Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středečního rána.

Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil dnes novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.

Ve východoukrajinském města Avdijivka, na které v poslední době intenzivně útočí ruská invazní armáda, zůstává podle ukrajinských úřadů asi 1000 civilních obyvatel. Ti se ve zdevastovaném městě do značné míry spoléhají na zařízení známé jako stanice nezlomnosti, která po celé zemi vybudovala ukrajinská vláda. Lidem poskytují jídlo, teplo, elektrickou energii a útočiště, napsala dnes stanice BBC News. Pro některé obyvatele Avdijivky se podle ní toto místo stalo i domovem.

Rusové po sobě zanechali tisíce min. Odstraňují je speciální jednotky ukrajinské armády a policie. Tyto fotografie jsou od Izjumu.

Evropské unii se podařilo drasticky snížit závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska. Uvedla to dnes Evropská komise ve výroční energetické zprávě. Předpověděla, že dovoz ruského plynu do EU v letošním roce klesne na 40 až 45 miliard krychlových metrů z loňských 80 miliard. V roce 2021, tedy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, činil tento dovoz 155 miliard krychlových metrů.

Ukrajina přetváří vyřazené střely do západních stíhaček na rakety země-vzduch, které lze využít jako prostředek protivzdušné obrany. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského představitele to uvedl britský deník Financial Times, který to označil za jeden z ukrajinských úspěchů. Jde o nadzvukové střely AIM-9 Sidewinder, které mohou nést například americké stíhačky F-16.

„Díky neformální komunikaci je zde možnost informovat mezinárodní partnery o nejnaléhavějších a nejakutnějších problémech, se kterými se denně potýkají občané Ukrajiny žijící na území dočasně okupovaného Krymu,“ tweetovala Tamila Taševová, představitelka prezidenta Ukrajiny pro Autonomní republiku Krym, z Prahy, kde se zúčastnila parlamentního summitu Krymské platformy.

V týdnech před volbami v Polsku došlo na ostrá slova mezi Varšavou a Kyjevem, polský premiér Mateusz Morawiecki hrozil, že končí zbrojní podpora Ukrajiny. Jak to vypadá nyní, kdy jeho strana Právo a spravedlnost zřejmě už nesestaví většinu? „Byla to rétorika kampaně, ovšem naprosto zbytečná,“ komentoval pro Blesk Zprávy předseda polského senátu Tomasz Grodzki z Občanské platformy, která teď má reálnější šanci sestavit koalici. „Pomáhali jsme Ukrajině od samého počátku; a kvůli potřebám kampaně pan Morawiecki znásilnil jazyk a zbytečně kritizoval Ukrajinu. Věřím, že nová vláda se vrátí na správnou cestu. Z perspektivy Ukrajiny nová polská vláda otevře novou kapitolu v dějinách našich vztahů.“

„Máme jistotu, že Česko udělá vše, aby Ukrajina zvítězila. V Kyjevě zněly sirény, zrovna když jsme jednali o budoucnosti Ukrajiny. A o tom uslyší i vojáci v zákopech a každý, kdo si bude přát žít podle zásad mezinárodního práva a míru. Děkuji, vážení Čechové,“ řekl předseda Verchovné rady Ruslan Stefančuk na tiskové konferenci závěrem parlamentního summitu Krymské platformy.

„Před několika dny v Irsku jsem se setkal s Amirem Ochanou, předsedou Knessetu – úplně otevřeně jsem mu řekl, že bychom uvítali ze strany Izraele větší podporu Ukrajiny, protože jinak přeskočí tato válka i do jiných světových zemí,“ uvedl dále Stefančuk. „Síly zla se sjednocují, síly zla vyhlásily válku silám dobra. Každý, kdo vyznává hodnoty dobra, musí jít jenom tou jednou jedinou cestou – ukázat světu, že demokratické hodnoty mají cenu. Nesmíme připustit, aby v souboji demokracie a diktatury zvítězila diktatura. Nesmíme připustit, aby lidské společenství couvlo do 12. století, kde vládlo právo síly, nikoli síla práva.“

„Hlavní zpráva z dnešního zasedání: Stojíme po boku Ukrajiny. Držíme do konce, jak dlouho bude potřeba. V sázce je i mír v ostatních částech světa. Jsme si vědomi, že Ukrajina pokládá životy i za nás, brání nejen svoji zemi, ale i rozšíření válečného konfliktu dál,“ prohlásila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová závěrem parlamentního summitu Krymské platformy v Praze. „Diktátor Putin vidí, že zůstáváme sjednoceni a pomáháme Ukrajině,“ dodala a připomněla, že se podpora Ukrajiny neomezuje na Evropu či Západ. „Kybernetický útok, který byl dnes na mnoho cílů v České republice, dokládá, jak významná tato akce je a jak je trnem v oku Rusku,“ zdůraznila předsedkyně.

