Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Vše, co se týká ruské invaze na Ukrajinu, budeme sledovat zase od pondělního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videu poděkoval za ochranu ukrajinského nebe. Ruskem napadená země podle něj dosud dostala protivzdušné systémy Patriot, NASAMS, IRIS-T, SAMP-T, Ravens, Hawks a další.  „Naše schopnosti se zlepšily, ale zatím nám neumožňují chránit celé naše území. Pracujeme na ještě větším posílení našeho vzdušného štítu. Každá země a vůdce, kteří nám pomáhají při posilování protivzdušné obrany, zachraňují životy,“ řekl Zelenskyj. 

Mezi zeměmi, ke kterým míří poděkování, je také Česká republika.

I thank all of our partners who helped in strengthening Ukraine’s air defense. These countries include the U.S., Germany, France, the UK, Norway, Italy, Romania, Sweden, the Netherlands, Slovakia, Czechia, Bulgaria, Poland, Estonia, Latvia, Lithuania, and others.

Patriots,… pic.twitter.com/lVkpyMkYlG

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 12, 2023

V Kyjevě protestovali příbuzní ukrajinských vojáků. Žádají legislativní změny, které by upravovaly délku aktivní vojenské služby a frekvenci rotace u vojáků nasazených v první linii.

Také válkou zmítaná Ukrajina zaznamenala úmrtí někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. „Ukrajina Vám děkuje za všechno. Odpočívejte v pokoji, velký státníku,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. K příspěvku připojil snímek z roku 2021, na němž Schwarzenbergovi předává jedno z nejvyšších ukrajinských státních vyznamenání, Řád knížete Jaroslava Moudrého. Schwarzenberg se v ukrajinských médiích těšil pověsti obránce Ukrajiny před Ruskem, v době proevropské revoluce z přelomu let 2013 a 2014 přijel podpořit demonstranty přímo do Kyjeva. Zasazoval se také o dodávky zbraní Ukrajině pro obranu proti Rusku.

Americký prezident Joe Biden si přeje obnovu vojenských vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Podle agentury Reuters to dnes v pořadu televize CBS řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Biden se ve středu po roce sejde s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Setkání je plánováno na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Kalifornii.

Podle dřívějších informací médií by se schůzka Bidena se Siem měla týkat obchodních vztahů, Tchaj-wanu, války na Ukrajině i krize na Blízkém východě. V řadě avizovaných bodů panují mezi Washingtonem a Pekingem hluboké neshody.

Oblast Melitopolu je podle ukrajinských představitelů místem častých útoků odboje proti ruské okupaci. Starosta města Ivan Fedorov, který žije na území kontrolovaném Ukrajinou, uvedl, že partyzáni například minulý měsíc vyhodili do povětří automobil s ruskými vojáky, kteří vykrádali prázdné byty. Celkově odbojáři podle agentury Unian podnikli letos v okupované části Záporožské oblasti už přes deset úspěšných sabotážních akcí.

Po výbuchu na velitelství v okupovaném Melitopolu v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny zemřeli o víkendu tři ruští důstojníci. Na komunikační platformě Telegram to dnes uvedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Podle ní útok provedli místní členové odporu. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Silný výbuch se podle HUR odehrál v sobotu v budově pošty, kde si Rusové zřídili své velitelství. „Útok na ústředí byl proveden během schůze okupantů,“ uvedla vojenská rozvědka s tím, že nejméně tři mrtví jsou z řad ruské národní gardy. Setkání se podle ní účastnili také příslušníci ruské tajné služby FSB.

Podívejte se na video, které ukazuje následky ruského útoku na knihovnu v Chersonské oblasti. 

Rusko zesiluje útoky na východě Ukrajiny ve snaze získat území kolem měst Bachmut a Avdijivka. Informovali o tom dnes ukrajinští vojenští činitelé. „Bachmutský frontový úsek. Rusové se aktivizovali a snaží se znovu dobýt ztracené pozice,“ napsal na komunikační platformě Telegram velitel ukrajinských pozemních vojsk Oleksandr Syrskyj. „Nepřátelské útoky jsou odráženy,“ dodal.

Bachmut byl dějištěm nejkrvavější bitvy války, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině v únoru loňského roku. Letos v květnu město padlo do ruských rukou, ukrajinské jednotky ale následně obsadily výšiny nad Bachmutem a postoupily na západě, severu a jihu od hornického města.

Po výbuchu na velitelství v okupovaném Melitopolu zemřeli tři ruští důstojníci, uvedla ukrajinská rozvědka. Podle ní útok provedli členové odporu.

Ruská armáda zesiluje útoky na východě Ukrajiny ve snaze získat území kolem měst Bachmut a Avdijivka, tvrdí ukrajinští vojenští činitelé.

Spojené státy se poprvé přímo zaměřují na schopnost Ruska vyvážet zkapalněný zemní plyn (LNG). Moskva má ambice být největším vývozcem tohoto produktu, momentálně je na druhé příčce hned za Katarem. Snaha USA by mohla narušit globální trhy s energií, čemuž se Washington doposud snažil vyhnout, informuje Financial Times. 

Ruské síly za poslední den třináctkrát překročily hranice a ostřelovaly města Černihiv a Sumy, informovalo dnes ukrajinské severní velitelství.

Ruské sobotní útoky v Doněcké oblasti zabily 3 civilisty, uvedl tamní guvernér Ihor Moroz. 

Rusko za poslední den zaútočilo na více než 120 osad v oblastech Černihiv, Sumy, Charkov, Luhansk, Doněck, Záporoží, Cherson a Mykolajiv, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Podívejte se na ruské ztráty k dnešnímu dni podle ukrajinské armády. 

Rusko zahájilo raketový útok na Cherson. Budova místní knihovny byla vážně poškozena.

Loňské poškození německo-ruských plynovodů Nord Stream v Baltském moři koordinoval velitel ukrajinských speciálních sil. Napsaly to v sobotu s odvoláním na anonymní zdroje na Ukrajině i jinde v Evropě americký deník The Washington Post (WP) a německý magazín Der Spiegel. Podle nich jde o zatím nejpřímější signál spojující ukrajinské vojenské a bezpečnostní činitele s kontroverzním sabotážním činem, který západní představitelé označili za nebezpečný útok na evropskou energetickou infrastrukturu.

Podmořské exploze loni v září poničily plynovod Nord Stream 1, který byl do přerušení dodávek ze strany Ruska o měsíc dříve hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Německa a dalších zemí včetně Česka. Výbuchy poničily také plynovod Nord Stream 2, který však nikdy nebyl uveden do provozu. Plynovody byly dlouho terčem kritiky ze strany Spojených států a některých jejich spojenců. Ti varovali, že plynovod kvůli zvýšené závislosti na ruském plynu ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard Kč) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard Kč). S odvoláním na dohodu v rámci německé vládní koalice sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP) a Zelených o tom informoval server listu Bild. Navýšení výrazně napomůže tomu, že Německo splní cíl NATO a dá na obranu přes dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) – konkrétně 2,1 procenta.