„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek je to vše, přejeme dobrou noc.
Macron Zelenského ujistil o tom, že Francie bude Ukrajinu „podporovat až do jejího vítězství“. „Rusko nesmí zvítězit,“ zdůraznil Macron. Také Scholz slíbil, že vojenská, humanitární a finanční podpora Ukrajiny bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na schůzce s Macronem a německým kancléřem Scholzem žádal o co nejrychlejší dodávky těžkých zbraní a letadel.
Na tiskové konferenci v Paříži očividně panuje dobrá nálada.
Prezident Zelenskyj se vítá s prezidentem Macronem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se v Paříži setkali s prezidentem Ukrajiny Zelenským.
Prezident Zelenskyj dorazil do Francie na setkání s prezidentem Macronem a kancléřem Scholzem.
Pokračování vojenské pomoci Ukrajině bylo stěžejním tématem dnešní schůzky generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem. Ministr zahraničí na společné tiskové konferenci mluvil o potřebě asistenci zesílit, k možnosti poskytnutí bojových letounů se ale konkrétněji nevyjádřil. Oba činitelé mají za to, že Rusko aktuálně nechce jednat o ukončení války, kterou proti Ukrajině vede už téměř rok.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin může tuto válku ukončit ještě dnes, když stáhne své jednotky z Ukrajiny a usedne k jednacímu stolu. Bohužel ale nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusko připravovalo na mír. Naopak, Moskva se připravuje na nové vojenské ofenzivy,“ uvedl Stoltenberg.
„Ráda bych šla k vám a objala vás, ale nemohu,“ řekla novinářka z BBC Zelenskému. Prezident Ukrajiny se tedy vydal k ní a objal ji.
Bulharská prokuratura dnes obvinila bývalého ministra energetiky v předchozí prozápadní vládě ze špatného hospodaření, které podle ní způsobilo státní plynárenské společnosti ztrátu 45 milionů eur (téměř 1,1 miliardy Kč). Exministr Alexander Nikolov byl ve funkci v době, kdy ruská společnost Gazprom přerušila dodávky plynu do Bulharska, neboť tato balkánská země spolu s dalšími odmítla začít platit za dodávky v rublech, informovala agentura AP.
Sofijská prokuratura v prohlášení uvedla, že Nikolov a další dva činitelé v bulharské energetice ohrozili fungování státní plynárenské společnosti Bulgargaz a zásobování země plynem. Obviněni jsou ze špatného hospodaření tím, že vědomě způsobili finanční škody státní společnosti. Bližší podrobnosti prokuratura neuvedla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz čekají na prezidenta Zelenského.
Pokud Velká Británie poskytne Ukrajině stíhačky, bude to mít důsledky pro Evropu a celý svět, pohrozilo ruské velvyslanectví 8. února.
U Bachmutu probíhají tvrdé boje.
Švédsko schválilo novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 400 milionů dolarů. Balíček, který byl poprvé oznámen v lednu, obsahuje pokročilé samohybné dělostřelecké systémy Archer, obrněné transportéry Stridsfordon 90, protitankové zbraně, útočné pušky a odminovací zařízení.
Objetí během návštěvy prezidenta Zelenského. Kromě premiéra objal prezident Ukrajiny i novinářku z BBC.
Portugalsko může Ukrajině poskytnout v březnu tři své tanky Leopard 2 německé výroby. Dnes to podle agentury Lusa řekl portugalský premiér António Costa. Lisabon se tak přidá k dalším evropským zemím a Kanadě, které slíbily Kyjevu dodat několik desítek těchto moderních strojů.
„Jsme schopni poskytnou tři (tanky Leopard 2) v březnu,“ uvedl portugalský premiér António Costa v parlamentu. Stroje podle něj potřebují větší údržbu, než budou zaslány do bojů na východ Evropy.
Portugalsko má k dispozici 37 tanků Leopard 2, podle portugalského tisku jich je zhruba polovina nepojízdných, píše agentura AFP.
Při návštěvě Zelenského v Británii se do popředí dostala otázka darování bojových letounů, kterou Zelenskyj nastolil v odpoledním projevu v britském parlamentu. Londýn před několika dny vyjádřil stanovisko, že poskytnutí britských bitevníků Ukrajině by bylo nepraktické, protože výcvik pilotů na nich trvá nejméně tři roky. Nyní ale Sunakův mluvčí řekl, že britská vláda bude v této souvislosti zkoumat možné další kroky, což následně potvrdil i ministerský předseda.
„Pokud jde o bojové letectví, samozřejmě je to součástí konverzace… Proto jsme dnes oznámili, že budeme cvičit ukrajinské letectvo podle standardů NATO,“ citovala Sunaka BBC. Británie podle premiéra dává jasně najevo, že „co se týče poskytování vojenské pomoci Ukrajině, nic není mimo hru“.
Zelenskyj zároveň zpochybnil, že by měl výcvik Ukrajinců na britských stíhačkách Typhoon zabrat další roky. „Budeme vám posílat piloty, kteří už trénují dva a půl roku,“ uvedl.
Prezident Zelenskyj na obhlídce tanků Challenger.
Urychlujeme dodávku našeho vybavení a vybavení našich spojenců, abychom zajistili, že se dostane do vaší frontové linie v příštích dnech a týdnech, nikoli měsících nebo letech, uvedl britský premiér Rishi Sunak na tiskové konferenci spolu s prezidentem Zelenským.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes potvrdil, že se ve čtvrtek sejde s lídry Evropské unie. Na tiskové konferenci s britským premiérem Rishim Sunakem řekl, že s nimi chce jednat o dodávkách zbraní včetně střel dlouhého doletu a bojových letounů, informovala agentura AFP.
Zelenskyj je na neohlášené návštěvě Británie, odkud míří na večerní jednání v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Od začátku týdne se přitom spekulovalo, že ve čtvrtek zavítá do Bruselu, kde se koná mimořádný summit zemí EU.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na návštěvě Velké Británie.
Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu v březnu, oznámil premiér Rishi Sunak.
Summit plánovaný pro země, které pošlou tanky Leopard 2 na Ukrajinu. Na „tankovém summitu“ příští týden se sejdou zástupci Německa, Polska a Ukrajiny, aby projednali poskytnutí tanků západní výroby Ukrajině, oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Volodymyr Zelenskyj s ministrem Rishim Sunakem.
Přislíbit další časově neohraničenou podporu Ukrajině se na čtvrteční vrcholné schůzce v Bruselu chystají prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Poprvé za téměř rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu mezi ně podle diplomatů osobně zavítá prezident Volodymyr Zelenskyj. Zelenského čtvrteční cesta do Bruselu zatím nebyla z bezpečnostních důvodů oficiálně potvrzena, v metropoli institucí EU se s ní však podle vyjádření nejmenovaných činitelů počítá. „Potřebuje motivovat členské státy, aby pokračovaly v podpoře. Jak jinak to udělat, než přijet do Bruselu?“ řekl novinářům k návštěvě ukrajinského prezidenta jeden z diplomatů. Zelenskyj by s lídry měl mluvit hned dopoledne na začátku summitu.
Očekává se, že ukrajinský vůdce bude s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do EU. V této věci by měl summit ocenit dosavadní reformy na Ukrajině a vyzvat k jejich pokračování. Evropští činitelé přitom upozorňují, že cesta ke členství je dlouhá a že očekávání Kyjeva ohledně vstupu do roku 2026 může být přehnané.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.