Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme Vám dobrou noc. 

Ruská protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí deset střel vypálených ukrajinskými silami z raketometu RM-70 Vampire české výroby, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS. Moskva neupřesnila, kolik raket Ukrajinci vypálili, ale gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že střepiny zranily tři lidi. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.

Raketomety Vampire jsou českou modernizací někdejší československé verze sovětského raketometu Grad, umístěnou na podvozek Tatra a vybavenou možností automatického dobytí celého palebného průměru 40 ran.

Ukrajina za posledních pět měsíců loňského roku vyvezla přes Černé moře téměř 15 milionů tun zboží, deset milionů z toho jsou zemědělské produkty. Koridorem, který Ukrajina bojující proti ruské invazi vytyčila loni v srpnu, od té doby do ukrajinských černomořských přístavů připlulo 469 lodí. Bezmála 40 plavidel se nyní v přístavech Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj nakládá a dalších 80 jich má podle místopředsedy vlády brzy dorazit. Čeká tam na ně na 2,4 milionu tun nákladu.

Rusko po svém vpádu na Ukrajinu z 24. února 2022 na měsíce zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy. Díky dohodě zprostředkované OSN a Tureckem od léta toho roku mohla Ukrajina vyvážet zemědělské produkty, přičemž Moskva od dohody odstoupila právě loni v srpnu a začala útočit na přístavní infrastrukturu na jihu Ukrajiny. Kyjev s pomocí protilodních střel a námořních dronů v Černém moři úspěšně drží na uzdě lodě ruského námořnictva, píše DPA. 

Ještě výrazněji než strach z války vzrostly obavy lidí v Česku z uprchlíků. V průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 je za velkou bezpečnostní hrozbu pro Česko považovalo jen 41 procent obyvatel země, zatímco ke konci roku 2023 už 57 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince. Kromě migrantů stouply také obavy z cizinců žijících v Česku - ze 22 procent v předchozím průzkumu na 34 procent Čechů, kteří cizince pokládají za hrozbu.

Kvůli válce na Ukrajině zamířila část obyvatel Ruskem napadené země do Česka. Například česká Bezpečnostní informační služba (BIS) ale loni v říjnu uvedla, že nezaznamenala v roce 2022 i přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny zhoršení bezpečnostní situace. Premiér Petr Fiala (ODS) také v říjnu uvedl, že situace kolem nelegální migrace byla v roce 2023 lepší než předloni a počet zadržených migrantů byl meziročně čtyřikrát nižší.

V době nekončícího konfliktu na Ukrajině a dalších útoků ruských okupantů na ukrajinské civilní cíle dál zesilují obavy Čechů z války. V minulém průzkumu byla velkou hrozbou pro 45 procent lidí, kdežto nyní již pro 56 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), a to prováděného loni od konce září do začátku prosince.

Co se týče jednotlivých států, považuje největší podíl obyvatel Česka - asi 55 procent - za hrozbu Rusko. Až s velkým odstupem je na druhém místě Čína, kterou za bezpečnostní hrozbu označilo zhruba 18 procent dotázaných. Na třetím místě je s 15 procenty Ukrajina. Podíl lidí obávajících se Ruska stoupl nad 50 procent už v roce 2022 po vpádu Rusů na Ukrajinu.

Ruské úřady dnes na několik hodin přerušily provoz na trati na Urale, a to v souvislosti s blíže neupřesněným incidentem. Ruská média s odkazem na úřady hovořila o „třesknutí“; tento výraz podle agentury Reuters často používají jako eufemismus pro výbuch. O explozi výbušného zařízení hovořilo i několik kanálů na sociální síti Telegram. Podle agentury TASS nebyl nikdo zraněn a nevznikly žádné škody.

Incident se stal na okraji města Nižnij Tagil, jež leží zhruba 125 kilometrů severně od Jekatěrinburgu. Přerušen byl provoz stanice San-Donato, který ale ruské úřady po několika hodinách po incidentu opět obnovily. Nedaleko stanice se nachází ropný sklad.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyzval státy Evropské unie, aby poskytly Ukrajině větší podporu. Na letošek plánované zbrojní dodávky jsou podle něj nedostatečné, informovala agentura DPA.

„Dodávky zbraní pro Ukrajinu, které zatím plánuje většina členských států EU, jsou v každém případě příliš malé,“ řekl Scholz po setkání s lucemburským premiérem Lucem Friedenem v Berlíně. „Vyzývám proto naše spojence v Evropské unii, aby rovněž zvýšili své úsilí ve prospěch Ukrajiny,“ dodal.

Rozsáhlý ruský útok z dnešního rána si vyžádal životy čtyř lidí, zraněných je nejméně 38, uvedla ukrajinská policie podle ruskojazyčného webu BBC. Invazní armáda zasáhla podle ukrajinských činitelů obchodní, obytné či průmyslové objekty.

Nejvíce zraněných je v Dněpropetrovské oblasti, konkrétně ve městech Novomoskovsk a Kryvyj Rih, kde zahynul jeden člověk a 28 utrpělo zranění. Další dva lidé přišli o život v Chmelnyckém a jeden ve městě Zmijiv v Charkovské oblasti. Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila v noci a ráno 26 z celkově 59 různých druhů nepřátelských střel a dronů.

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli případně v příštím roce získat přístup do českého systému dávek. Umožnit to má digitalizace a dávková reforma. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Teď mohou příchozí z Ukrajiny s vízem k ochraně získat humanitární dávku, pokud má jejich domácnost příjem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Žádat je možné digitálně.

Ukrajina se ještě nerozhodla, jak zareaguje proti účasti neutrálních ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži. Tamní ministr sportu Matvij Bidny v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že nějakou formu protestu považuje za nezbytnou, ale nutně to nemusí být bojkot her, o němž ukrajinská strana dříve hovořila.

