„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.
Draží se Stalinovo sídlo poblíž Moskvy, vyvolávací cena začíná na 400 milionech dolarů.
Volodymyr Zelenskyj se příští týden setká s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka proběhne 21. září v Bílém domě. „Přichází v kritické době, kdy Rusko zoufale hledá pomoc v brutální válce na Ukrajině u zemí, jako je Severní Korea, a ukrajinské síly pokračují v protiofenzívě,“ uvedl Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Slovensko do konce roku jednostranně prodloužilo zákaz dovozu obilí a dalších tří zemědělských komodit z Ukrajiny, oznámil dnes premiér Ľudovít Ódor. Učinil tak poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Unijní zákaz dovozu skončí dnes o půlnoci. Podle Ódora v této záležitosti Slovensko postupuje stejně jako Polsko a Maďarsko.
Ruská vláda zvažuje, že na určitou dobu zcela zakáže vývoz ropných produktů, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. Dodala, že další zvažovanou možností je zvýšení cla na vývoz ropných produktů. Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. Ruský trh s pohonnými hmotami se však nyní potýká s kombinací negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Kadyrov je v kritickém stavu. Uvedl to mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov, podle kterého se zhoršily Kadyrovovy nemoci. Mělo k tomu dojít náhle.
„Informace potvrdily různé zdroje z lékařských a politických kruhů. Nejedná se o zranění. Další podrobnosti je třeba ještě upřesnit. Kadyrov je nemocný již delší dobu a hovoříme o systémových zdravotních problémech.“
V příštích letech USA plánují zvýšit výrobu dělostřeleckých granátů ráže 155 mm na 100 000 kusů měsíčně, uvedl na konferenci Bill LaPlante, hlavní nákupčí zbraní Pentagonu. „V roce 2025 budeme vyrábět 100 000 kusů měsíčně. Před šesti nebo osmi měsíci jsme byli na 14 tisících měsíčně, dnes jsme na 28 tisících měsíčně,“ uvedl.
Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do sousedních zemí Ukrajiny. Komise dnes uvedla, že díky dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání v něm jednostranně pokračovat.
Zástupce Hlavního zpravodajského ředitelství Ukrajiny Andrej Jusov uvedl, že zdravotní stav Ramzana Kadyrova se rapidně zhoršil. „Informace jsou potvrzeny z různých zdrojů z lékařských a politických kruhů. Nejedná se o zranění. Další podrobnosti je třeba ještě upřesnit. Kadyrov je nemocný již delší dobu,“ uvedl.
Pokud se Rusko bude moci zúčastnit olympijských her v Paříži 2024 s neutrálními sportovci, této možnosti využije. Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov dnes uvedl, že start sportovců bez státních symbolů není důvodem pro odmítnutí účasti.
Na setkání se zástupci médií v Moskvě dnes Pozdňakov podle agentury SID uvedl, že nechá na každém sportovci, jak se ohledně startu s neutrálním statusem rozhodne. „Žijeme ve svobodné zemi. Každý se bude moci svobodně rozhodnout, zda projeví solidaritu s kolegy, kteří byli z vymyšlených důvodů vyřazeni z her, nebo zvolí start jako neutrální sportovec,“ řekl olympijský vítěz v šermu z roku 1992.
USA plánují v nadcházejících letech zvýšit měsíční výrobu dělostřeleckých granátů ráže 155 mm až na 100 000 kusů v roce 2025, uvedl v pátek hlavní nákupčí zbraní Pentagonu. „V roce 2025 budeme vyrábět 100 000 kusů měsíčně. Před šesti nebo osmi měsíci jsme byli na 14 tisících měsíčně, dnes jsme na 28 tisících měsíčně,“ řekl na páteční konferenci Bill LaPlante, hlavní nákupčí zbraní Pentagonu.
Poptávka po 155mm dělostřeleckých granátech prudce vzrostla v důsledku invaze na Ukrajinu v únoru 2022, uvedla agentura Reuters.
Mobilizovaní Rusové se domů vrátí až po skončení války. Oznámil to předseda výboru Státní dumy pro obranu Andrej Kartapolov. Ještě 9. září sliboval něco zcela jiného - rotace mobilizovaných měla probíhat na úkor smluvních vojáků.
Ukrajinský námořní dron poškodil ruskou raketovou loď Samum v Černém moři, uvedlo dnes s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU několik médií včetně serveru Ukrajinska pravda. Loď podle některých z nich musela být odtažena na opravu, přičemž se výrazně nakláněla. Útok se odehrál už ve čtvrtek. Informovala o něm i ruská strana, ta ale tvrdí, že byl odražen.
