Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, zpravodajství z války na Ukrajině dnes končí. Znovu se přihlásíme v sobotu ráno, dobrou noc.

Ukrajina a Německo dnes zahájily jednání o možných bezpečnostních zárukách, které byly představeny na červencovém summitu NATO ve Vilniusu. Informovala prezidentská kancelář.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina v prosinci uspořádá zbrojní konferenci, na kterou pozve zbrojařské firmy z Ukrajiny a Ameriky. Naváže tím na podobnou akci, která proběhla v září - té se účastnily i podniky z České republiky. 

We will hold a special conference in December of Ukrainian and American defense industries, officials, and all those who organizes our defense supplies.

This will be a significant event that will build on our Defense Industries Forum in September. The forum in Washington, D.C.,… pic.twitter.com/aFNBhlcdZu

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 17, 2023

Ruské ministerstvo spravedlnosti dnes udělilo nezávislému zpravodajskému serveru The Moscow Times status takzvaného zahraničního agenta. Informovala o tom agentura AFP. Společnosti či osoby, které se na této soupisce ocitnou, jsou podrobovány zvýšené úřední kontrole.

Ministerstvo na svých stránkách obvinilo The Moscow Times z „šíření nepřesných informací o rozhodnutích a politice prováděné orgány veřejné moci“ a z „provádění akcí zaměřených na vytváření negativního obrazu orgánů“.

Řada zaměstnanců serveru, který publikuje v ruštině a angličtině, opustila Rusko po ruské invazi na Ukrajinu v únoru loňského roku a s ní souvisejícími represemi.

Rusko zrušilo embargo na vývoz benzinu, informovalo tamní ministerstvo energetiky. Moskva v říjnu zrušila embargo na většinu vývozu nafty.

Rusko nehodlá zavřít své okno do Evropy, řekl Vladimir Putin. Těžké časy podle něj Rusko prožívá ve vztahu k evropským elitám, nikoliv společnosti.

Do ruského zajetí se dostalo přes 3500 ukrajinských vojáků, přičemž část z nich již byla propuštěna. Uvedlo to dnes ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných oblastí Ukrajiny, pod nějž agenda válečných zajatců spadá.

Údaje zveřejnila zvláštní komise pro zjištění skutečného počtu válečných zajatců pod vedením ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové. „Podle jejích výsledků byla skutečnost zbavení svobody zjištěna u 4337 osob (3574 vojáků a 763 civilistů). Z nich bylo 1953 ze zajetí propuštěno,“ napsalo na facebooku ministerstvo. Z prohlášení není zřejmé, v jakém časovém období se uvedené množství ukrajinských státních příslušníků do ruského zajetí dostalo.

Zajatce si Ukrajina s Ruskem, které na ni loni v únoru zaútočilo, vyměňuje poměrně často. Kyjev dlouhodobě usiluje o výměnu veškerých zajatců na obou stranách, což Moskva dosud odmítá. Přesný počet zajatých ruských vojáků ukrajinské úřady neuvádějí s odkazem na státní tajemství.

Česká ministryně obrany Jana Černochová se během dnešní pracovní návštěvy Moldavska setkala se svým protějškem Anatoliem Nosatiim, s nímž jednala o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu a postoji k ruské agresi vůči Ukrajině. Ocenila rovněž postoj Moldavska vůči tlaku Ruska. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo obrany. Černochová v Kišiněvě také odhalila obnovený pomník československým legionářům.

Ministryně během setkání se svým protějškem vyzdvihla úsilí moldavské vlády, která podporuje Ukrajinu bránící se ruské invazi, a její odolnost vůči tlaku vyvíjeného Moskvou. „Je zřejmé, že čelíte obrovskému tlaku ze strany Ruska, které se snaží destabilizovat vaši zemi a zvrátit prozápadní směřování Moldavska. Vaše odhodlání a síla čelit tomuto tlaku je inspirativní,“ řekla Černochová. Moldavská proevropská vláda od začátku invaze na Ukrajinu opakovaně obvinila Moskvu z pokusů zemi destabilizovat.

Černochová také na setkání sdělila, že Česká republika Moldavsko v oblasti bezpečnosti a obrany podporuje. O prohlubující se spolupráci zemí podle ní svědčí také nedávné otevření úřadu přidělence obrany v Kišiněvě.

Připomínky války na Ukrajině se dotýkají i oslav 17. listopadu v Česku. „Putin není Rusko“ a „Jsme Rusové, jsme pro svobodu a demokracii“, vytáhli dva demonstranti transparenty na Národní třídě v Praze.

Vicepremiér a šéf Pirátů Ivan Bartoš pak u Pomníku 17. listopadu uvedl, že demokracie je stále zkoušena, například v souvislosti s nynější ruskou invazí na Ukrajinu. „Celosvětová krize, evropská krize způsobená touto válkou i dalšími okolnostmi samozřejmě zkouší demokracii, protože dává možnost růstu i silným nacionalistickým tendencím nebo i vítězství populistů,“ uvedl.

Maďarská vláda dnes rozeslala občanům anketu, v níž se mimo jiné táže, zda by měla Evropská unie vyčleňovat prostředky pro Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters, která to zhodnotila jako snahu maďarského kabinetu získat politické body. Jiné otázky ankety se věnují dalším rozdělujícím tématům, jako je migrace nebo práva komunity LGBT+, uvedla agentura AP.

