„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Pro dnešek se s vámi loučíme, online zpravodajství přinášející novinky o válce na Ukrajině bude pokračovat v sobotu ráno. Ukrajina se ruské agresi dnes bránila 36. den:
- Více než pět týdnů od vpádu na Ukrajinu se ruské jednotky stahují z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Ve skladu pohonných hmot v západoruském Belgorodu propukl požár, který ruské úřady připisují ukrajinské armádě, Kyjev informaci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Při ruských útocích od začátku invaze přišlo o život už 153 dětí, uvedla ukrajinská prokuratura. Stále ale není jasné, kolik dětí i dospělých zahynulo v obléhaném Mariupolu, kde pokračuje humanitární krize. Obě strany sice pro jihoukrajinský přístav schválily evakuační plán a míří tam týmy Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), humanitární pomoc však vézt nemohou. Delegace Moskvy i Kyjeva dnes skrze videokonferenci pokračují v mírových jednáních.
Britské zpravodajské služby tvrdí, že požár zničil několik nádrží s naftou ve skladu v Belgorodě a že ztráta dodávek paliva a munice z belgorodských skladů pravděpodobně přispěje ke krátkodobému přetížení ruských logistických řetězců. Podle Británie by mohly být zvlášť postiženy dodávky ruským silám, které obkličují Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží zhruba jen 60 kilometrů od Belgorodu.
Snímky ze zničeného přístavu Mariupol.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko vyzval lidi, aby zatím vyčkali s návratem do metropole, řekl to v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Spojené státy uvalily další sakce na Rusko a Bělorusko, na sankční seznam přibylo 120 společností a organizací, včetně běloruských tajných služeb KGB.
Tři ruské rakety dnes zasáhly rezidenční oblast v ukrajinském přístavním městě Oděsa. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na gubernátora oblasti Maksyma Marčenka. Ukrajinská armáda informovala, že ruské jednotky se pokusily o raketový útok na „kritickou infrastrukturu“ ve městě, který se ale protivzdušné obraně podařilo zmařit. „Nepřítel právě zaútočil třemi raketami na sídliště,“ uvedl Marčenko na videu, které zveřejnil na internetu. Podle něj útok způsobil oběti, ale neupřesnil jejich počet.
„Prosím, věřte mi, když říkám, že Evropský parlament, Evropská unie a Evropané stojí za Ukrajinou. Proto jsem dnes tady, protože stojíme za vámi,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová po příjezdu do ukrajinské metropole. Už minulý měsíc Kyjev na znamení solidarity s Ukrajinou navštívili premiéři České republiky, Polska a Slovinska. Metsolaová oznámila, že míří do Kyjeva, ve čtvrtek večer. Dnes po příjezdu na twitteru napsala: „Vzdor a odvaha Ukrajinců inspirovaly svět.“
Pohled do města Buča v Kyjevské oblasti. Podle nejnovějších zpráv bylo město osvobozeno.
„Parlament Ukrajiny schválil rozhodnutí, podle něhož ruští vojáci, kteří dobrovolně odevzdají ukrajinské armádě funkční techniku, dostanou odměnu a bezpečnostní záruky. Např. za letadlo $1 mln, vrtulník $500k, tank $100k. Jo, a za ruskou válečnou loď také $1 mln. Férový obchod,“ uvedl na svém twitter ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.
Kyjevská oblast je podle nejnovějších informací téměř celé osvobozená od ruských okupantů.
Čerpací stanice ve Španělsku musí ode dneška dávat slevy na pohonné hmoty, které jim bude z velké části dotovat tamní vláda. Za každý natankovaný litr benzinu, nafty či zkapalněného plynu musí klientům odečíst 20 centů, což při plné nádrži menšího osobního auta činí zhruba 10 eur (asi 250 Kč). Další slevy na litr nově poskytnou některé čerpací stanice ve Španělsku klientům v rámci svých věrnostních programů. U čerpacích pump se dnes tvořily fronty a informační systémy kolabovaly kvůli vysokému počtu transakcí, uvedla španělská média.
Sleva na pohonné hmoty je součástí balíku opatření, jímž se španělská vláda snaží částečně ulevit lidem od narůstajících cen pohonných hmot a dalšího zboží či energií. Ceny nyní zvýšila zejména válka na Ukrajině.
Hrůzné video z rozbombardované rezidenční budovy v Charkově. „S těžkým srdcem sdílím tohle video, když jsem ho točila, nemohla jsem se ubránit myšlenky: Co kdyby tohle byl můj byt, můj domov, moje ložnice, moje kuchyně. V tolika bytech zůstaly rodinné fotografie na zdech, kde můžete vidět ty, kdo tady žili,“ uvedla na svém twitteru analytička Maria Avdejevová.
