Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, s dalšími zprávami se přihlásíme ráno.

Média: Demonstranti se střetli s policií na ruské ambasádě v Arménii.

Arménští občané se střetli s policií na ruské ambasádě v Jerevanu, když lidé požadují, aby Moskva zastavila ázerbájdžánskou ofenzívu v Náhorním Karabachu

Zelenskyj loni na summitu zemí G20 na Bali představil desetibodový mírový plán, v rámci kterého mimo jiné požaduje stažení ruských vojsk a obnovení státní celistvosti Ukrajiny. Dnes uvedl, že na základě toho chystá mírový summit. „Podrobnosti představím zítra (ve středu) na zvláštním zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ citovala prezidenta agentura Reut.

Bulharské úřady jsou připraveny omezit dodávky ukrajinské slunečnice v důsledku masových protestů bulharských zemědělských výrobců. Oznámil to bulharský premiér Nikolaj Denkov

Do Běloruska přijelo 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. S odvoláním na běloruská státní média o tom dnes informovala agentura AP. Ukrajinské úřady i běloruská opozice dlouhodobě odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci.

Běloruská státní agentura Belta na svém webu informuje o příjezdu téměř pěti desítek dětí z Donbasu na východě Ukrajiny a jejich pobyt v zemi označuje jako prázdniny. Jejích odjezd z vlasti přitom zprostředkovala běloruská charita podporovaná tamním autoritářským vůdcem a spojencem Moskvy Alexandrem Lukašenkem. Uskupení už dříve podle AP organizovalo v Bělorusku ozdravné programy pro ukrajinské děti.

Rusko používá potraviny a jejich nedostatek na světových trzích jako zbraň a ohrožuje tak nejenom Ukrajinu, ale celé mezinárodní společenství. Valnému shromáždění OSN to dnes v New Yorku řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že připravuje globální mírový summit, kam je zvaná každá země, která netoleruje žádný projev agrese.

"Ukrajina dělá všechno pro to, aby se po ruské agresi nikdo na světě neodvážil napadnout jiný národ," řekl ukrajinský prezident.

Zelenskyj, který se po loňském videoprojevu letos zúčastnil poprvé Valného shromáždění OSN osobně, Moskvu kritizoval za to, že kromě běžných zbraní se pokouší vydírat světové trhy i „nedostatkem potravin", přičemž výměnou požaduje „uznání některých, ne-li všech dobytých území". Rusko také obvinil z páchání genocidy a unášení ukrajinských dětí a připomněl, že na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli tomu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).

Počet civilních obětí ruského vzdušného útoku na východoukrajinské město Kupjansk vzrostl na šest, podle tamní policie bilance nejspíše dále poroste. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na náčelníka vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhije Bolvinova.

Bolvinov, podle něhož Rusové útočili kolem jedné hodiny odpoledne místního času (kolem 12:00 SELČ), později zvýšil počet obětí na šest - čtyři muže a dvě ženy. „Nepřítel útočil na vůz dobrovolníků, kteří evakuovali civilisty. Pokračujeme ve vytahování mrtvých z nedaleké řeky a ze zničených vozů," dodal policista.

Ukrajinská armáda odmítla převzít deset německých tanků Leopard 1A5, protože nutně potřebovaly opravu. Zjistil to německý týdeník Der Spiegel. Odborníci německého ministerstva obrany došli k závěru, že tyto tanky byly tak opotřebované po výcviku ukrajinských vojáků v Německu, že potřebovaly opravit.

Der Spiegel také napsal, že podobný problém se objevil i u některých tanků tohoto typu, které na Ukrajinu dorazily už v červenci. Agentura DPA uvedla, že ministerstvo obrany v Berlíně se k této věci nechtělo vyjadřovat.

Británie oznámila, že Ukrajině v letošním roce dodá další „desítky tisíc“ dělostřeleckých granátů. „Dnes jsme demonstrovali neochvějný závazek Spojeného království vůči Ukrajině a stanovili další vojenskou podporu, včetně příslibu dalších desítek tisíc dělostřeleckých granátů, které Ukrajině umožní bránit se,“ uvedl ministr obrany Grant Shapps v Německu. „Rovněž jsme stanovili, jakým způsobem bude Spojené království v nadcházejících měsících pokračovat v našich prioritních oblastech podpory, včetně protivzdušné obrany a schopností úderů na dlouhé vzdálenosti a výcviku,“ dodal.

Británie, která je klíčovým dodavatelem obranné techniky pro Ukrajinu, se snaží zvýšit výrobu zbraní, zejména dělostřeleckých granátů, aby se pokusila pomoci Kyjevu zatlačit ruské síly a doplnit vlastní zásoby.

