„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Zakládající člen britské hudební skupiny Pink Floyd Roger Waters zrušil své koncerty v Polsku poté, co v zemi vyvolaly kritiku jeho názory na ruskou invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP.
Podle manažera haly Tauron Arena v Krakově, která měla v dubnu hostit dva Watersovy koncerty, se vystoupení britské rockové legendy neuskuteční. Webová stránka k hudebníkovu turné s názvem This Is Not a Drill (Toto není cvičení) rovněž vyřadila ze zveřejněného programu koncerty plánované na 21. a 22. dubna příštího roku.
Waters začátkem září napsal otevřený dopis manželce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž obvinil „extrémní nacionalisty“ na Ukrajině, že přivedly zemi „na cestu do této zničující války“. Kritizoval také Západ za dodávky zbraní Ukrajině a NATO, že podle něj provokovalo Rusko. Kopíroval tak názory, které o své invazi na Ukrajinu šíří Kreml.
Momentka z Ukrajiny. Zničené sovětské bojové vozidlo pěchoty BMP-2 u města Izjum, před kterým rostou na poli slunečnice.
Ruská policie zatkla při místy brutálních zásazích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci dalších téměř 300 lidí, uvedly DPA a web OVD-Info.
Příprava ukrajinských vojsk v lesích.
Putin podepsal zpřísnění trestů v době mobilizace
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Cizinci mohou žádat o ruské občanství, aniž by předtím disponovali povolením k pobytu či splňovali podmínku nepřetržitého pobytu v Rusku po dobu nejméně pěti let.
Ruská státní duma v úterý schválila zákon, podle nějž například za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až 10 let vězení. Novela zavádí také až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až 15 let za rabování v době vyhlášeného válečného stavu. Podle agentury Reuters ruským vojákům rovněž hrozí až deset let za mřížemi za dobrovolnou kapitulaci.
Mezi přitěžující okolnosti nově patří spáchání trestného činu za mobilizace, válečného stavu a v době války. Ruský trestní řád dosud umožňoval udělit přísnější trest pouze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nebo válečných operací.
Navzdory ruské invazi míří do ukrajinského města Umaň tisíce chasidských židů. Pouť podnikají každoročně k hrobu jedné z význačných osobností chasidského společenství rabína Nachmana z Braclavi na svátek Roš hašana, tedy v období židovského Nového roku. Ten letos připadá na 25. až 27. září. Informoval o tom list The New York Times (NYT), podle něhož věřící z Izraele a dalších zemí letos cestu podnikají navzdory varováním izraelských a ukrajinských úřadů před cestami do východoevropské země kvůli bezpečnostní situaci.
Očekává se, že letos cestu podnikne méně lidí než v předchozích letech, kdy se do Umaně vydávaly desítky tisíc chasidských poutníků, píše NYT. Podle mluvčího izraelského ministerstva zahraničních věcí Alona Laviho nicméně jen z Izraele dorazilo na místo už asi 4000 lidí a další zřejmě přicestují. Jsou to jen odhady, protože přesný počet lze jen těžko určit vzhledem k tomu, že na Ukrajinu se nyní z Izraele nelétá a poutníci do země míří přes okolní státy, řekl Lavi.
Írán lituje rozhodnutí Kyjeva omezit diplomatické vztahy s Teheránem kvůli dodávkám íránských bezpilotních letounů ruské armádě. Ukrajina by se neměla nechávat „ovlivnit třetími stranami“, které usilují o zničení íránsko-ukrajinských vztahů, uvedlo dnes podle agentury Reuters íránské ministerstvo zahraničí.
Ukrajina v pátek oznámila, že vypověděla íránského velvyslance v Kyjevě a omezila diplomatické styky s blízkovýchodní zemí kvůli rozhodnutí Teheránu dodat Rusku bezpilotní letouny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského to představuje „spolupráci se zlem“.
