„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině pro dnešek končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno.
Evropská komise poskytne Ukrajině 50 milionů eur na opravu ukrajinských přístavů poškozených ruskými útoky. Oznámila to šéfka komise Ursula von der Leyenová.
Ukrajinský Holodomor dnes připomněla i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Podle ní se Rusko opět snaží na Ukrajině udělat z potravin zbraň. „Musíme tyto hanebnosti zastavit,“ uvedla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ji za tento postoj poděkoval.
„Před devadesáti lety vypukl na Ukrajině hladomor vyvolaný Stalinovým režimem a jeho nenávistí k nepoddajným ukrajinským rolníkům. Stálo to život pět milionů Ukrajinců. Dnes jsme si to v Kyjevě připomněli u památníku hladomoru, v parlamentu a u zdi obětí současné ruské agrese,“ komentoval svou dnešní cestu do Kyjeva senátor Jiří Růžička.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí zaznamenalo problémy s dodávkami paliva do Ukrajiny kvůli blokádě na polských hranicích. Informuje o tom s odkazem na vyjádření náměstka resortu Markijana Dmytrasevyče ukrajinské radio Hromadske.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel i se švýcarským prezidentem Alainem Bersetem. Hovořili spolu mimo jiné o pomoci a roli Švýcarska při tvorbě míru na Ukrajině.
Rusové pokrývají své útočné drony, které posílají na Ukrajinu, uhlíkovými vlákny a barví je na černo, aby ztížili ukrajinské protivzdušné obraně jejich odhalení a sestřelení. Podle serveru Ukrajinska pravda a agentury Ukrinform to dnes řekl mluvčí letectva Jurij Ihnat. Zároveň sdělil, že při posledním ruském vzdušném úderu kolem 40 procent útočících bezpilotních letounů sestřelily takzvané mobilní palebné skupiny, které mají pomoci Ukrajině šetřit nákladné řízené střely země-vzduch.
Rusko by se v nejbližší době mohlo dohodnout s Tureckem na vytvoření střediska pro obchodování se zemním plynem, uvedl dnes v ruské televizi místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. O tom, že dohoda je blízko, hovořil podle agentury Bloomberg už ruský prezident Vladimir Putin při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Soči na počátku září.
Gazprom před ruským útokem na Ukrajinu dodával do Evropy kolem 155 miliard krychlových metrů plynu ročně. Loni se nicméně ruské dodávky do Evropské unie prostřednictvím plynovodů snížily na 60 miliard krychlových metrů; letos počítá EU s poklesem na 20 miliard krychlových metrů, uvedla dříve agentura Reuters. EU tento pokles kompenzuje z jiných zdrojů.
Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se pochlubila snímkem ze setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Dnes, 90 let po ukrajinském hladomoru, který i náš Parlament označil za genocidu, se v Kyjevě sešly státy podporující iniciativu Grain from Ukraine. Promluvil jsem virtuálně o tom, proč Česko přispívá 8 miliony korun. Řešíme potravinovou krizi tam, kde je to nejvíce potřeba,“ informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. Prohlásila to dnes předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v sídle ukrajinského parlamentu v Kyjevě. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. Oba politici se během připomínky výročí hladomoru z let 1932 až 1933 shodli, že Rusko se stejně jako tehdy pokouší opět zlikvidovat Ukrajince.
Starosta půlmilionového ruského města Penza, které leží asi 700 kilometrů východně od Moskvy, vyvolal podle médií rozruch, když se ohradil proti tomu, aby v místních školách byly umísťovány pamětní desky věnované jejich absolventům, kteří padli v nynější ruské válce na Ukrajině. Podle starosty by jejich velký počet mohl narušit dětskou psychiku.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes v Kyjevě vystoupila v ukrajinském parlamentu. „Bylo mi ctí vystoupit v ukrajinském parlamentu. Na místě, kde Ukrajina vyhlásila nezávislost a pevně věřím, že jednou zde bude hlasovat o členství v EU a NATO. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhráli válku, která je dalším pokusem o zničení ukrajinského národa,“ napsala.
