Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Ukrajinský útok na Ruskem obsazenou obec Čaplynka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si vyžádal devět mrtvých a devět zraněných, tvrdí podle agentury TASS šéf okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ruský senátor Konstantin Basjuk, který má v ruském parlamentu zastupovat tento okupovaný region, předtím informoval o sedmi obětech.

Spojené státy v novém balíku vojenské pomoci dodávají Ukrajině dodatečnou munici do raketometů, dělostřeleckou munici a další vybavení v celkové hodnotě až 125 milionů dolarů (téměř tři miliardy Kč). Oznámilo to americké ministerstvo obrany, podle kterého hodnota americké bezpečnostní podpory Kyjevu od loňské ruské invaze přesahuje 44 miliard dolarů.

Odhadovaná hodnota balíků, jichž Pentagon za poslední dva roky oznámil několik desítek, se postupně snižuje. Ten nejnovější kromě raket do systémů NASAMS a HIMARS a dělostřelecké munice ráže 155 a 105 milimetrů zahrnuje také protitankové střely Javelin a AT-4, 12 vozů pro přepravu těžké techniky nebo vybavení do chladného počasí.

Výcvik ukrajinských vojáků na severu země.

 Ukrajinský útok na Ruskem obsazenou obec Čaplynka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si vyžádal sedm mrtvých, tvrdí podle agentury TASS ruský senátor Konstantin Basjuk, který má v ruském parlamentu zastupovat tento okupovaný region. Šéf okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo předtím uvedl, že dvě rakety americké výroby vypálené ukrajinskými silami zasáhly v Čaplynce budovu sociálního zabezpečení a úřadu práce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.

„Ta kapitola není uzavřená. Ukrajinský prezident zvažuje různé výhody a nevýhody,“ uvedl dnes podle Reuters Kuleba na tiskové konferenci ohledně toho, zda na jaře 2024 zamíří ukrajinští voliči k volebním urnám.

Ruský prezident Vladimir Putin, který dal loni v lednu rozkaz k útoku své armády na sousední Ukrajinu, dnes v souvislosti s izraelským postupem v Pásmu Gazy prohlásil, že se „žádný normální člověk“ nemůže s klidem dívat na fotografie krvácejících a trpících dětí. Jeho slova citovala státní agentura TASS.

Členové vojenských a ekonomických aliancí vedených Ruskem se snaží diverzifikovat své vazby a obracejí se k Číně a k Západu. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož invaze na Ukrajinu odhalila hranice ruské moci v zemích, které Moskva považuje za svůj dvorek, tedy v zemích postsovětského prostoru. Sousedy a spojence Ruska podle listu vystrašilo krveprolití na Ukrajině a mezinárodní sankce uvalené na Rusko.

„Strach z Ruska se s válkou zvýšil. Ukázalo se, že ruská politika je mnohem bezuzdnější, než na co jsme byli zvyklí, a že princip uznávání hranic byl porušen,“ uvedla kazachstánská politoložka Nargis Kassenovová z Davisova střediska pro ruská a euroasijská studia při Harvardově univerzitě. „Na jedné straně se jim kvůli strachu můžete snažit vyhovět. Na druhé straně se kvůli strachu chcete spoléhat na někoho jiného, najít si jiné ochránce,“ dodala.

O kořenech a současnosti ruského imperialismu budou příští týden v Praze diskutovat experti, historici či novináři z více než deseti zemí.

Konferenci nazvanou Ruský imperialismus 1945/89–2023 pořádá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Konat se bude od 7. do 9. listopadu v Lichtenštejnském paláci na Kampě.

Konferenci s podtitulem Mezinárodní konference o kořenech ruské agrese (nejen) vůči Ukrajině zahájí v úterý odpoledne ruská novinářka a televizní moderátorka Žanna Němcovová, která je nejstarší dcerou zastřeleného ruského opozičního politika Borise Němcova. Další program třídenní akce bude rozdělen do čtyř tematických okruhů.

„Mluvit se bude ve světle (nebo spíš stínu) ruského imperialismu o Oranžové revoluci, kyberválce, historii a současných paralelách, kulturních a literárních aspektech, o Bělorusku, Litvě, ale i Kosovu,“ uvedli organizátoři konference.

Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že na západ Ukrajiny mířilo 16 nepřátelských bezpilotních letounů, z nichž 11 se ukrajinské armádě podařilo zničit.

„Bohužel je v našem regionu pět zásahů objektů kritické infrastruktury. Naštěstí se to obešlo bez mrtvých a raněných,“ napsal na telegramu Kozyckyj. „V samotném Lvově je klid,“ informoval mezitím lvovský starosta Andrij Sadovyj na telegramu.

„Uvědomujeme si, že s blížící se zimou se ruští teroristé budou snažit napáchat více škod. Budeme nepříteli odpovídat,“ reagoval na dnešní dronový útok Rusů na infrastrukturu v Charkově ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že protivzdušná obrana byla aktivní v deseti různých regionech. Noční úder se podle něj obešel bez obětí.

Během pátečního jednání Poslanecké sněmovny došlo i na hádky o podporu Ukrajiny. „Ani halíř Ukrajině. Trváme na tom,“ prohlásil ve svém vystoupení Tomio Okamura (SPD).

Předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek pak Okamurovi doporučoval, aby před „nánosem negací“ navštívil kontaktní centrum a Ukrajincům ve frontě do očí řekl, že by Ukrajina a Ukrajinci neměli dostat ani korunu.

Moskevský soud uložil 8,5 roku vězení známému kritikovi Kremlu a spoluzakladateli punk rockové protestní skupiny Pussy Riot Pjotru Verzilovovi, kterého v jeho nepřítomnosti shledal vinným ze šíření falešných zpráv o ruské armádě. Informoval o tom dnes server Mediazona, který kdysi Verzilov vydával. Soudkyně podle něj Verzilovovi také zakázala publikovat na internetu po dobu čtyř let. Prokuratura žádala devět let za mřížemi a zákaz publikace na webu.

Důvodem byly příspěvky na sociálních sítích ohledně ukrajinského města Buča, ve kterých Verzilov obvinil ruskou armádu z genocidy. Buča se nachází v Kyjevské oblasti; město na začátku invaze okupovala ruská vojska a po stažení Rusů se stalo jedním ze symbolů válečných zločinů, ze kterých Kyjev obviňuje Moskvu. Ve městě se našly masové hroby i těla Ukrajinců ležící přímo na ulicích.

Verzilovova obhajoba žádala pro svého klienta zproštění viny. Rusko zavedlo tresty za „diskreditaci“ nebo za šíření „falešných zpráv“ o ruských ozbrojených silách krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Tyto tresty mají podle oponentů režimu umlčet veškerou kritiku války.

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar se při jednání v Pekingu s nejvýše postaveným čínským diplomatem Wangem I věnoval i ruské invazi na Ukrajině, situaci ve východní Asii nebo aktuálním otázkám spojeným s terorismem. „Jednání navázalo na nedávnou návštěvu speciálního čínského zmocněnce pro Evropu v Praze,“ uvedl mluvčí vlády Václav Smolka.

Karlovarský kraj bude spolupracovat se Záporožskou oblastí na Ukrajině na obnově po válce. Zástupci kraje a ukrajinské oblasti připravili memorandum o vzájemné spolupráci. Týkat by se měla v první fázi hlavně nápravy škod, které způsobila válka s Ruskem. Memorandum by mělo schválit ještě krajské zastupitelstvo, řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

„My jsme zhruba před rokem byli osloveni Záporožskou oblastí prostřednictvím tamního vedení, zdali by Karlovarský kraj neměl zájem o spolupráci v obnově území po ukončení válečného konfliktu. Na to téma jsme měli několik schůzek se zástupci Záporoží. Shodli jsme se na formulaci memoranda, které deklaruje vůli obou stran se podílet a definovat možnosti, co je možné v Karlovarském kraji poskytnout,“ uvedl Kulhánek.

