„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie vojenského letounu Il-76, který dopoledne spadl v ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Moskva dříve obvinila Kyjev, že letoun sestřelil. „Je potřeba jasně stanovit všechna fakta,“ citovala Zelenského ukrajinská média.
V Charkově byly ukončeny práce na místě zničené pětipatrové budovy. Dnes byla z trosek vytažena těla 57letého muže a 56leté ženy. V důsledku včerejšího úderu ruské armády zahynulo na místě celkem 10 lidí.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek mimořádně projedná pád ruského vojenského letounu v Belgorodské oblasti, ze kterého Moskva viní Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AFP. Moskva dříve požádala OSN, aby záležitost projednala již dnes.
Vojenský letoun Il-76 dnes dopoledne spadl v ruské oblasti hraničící s Ukrajinou, kde Rusko před téměř dvěma lety zahájilo rozsáhlý válečný konflikt. Podle ruských úřadů zahynulo všech 74 lidí na palubě včetně 65 ukrajinských válečných zajatců. Moskva obvinila Kyjev, že Ukrajinci stroj sestřelili úmyslně, pro toto tvrzení ale neposkytla důkazy, podotkla agentura Reuters.
Útok ruského dronu v Oděse zranil dva lidi. Podle gubernátora Oděské oblasti Oleha Kipera jeden muž utrpěl popáleniny a další byl hospitalizován s mnohačetnými řeznými ranami. Útoky také způsobily škody na obytných budovách a vyvolaly požáry, dodal.
Němečtí i slovenští novináři se dnes Fica opakovaně ptali na jeho sporné výroky na adresu Ukrajiny: slovenský premiér mimo jiné před setkáním se Šmyhalem prohlásil, že je proti ukrajinskému vstupu do NATO, který by byl podle něj spojen s rizikem vzniku světové války, a že Ukrajinu považuje za zkorumpovanou zemi, která není suverénní, ale nachází se pod vlivem Spojených států. Fico dnes v Berlíně novináře vyzval, aby respektovali suverénní postoje jeho vlády. „Nesloužím Ukrajině, Rusku a ani Spojeným státům. Jednám v zájmu slovenských občanů,“ řekl.
Stejným způsobem reagoval i na dotaz k plánům zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Ten vykonává dozor například nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie. „Jak bude vypadat trestní systém Slovenské republiky, je suverénní věcí Slovenské republiky,“ řekl Fico s tím, že chystané změny jsou velice suverénní. „Za těmito změnami si stojíme,“ řekl.
Bílý dům nemůže potvrdit tvrzení, že ukrajinští váleční zajatci byli na palubě havarovaného ruského letadla. Bílý dům si je vědom tvrzení, že v ruském dopravním letadle Il-76, které se 24. ledna zřítilo v Belgorodské oblasti, byli ukrajinští váleční zajatci, ale „nemůže je potvrdit“, uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby.
Rusko vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby na dnešním zasedání mimořádně projednala pád ruského vojenského letounu v Belgorodské oblasti, ze kterého Moskva viní Ukrajinu. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Schůze 15členného orgánu je plánovaná na 22:00 SEČ.
Vojenský letoun Il-76 dnes dopoledne spadl v ruské oblasti hraničící s Ukrajinou, kde Rusko před téměř dvěma lety zahájilo rozsáhlý válečný konflikt. Podle ruských úřadů zahynulo všech 74 lidí na palubě včetně 65 ukrajinských válečných zajatců. Moskva obvinila Kyjev, že Ukrajinci stroj sestřelili úmyslně, pro toto tvrzení ale neposkytla důkazy, podotkla agentura Reuters.
Nejméně dva lidé zemřeli a dalších osm bylo zraněno při ruském útoku na město Hirnyk v ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to šéf vojenské oblastní správy Vadim Filaškin. Obyvatele Doněcké oblasti, kterou protíná frontová linie, vyzval, aby se nevystavovali smrtelnému nebezpečí a evakuovali se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny.
Na Hirnyk, který leží několik desítek kilometrů západně od Doněcku pod kontrolou proruských separatistů, ruská armáda podle Filaškina zaútočila dnes okolo 16:00 (15:00 SEČ). Rakety zasáhly obytnou budovu, poškozeny byly i dva výškové domy a 43 domků v pěti ulicích.
