Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek zpravodajství z války na Ukrajině končíme. Znovu se příhlásíme v pátek ráno.

„Jasně vidíme, že náš nepřítel, Rusko, má zájem na nejhorším scénáři na Blízkém východě. Jsem vděčný všem, kteří pracují na tom, aby Blízký východ dále neexplodoval, ale také na tom, aby se teroristé zodpovídali ze všeho, co provedli proti Izraeli - proti dětem a ženám, proti obyčejným lidem,“ uvedl ve svém večerním videovzkazu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

We can clearly see that our enemy, Russia, is interested in the worst-case scenario in the Middle East.

I am grateful to everyone who works to keep the Middle East from further exploding, but also to hold terrorists accountable for everything they have done against… pic.twitter.com/L6NlJRYHgA

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 12, 2023

Velitel rekrutačního pracoviště v ukrajinské obci Ternopil byl obviněn z mučení, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.

Rusko během dneška zaútočilo na obec Beryslav v Chersonské oblasti. Během ostřelování byl zraněn 70letý muž, uvedl člen tamní samosprávy Volodymyr Litvinov.

„Všichni by měli respektovat územní celistvost států a chartu OSN. A jestli si někdo v Rusku myslí, že bude využívat sport a olympijské hnutí jako zbraň, tak je na omylu,“ komentoval rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru suspendovat Rusko ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Estonská vláda dnes schválila návrh novely zákona o mezinárodních sankcích, který má zavést vnitrostátní pravidla pro použití zmrazeného ruského majetku ke kompenzaci škod způsobených válkou Ruska proti Ukrajině. Oznámila to dnes estonská i zahraniční média, včetně serveru BBC News. Ten připomněl, že Estonsko v rámci mezinárodních sankcí proti Rusku aktiva za 38 milionů eur (asi 938 milionů Kč).

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes o rok prodloužila mandát zvláštní zpravodajky pro porušování lidských práv v Rusku. Pro Moskvu to znamená druhou diplomatickou porážku za necelý týden, napsala agentura AFP.

Snímky ze setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a kyrgyzského prezidenta Sadyra Žaparova. Putin od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 cestuje do zahraničí zřídka a není známo, že by Rusko opustil od letošního března, kdy na něj ICC vydal zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska. Kreml obvinění odmítá a tribunál neuznává. Kyrgyzstán dosud neratifikoval zakládající smlouvu ICC známou jako Římský statut, tudíž není povinen Putina na svém území zatknout.

Ukrajina verdikt, kdy Mezinárodní olympijský výbor (MOV) s okamžitou platností suspendoval Rusko kvůli začlenění sportovních svazů z anektovaných ukrajinských území, přivítala. „Sport a politiku nejde oddělit. Zejména když teroristická země provádí na Ukrajině genocidu a sportovce využívá k propagandě,“ uvedl podle agentury AFP šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Spojené státy dnes uvalily první sankce na majitele tankerů přepravujících ruskou ropu prodávanou za cenu vyšší než cenový strop, na kterém se dohodla skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Informovala o tom agentura Reuters. Sankce se týkají dvou firem sídlících v Turecku a ve Spojených arabských emirátech.

Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým tamním protějškem Sadyrem Žaparovem a v pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Informovala o tom dnes agentura AP. Jednání představitelů zemí SNS se nezúčastní arménský premiér Nikol Pašinjan. Podle agentury Reuters jde o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu poté, co na něj letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač.

Ruský vojenský soud poslal do domácího vězení vojáka, který bojoval na Ukrajině a který byl jako první v Rusku obviněn z drancování. Uvedl dnes server Mediazona, s odvoláním na mluvčí soudu Juliji Jakovlevovou. Případem Ruslana Kačlavova se zabývá posádkový soud v Rostově na Donu, ale zatím není jasné, kdy začne vlastní proces.

Následky ruského útoku na město Velyka Novosilka.