„Írán se rozhodl podpořit Rusko tím, že zaostalé zemi poskytl moderní bezpilotní letouny pro vraždění Ukrajinců. Po letech sankcí, izolace, odporné pověsti - íránské elitě stále nedošlo, jak se zvednout z civilizačního dna,“ napsal dnes na twitteru poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Ruské ministerstvo obrany zbavilo funkce náměstka Dmitrije Bulgakova, který zodpovídal za armádní logistiku, uvedla dnes agentura TASS. Personální změna se odehrává na pozadí pokračující ruské mobilizace i problémů se zásobováním ruských vojsk válčících na Ukrajině.
Ministerstvo konkrétní důvod generálova odvolání neoznámilo. Uvedlo pouze, že Bulgakov byl „uvolněn v souvislosti s přechodem do jiné funkce“. V pozici náměstka pro „materiálně-technické zásobování ozbrojených sil“ jej nahradí generálplukovník Michail Mizincev, který figuruje je na sankčních seznamech západních zemí kvůli své úloze při obléhání Mariupolu, při níž podle odhadů zahynuly tisíce civilistů.
Částečnou mobilizaci vyhlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin, dotknout by se měla oficiálně zhruba 300.000 mužů. Mobilizace představuje velkou logistickou výzvu, neboť vyžaduje povolání záložníků ze všech koutů rozsáhlé země, jejich vybavení, výcvik a poté odeslání na frontu.
V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes druhým dnem pokračují narychlo zorganizovaná hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ plebiscity považují za podvod. Podle šéfa ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje okupační úřady nutí hlasovat i obyvatele, kteří u sebe nemají doklady. Činitel z Chersonské oblasti Jurij Sobolevskyj uvedl, že proruské síly praktikují „praxi rodinného hlasování“, kdy lidé musí „hlasovat“ za příbuzné.
„Obyvatel Alčevsku na frontě, v zajetí nebo už mrtvý - bude nějakým způsobem hlasovat. Možná i telepaticky - hlas bude započten,“ napsal Hajdaj na svém telegramovém účtu. Členové volebních komisí podle něj v doprovodu ozbrojených ruských vojáků nutí obyvatele hlasovat doma, aby zvýšili hlasovací účast. Zastavují lidi na ulicích a na námitku, že člověk nemá u sebe pas, odpovídají: není třeba, známe tě, tvrdí Hajdaj. Proruské úřady podle něj rovněž lidem volají a obyvatelé čelí výhrůžkám výpovědi v práci, pokud nebudou volit.
Neznámí lidé se pokusili podpálit v ruském městě Kansk vojenský komisariát.
Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times (NYT).
Stažení z Chersonu by ruské armádě umožnilo spořádaně odejít přes Dněpr a ochránit životy svých vojáků i vybavení. Ústup by však byl zároveň dalším ponižujícím přiznáním Putinova neúspěchu v invazi a přinesl by Ukrajině druhé velké vítězství za měsíc, píše NYT s odkazem na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Cherson byl prvním velkým městem, které padlo do rukou Rusů na začátku jejich vojenské agrese. Zůstává rovněž jedinou oblastní metropolí pod kontrolou Moskvy.
Putin se podle amerického deníku soustředí na vítězství za každou cenu a stal se veřejnější tváří války, zatímco ruská armáda se zdá být ve stále větším chaosu. Tento týden šéf Kremlu ohlásil částečnou mobilizaci, která má podle veřejných vyjádření povolat do zbraně na 300.000 ruských záložníků. Moskva tento měsíc předvedla, že se jí nedostává vojáků, aby mohla pokračovat v ofenzivě, trpí nedostatkem vysoce přesných zbraní a není schopna získat nadvládu nad ukrajinským nebem, píše list.
Podle amerických představitelů Putin v zákulisí přebírá ve vojenském tažení stále větší roli, velitelům prý sdělil, že strategická rozhodnutí v terénu jsou na něm. Ačkoliv přijal některá jejich doporučení - včetně mobilizace civilistů - jeho zapojení vyvolává napětí, tvrdí Američané, kteří mají podle NYT k dispozici vysoce citlivé zpravodajské informace. Jeho odmítnutí odchodu z Chersonu vedlo podle nich také k poklesu morálky u ruských vojáků, kteří tam jsou odříznuti od zásobovacích tras a zřejmě se domnívají, že zůstanou vydáni napospas ukrajinským ozbrojeným silám.
