„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek online z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba si dnes volal s šéfem diplomacie EU Josepem Borellem, mluvili spolu o přípravách na vstup Ukrajiny do Evropské unie. „Rovněž jsme se zabývali budoucími kroky k posílení evropského obranného průmyslu a zvýšení obranné výroby v zájmu evropské bezpečnosti a vítězství Ukrajiny,“ uvedl Kuleba.
Odstoupení Ruska od ratifikace jaderné smlouvy dnes odsoudil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který ve svém prohlášení poukázal na to, že se k němu země rozhodla „v kontextu ilegální útočné války proti Ukrajině a po měsících nezodpovědné jaderné rétoriky a výhrůžek, z nichž některé specificky hovořily o obnovení jaderných zkoušek“. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že USA jsou rozhodnutím Moskvy znepokojeny a označil ho za „krok špatným směrem“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Kyjevě setkal s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou. „Děkuji Nizozemsku za to, že se ujalo vedení v podpoře a povzbuzování dalších partnerů, jako tomu bylo v případě letounů Patriot a (stíhaček, pozn. red.) F-16,“ napsal Zelenskyj.
Cvičení ukrajinských vojáků v Černihivské oblasti.
U americké veřejnosti za posledních několik měsíců výrazně posílil názor, že Spojené státy příliš podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí, ukazuje nový průzkum společnosti Gallup. Při říjnovém dotazování toto stanovisko zastávalo 41 procent dotázaných, zatímco v červnu to bylo jen 29 procent.
Ruská armáda podle tvrzení moskevského ministerstva obrany sestřelila u Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny devět ukrajinských dronů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ukrajinská strana ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím údajný incident nijak nekomentovaly.
Americká vláda dnes oznámila sankce proti 130 cílům včetně osob a firem v Číně, Turecku a Spojených arabských emirátech (SAE) v novém kole svých snah odstřihnout Rusko od dodávek technologií s vojenským využitím. Uvedené tři země se podle federálního ministerstva financí staly klíčovými uzly pro dovoz zahraniční techniky do Ruska, které loni v únoru zahájilo agresi vůči sousední Ukrajině. Součástí nového balíku je i rozšíření sankcí na ruské bankovnictví.
Ukrajinské úřady přidaly na svůj seznam takzvaných sponzorů války švýcarskou potravinářskou firmu Nestlé, která nehledě na ruskou invazi na Ukrajinu dál podniká v Rusku. Informoval o tom portál Meduza. Na ukrajinském seznamu spravovaném Ukrajinskou národní agenturou pro prevenci korupce (NAZK) figuruje už kolem 40 velkých zahraničních společností.
Česko loni splnilo závazek poskytnout na oficiální rozvojovou pomoc 0,33 procenta hrubého národního důchodu (HND), zejména šlo o náklady na přijetí uprchlíků z Ukrajiny po ruské invazi. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Výboru OECD pro rozvojovou spolupráci Carsten Staur. Meziroční nárůst činil 167 procent. Staur také uvedl, že Česko proaktivně podporuje lidskoprávní aktivisty i například politické vězně v zahraničí. Má to ve své DNA, míní.
V oblastním středisku Chersonu byl podle velitele vojenské správy města Romana Mročka poškozen objekt kritické infrastruktury. Dnešní poškození objektu kritické infrastruktury v Chersonu podle představitele správy Mročka dočasně přerušilo dodávky proudu do některých domácností. „Probíhají práce na odstranění důsledků havárie,“ sdělil Mročko. Předtím informoval o zranění 70leté ženy v Chersonu během ostřelování ve čtvrtek večer.
Analýza satelitních snímků naznačuje, že Rusko zvyšuje své kapacity pro výrobu zbraní a buduje v této souvislosti nové továrny, napsala na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Jde podle ní o státní zbrojařské továrny nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru, které vyrábějí a opravují vybavení a munici pro válečné úsilí Moskvy - od vojenských letadel přes bojové vrtulníky až po bezpilotní letouny či řízenou munici.
Při prozkoumání satelitních snímků poskytnutých společnostmi Planet Labs, Airbus a Maxar Technologies našli analytici ukrajinského investigativního oddělení RFE/RL nazvaného Schemes několik nových zařízení včetně hangárů a výrobních závodů v Rusku, které se od ruské invaze na Ukrajinu rychle rozrostly nebo byly nově postaveny.
Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v Kyjevě jednal se svým ukrajinským protějškem Valerijem Zalužným, řešili aktuální vývoj bezpečnostní situace a další možnosti české podpory, výcviku a výměny zkušeností. Armáda o tom dnes informovala na sociální síti X. Ukrajinští partneři podle vyjádření ocenili dosavadní pomoc české armády. V Česku se podle dřívějšího vyjádření Řehky za letošní rok zatím vycvičilo přes 2500 ukrajinských vojáků.
“Budeme Ukrajině dál pomáhat. Naše konzultace jsou potřebné právě proto, aby pomoc Ukrajině měla co největší efekt," uvedl k dnešnímu jednání Řehka. "Velmi si vážím cenných informací, které nám naši ukrajinští partneři poskytují. Naše armáda tak získává neocenitelné zkušenosti," doplnil.
Českým firmám začaly přicházet první objednávky spojené s obnovou Ukrajiny. Některé obdržely konkrétní nabídky a nyní je uskutečňují, další jsou ve fázi příprav. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 200 členy Hospodářská komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka mají zakázky v současnosti hlavně firmy, které zatím s ukrajinským trhem neměly zkušenosti.
Firmy začaly dodávat na Ukrajinu hlavně zdravotnické vybavení nebo zemědělské stroje. Usilují ale i o kontrakty na obnovu energetické, dopravní a vodovodní infrastruktury, stavební práce a materiál.
"Překvapivě na první zakázky dosahují převážně firmy, které dosud neměly s dodávkami na Ukrajinu žádnou zkušenost. Předpokládali jsme, že získávat zakázky se bude dařit hlavně firmám, které již mají na Ukrajině rozvinuté obchodní vazby, a proto se dobře orientují v ukrajinském legislativním prostředí a administrativních procesech, ale také v logistice. Takových firem je ale zatím jen pětina, drtivou většinu tvoří nováčci na trhu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o odstoupení Moskvy od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž byla příslušná norma oficiálně zveřejněna, a zákon tak vstupuje v platnost. Už před tím ho schválily obě komory ruského parlamentu.
Předseda Dumy - dolní komory parlamentu - Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko ruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila šest dronů nad Černým mořem a Ruskem obsazeným poloostrovem Krym. O jaké drony šlo, neuvedlo.
Na Ukrajině pokračují boje na exponovaných místech frontové linie. Ruská armáda dál podniká útoky na Avdijivku na ukrajinském Donbasu a její okolí, informoval dnes generální štáb ukrajinské armády. "Nepřítel za podpory letectva nezanechává pokusů obklíčit Avdijivku," uvedl štáb podle ruské redakce BBC. Dodal, že Rusům se ale ukrajinskou obranu u Avdijivky prorazit nedaří.
Ruské ostřelování v noci na dnešek zabilo seniorku v obci Stanislav v Chersonské oblasti, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Obec podle něj Rusové zasáhli asi čtyřicetkrát.
"Pekelná noc ve Stanislavu. Ve vesnici bylo přes 40 zásahů," napsal Prokudin na sociální síti Telegram. Palba podle něj poškodila budovu školy, ambulance i rodinné domy.
Ruské síly, které mají v Chersonské oblasti pod kontrolou levý břeh Dněpru, intenzivně ostřelují obce na pravém břehu, kde leží i vesnice Stanislav. Terčem ruské palby se nezřídka stává také oblastní centrum Cherson.
Ukrajince kromě války, kterou v zemi před více než 20 měsíci spustilo Rusko svou invazí, nejvíc trápí korupce spolu s nízkými platy a důchody. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedeného na přelomu letošního září a října.
"Největší problém Ukrajiny a Ukrajinců je bezpochyby válka. Pokud se však zeptáte, jaké problémy mimo válku Ukrajince nejvíce trápí, 63 procent respondentů uvedlo korupci," uvádí institut. Nízké platy a důchody představují problém pro 46 procent dotázaných.
Server Kyiv Post připomněl, že Ukrajinci jsou i přesto optimističtí, co se boje s korupcí týče. V předchozím průzkumu KIIS zveřejněném 25. října 59 procent dotázaných uvedlo, že se ukrajinské úřady snaží s korupcí bojovat a věří v pozitivní vývoj.
Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou založil americký filantrop maďarského původu George Soros, Rusko označilo za "nežádoucí organizaci". Informovala o tom agentura Reuters. Mezi české organizace, které Rusko považuje za nežádoucí, patří třeba Člověk v tísni nebo Prague Civil Society Centre.
Ruské úřady obviňují CEU, že diskredituje ruské politické vedení a jednotky, které vpadly na Ukrajinu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.