Robert Fico na tiskové konferenci s Olafem Scholzem poznamenal, že jeho dnešní návštěva Ukrajiny ukázala, že Bratislava a Kyjev mají na konflikt diametrálně odlišný názor. „Říkám absolutně otevřeně, že máme zcela jiný názor. Nevěříme ve vojenské řešení,“ zdůraznil slovenský premiér. Dodal, že se dnes ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala opakovaně ptal na ukrajinské plány. „Odpovědí mi byla jen válka a válka,“ řekl.
„Musíme si přiznat, že jednoduché řešení není v dohledu. Ruský prezident ale může tuto válku kdykoli ukončit. Ale když se přestanou bránit Ukrajinci, bude to konec Ukrajiny,“ řekl kancléř. Ten dnes telefonicky jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterému slíbil další německou podporu, dokud to bude nutné.
Ruské jednotky poprvé pronikly do východoukrajinského města Avdijivka, které je v ohnisku tvrdých bojů, ale podařilo se zatlačit je zpět, řekl dnes agentuře AFP starosta města. Jeho slova podle ní dokreslují obrázek o snaze Moskvy opět útočit v Donbasu na východě Ukrajiny.
„Ruské záškodnické a průzkumné skupiny vstoupily do jižní části Avdijivky, ale byly odraženy,“ řekl starosta Vitalij Barabaš. Situace je podle něj obtížná, ale zvládnutelná. „Teď už tam nejsou, ukrajinská armáda je vystrnadila a opět zaujala své pozice,“ uvedl. Dodal ale, že „nepřítel pokračuje v útocích“. Barabaš tvrdil, že šlo o první průnik ruských sil do Avdijivky, průmyslového města v Doněcké oblasti. Neupřesnil však, kdy Rusové do města pronikli a jak dlouho tam vydrželi.
Prostředky, které letos vyčlenily evropské země na podporu Ukrajině, která čelí ruské invazi, nejsou dostatečné. V rozhovoru, který dnes zveřejnil týdeník Die Zeit, to řekl německý kancléř Olaf Scholz, píše agentura AFP.
Scholz vyzval unijní státy, aby svou pomoc Ukrajině masivně navýšily, a odmítl kritiku, že Německo postupovalo příliš opatrně. Šéf německé vlády také nepřímo varoval před ukončením podpory ze strany Spojených států, o kterém se mluví v případě, že by se do Bílého domu vrátil bývalý prezident Donald Trump.
Spojené státy bez dalších finančních prostředků nebudou schopny dále dodávat zbraně na Ukrajinu, uvedl mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Podle něj nedostatek finančních prostředků donutil Spojené státy pozastavit vyřazování zbraní ze svých zásob. „Neumožňuje nám to samozřejmě uspokojit nejnaléhavější potřeby Ukrajiny na bojišti. Jde zejména o dělostřeleckou munici, protitankové zbraně a protivzdušnou obranu,“ informoval.
Ruské síly 24. ledna zasáhly nemocnici v Chersonu, zranily tři zdravotníky, informoval guvernér Oleksandr Prokudin.
Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zasáhly dnes havarované letadlo rakety vypálené ukrajinskými silami z ukrajinské obce Lypci v Charkovské oblasti. Ruské radary podle ministerstva zaznamenaly dvě ukrajinské rakety. Předseda branného výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov předtím prohlásil, že stroj Il-76 sestřelily tři rakety Patriot nebo Iris-T, napsal web Meduza.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při dnešním setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na komunikační platformě Telegram.
„Premiér Fico mě ujistil, že plně podporuje snahy Ukrajiny ohledně eurointegrace,“ uvedl předseda vlády země, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Napsal také, že šéf slovenského kabinetu potvrdil, že Slovensko nebude bránit soukromým slovenským firmám, aby na Ukrajinu dodávaly armádní techniku a další vybavení. Společné prohlášení, které dnes podepsali premiéři, pak podle Šmyhala mimo jiné potvrzuje důležitost slovenské pomoci při odminování ukrajinského území.