Ropa dnes zdražuje, ceny rostou čtvrtý den za sebou. Přispívá k tomu nejistota ohledně dodávek. Slabá těžba z břidlic ve Spojených státech umocnila obavy z prodloužení omezení produkce ze strany Saúdské Arábie a Ruska.

Kolem 17:50 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst o jedno procento na 95,41 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,5 procenta a prodávala se za 92,81 dolaru za barel.

Ceny rostou již tři týdny po sobě. Oba druhy ropy dosáhly nejvyšší hodnoty od loňského roku. Jsou také na cestě k největšímu čtvrtletnímu růstu od počátku ruské invaze na Ukrajinu v prvním čtvrtletí loňského roku.

Evropa má podle polského prezidenta Andrzeje Dudy tendenci zapomínat, že za bezpečí a prosperitu v posledním století vděčí odhodlání a přítomnosti Spojených států. Duda dnes hovořil v prvním bloku mluvčích na Valném shromáždění OSN v New Yorku k asi 145 světovým lídrům.

„Měli bychom si připomínat, že zapojení USA do první světové války vedlo k jejímu konci. Stejně tak stěžejní roli sehrály USA v porážce nacistického Německa, kterému by se Británie nebo Sovětský svaz samy neubránily,“ řekl Duda a zmínil také americké zapojení v obnově západní Evropy po druhé světové válce.

Značnou část svého asi patnáctiminutového projevu na plénu OSN věnoval Duda ruské agresi vůči Ukrajině. Odmítl argumenty, že dodávky zbraní pro Ukrajinu konflikt zbytečně prodlužují. „Musíme bojovat proti manipulacím, historickému pokrytectví a záměnám rolí agresora a oběti. Co je zlo, mělo by být nazváno zlem. Co je zločin, mělo by být nazváno zločinem,“ pronesl polský prezident a vyjádřil podporu vzniku mezinárodního tribunálu pro vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.

Produkce drůbežího masa v Česku loni klesla o čtyři procenta. Je to první pokles od roku 2013. Vliv na to měla inflace, která změnila spotřebitelské chování. Rentabilitu producentů drůbeže ohrožuje levný dovoz, roste import ze Slovenska i z Ukrajiny. Na jednání sněmovního zemědělského výboru to dnes řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Výbor přijal usnesení, ve kterém ministra žádá o intenzivní kontrolu dovozů a zveřejňování výsledků.

Skřivánek uvedl, že loni domácí produkce drůbežího masa pokryla zhruba 60 procent spotřeby. „Do ČR je dováženo také drůbeží maso z Ukrajiny, které je zpracováváno v jiném členském státě, například na Slovensku,“ doplnil. Levnější produkce ze zahraničí ohrožuje podle ministerstva rentabilitu českých producentů, nejvíce jsou postižení chovatelé kuřat na maso.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v OSN.

Při ruském vzdušném úderu na západoukrajinský Lvov v noci na dnešek shořelo 300 tun humanitární pomoci. S odvoláním na místní římskokatolickou arcidiecézi a charitativní organizaci Caritas-Spes to píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o devíti obětech, které si vyžádaly poslední rozsáhlé vzdušné útoky na ukrajinská města včetně jednoho mrtvého ve Lvově.

„V důsledku požáru, který vypukl po výbuchu dronu Šáhed, shořelo ve skladu téměř vše. Je to více než 15 nákladních aut s humanitární pomocí,“ uvedl asistent lvovského biskupa Edvard Kava. Mezi humanitární pomocí bylo mimo jiné oblečení, obuv, potraviny a generátory poslané z Vatikánu. Organizace Caritas-Spes uvedla, že celkovou výši škod bude schopna vyčíslit později. O zničení zhruba 300 tun humanitární pomoci informovala také koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Ukrajině Denise Brownová. Sklad využívaný organizací Caritas-Spes shořel do základů, uvedla podle agentury Reuters.

Spojené státy a jejich spojenci slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu v obraně před ruskou invazí, zaměří se především do pomoc s protivzdušnou obranou a na dodávky dělostřelecké munice. Dnes to po jednání skupiny pěti desítek zemí, které Kyjev podporují dodávkami výzbroje, prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin.

„Protivzdušná obrana zůstává nadále tím, co Ukrajina nejvíce potřebuje, aby mohla chránit obyvatelstvo daleko za frontou,“ upozornil Austin. Své kolegy prý na dnešním jednání vyzval, aby znovu prověřili ve vojenských skladech možnosti toho, co mohou Ukrajině předat.

