Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Podle Kyiv Post v ruském Pskově došlo k dalšímu dronovému útoku. 

Kadyrovova matka se objevila na sankčních seznamech USA. Ten na to reagoval slovy:  

„To nám jen rozvazuje ruce. Pokud státy samy sobě legitimizovaly takové zločinné metody, pak nás nebudou omezovat žádné hranice. První a druhá čečenská válka, Gruzie, Ukrajina - to všechno jsou projekty USA v postsovětském prostoru, nemluvě o dalších konfliktech po celém světě, rozpoutaných z vykonstruovaných důvodů. A pokud to někde americkým zločincům prošlo, s Ruskem to tak nebude. Ať si užijí sankce, které nás nijak nebolí. My budeme dál lámat hřbety ukrajinsko-nacistickým gangům. Můžeme se dostat i na Elbu, jako to svého času udělal Visaitov ve válce proti nacistům. Ministerstvo zahraničí zůstává v pohodlí, zatímco tlačí ukrajinský lid na smrt a zaštiťuje se duhovou demokracií. Je potřeba tuto americkou ohavnost rozdrtit." 

76 % ukrajinských vzdělávacích zařízení má letecký kryt, řekl tamní ministr školství Oksen Lisovy. 

Ve Feodosiji na Krymu jsou slyšet výbuchy a střelba, uvádí Nexta. Také v Brjanské oblasti v Rusku byla spuštěna protivzdušná obrana. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru s portugalskou televizí RTP, že pokud by se v roce 2024 konaly prezidentské volby během války, znovu by kandidoval. Na vyjádření ukrajinské hlavy státu dnes upozornila ukrajinská služba stanice BBC nebo server Ukrajinska pravda. Obě média připomněla, že Zelenskyj během kampaně před volbami v roce 2019 slíbil, že o druhé funkční období nebude usilovat.

„V roce 2024, pokud bude válka pokračovat a pokud se budou konat volby, nikdy v životě neopustím svou zemi. Protože jsem garantem ústavy a budu ji bránit v každém případě,“ odpověděl Zelenskyj v interview na dotaz, zda se bude znovu ucházet o prezidentský úřad.

1. září bude mít ruský prezident Vladimir Putin „řeč“ k dětem nastupujícím do školy. Nexta upozornila, že je tím chce indoktrinovat ruskou propagandou a děje se tak po začátku války na Ukrajině.

Ministři zahraničí EU dnes na neformálním setkání v Toledu jednali o pomoci Ukrajině a o státních převratech v Africe. Přítomen byl i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Razantně se vyjádřil k zaznívající kritice, že protiofenziva na východě Ukrajiny nepostupuje dost rychle. „Doporučil bych všem kritikům, aby byli zticha, aby přijeli na Ukrajinu a sami zkusili osvobodit alespoň jeden čtvereční centimetr území,“ řekl. Podle něj jsou soudy o tempu postupu „plivancem do tváře ukrajinských vojáků, kteří denně obětují životy“.

„Sešli jsme se především kvůli Ukrajině. Chceme takový svět, ve kterém demokratické uspořádání dává smysl a ve kterém platí, že válka a nevyprovokovaná agrese jsou nepřijatelné,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Video, které 31. srpna sdílelo ukrajinské ministerstvo vnitra na telegramu, ukazuje evakuaci zraněného ukrajinského vojáka během ofenzivy v Záporožské oblasti. Ten by měl být podle dostupných informací nyní mimo ohrožení života.

Kněz Ioan Kurmoyarov byl v Petrohradě odsouzen ke třem letům vězení na základě obvinění z šíření „lživých informací“ o ruské armádě. Původně obžaloba žádala sedm let. Tvůrce  YouTube kanálu Pravoslavná virtuální farnost byl obviněn z „šíření bludů“ poté, co zveřejnil video s názvem Kdo bude v pekle a kdo v nebi?, ve kterém kritizoval invazi na Ukrajinu z hlediska křesťanské morálky.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se brzy setkají, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který oznámil, že Rusko po prudkém poklesu dodávek do Evropy v důsledku války zvyšuje vývoz plynu do Turecka a vytváří tam „plynový uzel“.

Dva turecké zdroje agentuře Reuters sdělily, že schůzka se uskuteční 4. září v ruském černomořském letovisku Soči. Oba prezidenti budou jednat především o vývozu obilí z černomořské oblasti.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Záporožské oblasti.

Německý soud ve čtvrtek odsoudil Rusa za přípravu vraždy čečenského exilového disidenta na příkaz bratrance Ramzana Kadyrova. „Mnichovský zemský soud odsoudil obžalovaného, kterého v souladu s německými pravidly ochrany osobních údajů identifikoval pouze jako Valida D., k deseti letům vězení a nařídil také zabavení jeho automobilu. Byl odsouzen za přípravu vraždy a porušení zákona o zbraních,“ píše Associated Press.

BAE Systems bude na Ukrajině vyrábět houfnice L119. Největší britská zbrojní společnost BAE Systems otevřela na Ukrajině pobočku, aby ve spolupráci s domácími výrobci zahájila výrobu zbraní, informovalo ministerstvo strategického průmyslu.

Ukrajina potřebuje asi 160 stíhaček F-16, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro portugalskou televizi RTP. „Obecně potřebujeme asi 160 stíhaček, abychom měli silné letectvo, které nedá Rusku možnost ovládnout vzdušný prostor,“ uvedl.

