Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

„Není správné hovořit o obsazení Marjinky,“ uvedl v reakci na informace z Ruska mluvčí ukrajinské armády Oleksandr Štupun. „Naše síly jsou ve městě,“ dodal s tím, že o Marjinku se stále bojuje.

Na východoukrajinskou Marjinku Rusové intenzivně útočí řadu měsíců. Město leží zhruba 27 kilometrů jihozápadně od Doněcka a v poslední době bylo oficiálně bez obyvatel. Agentury ji popisují jako město duchů. Kdysi přitom měla Marjinka až 10 000 obyvatel.

Podle ukrajinské prezidentské kanceláře zahynul při ruských útocích v posledních 24 hodinách jeden civilista a čtyři utrpěli zranění. K úmrtí civilisty došlo v obci Čornobajivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, napsala agentura AP.

Dva zraněné oznámil také gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Z útoku minometnou palbou u města Šebekino, která se nachází u hranic s Ukrajinou, obvinil ukrajinskou armádu.

Ruské síly získaly plnou kontrolu nad městem Marjinka na východě Ukrajiny. Tvrdí to ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jehož cituje ruská agentura RIA Novosti. Šojgu zdůraznil, že ovládnutí města umožní účinněji chránit před palbou ukrajinských ozbrojených sil regionální metropoli Doněck. Tvrzení jednotlivých stran válečného konfliktu zpravidla nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajina se k Šojguovu prohlášení zatím nevyjádřila.

Ruské jednotky zcela „osvobodily“ Marjinku v takzvané Doněcké lidové republice, oznámil Šojgu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle informací agentury poplatné ruskému režimu.

Rusko dnes obvinilo Západ ze snahy o destabilizaci situace v Srbsku, kde demonstranti protestující proti údajným podvodům při nedávných parlamentních a místních volbách zaútočili v neděli na radnici v Bělehradě. Informovala o tom agentura AFP.

„Je zřejmé, že se kolektivní Západ snaží destabilizovat situaci v zemi,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Protesty v Srbsku přitom přirovnala k demonstracím na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan), které před deseti lety vedly k nástupu prozápadní vlády na Ukrajině. Od voleb se v Srbsku každý den ve večerních hodinách konají poklidné protesty, v neděli poprvé demonstrace přerostly v násilí, napsal zpravodajský server BBC News.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach je přesvědčen o tom, že Rusko nebude moci své neutrální sportovce startující na olympijských hrách v Paříži využít k propagandistickým účelům. Šéf olympijského hnutí to řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag.

„Neutrální sportovec nereprezentuje stát, což je zřejmé i z toho, že se nesmí identifikovat s ničím, co by mohlo na jeho zemi poukazovat. Tím se znovu před zraky celého světa ukazuje, že tato vláda je sankcionována,“ uvedl Bach.

Rozhodnutí umožnit Rusům startovat na OH pod neutrální vlajkou kritizovaly některé především evropské olympijské výbory včetně ČOV, nejostřeji ale napadená Ukrajina. „Členové výkonného výboru MOV jsou odpovědni za to, že povzbuzují Rusko a Bělorusko v jejich ozbrojené invazi proti Ukrajině,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Není pochyb o tom, že Kreml využije každého ruského a běloruského sportovce jako zbraň ve své propagandistické válce,“ dodalo.

„Člověk přece není podporovatel války, když nesplní každičký požadavek Ukrajiny. Zvlášť když jsme od začátku války stáli za ukrajinskými sportovci s bezprecedentní solidaritou,“ uvedl devětašedesátiletý německý funkcionář.

Ukrajinci dnes poprvé slaví Vánoce 25. prosince namísto 7. ledna jako pravoslavní Rusové.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 31 dronů a dvě rakety, oznámila dnes ukrajinská armáda. Uvedla, že obě rakety spolu s 28 drony zničila ukrajinská protivzdušná obrana. Většina z útoků se soustředila na jih země, hlášeny byly materiální škody, ale ne oběti na životech. Napsala o tom agentura Reuters.

„V důsledku vzdušného boje ukrajinské letectvo a obranné síly zničily 28 útočných dronů Šáhed v Oděské, Chersonské, Mykolajivské, Doněcké, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti,“ uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu s tím, že drony byly vyslány z Ruskem okupovaného poloostrovu Krym.

Trosky ze sestřelených dronů podle armády poškodily technická zařízení v oděském přístavu a také nevyužívanou administrativní budovu a sklad. V Chersonské oblasti propukl požár skladu. „Nikdo nebyl zraněn,“ uvedla armáda.

Trosky ze sestřelených dronů podle armády poškodily technická zařízení v oděském přístavu a také nevyužívanou administrativní budovu a sklad. V Chersonské oblasti propukl požár skladu. „Nikdo nebyl zraněn,“ uvedla armáda.

Ukrajinci po téměř dvou letech ruské agrese hlásí podobné vzdušné útoky prakticky denně. Trosky sestřelených dronů často způsobují škody na majetku a požáry, někdy ale i oběti na životech.

Ruská armáda útoky bezpilotními letouny na Ukrajinu nekomentuje, ruské ministerstvo ve svých zprávách jen pravidelně informuje o ukrajinských bezpilotních letounech sestřelených nad ruskými regiony.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 31 dronů a dvě rakety, oznámila dnes ukrajinská armáda. Uvedla, že obě rakety spolu s 28 drony zničila ukrajinská protivzdušná obrana. Většina z útoků se soustředila na jih země, hlášeny byly materiální škody, ale ne oběti na životech. Napsala o tom agentura Reuters. Ukrajinci dnes poprvé slaví Vánoce 25. prosince namísto 7. ledna jako pravoslavní Rusové. Změnu Ukrajina udělala v reakci na ruskou invazi z loňského února.

„V důsledku vzdušného boje ukrajinské letectvo a obranné síly zničily 28 útočných dronů Šáhed v Oděské, Chersonské, Mykolajivské, Doněcké, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti,“ uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu s tím, že drony byly vyslány z Ruskem okupovaného poloostrovu Krym.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že za uplynulý den jejich vzdušná obrana zničila dva ruské letouny - Su-34 a Su-30. Stíhací bombardér Su-34 byl sestřelen u Mariupolu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro ČTK uvedl, že hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od hranic ČR. Pokud Ukrajina padne, tak se podle něj bude čelit Rusku doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko Česku. 

"Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země," uvedl Lipavský. V důsledku toho Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance (NATO) a Švédsko je blízko členství. Pomoc Ukrajině, ať už je vojenská, humanitární, finanční, politická i morální, je podle něj i ve prospěch evropské bezpečnosti. "Pokud Ukrajina padne, tak budeme čelit Rusku o něco blíže - doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku, a to nesmíme připustit," dodal.