"Situace na Ukrajině je jednoznačně dynamická," řekl tento týden šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. "Na úplné hodnocení je ještě příliš brzy, ale je mi jasné, že strategická iniciativa přešla na stranu Ukrajinců," dodal a zároveň upozornil, že před Kyjevem zůstává ještě "dlouhá cesta".
Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na bojišti upozorňuje na ruský útok na Pečenižskou přehradu na řece Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti z tohoto týdne a úder na Karačunivskou vodní nádrž na řece Inhulec u Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti z poloviny září. "Ukrajinské síly postupují níže po proudu obou řek," píše britský resort obrany.
"Vzhledem k tomu, že se ruští velitelé stále více obávají svých operačních neúspěchů, pokoušejí se pravděpodobně zasáhnout vrata propustí přehrad, aby zaplavili místa přechodů ukrajinské armády," domnívají se Britové. Je však podle nich nepravděpodobné, že by útoky významně narušily ukrajinské operace vzhledem ke vzdálenosti poškozených přehrad od bojových zón.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze ohledně ruské invaze na Ukrajinu píše, že se ruská mobilizace potýká s vážnými a systémovými problémy, čelí odporu obyvatelstva a vytváří podmínky pro vytvoření záložních sil, které nebudou schopné plnit úkoly vytyčené Kremlem. Putin a ministr obrany Sergej Šojgu oznámili, že ruské ozbrojené síly budou mobilizovat bojeschopné záložníky, zprávy a příspěvky na sociálních sítích však ukazují, že náboroví úředníci mobilizují muže, kteří nesplňují kritéria, píše ISW.
Institut zároveň upozorňuje na informace ruských opozičních médií, podle nichž Kreml usiluje o dokončení částečné mobilizace do 10. listopadu a že se snaží povolat do zbraně 1,2 milionu mužů namísto veřejně ohlášených 300.000. "V prvních 48 hodinách po vyhlášení částečné mobilizace se v celém Rusku odehrály protesty, útoky na náborová střediska a došlo k vandalismu," uvádí ISW.
"V Záporožské a Chersonské oblasti začaly okupační úřady rozdávat předvolání kvůli mobilizaci mužům v odvodovém věku, kteří se vzdali ukrajinského občanství a dostali pasy Ruské federace," tvrdí ukrajinský generální štáb.
Pseudoreferenda v okupovaných částech Ukrajiny měla chabou účast, proto sbírají proruští úředníci za doprovodu ozbrojených vojáků podpisy přímo v domech a bytech, uvádí velení ukrajinské armády.
Ukrajinský generální štáb zveřejnil odhady dosavadních ruských ztrát. Okupanti měli od propuknutí invaze přijít o 56 300 vojáků, 2 262 tanků, 4 807 obrněných vozidel, 1 361 dělostřeleckých systémů, 255 letadel, 220 vrtulníků, 240 střel s plochou drahou doletu a 15 lodí a křižníků.
Ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky u deseti obcí na východě země, informoval dnes ukrajinský generální štáb ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů. Invazní jednotky podle něj nadále soustředí své úsilí na pokusy o úplné obsazené Doněcké oblasti a udržení dobytých území.
Finanční analytický útvar (FAÚ) zatím musel řešit jednotky případů porušení sankcí, které byly uvaleny na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Případy podle míry závažnosti projednával v přestupkovém řízení nebo podal trestní oznámení. Pokusy o obcházení sankcí FAÚ zatím nezaznamenal v takové míře, aby kvůli nim řízení zahájil.
Na evropském sankčním seznamu jsou jména 1229 lidí a na soupisce firem je 110 položek. Sankcionovaným lidem a firmám mají být podle nařízení EU zmrazeny veškeré finance a hospodářské zdroje, které těmto osobám náleží či které tyto osoby ovládají. Může jít o nemovitosti, bankovní konta nebo také podíly ve firmách. Evropské sankce také omezují možnosti finančního styku s ruskými subjekty.
Vážení čtenáři,
také dnes vás budeme v online reportáži informovat o všem podstatném týkajícím se války na Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy nikdy neuznají výsledky referend o připojení ukrajinských území k Rusku, která pořádají separatisté
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.