Ukrajinská armáda zveřejnila video, na němž jsou vidět zkušební útoky jejích nových lepenkových sebevražedných dronů, které před několika dny zničily několik ruských letadel na letišti v Kursku.

Ambice Ukrajiny získat další letouny nejsou omezeny na dodávku letounů F-16, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Le Monde. Kyjev se bude i nadále snažit získat pro svou armádu různé typy letadel, uvedl Kuleba, jenž zmínil, že Ukrajina má zájem o stíhačky Rafale francouzské společnosti Dassault Aviation.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko kritizoval podle svých slov „hloupé požadavky“ Polska a pobaltských států, aby wagnerovci, kteří se ukrývají v jeho zemi, odešli, píše AFP. Příslušníci žoldnéřské skupiny Wagner se do Běloruska uchýlili poté, co v červnu uspořádali krátkou vzpouru proti kremelskému vojenskému vedení. „Vyvolávají hysterii ohledně přítomnosti soukromých vojenských zaměstnanců skupiny Wagner na našem území,“ řekl Lukašenko členům své bezpečnostní rady.

Nad Krasnogorskem, který se nachází nedaleko Moskvy, byly podle serveru Nexta zaznamenány přelety dronů.

Frontová linie na Ukrajině se v posledních týdnech posunula, v osvobozených oblastech je v této souvislosti potřeba ihned začít monitorovat možné válečné zločiny, jinak se důkazy brzy ztratí. V Bruselu to ve středu večer uvedl český kriminolog Petr Pojman, který jezdí na Ukrajinu velmi často a zabývá se právě monitorováním válečných zločinů, jichž se podle pozorovatelů dopouští ruská armáda.

Slovenský vzdělávací systém nebyl připraven na začlenění velkého počtu dětí a mladých lidí ze zahraničí. Nedostatečná opatření v oblasti vzdělávání cizinců na Slovensku mohou školám způsobovat těžkosti při výuce žáků, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou. Ve své hodnotící zprávě to dnes uvedla slovenská státní školská inspekce.

„V první řadě je nutné podpořit organizaci kurzů státního jazyka. Následně zajistit školám odbornou podporu v ukrajinském jazyce a podpořit zaměstnávání pedagogických asistentů ovládajících ukrajinštinu,“ uvedla v tiskové zprávě hlavní školní inspektorka Alžbeta Štofková Dianovská. Dodala, že ukrajinští žáci potřebují větší podporu při výuce, zatímco školám je nutné zajistit vhodné učební materiály.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si na dnešní poradě vyslechl hlášení ministerstva strategického průmyslu o úspěšném uplatnění ukrajinských zbraní dalekého dosahu. Ukrajinci podle něj zasáhli cíl vzdálený 700 kilometrů. Zpravodajský server Meduza ale poznamenal, že Zelenskyj neuvedl žádné podrobnosti, není tedy zcela jasné, jaký cíl měl na mysli.

Portál ale současně připomněl, že v noci na středu 30. srpna bezpilotní letadla zaútočila na letiště v Pskově, které leží přibližně 700 kilometrů od Ukrajiny. Drony podle ukrajinské rozvědky zničily čtyři vojenská transportní letadla Il-76, další dvě letadla poškodily. Poškozené letouny jsou podle Meduzy vidět na satelitních snímcích.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes na schůzce šéfů diplomacií zemí EU ve španělském Toledu požádal evropské státy o další dodávky zbraní a munice. Ukrajinská armáda, která se brání ruské agresi, teď podle Kuleby potřebuje hlavně dělostřeleckou munici, obrněné vozy a tanky.

Šéf ukrajinské diplomacie se obrátil i na vojensky neutrální země sedmadvacítky, tedy na Irsko a Rakousko. Ty vzhledem k neutralitě zbraně na Ukrajinu nedodávají, Kuleba je ale požádal o dodávky obrněných záchranných vozidel. Rád by získal od partnerů i další systémy protivzdušné obrany kvůli ochraně koridorů v Černém moři, které se využívají pro lodě exportující obilí.

„Počet žáků základních škol zaznamenal meziroční nárůst o 43.200, což je nejvíce od školního roku 1996/1997, kdy byla znovuzavedena devítiletá povinná školní docházka. Počet žáků základních škol v uplynulém školním roce tak překonal hranici jednoho milionu, a to zejména kvůli přílivu dětí původem z Ukrajiny,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Celkem ZŠ navštěvovalo 1,007,778 žáků. Včetně dětí na víceletých gymnáziích a osmiletých konzervatořích si povinnou docházku plnilo 1,049.723 dětí. Zatímco počet českých žáků se meziročně zvýšil pouze o zhruba 1000 dětí, počet ukrajinských školáků vzrostl v porovnání s jejich počtem ve školním roce 2021/2022 pětinásobně. Podle statistiků se tak na ZŠ v předchozím školním roce učilo 50.849 Ukrajinců.

Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, podle ruských médií tvrdí, že ve středu v Brjanské oblasti zničila skupinu ukrajinských diverzantů, z nichž dva zabila a pět zajala. Skupina podle FSB chystala útoky proti vojenské a energetické infrastruktuře.

Jak ale poznamenala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC, ve válečných podmínkách je nutné přistupovat k prohlášením zástupců bojujících stran obezřetně.