Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Více než 100 vysoce postavených evropských zákonodárců v úterý odešle svým protějškům ve Spojených státech společný dopis, v němž žádají o uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině.

Otevřený dopis podepsali zákonodárci z nejméně 17 zemí včetně Francie, Německa, Itálie, Polska a Irska, uvedla agentura Reuters, podle níž je to známka rostoucích obav v Evropě ohledně pokračování americké podpory Ukrajině. „Slyšíme obavy, které vyjadřují naši američtí přátelé. Američtí představitelé, demokraté i republikáni, již léta žádají Evropany, aby převzali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. S tímto legitimním požadavkem souhlasíme,“ uvedli v dopise zákonodárci v čele s Benjaminem Haddadem, francouzským poslancem ze strany prezidenta Emmanuela Macrona.

Evropští zákonodárci, mezi nimiž je i německý poslanec Michael Roth, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu, a také jeho italský protějšek Giulio Tremonti, uvedli, že Evropané přispěli na pomoc Ukrajině od ruské invaze obdobně jako USA.„Vojenské výdaje navíc vzrostly v celé Evropě. Americká vojenská pomoc je však kritická a naléhavá,“ uvedli.

„Vítězství Putina by povzbudilo naše nepřátele po celém světě: sledují nás a doufají, že se unavíme. Ukrajinci bojují, abychom my nemuseli,“ vzkázali také evropští zákonodárci.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes na návštěvě USA vyjádřil naději, že s touto zemí snad může i nadále počítat. Podle agentury Reuters to uvedl při zahájení klíčové návštěvy Washingtonu, kde se bude pokoušet zachránit návrh amerického prezidenta Joea Bidena na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což demokraté odmítají.

„Nevzdáme se. Víme, co máme dělat, a vy se můžete spolehnout na Ukrajinu, a stejně tak doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ řekl Zelenskyj v projevu na Národní univerzitě obrany ve Washingtonu po úvodních slovech amerického ministra obrany Lloyda Austina.

Zatímco Rusko viní obyvatele ČR z pokusu o vraždu vojáka, ruská tajná služba tvrdí, že s vyšetřovacím výborem zastavila aktivity „hluboce skryté, rozsáhlé zpravodajské sítě ukrajinských speciálních služeb, utvořené k tomu, aby páchala významné sabotáže a teroristické činy“ proti státním orgánům, armádě i dopravní a energetické infrastruktuře na poloostrově.

Cíli ukrajinských agentů se podle FSB měli stát zejména šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov, ruský proválečný bloger Alexandr Talipov nebo bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.

Carjov, jeden z nejznámějších představitelů proruských separatistů ve východoukrajinském Donbasu, se letos na podzim skutečně terčem útoku stal. Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU tehdy agentuře Reuters řekl, že se jednalo o operaci ukrajinských zpravodajských služeb.

„Bezpečnostní složky navíc zabránily uskutečnění 14 teroristických činů a sabotáží včetně vyhození šesti železničních úseků, dvou distribučních center plynu, tří elektrických rozvoden a tří vozidel do povětří,“ uvedla dále FSB a v prohlášení zmiňuje i nalezení desítek výbušných zařízení a více než 200 kilogramů výbušnin.

„Kromě toho, obyvatel České republiky, který nějakou dobu žil v Simferopolu je viněn z pokusu o vraždu, která se chystala v případě vojáka,“ píše TASS. „Dne 23. září agent (ukrajinské tajné služby) SBU poblíž bytového domu na ulici Sadovaja (ve městě) Džankoj aktivoval improvizované výbušné zařízení, které umístil pod vůz Chevrolet Aveo,“ píše agentura s poznámkou, že útok se nezdařil kvůli „okolnostem“.