Podle generála Oleksandra Tarnavského, velitele skupiny Tavria bojující na jihovýchodní frontové linii, ruské síly snížily počet leteckých úderů proti Ukrajině. Aktivita pěchoty ale zůstává vysoká.
Rusko podle ruského ministerstva dopravy přišlo kvůli ruským sankcím o 76 civilních letadel. Informoval o tom běloruský kanál Nexta.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin na internetu napsal, že v Rusku nikdo nečeká na navrátilce z emigrace s otevřenou náručí, dopustili se totiž podle něj zrady. Na Volodinovo vyjádření upozornil na svém webu list Kommersant. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a zejména po vyhlášení částečné mobilizace loni v září odjely z Ruska podle odhadů statisíce Rusů v obavě, že by ve vlasti mohli být povoláni do války.
„Mnozí navrátilci v cizině nenašli práci. Ti, kdo se vracejí ze zahraničí, si musí uvědomit, že tady je nikdo s otevřenou náručí nečeká,“ napsal jeden z nejvyšších ústavních činitelů. „Zradili vlast, své příbuzné a blízké,“ zdůraznil. Volodin tvrdí, že někteří z Rusů, kteří odjeli do Izraele a získali tam občanství, teď „utíkají zpátky“, a tedy odmítají splnit povinnost bránit stát, jehož občanství přijali.
Členové české delegace v Kyjevě uctili památku obětí hladomoru. „Společně s ostatními předsedy parlamentů, ukrajinským prezidentem a jeho ženou jsme v Kyjevě uctili památku obětí hladomoru. Obdobný památník ruští okupanti v Mariupolu zničili. Zodpovědnosti za utrpení ukrajinského národa se tím ale nezbaví,“ napsala na sociální síti X předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ruské síly zaútočily během uplynulého dne na Chersonskou oblast celkem 100krát, přičemž zabily jednoho civilistu a tři další zranily, informoval 25. listopadu guvernér Oleksandr Prokudin.
Švýcarský prezident Alain Berset přijel do Kyjeva, aby se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zúčastnil se mezinárodního summitu o potravinové bezpečnosti, který je naplánován na 25. listopadu.
Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí hladomoru, který si v minulém století za sovětské vlády vyžádal na Ukrajině miliony obětí. V současnosti země 640. dnem čelí ruské vojenské agresi.
„Snažili se nás pokořit, umlčet, vyhubit. Nedokázali to. Chtěli před námi skrýt pravdu a zamlčet hrozné zločiny. Nedokázali to. Chtěli nás zmást, uvést v omyl, přimět nás, abychom nevěřili a nepamatovali si, a proto abychom odpustili. Nedokázali to,“ řekl Zelenskyj v projevu k národu, zveřejněném na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident poděkoval všem státům, které „si vybraly spravedlnost“ a „nazvaly věci pravými jmény“, když uznaly hladomor za zločin proti lidskosti a proti Ukrajině.
Jednodenní návštěva Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP09) v Kyjevě je načasována na termín, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru, který vyvrcholil před 90 lety.
„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí,“ uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i Zelenskyj či státníci dalších zemí.
Podle Pekarové Adamové mohla za hladomor politika tehdejšího Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má podle ní stejný cíl. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresí, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ prohlásila.
Počet lidí zraněných při ruském dronovém útoku na Ukrajinu z 25. listopadu se zvýšil na pět, informoval kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina musí dosáhnout tří klíčových „vítězství“ v zahraničí, včetně schválení velkých balíčků pomoci ze strany Kongresu USA a Evropské unie a formálního zahájení rozhovorů o vstupu do EU.
Zelenskyj také oznámil propuštění čtyř zástupců velitelů v národní gardě, neuvedl však žádné důvody jejich odvolání. Prezident a další političtí představitelé nedávno slíbili, že zefektivní činnost armády a budou lépe reagovat na potřeby vojáků.
Na sociálních sítích se objevují fotografie s následky rozsáhlého dronového útoku, který v noci na dnešek podniklo Rusko na Kyjev.
Obrazem: Noční dronový útok na Kyjev
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.