„Rodinné foto“ účastníků parlamentního summitu Krymské platformy. V Kongresovém centru Prahy se sešli zástupci čtyřicítky nejen evropských parlamentů plus další představitelé. Předseda Verchovné rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk se nespokojil s objektivy profesionálních fotografů a pořizoval si s kolegy ještě selfie.

Krymská platforma nesdružuje jen evropské či západní země, do Prahy na parlamentní summit dorazil i Andrew Asiamah Amoako, místopředseda ghanského parlamentu. „Mír vám jednoho dne přijde, ať se děje, co se děje,“ vyjádřil víru Ukrajině. „Nechť je známo, že invaze, okupace a válka na Ukrajině přinesly těžkosti, ba hlad do jiných částí světa, které závisí na dovozu z této oblasti, včetně Afriky – má Ghana není výjimkou. Pane prezidente Putine, Rusko: Prosím, dost. Zastavte válku a okupaci Krymu, protože jejich dopady jsou cítit i v dálce.“

„Ukrajinská občanská společnost hrála a bude hrát klíčovou roli při obnově vlády práva a demokracie na Krymu,“ tweetuje ministr zahraničí Jan Lipavský po schůzce s jejich zástupci v Kongresovém centru Prahy. „Držím jim palce a mají naši podporu!“

Parlamentní summit Krymské platformy má hlavní část v Kongresovém centru Prahy, jednalo se ale i na půdě Senátu. „Na Krymu je 186 politických vězňů. Mnoho z nich s podlomeným zdravím v nelidských podmínkách. Obzvlášť zle je zacházeno s Krymskými Tatary,“ tweetuje senátor Marek Hilšer a přidává fotografie ze schůzky se zástupci ukrajinských neziskových organizací.

Lvi, kteří byli zachráněni ze zoo v Doněcké oblasti, budou zřejmě ještě před Vánoci přesunuti do Velké Británie. Půjde o lvici a její mláďa, informuje server BBC. Zvířata se dočasně nachází v zoo v polské Poznani.

„Tato platforma nám dává příležitost zaslat silnou kolektivní zprávu světu. Nebudeme stát stranou a přihlížet, jak jedna země beztrestně narušuje suverenitu a územní celistvost jiné,“ prohlásil k účastníkům parlamentního summitu Krymské platformy předseda dolní komory australského parlamentu Milton Dick. „Nestrpíme ruské nezákonné činy a okupaci ukrajinského území. Budeme stát pospolu v úsilí zachovat globální řád založený na pravidlech včetně principů mezinárodního práva, jež chrání nás všechny, jak stojí v Chartě OSN. Tím, že brání svou zemi, brání Ukrajina tyto principy pro nás pro všechny,“ řekl Dick ve videozprávě.

Kvůli hackerskému útoku byly podle serveru iDNES.cz ráno nedostupné také stránky parlamentního summitu Mezinárodní krymské platformy, který dnes hostí Praha.

„Předpokládáme, že útok přišel z ruské strany,“ řekl serveru mluvčí předsedkyně Poslanecké sněmovny Martin Churavý. Platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

Útoku čelily i webové stránky ministerstva vnitra a policie, dnes ráno tak byly zhruba dvě hodiny nedostupné. „Okamžitě jsme přijali ochranná opatření včetně omezení přístupu ze zahraničí. Na zprovoznění intenzivně pracujeme,“ napsalo ráno ministerstvo vnitra na síti X.

Španělská policie oznámila, že zabavila zlaté předměty v odhadované hodnotě 60 milionů eur (1,48 miliardy Kč), které byly ukradeny na Ukrajině. Jedenáct artefaktů, mezi nimiž jsou převážně šperky jako náhrdelníky, náramky a náušnice, pochází z 8. až 4. století před naším letopočtem. Zloději se je snažili prodat v Madridu, uvedla podle agentury Reuters španělská policie.

V letech 2009 až 2013 byly předměty vystaveny v kyjevském muzeu, z Ukrajiny byly propašovány v roce 2016, sdělila policie v prohlášení. Jaké muzeum v Kyjevě šperky vystavovalo, neupřesnila. U předmětů byly padělané dokumenty, které tvrdily, že klenoty patří ukrajinské pravoslavné církvi. V souvislosti s případem byli v posledních týdnech zadrženi tři španělští a dva ukrajinští státní příslušníci. Podle agentury AP byl jeden z Ukrajinců kněz pravoslavné církve.