Ruské úřady viní jistého „obyvatele České republiky“, který žil nějakou dobu v Simferopolu na poloostrově Krym, z pokusu o vraždu vojáka, napsala dnes ruská státní agentura TASS. Učinila tak v souvislosti s oznámením ruské tajné služby FSB, že odhalila rozsáhlou síť spolupracovníků ukrajinských tajných služeb, která na Ruskem nelegálně okupovaném poloostrově plánovala útoky, sabotáže a atentáty na proruské úředníky a ruské vojáky.

„Na českou ambasádu na Ukrajině, jejíž je Krym součástí, se nikdo v souvislosti s tímto případem neobrátil,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake.

„Všichni obvinění jsou ve vazbě, podávají přiznání a spolupracují při vyšetřování,“ cituje TASS tiskové oddělení ruského vyšetřovacího výboru, který s FSB na případu spolupracuje. 10 lidí už ruské úřady odsoudily za přípravu sabotáží a dalších 18 lidí bylo zadrženo.

Blokáda silničního hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk mezi Ukrajinou a Polskem trvá, žádné dohody o jejím ukončení nebylo dosaženo. Podle agentury Reuters to dnes řekl lídr výboru na ochranu dopravců a zaměstnanců dopravních firem Tomasz Borkowski. Místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov krátce předtím oznámil, že blokáda na tomto přechodu byla ukončena a že přechod je uvolněn.

Ukrajinci v letošním roce nejvíce vyhledávali na stránkách Google témata související s válkou Ruska proti jejich zemi. Ze statistiky vyplynulo, že nejčastěji do vyhledávače zadávali mapu leteckých poplachů, harmonogram výpadků v dodávkách elektřiny a na třetím místě se umístil zesnulý vůdce ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Trendy roku v Rusku od Googlu nejsou k dispozici.

Mapa protileteckých poplachů zaznamenává aktuální stav, ve kterých oblastech země platí varování před hrozbou ruských vzdušných útoků.Prigožin, jehož žoldnéři svedli na Ukrajině tvrdé boje, několik týdnů po své vzpouře vůči ruskému armádnímu velení zahynul v Rusku při zřícení letadla.

Ukrajinci se letos mimo jiné zajímali hojně o program ChatGPT, film Oppenheimer, stát Izrael, Kachovskou vodní elektrárnu, kterou letos zničil výbuch, nebo soutěž Eurovize 2023. Mapa protileteckých poplachů byla nejvyhledávanějším heslem na ukrajinském internetu také v loňském roce, kdy Rusko na konci února na zemi vojensky zaútočilo.

Téměř polovina amerických voličů se domnívá, že Spojené státy utrácejí příliš mnoho za pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zveřejněného dnes listem Financial Times. Výsledky průzkumu byly publikovány v den, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahajuje návštěvu Spojených států, při níž bude usilovat o další americkou podporu.

Pokud lídři Evropské unie tento týden na summitu v Bruselu nerozhodnou o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, bude to mít zničující důsledky jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Při svém příchodu na jednání v Bruselu to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ministr se účastní jedné z částí jednání unijních ministrů zahraničí. Česko na zasedání zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.

„Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ řekl Kuleba novinářům. Podle jeho slov Evropská komise mimo jiné po Ukrajině chtěla, aby učinila pokrok v přijetí další potřebné legislativy. Tři ze čtyř zmiňovaných zákonů přitom už Kyjev schválil a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podepsal, uvedl Kuleba. Jde o zákony týkající se boje proti korupci a o právech národnostních menšin.

Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná, řekl na dnešní konferenci v Praze s názvem Připraveni k boji? náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Předejít konfliktu podle něj nepomůže domluva, ale pouze odstrašení. Rusko musí reálně vidět schopnosti i vůli se bránit. Zdůraznil nutnost dál podporovat Ukrajinu, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo.

