Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Vysoký ruský politický představitel navrhuje odebrat občanství migrantům, kteří odmítají bojovat proti Ukrajině. Návrh, který by migranty, kteří nedávno obdrželi ruské pasy, zbavil občanství, pokud by se odmítli účastnit války Ruska proti Ukrajině, navrhl šéf ruského Vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin, jak se uvádí v tiskové zprávě z 19. října.

Německý velvyslanec na Ukrajině Martin Jäger oznámil, že Německo v současné době nebude dodávat Ukrajině řízené střely dlouhého doletu Taurus.

Úterní schůzka maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je „velmi znepokojivá“, shodli se dnes podle agentury AFP na společné schůzce velvyslanci členských zemí Severoatlantické aliance v Budapešti. Je znepokojivé, že se Maďarsko rozhodlo spolupracovat s Kremlem v době ruské války proti Ukrajině, prohlásil americký velvyslanec David Pressman, který jednání svolal.

„Všichni jsme znepokojeni, že se maďarský premiér setkal s prezidentem Putinem, zatímco Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině,“ uvedl Pressman. „Je znepokojivé, že se Maďarsko rozhodlo spolupracovat s Kremlem tímto způsobem,“ dodal americký diplomat. Pozastavil se také nad skutečností, že Orbán se vyhnul slovu válka a hovořil o „vojenské operaci“, čímž kopíruje rétoriku Moskvy. „O naše obavy o bezpečnost se podělíme se spojenci,“ uvedl Pressman.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko odvolal běloruské velvyslance na Ukrajině a v Estonsku. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS citující prezidentskou tiskovou službu.

„Hlava státu Alexandr Lukašenko zbavil Igora Sokola funkce mimořádného a zplnomocněného velvyslance Běloruska na Ukrajině a Vjačeslava Kačanova funkce mimořádného a zplnomocněného velvyslance Běloruska v Estonsku,“ uvádí se v textu.

V Srbsku bylo zrušeno uvedení dokumentárního filmu o vypleněném ukrajinském městě Mariupol na festivalu dokumentárních filmů Beldocs. Krátce před zveřejněním změny programu film kritizovala nacionalistická Srbská radikální strana, která snímek označila za protiruskou propagandu, uvedla dnes ukrajinská agentura Unian.

Dokumentární film 20 dní v Mariupolu natočil a režíroval ukrajinský reportér a videožurnalista Mstyslav Černov, který letos spolu s kolegy z agentury AP získal hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci. Tým novinářů AP přijel do přístavu Mariupol po zahájení ruské invaze 24. února 2022, ve městě zůstal více než dva týdny a zdokumentoval ničení města ruskými jednotkami včetně útoků na nemocnice a civilní infrastrukturu. Byli to poslední mezinárodní novináři v Mariupolu, než se jim podařil riskantní útěk z města. Dokument zachycuje dění ve městě během tehdejších dní. Ukrajina film vyslala do klání o filmové ceny Oscar.

„Je pro nás důležité, abyste věděli, že Beldocs za tímto rozhodnutím nestojí a nepodílel se na něm. Věříme, že každé promítání tohoto filmu před srbským publikem je důležité, a uděláme vše pro to, abychom tento film co nejdříve znovu uvedli,“ napsali pořadatelé a dodali, že film se již letos v květnu v Srbsku promítal.

Ruské úřady ve středu v Kazani zadržely rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která žije v Česku. Hrozí jí až pět let za mřížemi.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem zaměstnankyně Svobodné Evropy/Rádia Svoboda (RFE/RL) „hluboce znepokojen“. RFE/RL v prohlášení odsoudila zatčení své novinářky v Rusku a žádá její okamžité propuštění. „Žurnalistika není zločin a zadržení Kurmaševové je dalším důkazem, že Rusko je odhodláno potlačit nezávislé zpravodajství,“ uvedlo novinářské sdružení.