„V Koročanském okrese havaroval transportní letoun. Spadl do pole poblíž obydleného místa. Všichni na palubě zemřeli,“ napsal gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram o dnešní havárii letounu Il-76. „Místo havárie je nyní uzavřeno. Jsou tam všechny operační služby,“ dodal. Příčina pádu letadla se podle ruského ministerstva obrany vyšetřuje, na místo letecké katastrofy zamířila vojenská komise.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu tvoří naprostou většinu ztrát letecké techniky malé stroje, jako jsou stíhačky a bitevníky. Mezi ztráty velkých letadel na ruské straně se řadí podle serveru oryxspioenkop dva zničené bombardéry Tu-22, jeden bombardér Tu-95, tři stroje Il-22, jeden letoun A-50, jedno dopravní letadlo An-26 a pět Il-76. Ukrajinci 25. února 2022 při útoku na letiště Hostomel u Kyjeva ztratili letoun An-225 Mrija, který byl po více než tři dekády největším letounem světa. Ukrajinské síly ztratily také nejméně čtyři letouny An-26 a dva stroje Il-76.
Kandidaturu bývalého ruského poslance Borise Naděždina, který se v březnu chystá v prezidentských volbách postavit současnému prezidentovi Vladimiru Putinovi, podpořilo svým podpisem už přes 100.000 lidí, přičemž v Rusku i v cizině se na podpisové archy tento týden stály fronty. Výraz této široké podpory Naděždin v rozhovoru s agenturou Reuters nyní přičetl přání mnoha Rusů udělat něco pro ukončení bojů na Ukrajině. Podpisy musí v Rusku nashromáždit kandidáti, které nenavrhuje parlamentní politická strana.
„Lidé se podepisují ne kvůli tomu, že bych se jim doopravdy líbil, ale prostě proto, že je to příležitost udělat něco pro mír, aby celý ten příběh skončil a lidé přestali umírat,“ řekl Reuters Naděždin. Opoziční politik patrně skutečně funguje jako generická volba pro Rusy, kteří jsou proti válce, vyvodili novináři agentury z vyjádření několika lidí, kteří se přišli pod Naděždinovu kandidaturu podepsat.
Postoje Maďarska ve vztahu k evropské a zahraniční politice neodpovídají zájmům České republiky, uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS), když senátory informoval o přípravě na summit EU počátkem února. Reagoval tak mimo jiné na odhodlání maďarského premiéra Viktora Orbána znovu blokovat schválení rozpočtu EU pro nadcházející čtyři roky kvůli pomoci pro Ukrajinu. Změna mechanismu rozhodování EU z jednomyslného na většinové ale přesto není podle Fialy na pořadu dne.
Česko uvítalo úterní souhlas tureckého parlamentu se vstupem Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Na sociální síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). ČR zároveň spoléhá na opakovaně a veřejně vyjádřený slib Maďarska, že nebude poslední, kdo přistoupení Švédska k alianci ratifikuje, poznamenal.
Švédsko podalo žádost o vstup do aliance společně s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku a země se stala členem NATO na začátku dubna.
Kyjev se zatím k havárii ruského letounu Il-76 oficiálně nevyjádřil. Ministerstvo obrany nemůže potvrdit, že letoun zasáhly ukrajinské obranné síly, protože „informace se stále upřesňují“, napsala ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne na svém webu.
Ruský poslanec Andrej Kartapolov ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, řekl, že letoun Il-76 sestřelily tři rakety Patriot nebo Iris-T, píše web Meduza s odkazem na dalšího politika Jevgenije Popova. Podle Kartapolovova tvrzení letěl za tímto strojem ještě další letoun Il-76 s osmi desítkami válečných zajatců na palubě. Ten se otočil, uvedl poslanec. Kartapalov podle agentury Reuters nesdělil zdroje pro své tvrzení. Systémy Patriot a Iris-T dodali Ukrajině její západní spojenci, kteří zemi napadenou Ruskem vojensky podporují.
Premiéři Ukrajiny a Slovenska Denys Šmyhal a Robert Fico se dnes dopoledne podle médií sešli na ohlášeném společném jednání v ukrajinském Užhorodu, který leží u hranic se Slovenskem. Spolu s Ficem zavítali na Ukrajinu i někteří ministři jeho kabinetu. Fico před návštěvou nešetřil kritikou na adresu této východoevropské země, která se od předloňského února brání ruské vojenské invazi.
„Počítáme s konstruktivním a praktickým dialogem,“ napsal Šmyhal na sociální síti Telegram.
Záběry výbuchu ruského letounu Il-76 z Telegramu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.