Jedině Rusko je zodpovědné za současnou válku na Ukrajině a jedině Rusko stojí v cestě míru, řekl dnes Valnému shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. Moskvě vyčetl, že jako cenu za ukončení konfliktu požaduje ukrajinskou kapitulaci, ukrajinská území a životy ukrajinských dětí.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes přicestoval do Teheránu. S íránským vedením bude jednat o dalším rozvoji vojenských vztahů mezi oběma zeměmi, informovalo podle agentury Interfax ministerstvo obrany v Moskvě.

„Návštěva přispěje k posílení rusko-íránských vojenských vztahů a bude důležitou etapou v rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva.

Íránská polooficiální agentura Tasním dříve uvedla, že Šojgu v Teheránu povede rozhovory o prohloubení vojenské spolupráce a také o situaci v regionu. Setkat se má mimo jiné se svým íránským protějškem Mohammadem Rezou Aštíaním.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes napsal, že pochybnosti o zapojení Ruska do úderu na Kosťantynivku nepochybně přinášejí nárůst konspiračních teorií. „Vyžadují proto přezkoumání a právní posouzení ze strany vyšetřovatelů. Společnost dozajista dostane odpověď na otázku, co se v Kosťantynivce stalo,“ sdělil a podotkl, že válku na Ukrajině vyvolalo svou invazí Rusko, které pravidelně podniká masivní vzdušné údery na ukrajinské civilní cíle. Ukrajina se pouze brání, dodal.

Geopolitické napětí ve světě podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese narůstá a přibývá globálních výzev, kterým lidstvo čelí jen obtížně. Generální tajemník dnes také v projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku označil ruskou invazi na Ukrajinu za porušení Charty OSN a prohlásil, že nepoleví ve svých snahách obnovit takzvané černomořské obilné dohody.

Lotyšsko uzavřelo hraniční přechod s Běloruskem.

Lotyšsko uzavře jeden ze svých dvou hraničních přechodů s Běloruskem kvůli pokračující migrační krizi vytvořené v Minsku, oznámila lotyšská vláda 19. září. Lotyšsko pozastavilo provoz svého hraničního přechodu Silene, zatímco jeho druhý kontrolní bod s Běloruskem zůstane otevřený pro nákladní dopravu, urgentní humanitární přesuny a mimořádné události.

Český prezident Petr Pavel se ve svém projevu před Valným shromážděním Organizace spojených národů (VS OSN) chystá odsoudit ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině a chce také apelovat na další podporu Kyjevu. Řekl to dnes českým novinářům. Vystoupení prezidenta České republiky v rámci všeobecné rozpravy VS se v New Yorku čeká dnes kolem 19:00 místního času (ve středu kolem 1:00 SELČ).

„Hlavní téma bude odsouzení ruské agrese proti Ukrajině, volání po pokračování podpory Ukrajiny jako předpokladu k tomu, abychom mohli úspěšně pokračovat v naplňování rozvojových cílů, které si OSN stanovila," řekl před zahájením dnešního jednání prezident Pavel. "Je bezpochyby, že pokračující válka na Ukrajině odebírá množství zdrojů, které by jinak mohly být použity pro rozvoj," dodal.

Ruský nálet na ukrajinské město Kupjansk zabil tři civilisty, uvedl šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ve městě vzdáleném jen několik kilometrů od fronty byla dříve nařízena evakuace.

„Dnes nepřítel zaútočil na město Kupjansk řízenou leteckou bombou. V důsledku tohoto úderu zahynuli tři civilisté,“ napsal na komunikační platformě Telegram Syněhubov s tím, že jde o „další válečný zločin“ Ruska v Charkovské oblasti.

Bývalý šéf ukrajinské Chersonské oblasti Hennadij Lahuta byl nalezen mrtev v Kyjevě. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda. Řada ukrajinských médií jej vinila, že po začátku invaze v únoru loňského roku předal region ruské armádě.

Dovoz ukrajinského obilí do EU má stále velmi negativní vliv na české zemědělce a může výrazně zasáhnout menší farmáře. Zároveň se již objevují nabídky, aby čeští zemědělci prodali svou produkci do bioplynových stanic například v Německu. EU by měla řešit nefunkční koridory solidarity dotací přepravy a zároveň důsledným sledováním pohybu komodit. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Polsko, Maďarsko a Slovensko minulý týden odmítly zrušit svá embarga na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).

Ruský prezident Vladimir Putin pojede v říjnu do Pekingu, kde se setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Po dnešním jednáním s nejvyšším čínským diplomatem Wangem I v Moskvě to podle agentury TASS řekl tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.

„V říjnu očekáváme důkladné dvoustranné rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Pekingu v rámci účasti ruské hlavy státu na akcích mezinárodního fóra iniciativy nová Hedvábná stezka,“ řekl Patrušev.