Loď Samum ukrajinský dron zasáhl ve čtvrtek v oblasti Sevastopolského zálivu, napsala agentura Unian. Dron s názvem Morskyj maljuk (Mořský chlapeček) podle ní poškodil zadní část ruské lodi. Samum je malá raketová loď s délkou 65,6 metru. Je součástí ruské Černomořské flotily.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury MTI potvrdil, že Maďarsko prodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí. Rumunsko chce bez ohledu na osud zákazu subvencovat své zemědělce, uvedl podle agentury Reuters ministr dopravy balkánské země.
Zákaz dovozu ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen na své území od května kromě Maďarska a Rumunska uplatňují také Slovensko, Polsko a Bulharsko s cílem zajistit výhodnější podmínky vlastním zemědělcům. Embargo, se kterým souhlasila Evropská komise, má vypršet dnes o půlnoci.
V Umanu se tisícovky chasidů současně modlily za mír na Ukrajině.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) upozornila na nebezpečné kuřecí maso z Penny Marketu. Prsní řízky pocházející z Ukrajiny a zpracované na Slovensku obsahovaly bakterii Salmonela Infantis, která způsobuje onemocnění salmonelóza. Maso zachytili inspektoři v provozovně v Olomouci, v prodeji už není, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Centra ukrajinských měst Kyjev a Lvov jsou nově na seznamu světového dědictví UNESCO v ohrožení, uvedla organizace OSN. Památky v nich ohrožuje válka.
Rumunský ministr dopravy Sorin Grindeanu v pátek prohlásil, že plán zdvojnásobit v nadcházejících měsících tranzitní kapacitu ukrajinského obilí přes přístav Constanța je splnitelný, napsala agentura Reuters. Grindeanu se setkal s představiteli Ukrajiny, Moldavska, Evropské komise a USA.
Plukovník letectva Jurij Ihnat v televizním komentáři uvedl, že noční útok ruských bezpilotních letounů na oblast okolo Chmelnyckého měl za cíl zasáhnout letadla, která tento týden byla použita k útoku na Ruskem okupovaný Krym. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko vyslalo do vzduchu 17 bezpilotních letounů v místech, kde se nachází letecká základna Starokostiantyniv. Trosky poškodily 12 domů a rozbily okna v místní škole, nikdo nebyl zraněn, uvedl regionální představitel Serhij Tiurin.
Těla 51 padlých ukrajinských vojáků byla navrácena z území okupovaných Ruskem, informoval 15. září Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci.
Polská pohraniční stráž zveřejnila video, na němž nelegální migranti, kterým režim Alexandra Lukašenka napomáhá nelegálně překročit hranici s EU, uráží a provokují polské pohraničníky.
Britské ministerstvo vnitra zařadilo žoldnéřskou skupinu Wagner na seznam teroristických organizací. Pomoc jejím příslušníkům a schvalování jejích aktivit bude v zemi trestáno, hrozí i odnětí svobody. Majetek nalezený na území Británie spojený s touto organizací bude podléhat konfiskaci.
Šéf ministerstva digitální transformace Mychajlo Fedorov sdílel video útoku ukrajinského námořního dronu na ruskou loď. Zdroje z generálního štábu potvrdily, že na videu je zachycen útok na hlídkovou loď „Sergej Kotov“, informoval ukrajinský list Ukrajinska pravda.
České soudy se v několika případech přiklonily na stranu Ukrajinců, kterým ministerstvo vnitra neudělilo dočasnou ochranu, protože se předtím registrovali v jiných státech. Na verdikty dnes upozornila ČTK Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), podle níž český přístup porušuje unijní právo, a Česku tak hrozí i spor s Evropskou unií. Vnitro ale podotklo, že Nejvyšší správní soud zatím rozpor s právem EU neshledal.
Dočasná ochrana umožňuje v Česku legálně pracovat a využívat veřejného zdravotního pojištění. OPU kritizuje, že Česká republika tuto ochranu neposkytuje Ukrajincům, kteří uprchli před válkou nejdříve do jiného státu a až pak se rozhodli přemístit do Česka.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal se svým běloruským spojencem, který naznačil, že Minsk by se po summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem mohl připojit k úsilí Moskvy o obnovení starého spojenectví s Pchjongjangem. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko tento návrh učinil při setkání s Putinem v černomořském letovisku Soči, kde mu Putin sdělil, že ho bude informovat o středečních rozhovorech s Kimem na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, uvedla agentura Reuters.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.