Když Ukrajina 28. srpna oznámila osvobození vesnice Robotyne, poselství vyslané do světa znělo, že na jižní frontě bylo konečně možné prolomit ruské linie. Uplynulo šest týdnů - a k průlomu nedošlo, píše agentura AFP v reportáži z tohoto frontového úseku, který obvykle zůstává médiím uzavřen.

Finské vztahy s Ruskem se výrazně zhoršily kvůli vstupu Finska do Severoatlantické aliance, ruské invazi na Ukrajinu a s ní souvisejícími protiruskými sankcemi. Uvedla to dnes Finská bezpečnostní a zpravodajská služba (SUPO), podle níž Moskva nyní vnímá svého západního souseda jako nepřátelskou zemi.

Nepřátelství Moskvy vůči Helsinkám je patrné z negativního obrazu Finska v ruských médiích i z rozhodnutí Ruska zavřít finský generální konzulát v Petrohradě, napsala SUPO ve svém hodnocení bezpečnostní situace v zemi. Moskva podle zpravodajské služby bude patrně pokračovat v podrývání bilaterálních vztahů.

„Rusko se v současné době soustřeďuje na válku na Ukrajině a zmírnění své izolace ve světě, to ale neznamená, že hrozba ruských tajných služeb a jejich vlivu ve Finsku zmizela,“ prohlásil šéf SUPO Antti Pelttari.

Ukrajinské síly si i nadále drží své pozice u města Avdijivka na východě země, kde tento týden zesílily boje mezi nimi a ruskými jednotkami. Uvedl to podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruští vojáci v okolí Avdijivky o něco postoupili, šance na obsazení vesnice však nejsou velké, domnívají se odborníci z amerického Institutu pro studium války (ISW).

„Avdijivka. Naše pozice držíme,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinské úřady na začátku tohoto týdne uvedly, že Rusko masivně ostřeluje Avdijivku, která se nachází nedaleko frontové linie. Ruská armáda tím podle médií zahájila rozsáhlý útok severně i jižně od města.

Ruské vojenské kanály na telegramu podle agentury Reuters uvádějí, že se jednotkám Moskvy podařilo mimo jiné zabrat val odpadků, který se tyčí nad Avdijivkou. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil v ranní svodce napsal, že v okolí Avdijivky ukrajinská armáda odrazila přes deset nepřátelských útoků.

Polsku kvůli konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás hrozí mohutná migrační vlna. Dnes, tři dny před parlamentními volbami a referendem, které se bude týkat i migrace, to uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Válka na Blízkém východě, velká migrační krize znamená obrovské nebezpečí, obrovské ohrožení pro všechny Poláky,“ cituje Morawieckého portál wp.pl. Premiér dodal, že zemi hrozí další velký příliv běženců.

Polsko loni po začátku ruské invaze na Ukrajinu přijalo řádově miliony uprchlíků z válkou zasažené země. Jeho vláda vedená národně-konzervativním Právem a spravedlností (PiS) se však ostře staví proti poskytování útočiště lidem z krizových oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

„V těch migračních vlnách, které nám hrozí, budou muslimští bojovníci, teroristé, tomu se nedá vyhnout. Jsou to statisíce mladých mužů, kteří se vydají na cestu do Evropy,“ uvedl také Morawiecki.

Počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza, kterou minulý týden zasáhla raketa během pohřbu, vzrostl na 59. Podle webu deníku Ukrajinska pravda to dnes oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Policie podle něho dokončila identifikaci všech obětí, jimiž jsou výhradně místní civilisté.

Při jednom z nejkrvavějších útoků za téměř 20 měsíců ruské agrese zasáhla podle ukrajinské strany raketa Iskander lidi shromážděné v kavárně u příležitosti pohřbu ukrajinského vojáka.

„Všichni byli místní obyvatelé. Důchodci, lékaři, zemědělci, učitelé, podnikatelé. Všichni byli civilisté. Zemřely celé rodiny v několika generacích,“ uvedl dnes Klymenko.

Česká strana tlumočila „známý západní soubor obvinění a požadavků vůči Moskvě“, reagovalo ruské velvyslanectví v Praze na předvolání velvyslance.