„Jsem si jistá, že co nevidět uvidíme vítězství naděje nad strachem, protože jste světu ukázali, že vás nemůže zastrašit ani nejvyšší míra teroru, že bomby nikdy nezničí vaši hrdost, že nikdy nezničí vaší důstojnost,“ to jsou slova šéfky Evropského parlamentu Roberty Metsolaové, která dnes v Kyjevě vystoupila před ukrajinským parlamentem.
Kanál Nexta přinesl další záběry z letiště Hostomel, na snímcích jsou mimo jiné vidět i trosky letounu Mrija.
Agentura Reuters dnes večer informovala o tom, že počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny podle tamní záchranné služby stoupl už na 31.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že Rusové nadále bombardují kyjevská satelitní města, a to navzdory slibu Moskvy, že z oblasti stáhne vojáky. Upřesnil, že k bojům dochází ve městě Brovary.
Místostarosta Mariupolu Sergej Orlov poskytl rozhovor stanici CNN, mluvil hlavně o tom, co se nyní děje ve zdevastovaném přístavu. „Město je totálně zničené, jsou z něj jen trosky. Jsme naštvaní a rozrušení, ne kvůli zničené infrastruktuře, ale kvůli lidem. Nevíme, jak jim pomoct,“ řekl Orlov a potvrdil, že Rusové do města nepouštějí humanitární pomoc. Červený kříž se nevzdává a každý den se snaží znovu vstoupit do města. „Zítra to také zkusí znovu,“ uvedl Orlov. „S ohledem na nedostatek jídlo, mnoho lidí jí tak třikrát za týden, ne třikrát za den, jak by se mělo,“ zakončil.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na svém twitteru oznámil, že mluvil se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ministři mluvili o dalších sankcích proti Rusku.
Bulharsko dnes oznámilo vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže. Diplomat musí opustit zemi do 72 hodin, uvedlo podle agentury AFP bulharské ministerstvo zahraničních věcí. Oznámení přichází dva týdny poté, co Bulharsko vyhostilo 10 pracovníků ruského velvyslanectví v zemi.
Bulharská prokuratura podle AFP zahájila proti diplomatovi vyšetřování kvůli podezření z „nestandardních zpravodajských aktivit, pravděpodobně ve prospěch Ruské federace“. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přikročila k vyhošťování ruských diplomatů řada evropských států včetně pobaltských zemí, Nizozemska, Belgie, Polska, Irska. Vyhoštění jednoho diplomatického pracovníka ruského velvyslanectví v Praze oznámila minulý pátek také Česka republika. Slovenské ministerstvo zahraničí informovalo ve středu o rozhodnutí snížit počet pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob.
Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se dohodly, že uskuteční další koordinované uvolnění ropy ze svých strategických rezerv. IEA to oznámila v tiskové zprávě po dnešním mimořádném zasedání. Zatím však neposkytla podrobnosti. Podle japonské vlády se členové IEA na zasedání neshodli na přesné podobě opatření, včetně rozsahu a načasování. Cílem je omezit ceny ropy, které v poslední době tlačí vzhůru obavy z narušení dodávek suroviny z Ruska, jež se stalo terčem rozsáhlých sankcí kvůli útoku na Ukrajinu.
„Účastnící zasedání IEA souhlasili se samotným dodatečným uvolněním, nedokázali se však shodnout na celkovém objemu a podílech jednotlivých zemí,“ uvedl Hidečika Koizumi, ředitel odboru zahraničních záležitostí na japonském ministerstvu hospodářství, obchodu a průmyslu. „O podrobnostech se bude jednat mezi sekretariátem IEA a členskými zeměmi,“ dodal. Podle tiskové zprávy IEA by měly být podrobnosti o novém opatření představeny začátkem příštího týdne.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová dnes v Kyjevě mluvila také s prezidentem Zelenským.
Novými posilami fotbalistek pražské Slavie se staly ukrajinské reprezentantky Roksolana Kravčuková a Iryna Kotjašová. Obě hráčky, které přišly do pražského týmu z týmu WFC Žytlobud-2 Charkov, podepsaly smlouvu do konce sezony. Klub o tom informoval na svém webu.
Dnes se podle oznámení Kyryla Tymošenka z kanceláře ukrajinského prezidenta skrz koridory evakuovalo z obléhaných ukrajinských měst 6266, na 3071 lidí v pátek opustilo obléhaný Mariupol, a to i přes dřívější prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), že evakuace obyvatel ze zdevastovaného přístavu nebyla možná.
Za dobu ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v této zemi nejméně 1276 civilistů. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 115 dětí. Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala o tom, že o život přišlo v důsledku počínání ruských vojsk nejméně 153 dětí a dalších 245 jich bylo zraněno.
OHCHR zaznamenal kromě 1276 zabitých civilistů také 1981 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.
Vypadá to, že Ukrajina bude mít novou hymnu, parlament dnes projednával návrhy o dvou dodatcích do státní hymny.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.