, má hodnotu přes osm milionů korun, uvedla dnes ministryně obrany Černochová.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl dnes americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Další dodávka zbraní má podle šéfa Bílého domu podpořit ukrajinské síly na Donbase, kam se nyní soustředí ruská agrese. Další americká pomoc zahrnuje „dělostřelecké zbraně a zbraně na ochranu pobřeží, stejně jako munici pro dělostřelectvo a pokročilé raketové systémy,“ uvedl Biden v prohlášení po telefonátu.
Policie tvrdí, že zabránila teroristickému útoku na ukrajinské vedení. První náměstek ministra vnitra Yevhen Yenin nesdělil žádné podrobnosti o operaci. Policie od 24. února zadržela přes 800 lidí podezřelých ze „sabotážních a špionážních aktivit“, řekl.
Ruští vojáci ostřelují Dněpropetrovskou oblast z raketometů Uragan. Podle guvernéra Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka útok zasáhl obytné oblasti ve městech Zelenodolsk a Apostolovo v okrese Kryvyj Roh. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruské příjmy z exportu ropy a ropných produktů se v květnu zvýšily o 1,7 miliardy dolarů na zhruba 20 miliard dolarů (475 miliard Kč), protože nárůst cen převážil nad poklesem objemu exportu. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
„Vzhledem k celosvětově vyšším cenám ropy a ropných produktů odhadujeme, že ruské příjmy z ropného exportu se v květnu zvýšily o 1,7 miliardy dolarů na zhruba 20 miliard dolarů,“ uvedla IEA. Objem ruského exportu ropy podle ní zůstal bez větších změn na 5,4 milionu barelů denně, zatímco vývoz ropných produktů se snížil o 155.000 barelů denně na 2,4 milionu barelů denně.
Bílý dům by mohl ještě dnes oznámit, že Spojené státy poskytnou další zbrojní pomoc Ukrajině v hodnotě kolem jedné miliardy dolarů, píše agentura Reuters s odkazem na informované zdroje. Očekávaný balík by podle nich mohl obsahovat protilodní raketové systémy, dělostřelecké rakety a munici do houfnic. Bílý dům informaci odmítl komentovat.
Pomoc, která by mohla být oznámena, zatímco americký ministr obrany Lloyd Austin jedná se spojenci v Bruselu, by mohla být rozdělena do dvou kategorií. V prvním případě by podle Reuters mohlo jít o přebytky ze zásob USA, v druhém případě o zbraně financované z programu bezpečnostní pomoci Ukrajině, který schválil Kongres.
Nejméně jeden člověk byl zraněn při ruském útoku na obytnou čtvrť v Mykolajivu kolem dnešní 13. hodiny.
Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost nebo posílení obranných kapacit a kybernetická bezpečnost budou prioritami České republiky při předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině roku. Mezi pět hlavních témat patří také strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Priority předsednictví výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Po svém nástupu do funkce loni v prosinci Bek hovořil o vypořádání se s následky koronavirové krize, politice související se změnami klimatu a řešení problematiky migrace a bezpečnosti.
1 000 lidí bylo evakuováno zdravotními vlaky z Donbasu. Zdravotnické vlaky, které vypustil ukrajinský železniční dopravce Ukrzaliznytsia s Lékaři bez hranic, evakuovaly přes 1000 lidí, včetně 690 zraněných a nemocných obyvatel Donbasu, uvádí ministerstvo zdravotnictví.
Všechny strany by měly zodpovědným způsobem pracovat na vyřešení situace na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, s nímž dnes hovořil po telefonu. Kreml oznámil, že se oba představitelé dohodli na posílení spolupráce – mimo jiné pokud jde o energetiku a finance.
„Bylo dohodnuto rozšíření spolupráce v oblasti energetiky, financí, průmyslu, dopravy a v dalších oblastech s ohledem na globální ekonomickou situaci, která se zkomplikovala v důsledku nelegitimní sankční politiky Západu,“ uvedl Kreml ve zprávě o jednání obou státníků.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána a firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení, informovala dnes agentura DPA. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie, obvykle je schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně.
Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 16:00 SELČ připisovala přes 15 procent a pohybovala blízko 112 eur (asi 2800 Kč) za megawatthodinu (MWh).
„Bylo dohodnuto rozšíření spolupráce v oblasti energetiky, financí, průmyslu, dopravy a v dalších oblastech s ohledem na globální ekonomickou situaci, která se zkomplikovala v důsledku nelegitimní sankční politiky Západu,“ dohodli se podle Kremlu prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching.
„Orkové v Melitopolu ničí ukrajinské státní symboly,“ tweetuje kanál Nexta.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny budou moci v létě skládat národní srovnávací zkoušky pro přijetí na vysoké školy i v ukrajinštině. Společnost Scio, která je pořádá, s tím počítá v dodatečném termínu zkoušek 20. srpna.
„Chceme tím vyjít vstříc ukrajinským uprchlíkům i fakultám při realizaci přijímacího řízení,“ uvedla Eliška Hloupá Sovová, která vede přípravu srovnávacích zkoušek. „Těmto uchazečům navíc nabízíme zkoušky zcela bez poplatků.“
Pod ocelárnami Azovstal: Vojáci přežívali v šílených podmínkách, spali na dřevěných paletách
Nové fotografie odhalily podmínky azovstalských sklepů, ve kterých dlouhé týdny přežívali bojovníci ultrapravicového ukrajinského pluku Azov. Zranění muži leželi na postelích vytvořených z dřevěných palet, mačkali se v malém prostoru a neměli přístup k jídlu, vodě ani lékům. Během několikatýdenního obléhání oceláren zemřely stovky vojáků, více než 2 500 členů batalionu je momentálně v ruském zajetí.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.