Oficiálním důvodem zadržení novinářky je podle ruských úřadů to, že se nezaregistrovala jako „zahraniční agentka“, když shromažďovala informace o ruských vojenských aktivitách, které „by mohly být použity proti bezpečnosti Ruské federace“. Pokud by byla postavena před soud a shledána vinou, hrozilo by jí podle CPJ až pět let vězení. Označení „zahraniční agent“ využívají ruské úřady k šikaně a potrestání těch svých kritiků, kteří dostávají peníze ze zahraničí či jsou vnímáni jako někdo pracující pod „zahraničním vlivem“,

Podle ruského novináře Dmitrije Kolezeva je zákon, na jehož základě byla Kurmaševová zadržena, napsán tak obecně, že mohou úřady potrestat novináře třeba za zjišťování jmen vojáků. „Vzali další rukojmí,“ konstatoval na síti X Kolezev. Doplnil, že manželem zadržené novinářky je další významný ruský novinář Pavel Butorin.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský odletěl na dvoudenní návštěvu Chorvatska. S Chorvatskem má podle něj Česko velmi podobný pohled na bezpečnost v Evropě. Zmínil chorvatskou pomoc Ukrajině například při zajištění vývozu tamního obilí nebo v odminování.

Ukrajina bude americké rakety dlouhého doletu ATACMS dostávat pravidelně a ve větším množství, uvedl dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Kyjev jich zatím od USA dostal podle deníku The New York Times asi 20, jejich použití poprvé Ukrajina potvrdila v úterý. Ve středu dodávky raket ATACMS kritizoval ruský prezident Vladimir Putin.

Sergej Lavrov doporučil Rusům a Ruskám Severní Koreu jako turistickou destinaci. 

Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by v zemi zakázal působení náboženských organizací spojených s Ruskem. Podle stanice BBC návrh normy fakticky zahajuje proces zákazu činnosti Ukrajinské pravoslavné církve (dříve Moskevského patriarchátu). Ta byla do loňského května autonomní součástí Ruské pravoslavné církve. Loni se s ní oficiálně rozešla a odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Moskvou, což církev odmítá. Návrh zákona podle ní mimo jiné odporuje ústavě.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Mezinárodní olympijský výbor z diskriminace. Jako důvod podle agentury AFP uvedl záměr MOV nechat startovat ruské sportovce na hrách v Paříži kvůli invazi na Ukrajinu v omezeném počtu a pod neutrální vlajkou.

„Díky některým lídrům olympijského hnutí jsme zjistili, že hry mohou být použity jako nástroj politického nátlaku proti lidem, kteří nemají s politikou nic společného,“ uvedl Putin při proslovu v Permu.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila jen čtyři ze 17 raket a dronů, které Rusko na Ukrajinu vyslalo. Upozornila na to dnes ruská redakce BBC s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva, pod které protivzdušná obrana spadá. Ukrajinská obrana potřebuje více moderních západních zbraní, zareagoval na bilanci mluvčí letectva.

„Pokud jde o počet sestřelených cílů, musíte pochopit, že balistická raketa je balistická raketa, k jejímuž sestřelení musí být vhodné prostředky, a těch bohužel máme málo. Potřebujeme patrioty, které se dokáží vypořádat s kinžaly a iskandery, což dokázaly v Kyjevské oblasti. Potřebujeme více těchto zbraňových systémů,“ zdůraznil Ihnat. Ukrajina nyní závisí na moderních západních zbraních typu Patriot či Iris-T, ale na jejich dodání potřebují spojenci čas.

Ministerstvo školství dá peníze na ukrajinské asistenty pedagoga 510 veřejným školám. Je to asi 4,67 procenta všech mateřských, základních a středních škol v Česku. Na uhrazení platů a dalších výdajů spojených s prací ukrajinských asistentů vyčlenil úřad od začátku školního roku do konce kalendářního roku zhruba 101 milionů korun. Finančně podpoří 645 plných úvazků ukrajinských asistentů. Na konferenci to dnes řekl vedoucí oddělení základního vzdělávání ministerstva Svatopluk Pohořelý. Úřad ukrajinské asistenty hradí druhým rokem.

Informacím o ukrajinském výsadku se ve své poslední analýze vývoje bojů věnuje také americký Institut pro studium války (ISW), který píše o geolokačních záběrech zveřejněných ve středu, které naznačují, že Ukrajinci postupovali severně od Piščanivky a do Pojmy. ISW ale odmítl spekulovat o rozsahu a perspektivách ukrajinských aktivit na levém břehu Dněpru. Zároveň upozornil, že zatím nedošel k závěru, že by se ukrajinským vojákům podařilo vytvořit předmostí vhodné pro postup mechanizovaných sil.

„Je však pozoruhodné, že prominentní a obecně spolehlivé ruské zdroje hovoří o ukrajinských aktivitách na východním (levém) břehu (ve smyslu), že se odehrávají ve větším měřítku než dříve zdokumentované taktické nájezdy ukrajinských sil přes řeku,“ podotkl ISW.

Ukrajinský generální štáb nepřímo potvrdil šířící se zprávy o novém ukrajinském výsadku na levém břehu řeky Dněpr. K takovému závěru došly server Ukrajinska pravda a ruskojazyčný web stanice BBC, které upozorňují, že velení ukrajinských ozbrojených sil v posledních dvou operačních svodkách zařadilo tamní obec Piščanivka mezi města a vsi ostřelované ruskou armádou. Levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti okupují ruská invazní vojska.

Evropská unie musí nadále finančně pomáhat Ukrajině, je ale třeba přehodnotit priority. Dnes to ve Spolkovém sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajině, která od loňského února vzdoruje ruské invazi, zároveň slíbil další německou zbrojní pomoc před nadcházející zimou.

„Evropa společně musí Ukrajině pomoci s finanční stabilizací,“ řekl Scholz. „K tomu nelze jen vyčleňovat nové finanční zdroje, potřebné je přehodnocení priorit,“ uvedl o německém postoji, o kterém chce za týden hovořit na nadcházejícím summitu Evropské unie.

V mnoha obcích poblíž fronty jsou lidé odkázáni na humanitární pomoc. V Novoukrajince ji distribuují dobrovolníci.

V Sumách na severovýchodě Ukrajiny dron rovněž ve středu večer zasáhl infrastrukturní objekt, uvedla na telegramu vojenská správa Sumské oblasti. „Na místě pracují všechny pohotovostní složky a představitelé vojenské správy,“ uvedla regionální správa kolem půlnoci. Vyzvala rovněž místní obyvatele, aby zůstali v úkrytech a nedávali na sociální sítě jakékoli záběry z místa úderu.

„Stát zla pokračuje v teroru a válce proti civilistům. Ruský teror musí být poražen,“ napsal na telegramu prezident Zelenskyj.

Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na síti Telegram uvedl, že při ruském raketovém útoku na vesnici Stepove byli dva lidé zabiti a další byl zraněn. Útok podle Kima rovněž poničil obytné budovy a zemědělské zařízení.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Pchjongjangu poděkoval KLDR za podporu ruské války na Ukrajině a zároveň slíbil „úplnou podporu a solidaritu“ se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí to dnes napsala agentura Reuters.

Mimo jiné uvedl, že si Moskva „hluboce“ váží „neochvějné a zásadové podpory“ Pchjongjangu pro „zvláštní vojenskou operaci“, jak Rusko válce na Ukrajině říká. Zároveň ujistil Severní Koreu o tom, že Rusko také zcela podporuje snahy KLDR „na zvolené cestě rozvoje“.

Aby doplnilo stavy své armády na Ukrajině, verbuje Rusko do svých řad stovky Srbů. Mezi zahraničními dobrovolníky jich je údajně většina. Uvedl to britský deník The Guardian, který se odkazuje na výpovědi svědků i uniklé dokumenty zveřejněné protiválečnými aktivisty.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu od noci na středu stoupl na nejméně deset, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské činitele. Nejkrvavější útok na město Záporoží na jihu Ukrajiny si vyžádal pět životů.

Zdejší úřady původně hlásily jednu oběť útoku, který zasáhl obytný dům, postupně se jejich počet zvýšil na čtyři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve středu večer ve svém pravidelném poselství informoval o pěti mrtvých.

Jedna 31letá žena zahynula ve středu také při ruském útoku na vesnici Obuchivka u Dnipra, další žena a muž přišli o život při náletu na Chersonskou oblast. Ve středu večer ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že další dvě těla mrtvých záchranáři vytáhli z obchodu poblíž města Mykolajiv zasaženého ruskou raketou.

„Stát zla pokračuje v teroru a válce proti civilistům. Ruský teror musí být poražen,“ napsal Zelenskyj na telegramu.