„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, dobrou noc. Se zpravodajstvím z války na Ukrajině se vrátíme v pátek ráno.
Summit EU pokračuje po rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem v jednání o revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Revize byla prvním bodem na agendě dvoudenního setkání. Zástupci států unie během dne představili své pohledy na navržené změny, následně jednání přerušili a přesunuli se k tématu rozšiřování Evropské unie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s veliteli amerických sil v Evropě v německém Wiesbadenu, odkud vyzval americký Kongres k další pomoci Ukrajině, která od loňského února ruské agresi.
„Rozhodnutí Evropské rady je vítězstvím naděje. Začnou přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Gruzie pak získává status kandidátské země. To jsou skvělé zprávy! Samozřejmě, bude to náročné, ale z dlouhodobého hlediska to dává smysl. Jednotná Evropa znamená silnější a bezpečnější kontinent,“ reagoval na oznámení ze summitu v Bruselu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Summit Evropské unie dnes dosáhl potřebné jednomyslné shody na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Zároveň ale maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že je to rozhodnutí špatné a že se na něm Budapešť nepodílela. Orbán totiž v době rozhodování opustil jednací místnost. Jednomyslnost tak nastala, což - jak vysvětlil dobře informovaný nejmenovaný unijní zdroj - není s ničím v rozporu, i když novináři z toho byli zmatení. „Právní základ je ten, že došlo v této záležitosti k rozhodnutí Evropské rady, které nebylo blokováno žádným z členů Evropské rady,“ vysvětlil tento unijní činitel.
Evropská unie vyslala Ukrajině silný signál podpory, komentoval německý kancléř Olaf Scholz rozhodnutí unijního summitu dát zelenou přístupovým jednáním s Ukrajinou i Moldavskem. Podle Scholze je zjevné, že obě země patří do evropské rodiny. Posun v přístupových procesech vítají i další evropští lídři.
Rozhodnutí summitu EU o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem je důležitým signálem, řekl dnes novinářům v Bruselu český premiér Petr Fiala. Evropská unie tím podle něj dává najevo, že má zájem o tyto země a o jejich budoucnost.
Podle serveru Politico i informací listu The Guardian maďarský premiér Viktor Orbán při rozhodování prezidentů a premiérů o startu přístupových rozhovorů s Kyjevem opustil místnost. Agentura Reuters pak uvedla, že maďarský premiér se nechtěl podílet na podle něj špatném rozhodnutí o ukrajinském členství v unii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přivítal rozhodnutí summitu Evropské unie zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou. „Je to vítězství Ukrajiny. Je to vítězství pro celou Evropu. Je to vítězství, které motivuje, inspiruje a posiluje,“ napsal v sociální síti X.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii.
Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán.
Ruská hypersonická střela Kinžal zasáhla Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti v centrální části Ukrajiny, oznámil dnes podle médií mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Zásah podle něj následoval deset minut po vyhlášení poplachu.
„O následcích zásahu, a tím spíše kinžalů, nehovoříme. Ať si nepřítel udělá své závěry, nebudeme ho krmit informacemi,“ prohlásil mluvčí podle listu Ukrajinska Pravda.
Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová oznámila, že Finsko kvůli náporu žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem. Dva z osmi přechodů otevřelo dnes.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odpoledne přiletěl do západoněmeckého Frankfurtu nad Mohanem. Oznámila to tamní policie, podle které navštívil nedaleké kasárny ve Wiesbadenu. Cesta nebyla předem veřejně oznámena. V okolí Frankfurtu platí mimořádná bezpečnostní opatření.
Dnešní akce nazvaná Výsledky roku trvala čtyři hodiny a tři minuty, podotkla agentura TASS. Ruský prezident Vladimir Putin se podle ní vyjádřil za tuto dobu k více než 80 žádostem a dotazům obyvatel a novinářů. Několik hodin trvala i předchozí Putinova vystoupení.
Dopravní podnik Ostrava (DPO) v těchto dnech odesílá na Ukrajinu prvních šest z 25 tramvají, které daroval městu Konotop. Vozidla typu T6A5, která DPO už dříve vyřadil, budou ve válkou zasaženém městě na severovýchodě Ukrajiny sloužit k obnově a posílení městské hromadné dopravy. Novinářům to dnes řekli zástupci DPO a Konotopu. O daru rozhodla v červnu ostravská městská rada. DPO už dříve daroval Konotopu deset autobusů.
