Česko pobouřil brutální masakr v Hroze: Lipavský předvolal ruského velvyslance!
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl prostřednictvím náměstka o předvolání ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli nedávnému útoku na civilisty v ukrajinské obci Hroza. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Ruské velvyslanectví v Praze na facebooku uvedlo, že česká strana tlumočila "známý západní soubor obvinění a požadavků vůči Moskvě" a vyzdvihla plnou podporu kyjevského režimu.
„Můžeme potvrdit, že pan ministr Lipavský rozhodl prostřednictvím náměstka o předvolání ruského velvyslance kvůli nedávnému barbarskému útoku na civilisty v obci Hroza,“ uvedlo ministerstvo.
Při vzdušném úderu na východoukrajinskou vesnici Hroza minulý týden zahynulo 55 lidí, osud tří pohřešovaných zůstává neznámý, oznámila ve středu ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu. Prokuratura a tajná služba SBU mají podezření, že ruský útok pomohli koordinovat dva místní obyvatelé, kteří po loňském osvobození vsi, ležící nedaleko Kupjanska, uprchli do Ruska.
Podle ruské ambasády s velvyslancem Zmejevským hovořil náměstek ministra Jan Marian (STAN). „Česká strana tlumočila známý západní soubor obvinění a požadavků vůči Moskvě v souvislosti se speciální vojenskou operací na Ukrajině,“ uvedlo velvyslanectví. „Speciální vojenská operace“ je termín, kterým Moskva označuje svou válku proti Ukrajině. Také podle velvyslanectví česká strana vyzdvihla plnou podporu kyjevského režimu.
„Samozřejmě jsme rozhodně odmítli neopodstatněná nařčení na adresu Ruska a ozbrojených sil Ruské federace. Dialog se ovšem nekonal - čeští partneři znovu ukázali neochotu poslouchat naše argumenty, natož vést diskusi,“ dodala ruská ambasáda.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Naposledy si Lipavský na úřad předvolal ruského velvyslance loni v říjnu, a to kvůli flagrantnímu porušování mezinárodního práva a ilegální anexi ukrajinských oblastí.
V současnosti se také vedou v nejvyšších patrech české politiky debaty o tom, zda má mít Česko svého velvyslance v Moskvě. Ministr Lipavský trvá na tom, že ano, shodu na tomto postoji má i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel zhruba před dvěma týdny v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu velvyslance představit. Vztahy mezi zeměmi jsou sice podle Lipavského velice špatné, nicméně působení v Rusku by se nemělo oslabovat.
Velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Jiří Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.