Upřesnil, že půjde hlavně o zapojení místních firem z Karlovarského kraje, které se mohou podílet na obnově infrastruktury. Může jít také o služby, které může kraj nabídnout, například lázeňské pobyty pro rekonvalescenci lidí ze Záporožského regionu.

Pražští policisté obvinili z násilí proti skupině obyvatel muže, který na internetu zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval, že bude „chodit po ulici a nožem bodat Ukrajince“. Uvedli to dnes na síti X. Policie doplnila, že obviněnému hrozí až tříleté vězení.

„Na sociální síti zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval, že bude chodit po ulici a nožem bodat Ukrajince. Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie ho dopadli a obvinili z trestného činu násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci,“ uvedli policisté.

Běloruská armáda zesílila, ale to nevytváří riziko agrese ze strany běloruských vojsk vůči Ukrajině, řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF) Pavel Latuška, jeden z běloruských opozičních předáků a bývalý ministr kultury, který nyní žije v zahraničí.

Člen prozatímní exilové vlády, jejíž vznik loni oznámila vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, se domnívá, že 80 až 90 procent Bělorusů je proti účasti své země ve válce na Ukrajině.

Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka podle Latušky zvyšuje výrobu zbraní, dostává letadla nebo helikoptéry z Ruska a jeho armáda už déle než rok a půl podstupuje neustále cvičení. „Celkově je tedy bojová kondice běloruské armády za ten rok a půl dozajista vyšší,“ řekl opoziční politik.

„Není Lukašenkovou zásluhou, že běloruská armáda nevstoupila na ukrajinské území. Je to zásluha Bělorusů. Protože 80 až 90 procent Bělorusů je proti účasti ve válce na Ukrajině,“ poznamenal Latuška.

Posledním regionem, ve kterém platil protiletecký poplach, byla západoukrajinská Lvovská oblast, kde se v noci ozývaly exploze. Není jasné, zda pocházely od dronů, které zasáhly svůj cíl, nebo od ukrajinské protiletecké obrany.

BBC připomněla, že úřady Charkovské oblasti jsou zatím jediné, které ohlásily následky nočních útoků.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na ukrajinské území 38 dronů, z nichž se 24 podařilo sestřelit, uvedl ukrajinský generální štáb.

O osudu 14 zbývajících bezpilotních letounů se armáda nezmínila. Nálety podle BBC trvaly od čtvrtečního večera do pátečního rána, poplach se rozezněl téměř nad celou Ukrajinou. Ukrajinské letectvo dříve informovalo o dronech směřujících na západoukrajinskou Chmelnyckou, Ternopilskou a Rivnenskou oblast.

Ruské drony dnes způsobily požár a zasáhly civilní infrastrukturu v ukrajinském druhém největším městě Charkově a jeho okolí. Uvedl to šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Zatím nejsou žádné informace o obětech.

Na uhašení požáru podle starosty Charkova Ihora Terechova pracují hasiči. Drony podle něj zasáhly civilní objekty v jedné ze čtvrtí ve městě, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic a je od ruské invaze na Ukrajinu častým cílem ruských útoků.

Dobré ráno!

Konflikt na Ukrajině není ve slepé uličce, reagoval Kreml na vyjádření náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného. Informovala o tom agentura AFP.

Zalužnyj v článku pro časopis The Economist ve středu uvedl, že se armády obou zemí po více než 20 měsících konfliktu nachází v patové situaci, přičemž Kyjev potřebuje nové schopnosti a technologie, aby válku zvrátil ve svůj prospěch.

„Ne, konflikt není ve slepé uličce,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko podle něj „neúnavně pokračuje ve své speciální vojenské operaci“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu z 24. února 2022. Peskov doplnil, že ruské jednotky budou pokračovat, dokud „nedosáhnou všech stanovených cílů“.

Zalužnyj v příspěvku napsal, že „válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme ‚poziční‘ válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce“. Pravděpodobně podle něj nedojde k žádnému velkolepému průlomu.