Za zavřenými dveřmi začal dnes v Moskvě soud s někdejším velitelem proruských separatistů na východě Ukrajiny a bývalým důstojníkem ruské tajné služby FSB Igorem Girkinem. Po kritice ruského prezidenta Vladimira Putina za neschopnost ve vedení války proti Ukrajině byl obviněn z vyzývání k extremismu. Girkin, známý také jako Igor Strelkov, obvinění odmítl, uvedla ruská média s odvoláním na obhájce obžalovaného Gadžiho Alijeva.
V rumunském pohraničí se po ruském nočním útoku na ukrajinskou přístavní infrastrukturu objevil kráter po dronu. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany. Kvůli narušení vzdušného prostoru členského státu NATO byly k průzkumným letům povolány stíhačky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu na summitu v Bruselu také varoval, že nerozhodnost Evropy Putin využije ve svůj prospěch. Nevyjádření podpory Ukrajině vyvolá podle ukrajinského prezidenta na Putinově tváři "spokojený úsměv". Rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů je rovněž zásadní pro všechny lidi v zemích EU, kteří věří tomu, že se Evropa může vyhnout návratu do starých časů, které byly plné nekonečných nikam nevedoucích sporů mezi zeměmi, uvedl Zelenskyj. "Dnes vás žádám o jednu věc - nezraďte lidi a jejich víru v Evropu. Pokud nebude nikdo věřit v Evropu, co bude Evropu udržovat při životě?" uzavřel.
Je velmi důležité, aby Evropa neupadla zpět do své nerozhodnosti, řekl dnes unijním lídrům na summitu v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu prostřednictvím videokonference. Prezidenti a premiéři EU si podle něj uvědomují, že není čas na polovičatá opatření nebo váhání. Evropa vždy dělala silná rozhodnutí a následně je i prováděla, uvedl ukrajinský prezident s tím, že je vděčný za takovou sílu v Evropě.
Podle Zelenského nikdo nechce, aby byla Evropa považována za nedůvěryhodnou, nebo za neschopnou přijímat rozhodnutí, které sama připravila. "Letos jsme neudělali žádnou chybu. Ani jednu," dodal před zástupci 27 zemí EU. Evropa podle něj prošla tímto rokem důstojně, neukázala žádnou zbabělost nebo nerozhodnost. "A Putin během tohoto roku nezískal nic. Ani v bojích na Ukrajině, ani v pokusech rozdělit a ponížit Evropany," doplnil. Podle Zelenského je zásadní, že Putin ztrácel nejen na Ukrajině, ale i ve všech aspektech evropského života.
Na Ukrajině v současné době bojuje 617.000 ruských vojáků, prohlásil dnes Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci. Ruský prezident zároveň řekl, že postavení ruských invazních sil se téměř na všech úsecích fronty zlepšuje. Šéf Kremlu dříve řekl, že mír na Ukrajině bude, až Rusko dosáhne svých cílů, kterými znovu označil "denacifikaci a demilitarizaci" sousední země.
Slovensko si je dobře vědomo svých závazků vůči Severoatlantické alianci a hodlá je respektovat, řekl premiér Robert Fico po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Hlavním tématem jejich schůzky v Bruselu byla válka na Ukrajině. Fico připustil neshody, ale jednání podle něj bylo konstruktivní. Oznámil, že se na konci ledna setká s ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem na slovensko-ukrajinské hranici. Stoltenberg poděkoval Slovensku za potvrzení další podpory Kyjeva.
"Podpora Ukrajiny není charita, ale investice do bezpečnosti," řekl Stoltenberg. "Jedinou cestou, jak dosáhnout trvalého a spravedlivého míru, je přesvědčit (ruského prezidenta Vladimira) Putina, že nemá šanci vojensky vyhrát," dodal.
Mír bude, až Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině, prohlásil prezident Putin. Zopakoval, že Moskvě jde o denacifikaci a demilitarizaci sousední země.
Finsko dnes znovu otevřelo dva ze svých osmi silničních přechodů na hranici s Ruskem. Informoval o tom finský server Yle. Helsinky koncem listopadu uzavřely veškeré silniční přechody na společné hranici ve snaze zastavit zvyšující se počet migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí.
Ukrajina nesplnila tři ze sedmi podmínek, není tedy důvod zahajovat jednání o jejím členství v Evropské unii. Při svém příchodu na summit EU v Bruselu to dnes uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.
"Rozšíření Evropské unie je proces založený na zásluhách. Ukrajina nesplnila tři ze sedmi podmínek, které stanovila Evropská komise," řekl novinářům Orbán. "Proto nyní nejsme v pozici začít vyjednávat o ukrajinském členství v EU," dodal.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo zachycení a zničení devíti ukrajinských dronů nad Moskevskou a Kalužskou oblastí, o škodách nebo zraněných se nezmiňuje.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.