Refat Čubarov, předseda medžlisu – sněmu Krymských Tatarů – připomněl i dřívější opresi svého lidu: „Když se 27. února 2014 první ruská vojenská vozidla objevila na krymských silnicích, bylo nám jasné, že budeme čelit výzvám. Až později nám došlo, jak těžké budou. Pan Putin se rozhodl, že završí destrukci Krymských Tatarů, kterou Stalin a sovětský režim nedokonali. Krymští Tataři začali být persekuováni, vězněni, mučeni,“ pronesl Čubarov v Praze. „Dnes nějakých 189 ukrajinských občanů je na Krymu vězněno, z nichž 123 jsou Krymští Tataři.“

Parlamentního summitu Krymské platformy v Kongresovém centru Prahy se účastní i ministr zahraničí Jan Lipavský. „Musíme dát jasně najevo, že nikdy neakceptujeme okupaci Krymu a dalších částí Ukrajiny. Jakékoli spekulace, že by byly vyměněny za mír, jsou nemístné a nebezpečné. Vladimir Putin se nezajímá o části Ukrajiny ani nemá zájem na míru. Putin chce zničit Ukrajinu coby demokratický a suverénní stát. Když uspěje, nezastaví se tam. Zaútočí na další země s ještě větším apetitem, aby oslabil Evropu a rozložil její bezpečnostní architekturu. Je naší povinností mu v tom zabránit. Parlamenty v tom mají nezanedbatelnou roli,“ oslovil zástupce sněmoven a senátů v Praze. „Díky za pozornost, uvidíme se na Krymu,“ rozloučil se optimisticky.

„V Praze se nesetkáváme náhodou. Má země podporuje Ukrajinu od počátku agrese, jež začala anexí Krymu roku 2014. Po loňské invazi naše podpora Ukrajině hodně zesílila. Máme vlastní historické zkušenosti s agresivním ruským imperialismem a teď jsme jedním z nejsilnějších stoupenců Ukrajiny,“ řekl premiér Petr Fiala na parlamentním summitu Krymské platformy. „Jsem hrdý, že naše vláda byla jedna z prvních, která dodala tanky, vrtulníky a další zbraně, jež Ukrajina silně potřebuje.“

Po technických zádrhelech oslovil účastníky schůzky Krymské platformy na dálku i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval českému parlamentu a vůbec Čechům za organizaci parlamentního summitu. „Tato platforma umožňuje energizovat mezinárodní společenství, aby čelilo ruské agresi na Ukrajině. Tím se lišíme od agresora, od Ruska. Neboť my skutečně věříme v mezinárodní společenství, v sílu demokracie,“ prohlásil Zelenskyj.

„Mnozí Krymští Tataři byli uvězněni, deportováni. Mnozí, kteří tam stále žijí, jsou potomci lidí, které Rusko vyhodilo z Krymu. Když je budete poslouchat, myslete na politické vězně, kteří si zasluhují vaši pomoc, vaši ochranu proti ruské agresi. Je mnoho politických vězňů, kteří neudělali nic špatného. Nikdo z lidí na Krymu neudělal nic špatného, toto si nezaslouží,“ připomněl prezident.

Ukrajinu na parlamentním summitu Krymské platformy reprezentuje Ruslan Stefančuk, předseda  Verchovné rady (jednokomorového parlamentu). Zkritizoval reakce mezinárodního společenství na anexi Krymu a Donbasu roku 2014. „Nebyly dost silné na to, aby odradily Kreml od dalších kroků. Agresor pokračoval další fází,“ prohlásil v Praze.

„Nikdy se neunavíme děkováním vám za dodávky munice a zbraní,“ dodal k pokračující podpoře. „Dalším krokem je posílení sankcí proti Rusku. Jsou kolektivní odpovědí na činy agrese, jasným signálem, že podporujeme vládu zákona a mezinárodní standardy.“

Po Pekarové Adamové promluvil k účastníkům summitu Krymské platformy i předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Ukrajinci bojují za nás – za naši svobodu, naše hodnoty a naši budoucnost. Měli bychom se chovat také tak a bojovat všichni za Ukrajinu. Slavná věta ‚jeden za všechny, všichni za jednoho‘ je zárukou vítězství dobra nad zlem, svobody nad diktátem. Pokud budeme držet při sobě, nemá diktátor šanci. To bychom si měli každý den připomínat,“ prohlásil a varoval, že podpora nesmí povolit.

„Pokud se někdo chce diktátorovi zalíbit, bude mu nadbíhat, patolízalsky vycházet vstříc, stane se jen jeho lokajem a nakonec další jeho obětí. Nenechme se chytit do Putinových pastí,“ varoval před názory, že s Ruskem nyní lze vyrovnávat.

„Vaše přítomnost je důležitou ukázkou jednoty mezinárodního společenství. Od minulého roku počet zemí zastoupených na tomto summitu vzrostl, což je velmi pozitivní znamení. Máme víc než padesát zemí ze všech kontinentů,“ zahájila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová parlamentní summit Krymské platformy v Praze.

„Osvobození Krymu bude konečným vítězstvím nejen pro Ukrajince, ale i pro celý svět a systém založený na mírové spolupráci,“ prohlásila v Kongresovém centru Prahy.