Sněmovna dnes rozjednala v úvodním kole novelu, podle níž by si ukrajinští uprchlíci mohli prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2025. Předlohu představil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), k debatě o ní se poslanci kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora na návrh koalice rozhodla, že první čtení dokončí v pátek po schvalování sporného konsolidačního balíčku.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, k vzdělání nebo na pracovní trh. Novela navíc umožní vládě stanovit pravidla pro peněžitou podporu cizinců, pokud se rozhodnou pro dobrovolný návrat na Ukrajinu. Takzvaný asistovaný dobrovolný návrat budou moci uprchlíci využít pouze jednou.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl prostřednictvím náměstka o předvolání ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli nedávnému útoku na civilisty v ukrajinské obci Hroza. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Ruské velvyslanectví v Praze na facebooku uvedlo, že česká strana tlumočila „známý západní soubor obvinění a požadavků vůči Moskvě“ a vyzdvihla plnou podporu kyjevského režimu.

Celý článek ZDE.

Zahraniční výbor ruské Státní dumy připravil návrh zákona o odstoupení Ruska od smlouvy o zákazu jaderných testů. Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Rusko již delší dobu v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu hrozí, že by se mohlo vrátit k jaderným testům.

Připravený návrh se týká odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Schvalovat by se podle vyjádření dolní komory parlamentu mohl v prvním čtení 17. října.

Předseda dumy Vjačeslav Volodin dnes podle ruské agentury RIA uvedl, že návrh má v dolní komoře parlamentu všeobecnou podporu. Volodin již dříve prohlásil, že odstoupení od ratifikace bude v souladu s ruskými zájmy a bude také odvetným opatřením na postoj USA, které smlouvu ani neratifikovaly.

Rumunské ministerstvo obrany oznámilo, že dnes brzy ráno týmy pátračů nalezly kráter v neobydlené oblasti u Kilijského ramene Dunaje. Kráter vznikl zřejmě po výbuchu dronu, píše místní tisk. Jedná se o oblast u hranice s Ukrajinou. Úřady vyslaly týmy do oblasti poté, co rumunská armáda zaznamenala v noci na dnešek útok ruských dronů na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranice s Rumunskem. Na rumunské území dopadly drony v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu několikrát už v uplynulých měsících.

Dánsko a Česká republika dodají v příštích měsících Ukrajině za prostředky dánské vlády téměř 50 bojových vozidel pěchoty a hlavních bojových tanků, těžkou výzbroj a další materiál z produkce a skladů českých soukromých firem, informovalo dnes ministerstvo obrany v tiskové zprávě. České ministerstvo obrany hraje v projektu především roli prostředníka, uvedl náměstek Daniel Blažkovec.

Cílem dánsko-českého projektu je podpořit moderní výzbrojí Ukrajince, kteří čelí ruské vojenské invazi. „Na našem území je řada firem obranného průmyslu, s nimiž jako resort obrany máme dlouhodobé vztahy, a můžeme je tudíž propojit s těmi, kteří chtějí stejně jako my pomoci Ukrajincům. V tomto případě jde o dánskou vládu,“ uvedl Blažkovec.

V první části projektu je v plánu dodávka téměř 50 bojových vozidel pěchoty a hlavních bojových tanků, 2500 pistolí, 7000 pušek, 500 lehkých kulometů a 500 odstřelovačských pušek, vybavení pro elektronický boj či podstatného množství velkorážní munice z produkce a zásob českých firem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl prostřednictvím náměstka o předvolání ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli nedávnému útoku na civilisty v ukrajinské obci Hroza. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí.

„Můžeme potvrdit, že pan ministr Lipavský rozhodl prostřednictvím náměstka o předvolání ruského velvyslance kvůli nedávnému barbarskému útoku na civilisty v obci Hroza,“ uvedlo ministerstvo.

Při vzdušném úderu na východoukrajinskou vesnici Hroza minulý týden zahynulo 55 lidí, osud tří pohřešovaných zůstává neznámý, oznámila ve středu ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu.