„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Dobrou noc, pro dnešek naše zpravodajství z války na Ukrajině končí. Čerstvé informace zase přineseme v pondělí ráno.
„Jsem vděčný všem, kteří s námi spojili své síly (...) všem politikům, představitelům občanské společnosti a lidem v různých zemích, kteří stejně věří Ukrajině i Evropě,“ vrátil se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním vzkazu k rozhodnutí EU zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou.
V kanceláři náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného bylo dnes nalezeno odposlouchávací zařízení. Informoval o tom ve své ruskojazyčné verzi zpravodajský server BBC News s odvoláním na zdroje v ukrajinských vojenských kruzích.
Zdroje BBC neuvedly, zda byla podobná zařízení objevena i u dalších členů generálního štábu. Podle některých ukrajinských médií tomu tak ale být mohlo. Zařízení byla podle médií vyrobena z takových částí, že nelze identifikovat jejich původ. Policie a armáda zahájily vyšetřování případu.
Ukrajinské ministerstvo obrany s ohledem na blížící se Vánoce ozdobilo salvový raketomet HIMARS, který armáda dostala od USA, vánočním světelným řetězem. „HIMARS chystá pro okupanty dárky,“ napsalo ministerstvo.
Několik lokalit v ruské Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes stalo terčem palby. Ruská média z útoku obvinila ukrajinskou armádu, podle ukrajinských tajných služeb útok provedli odpůrci ruského režimu, uvedla agentura DPA. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Aktuální snímky ukrajinských vojáků v Doněcké oblasti.
Atmosféru staroukrajinských Vánoc dnes okusili návštěvníci kostela svatého Josefa v centru Brna. Zhlédli část vertepu, tedy tradičního divadelního představení, vyslechli koledy a ščedrivky, poznali symboly svátků na Ukrajině, například barevnou kolednickou hvězdu s rolničkami nebo diduch, tedy vánoční dekoraci z obilí. Kostel, který využívá řeckokatolická církev, byl plný lidí, Čechů i Ukrajinců.
Delegáti vládní strany Jednotné Rusko dnes jednomyslně podpořili kandidaturu Vladimira Putina na prezidenta ve volbách, které se uskuteční příští rok na jaře. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Kvůli silné represi politických oponentů a masivnímu dohledu nad politickým systémem v Rusku má Putin znovuzvolení téměř jisté.
Ukrajina dočasně vyškrtla rakouskou Raiffeisen Bank International (RBI) ze svého seznamu sponzorů války. Informoval o tom dnes web Ukrajinska pravda. Jde o především symbolický seznam společností, které podnikají v Rusku i přes jeho invazi na Ukrajinu. Rakouské úřady i zástupci banky samotné však v posledních týdnech vyvíjeli značnou snahu, aby Raiffeisen Bank, největší západní banka působící v Rusku, ze seznamu zmizela, informovala agentura Reuters.
V otázce pomoci Ukrajině dnes na Nově v pořadu Za pět minut dvanáct Petr Fiala (ODS) a Andrej Babiš (ANO) shodnou řeč nenašli. Babiš vyčetl Fialovi, že „kašle na lidi“ a stará se jenom o Ukrajinu.
„Děláme správnou věc, když pomáháme Ukrajině,“ prohlásil Fiala. Česká pomoc Ukrajině podle něho stála zhruba 38 miliard korun. Z toho deset miliard bylo určeno krajům, obcím nebo občanům na ubytování uprchlíků z Ukrajiny.
Pracující Ukrajinci mezitím podle premiéra zaplatili 18 miliard korun na odvodech, protože už 120 000 z nich našlo uplatnění na trhu práce. Dalších 18 miliard získalo Česko jako kompenzaci za vojenskou pomoc. „Dvojnásobek hodnoty, kterou jsme vůbec na těch zbraních poskytli,“ podotkl premiér. Stát také vydal licence českým firmám na komerční dodávky vojenského materiálu za 125 miliard korun, dodal.
Rusko nemá podle Vladimira Putina žádný ekonomický, geopolitický ani vojenský důvod bojovat se zeměmi NATO. Řekl to v rozhovor s ruskou státní televizí Rossija, z něhož citovala agentura Reuters. Šéf Kremlu také označil za „naprostý nesmysl“ varování amerického prezidenta Joea Bidena, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, napadne některý ze států NATO. Podle Putina se Biden jen snaží obhájit svoji „pomýlenou politiku“ vůči Rusku.
Putin vnímá rozšiřování NATO v posledních desítkách let jako „aroganci Západu“ a bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Moskva letos kritizovala i rozšíření obranného bloku o Finsko, které s Ruskem sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici. Západ podle Putina Finsko do Severoatlantické aliance „zatáhl“. „Měli jsme s nimi nějaké neshody? Všechny spory, včetně těch územních z poloviny 20. století, jsou už dávno vyřešené,“ cituje agentura AFP Putina.
Rusko podle Reuters zaútočilo na Ukrajinu v noci na dnešek také balistickou raketou Iskander, která podle ukrajinského letectva „nedosáhla cíle“. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na letectvo píše také o sestřelené raketě vzduch-země Ch-59.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony, uvedlo zdejší ministerstvo obrany.
„Dnes v noci byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na objekty na území Ruské federace. Službu konající síly protivzdušné obrany zničily a zachytily 33 ukrajinských bezpilotních letounů nad územím Lipecké, Rostovské a Volgogradské oblasti,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Části uprchlíků by se od ledna mohly při výpočtu humanitární dávky zohledňovat vyšší náklady na bydlení, podpora by se jim tak zvedla. Dětem, lidem nad 65 let či invalidům by úřad práce měl započítávat proti dnešku dvojnásobnou částku. V evidovaném bytě by jim při stanovení dávky uznal 6000 místo 3000 korun na měsíc, jinde pak 4800 místo 2400 korun na měsíc. Počítá s tím navrhované nařízení, které by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda měla schvalovat ve středu.
Dosavadní podpora je podle organizací na pomoc příchozím nízká, byt se za ni nedá uhradit a uprchlíci se zadlužují. Ministerstvo práce problém řeší vyplácením dávky mimořádné okamžité pomoci. Zvýšení částek má podle něj ale přispět k přestěhování lidí ze zařízení do bytů.
Podpora uprchlíků se změnila od července. Příchozím, kteří mohou pracovat, hradí stát nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců. Dál ho platí jen zranitelným skupinám, mezi něž patří děti, studenti, rodiče dětí do šesti let, těhotné ženy, lidé nad 65 let, invalidé a postižení a jejich pečující. Humanitární dávka zahrnuje částku na živobytí i bydlení. Dostat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a nařízenými náklady na bydlení.
„Zranitelným osobám bude postupně ukončováno bezplatné ubytování. Aby došlo k co nejsnadnějšímu přesunu zranitelných cizinců s dočasnou ochranou z nouzového ubytování do bytů, navrhuje se pro tuto skupinu osob navýšení započitatelných nákladů na bydlení v rámci humanitární dávky,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle podkladů k návrhu v nouzovém ubytování bydlí asi 13 300 zranitelných osob.
Turecko, Rumunsko a Bulharsko se chystají v lednu podepsat dohodu o spolupráci na odstraňování min v Černém moři plovoucích tam v důsledku Ruskem iniciované války s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to dnes oznámil turecký ministr obrany Yaşar Güler.
Jednání o odminování Černého moře začala v dubnu 2022 a zapojily se do nich i Ukrajina, Gruzie a Polsko. Pozdější fáze rozhovorů se účastnily již jen Bulharsko, Turecko a Rumunsko. Jejich ministři obrany plánují podepsat příslušnou dohodu v Istanbulu 11. ledna, řekl dnes novinářům v Ankaře Güler.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 20 dronů a jednu řízenou střelu, uvedla zdejší armáda podle agentury Ukrinform.
„Jeden z dronů dopadl na obytný dům v Oděské oblasti a explodoval. Tlaková vlna poškodila okolní budovy a sklad soukromého sportovního centra. Rozsáhlý požár se hasičům podařilo rychle uhasit,“ napsala na telegramu ukrajinská armáda. Připojené fotografie ukazují už uhašený dům s propadlou střechou a hořící hangár, patrně dotyčný sportovní sklad.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také o třetí adventní neděli budeme situaci na Ukrajině a v Rusku sledovat v naší online reportáži.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony, cituje agentura TASS zdejší ministerstvo obrany. „Dnes v noci byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na objekty na území Ruské federace. Službu konající síly protivzdušné obrany zničily a zachytily 33 ukrajinských bezpilotních letounů nad územím Lipecké, Rostovské a Volgogradské oblasti,“ uvedlo ministerstvo obrany země, která od loňského února vede válku proti Ukrajině.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.