Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, s dalšími zprávami se opět přihlásíme ráno. Přejeme dobrou noc.

Estonsko podporuje vytvoření zvláštního tribunálu pro vyšetřování zločinů agrese proti Ukrajině. Podle ministra zahraničí Urmase Reinsalua vytvoření tribunálu na základě mandátu Valného shromáždění OSN poskytne „páku k překonání imunity“ Putina a Lavrova, informoval kanál Nexta.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se dnes na okraj mnichovské bezpečnostní konference setkal s vysokým čínským diplomatem Wangem I. Šlo o první takové jednání od incidentu s čínským balónem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní, připomíná agentura Reuters. Už tak napjaté vztahy obou mocností to dále zhoršilo.

Přesný obsah schůzky není zatím známý, ale dalo se očekávat, že oba činitelé vedle války na Ukrajině budou hovořit právě o incidentu s balónem, o němž Peking tvrdil, že je meteorologický. I proto dnes Wang reakci Washingtonu na zařízení, které se několik dní pohybovalo nad pevninou USA, označil za „naprosto hysterickou“.

Maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu o stavu země znovu vyzval k ukončení bojů na Ukrajině a zahájení mírových jednání, jedině tak bude možné zabránit obětem. Obvinil také Německo, že se postavilo do čela "válečného tábora", informovala dnes agentura DPA. Jednání s Ruskem, které před téměř rokem zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Kyjev podmiňuje úplným stažením ruských vojsk. To Moskva odmítá.

"Lidské životy mohou být zachráněny pouze klidem zbraní," řekl Orbán v dnešním projevu v Budapešti.

Nizozemská vláda oznámila, že uzavře svůj konzulát v ruském Petrohradě a zároveň omezí počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Haagu. Obvinila také Rusko, že v zemi provádí špionáž. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Ruské ministerstvo zahraničí v Moskvě uvedlo, že na tento krok bude reagovat, informovala agentura TASS.

„Rusko se pod rouškou diplomacie stále snaží tajně dostat do Nizozemska agenty zpravodajských služeb. To nemůžeme a nesmíme dopustit,“ uvedl Hoekstra. „Rusko zároveň odmítá vydávat víza nizozemským diplomatům, kteří měli pracovat na konzulátu v Petrohradě nebo na velvyslanectví v Moskvě,“ dodal.

Nizozemsko uzavře konzulát v ruském Petrohradě a omezí počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Haagu. Moskva podle něj provádí v zemi špionáž.

Poblíž Kyjeva se dnes konal další ze série pohřbů zesnulých ukrajinských vojáků.

Který Putin je ten pravý? Bojí se atentátu, proto používá dvojníky, říká exšéf ukrajinské rozvědky

Podle bývalého šéfa ukrajinských zpravodajských služeb se ruský prezident Vladimir Putin bojí atentátu, proto za sebe posílá na veřejné akce dvojníky. Se zprávou přišel server Daily Mirror.

Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na twitteru to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V předchozích letech činil podíl ruského plynu dovezeného do ČR kolem 97 procent.

Ukrajina, která denně vypálí až 10.000 dělostřeleckých granátů, podle britského premiéra Rishi Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo, jak řekl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.

Zvolený prezident České republiky Petr Pavel drolení dosavadní jednoty Západu v postoji k Ukrajině a Rusku nevidí, spíše naopak. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v bavorské metropoli českým novinářům řekl, že Západ by měl kvůli tenčícím se zásobám zbrojních skladů aktivovat obranný průmysl, aby tak pomohl Ukrajině a zároveň posílil svou vlastní bezpečnost. Řekl také, že investovat do obrany je nezbytné a že je otázkou, zda v NATO dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu budou v budoucnu stačit.

Samohybná děla, která nyní využívají ukrajinští vojáci při ostřelování nepřítele. 

Podle The Washington Post bylo ve válce na Ukrajině zabito více jak 30 tisíc Wagnerovců. Odborníci z Institutu pro studium války dodávají, že je možné, že bude Rusko pravděpodobně pokračovat v náborech v ruských věznicích, ač v omezenější míře. 

Jsme jednotní, Evropa je jednotná: Lipavský o pevném postoji Západu ohledně války na Ukrajině

Evropa a Západ jsou v postoji ke konfliktu na Ukrajině jednotní. To je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského hlavní závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která v bavorské metropoli v neděli skončí. Jednotu podle Lipavského nenarušují ani různé debaty o rozsahu podpory Ukrajině, protože v Mnichově zaznívala jasná slova podpory Kyjevu v jeho boji proti ruské invazi.

Evropa a Západ jsou v postoji ke konfliktu na Ukrajině jednotní. To je podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského hlavní závěr z konference v Mnichově.

Polsko je připravené Ukrajině poskytnout k obraně proti ruské invazi stíhačky MiG-29, ale jen pokud bude v této podpoře součástí širší koalice zemí v Severoatlantické alianci (NATO). Dnes to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, který tak zopakoval již známé polské stanovisko, informovala agentura Reuters.

Britský premiér Rishi Sunak vyzval spojence, aby zintenzivnili pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi. V bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci rovněž prohlásil, že Británie bude první, kdo Ukrajině poskytne zbraně delšího doletu.

„Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva,“ řekl Sunak a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit.

Nově zvolený prezident Petr Pavel se na mnichovské konferenci sešel s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem.

Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, během invaze páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Varovala, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat, protože spravedlnosti musí být učiněno zadost. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.

Bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí, řekl šéf aliance Stoltenberg. Řekl, že Rusko nesmí vyhrát a že Čína sleduje, jakou cenu Rusko za agresi platí.

Nedaleko města Chmelnyckyj na západě Ukrajiny se dnes ozvala dvojice výbuchů, oznámil šéf Chmelnycké oblasti, který sdílel fotografii zbytků rakety na síti Telegram. Ráno na Ukrajině podle webu Ukrajinska pravda začalo rozsáhlým leteckým poplachem, který trval zhruba hodinu. V Mykolajivské oblasti byla podle místního gubernátora Vitalije Kima aktivována protivzdušná obrana a v některých regionech včetně Kyjeva úřady preventivně vypnuly proud, aby v případě zásahu nebyla výrazně poškozena infrastruktura.

Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog, řekl přední čínský diplomat Wang I. Řekl, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu.

Ruský historik a religionista Andrej Zubov na svém facebookovém profilu označil krok ruského ministerstva spravedlnosti, které jej zařadilo na seznam zahraničních agentů, za „absurdní rozhodnutí zločineckých orgánů“. Zubov od října loňského roku působí jako hostující profesor na Masarykově univerzitě v Brně, proti kroku ruských orgánů se hodlá bránit u soudu.

Finanční sankce proti Rusku utlumily zisky tamních bank a zničily zahraniční aktivity mnoha ruských finančních ústavů. Jak se ale dotkly obyčejných Rusů? Rok poté, co Moskva vyslala své vojáky na Ukrajinu, zní od většiny z nich, kteří si ukládají peníze v rublech u velkých bank, jako je například Sberbank, že se jich sankce téměř nedotkly. Uvedla to agentura Reuters.

„Pro mě se nezměnilo vůbec nic,“ říká taxikář v Jekatěrinburgu Vjačeslav Fatichovič. „Jediné, co se změnilo, je to, že zákazníci méně platí kartou a častěji v hotovosti,“ dodal.

Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. V rozhovoru s ČTK to uvedl odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.