Anketa, kterou vláda označuje jako „národní konzultaci“, obsahuje 11 otázek a vyznívá kriticky vůči Evropské unii. V jedné z otázek se maďarský kabinet táže, zda by mělo Maďarsko bránit Evropské unii v poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) Ukrajině během čtyř let, pokud bude EU dál blokovat finanční prostředky pro Maďarsko. EU zmrazení prostředků pro Maďarsko vysvětluje svým podezřením z porušování principů právního státu maďarskou vládou premiéra Viktora Orbána.

„Požadují od Maďarska další podporu (Ukrajiny), i když náš stát kvůli tomu nedostal od EU prostředky,“ stojí v anketě.

Rusko do konce roku dodá bezplatně do Afriky 200.000 tun pšenice, oznámil podle agentury TASS novinářům ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. První dvě lodě vezoucí dohromady 50.000 tun pšenice podle něj už vypluly z ruských přístavů směrem do Somálska a do Burkiny Faso. Další lodě zamíří do Středoafrické republiky, Zimbabwe, Mali a Eritreje, sdělil Patrušev. Ukrajina dnes informovala, že obilným koridorem, který země vytvořila po červencovém odstoupení Ruska od obilných dohod, proplulo už přes 150 lodí.

Obilí zdarma pro Afriku sliboval už v červenci na rusko-africkém summitu v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Zhruba o týden předtím tehdy Rusko pozastavilo svoji účast v obilných dohodách zprostředkovaných loni OSN, které i přes válku na Ukrajině umožňovaly vývoz obilí a dalších potravin z napadené země a pomohly zajistit potravinovou bezpečnost ve světě. Putin posléze prohlásil, že Rusko dokáže Ukrajinu coby světový vývozce obilí nahradit.

V Charkově budují podzemní, silně opevněnou školu. To aby se děti mohly učit nerušené ruskými útoky a raketovým bombardováním.

„Co myslíte, že začali kupovat na Blízkém východě jako první? Munici ráže 155 milimetrů. Naše zásoby se ztenčily,“ posteskl si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že zpomalení dodávek od spojenců, například Spojených států amerických, ale rozhodně není záměrné.

Zbrojní sklady spojenců po celém světě podle Zelenského zejí prázdnotou nebo v nich je minimum zásob stanovené zákonem, kterého už se dané státy nemohou vzdát. „Nestačí to,“ shrnul Zelenskyj.

Válka na Ukrajině je zamrzlým konfliktem, který nemá vojenské řešení, řekl slovenský premiér Robert Fico. Sankce podle něj ztrácejí smysl. „Kdo se odkloní od povinné rétoriky, která se šíří světem, je okamžitě označován za ruského trojského koně. Kdo je pro mír, je válečný štváč a ruský agent,“ dodal Fico na slavnostním sněmu své strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která v zemi na konci září vyhrála parlamentní volby. Jeho vláda na rozdíl od předchozího postoje Bratislavy odmítla vojensky pomáhat Ukrajině ze státních zásob.

Ukrajinské vzdušné obraně se v noci na dnešek podařilo sestřelit devět z deseti dronů, které na Ukrajinu vyslalo Rusko. Podle oznámení vzdušných sil sestřelila drony Šáhed íránské výroby nad Mykolajivskou, Oděskou, Žytomyrskou a Chmelnyckou oblastí. Kam dopadl jeden dron, který se zlikvidovat nepodařilo, oznámení neupřesňuje.

Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo o sestřelení tří ukrajinských dronů nad Smolenskem a v pozdějším příspěvku o likvidaci dvou protilodních střel Neptun nad Černým mořem. Šéf Sevastopolu na okupovaném Krymu Michail Razvožajev pak sdělil, že protivzdušná obrana zničila nad městem dva vzdušné cíle. Ve městě byl vyhlášen letecký poplach a místní kanály na platformě Telegram ráno uváděly, že kvůli výbuchům lidem ve městě řinčela okna.

Dobré ráno. Ukrajinské síly provedly řadu úspěšných operací na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti a udržují tam pozice na několika předmostích, uvedlo v prohlášení na facebooku ukrajinské námořnictvo. Ukrajinci kromě toho v oblasti způsobili vážné ztráty ruským silám, stojí v tomto oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Od začátku současných ukrajinských operací na levém břehu Dněpru podle dnešního ukrajinského vyjádření v oblasti padlo 1216 ruských vojáků a 2217 jich utrpělo zranění. Ruské síly tam kromě toho přišly o 89 dělostřeleckých systémů a minometů a 48 obrněnců, uvedlo také ukrajinské námořnictvo.

Pravobřežní část ukrajinské Chersonské oblasti musely ruské okupační jednotky pod tlakem ukrajinské protiofenzivy vyklidit loni v listopadu. Nad levobřežní částí oblasti měla ale ruská strana donedávna plnou kontrolu. Americký Institut pro studium války (ISW) už několik týdnů upozorňuje, že ukrajinským silám se daří držet na některých pozicích, které ovládly během výsadků na levý břeh.