Sportovci z Ruska a Běloruska byli krátce po zahájení války vyloučeni z většiny mezinárodního sportovního dění, ale po loňském doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se tam v řadě sportů postupně vracejí. A MOV před měsícem oznámil, že neutrální individuální sportovci z těchto zemí budou moci i na olympijské hry do Paříže, pokud se kvalifikují a splní další podmínky včetně toho, že nepodporují aktivně ruskou agresi na Ukrajině.

V Evropě, včetně Česka, se proti tomu zvedla vlna kritiky - a ostře nesouhlasí ani Ukrajina. „Všichni jsou zajedno, že bychom měli zareagovat protestem. Slovo bojkot není to, o čem teď mluvíme. Víme, že jakékoliv rozhodnutí, které učiníme, musí být v zájmu naší země. Pro nás nejde jen o vítězství ve sportu,“ uvedl šéf ukrajinského sportu.

Ukrajinské úřady v souvislosti s kauzou nákupu nepoužitelných neprůstřelných vest obvinily bývalého náměstka ukrajinského ministra obrany ze zpronevěry téměř miliardy hřiven (asi 600 milionů korun) státních prostředků a z maření činnosti ukrajinských ozbrojených sil. Informovala o tom agentura Unian, podle níž jde o Vjačeslava Šapovalova. Z nákupu těžila společnost, jejímiž skutečnými vlastníky byli ruští občané.

Ukrajinské ministerstvo obrany uzavřelo v roce 2022 s nejmenovanou východoevropskou společností smlouvu na dodávku 50 tisíc neprůstřelných vest. Dodané vesty ale podle expertizy neodpovídaly standardům a byly nepoužitelné. „Kvůli nákupu nekvalitních výrobků přišel stát o téměř 950 milionů hřiven (560 milionů korun),“ uvedl úřad. Na nákupu se podle něj náměstek dohodl se svými podřízenými.

Podívejte se na aktuální snímky z Novomoskovsku po útocích Rusů.

Vedení Prahy odmítá nároky dvou společností na náhradu ušlého zisku, kdy firmy tvrdí, že umístěním Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) do budovy Kongresového centra Praha (KCP) a následným zrušením všech akcí v KCP přišly o peníze. Podle právníků najatých městem jsou ale nároky firem mimo jiné takzvaně nepřezkoumatelné a vedení Prahy doporučili peníze společnostem nevyplácet. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. KACPU bylo v nuselském KCP od 4. března do 14. dubna 2022.

Ukrajinské úřady v souvislosti s kauzou nákupu nepoužitelných neprůstřelných vest obvinily bývalého náměstka ukrajinského ministra obrany ze zpronevěry téměř miliardy hřiven (asi 600 milionů korun) státních prostředků a z maření činnosti ukrajinských ozbrojených sil. Informovala o tom agentura Unian, podle níž jde o Vjačeslava Šapovalova. Z nákupu těžila společnost, jejímiž skutečnými vlastníky byli ruští občané, uvedly dnes kromě toho podle Unian úřady.

Dnešní ranní vzdušné údery na Ukrajinu mířily na armádní objekty, prohlásilo ve svém pravidelném přehledu ruské ministerstvo obrany. O zásazích ukrajinských civilních objektů se ruské ministerstvo nezmiňuje. Ukrajina ale po dnešních náletech informovala o mrtvých a zraněných civilistech, zasažených obytných domech nebo objektech veřejné infrastruktury.

„Dnes ráno byl podniknut z moře a ze vzduchu skupinový úder na objekty ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu, včetně nadzvukového raketového systému Kinžal,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany na komunikační platformě telegram. Podrobněji se o náletech nevyjádřilo.

Ruské letadlo shodilo bombu na východoukrajinskou oblast, kterou mají pod kontrolou ruské síly. Informoval o tom lídr proruských separatistů v oblasti Leonid Pasečnik, šéf samozvaného proruského útvaru Luhanská lidová republika (LNR). O incidentu napsala ruská tisková agentura Interfax, ruské úřady se k němu ale nevyjádřily.

Podívejte se na nové snímky po útoku Rusů nedaleko města Kryvyj Rih.

V Dněpropetrovské oblasti je kromě 25 zraněných také jeden mrtvý, napsal server Ukrajinska pravda. Další člověk zahynul v Chmelnycké oblasti, uvedl Oleksij Kuleba z prezidentské kanceláře, podle něhož je zraněných přes tři desítky.

Podívejte se na video ze záchrany muže zpod trosek ve městě Zmijev v Charkovské oblasti. Celkem 2 osoby zachránila Státní pohotovostní služba.

Podle posledních zpráv, které přinesl zpravodaj The Kyiv Independent, při dnešních ruských útocích byli zraněni tři lidé z Charkovské oblasti a dva lidé ze Záporoží. 

Ukrajina dnes ráno čelí dalšímu rozsáhlému raketovému útoku ze strany Ruska. Letecký poplach platí na celém území země, výbuchy jsou hlášeny z měst Charkov, Dnipro či Kryvyj Rih, informují agentury Reuters a Ukrinform a server Kyiv Post.

„Okupanti útočí na Charkov a Charkovskou oblast... Zůstaňte v krytech!“ napsal dnes ráno na telegramu šéf charkovské vojenské správy Oleh Syněhubov, podle něhož se v Charkově exploze začaly ozývat po 7:00 (6:00 SEČ).

Ukrajinské letectvo brzy ráno oznámilo, že ruské bombardéry Su-35 operují severně od hranic s Ruskem a zřejmě se chystají na další útok, uvádí ukrajinská média.