„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Naše zpravodajství z války na Ukrajině je pro dnešek u konce. Budeme zpět v pondělí ráno, dobrou noc.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov si dnes volal se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, projednávali pokračování pomoci pro Ukrajinu. Umerov o tom informoval na síti X.
Polský premiér Mateusz Morawiecki vzkázal Ukrajině, ať je vděčná za přijetí milionů ukrajinských uprchlíků. Varoval navíc před paktováním se s Německem, protože „Německo se vždycky s Ruskem dohodne“. Vyjádření premiéra přinesl deník Dziennik Gazeta Prawna.
Kadeti na Dni obránců Ukrajiny.
Ruské síly uvedly, že nad poloostrovem Krym sestřelily dvě ukrajinské rakety krátkého doletu, přičemž trosky údajně zasáhly sklady v Džankoji, dopravním uzlu na severovýchodě Krymu.
Evropská unie připravuje zvýšení vojenské pomoci Ukrajině a také dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči Ruskem napadené zemi. Při návštěvě Kyjeva to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyjádřil naději, že unijní státy dospějí k rozhodnutí o zvýšení pomoci „do konce roku“. Prohlášení následuje poté, co zákon o nouzovém financování americké vlády schválený americkým Kongresem nezahrnul pomoc Ukrajině. Schopnost Ukrajinců bránit se ruské invazi je do velké míry závislá na pomoci od zahraničních partnerů.
Borrell na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem v Kyjevě řekl, že „předložený návrh“ ukazuje, že EU hodlá zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině.
Ukrajina čelící ruské vojenské invazi může nadále počítat s pomocí Spojených států, ačkoli zákon o nouzovém financování americké federální vlády vojenskou pomoc Ukrajině nezahrnuje. Uvedl to dnes americký prezident Joe Biden.
Víkendové schválení zákona o nouzovém financování na příštích 45 dnů na poslední chvíli odvrátilo ochromení amerických vládních úřadů, tedy takzvaný shutdown. Zákon však nakonec nezahrnuje šest miliard dolarů (zhruba 140 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, které obsahoval dřívější návrh předložený demokraty. Proti této pomoci se stavěla část republikánů.
„Za žádných okolností nesmíme připustit přerušení americké pomoci Ukrajině,“ uvedl Biden po přijetí zákona. Spojené státy již Ukrajině od zahájení ruské invaze poskytly vojenskou pomoc v hodnotě kolem 46 miliard dolarů (zhruba bilion Kč).
Předseda vlády Spojeného království Rishi Sunak 1. října řekl, že v současné době neexistují žádné plány na vyslání britských vojáků na Ukrajinu, a to ani v omezené kapacitě jako cvičitelů.
Ukrajinská národní banka vydala pamětní mince „Ukrajinský boršč“ v nominálních hodnotách 5 a 10 hřiven. V červenci 2022 UNESCO uznalo kulturu vaření ukrajinského boršče za předmět nehmotného kulturního dědictví.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo, že ruské systémy protivzdušné obrany za posledních 24 hodin zasáhly pět střel vystřelených z amerických raketometů HIMARS, jednu ze vzduchu odpálenou naváděnou pumu JDAM a 37 dronů v oblastech, kde Rusko provádí svou "speciální vojenskou operaci", což je termín, kterým Moskva označuje svou válku proti Ukrajině.
Kromě toho ruské ministerstvo uvedlo, že ruské obranné systémy sestřelily šest ukrajinských dronů nad ruskými oblastmi, pět nad Smolenskou a jeden nad Krasnodarskou, a dvě ukrajinské rakety nad Krymem, konkrétně nad Džankojským rajónem.
Útok raketami odpálenými z ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou ohlásil Charkov, druhé největší ukrajinské město. Slyšet byly nejméně tři exploze, informace o případných obětech nebo škodách zatím nejsou. Šéf tamní oblastní správy Oleh Syněhubov uvedl, že tři rakety S-300 zasáhly areál civilního podniku.
Ukrajinské síly v noci na dnešek zničily 16 z 30 nepřátelských dronů, které útočily na území Ukrajiny, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. Rusové údajně útočili bezpilotními letouny Šáhed-131/136 z jižního, jihovýchodního a severního směru.
Celostátní minuta ticha za padlé vojáky byla držena v Kyjevě 1. října ke Dni obránců Ukrajiny. Občané se zastavovali v ulicích hlavního města, když hrála ukrajinská státní hymna.
Ukrajinské bezpilotní letouny 1. října úspěšně zasáhly vrtulníkovou základnu v Soči a leteckou továrnu ve Smolensku, podle zpráv ruských telegramových kanálů a Ukrainska Pravda.
63letý muž byl zabit při ruském dělostřeleckém útoku při jízdě na kole ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti, oznámily regionální úřady 1. října.
V Čečensku byl rozbit pomník ruským mariňákům Severní flotily.
Toto jsou ztráty ruských vojsk podle Ukrajiny.
Britské námořnictvo by mohlo v Černém moři hrát roli při ochraně komerčních lodí před ruskými útoky. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému to řekl britský ministr obrany Grant Shapps při nedávné návštěvě Kyjeva.
Podle běloruského kanálu Nexta dnes dron zaútočil na továrnu na letadla v ruském městě Smolensk. Starosta města Alexander Novikov vzkázal obyvatelům, aby raději nevycházeli.
Ruské drony íránské výroby dnes zaútočily na Doněckou oblast. Informoval o tom úřadující šéf doněcké regionální vojenské správy Ihor Moroz.
V Oděse ucitili památku padlých ukrajinských vojáků.
Záběry z nočního útoku na Čerkaskou oblast.
Od Roberta Fica jako premiéra analytik Milan Nič z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) očekává, že bude vládnout takticky a pragmaticky a že spory, do kterých se pustí, si bude pečlivě vybírat. „Nemyslím si, že se pokusí zastavit sankce, ani (maďarský premiér) Viktor Orbán to neudělal. Rétoricky to ale bude velmi těžké období s Ukrajinou,“ uvedl s tím, že Fico podle něj od extremistických výroků upustí a bude vládnout více pragmaticky.
„Nikdo by neměl a nebude schopen vypnout naši odolnost, vytrvalost, odvahu a statečnost. Ani pravidelně, ani v případě nouze. Nic z toho nemá datum vypršení platnosti, datum ukončení nebo konečný bod, po kterém bychom přestali vzdorovat a bojovat. Existuje pouze jeden takový bod: naše vítězství,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Voleb na Slovensku si v souvislosti s Ukrajinou všímají v zahraničí. Liberální zázrak se nekoná, píše dnes rakouská tisková agentura APA k výsledkům slovenských voleb, v nichž zvítězila Strana Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Francouzská agentura AFP, britská veřejnoprávní stanice BBC či americká zpravodajská televize CNN zdůrazňují možný příklon Slovenska ke Kremlu. Vyvozují to především z Ficových předvolebních prohlášení, včetně toho, že po návratu k moci by ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že americká podpora pro Ukrajinu se nesmí zastavit. Řekl to v souvilosti se zákonem o nouzovém financování federální vlády.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.