Řehka uvedl, že Rusko v podstatě přešlo na válečnou ekonomiku a výrobu a tajné služby stále zkracují odhady, za jak dlouho bude schopné obnovit své bojové síly. „Rusku se daří obcházet sankce přes střední Asii, Kavkaz. Rusko také jaderně zastrašuje a cíleně destabilizuje některé regiony. Dlouhodobě se snaží o narušení jednoty Západu a zpochybňování demokracie a státních institucí,“ řekl. Cílem dezinformací není přesvědčit adresáty o nějakém sdělení, ale vzbudit nejistotu a nedůvěru, míní.

„Válka s Ruskem není nepředstavitelná, byť nyní hodnotíme, že v tuto chvíli není pravděpodobná,“ uvedl Řehka. Nastat může podle něj kvůli nechtěné eskalaci nebo například v okamžiku, kdy protivník nabude přesvědčení, že střet je nevyhnutelný. „Může nastat příležitost, kdy si řekne teď, nebo nikdy,“ konstatoval Řehka.

V Rusku dnes vstupuje v platnost nařízení, podle něhož Rusové, kterým úřady zakážou cestovat do zahraničí, musí do pěti dnů od oznámení zákazu odevzdat svůj pas. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž mohou úřady zakázat opouštět zem mimo jiné brancům, pracovníkům tajné služby FSB, odsouzeným či lidem, kteří mají přístup ke státním tajemstvím či „informacím zvláštní důležitosti“.

„Občan Ruské federace, jehož právo vycestovat z Ruské federace je dočasně omezeno... je povinen do pěti pracovních dnů ode dne oznámení... předat svůj pas k uložení,“ uvádí se ve vládním nařízení zveřejněném v listopadu. Cestovní doklad bude podle výnosu uschován u úřadů, které ho vydaly.

Společnost CPI Property Group ukončila spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV). Odchodem z olympijského hnutí reaguje na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start neutrálních ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě a vyzvala k tomu i další partnery ČOV.

Realitní společnost českého miliardáře Radovana Vítka nechce být spojována s olympijským hnutím, které z jejího pohledu kapitulovalo před ruským a běloruským režimem. „Od začátku ozbrojeného konfliktu jsme jednoznačně a zcela jasně odmítali jakoukoliv možnost účasti sportovců Ruska a Běloruska na OH v Paříži, a to i za cenu bojkotu her. Pátečním rozhodnutím MOV se naplnily naše nejčernější obavy. Hry v Paříži poslouží jako platforma pro ruskou propagandu,“ uvedl její výkonný ředitel Zdeněk Havelka.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odkryla rozsáhlou síť spolupracovníků ukrajinských tajných služeb, která na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově plánovala útoky, sabotáže a atentáty na proruské úředníky a ruské vojáky. V souvislosti s tím ruské úřady zadržely či už odsoudily desítky lidí, informovala agentura Interfax. Ukrajinské úřady se k tvrzení nevyjádřily.

A takhle vypadají následky ruského ostřelování v Kyjevě.

Nový úder na Kyjev přišel podle médií kolem 04:00 místního času (03:00 SEČ), kdy se městem rozezněl zvuk explozí následovaný výstražnými sirénami. Ukrajinské letectvo na telegramu napsalo, že protivzdušná obrana sestřelila osm balistických raket, které Rusko vyslalo z Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Z anektovaného Krymského poloostrova nad Ukrajinu zamířilo 18 dronů, které se podle letectva podařilo protivzdušné obraně sestřelit nad Mykolajivskou oblastí.

Dobré ráno, ukrajinská protivzdušná obrana brzy ráno sestřelila ruské zbraně při novém bombardování Kyjeva a padající trosky zranily nejméně dva lidi a poškodily obytný dům, uvádí ukrajinské úřady. Média informovala o sérii explozí a spuštění protileteckého poplachu, ukrajinské letectvo hlásilo zničení osmi ruských raket.

Vzdušným útokům ruské armády čelí Ukrajina prakticky každou noc, ukrajinští činitelé někdy popisují vlny desítek raket nebo bezpilotních letounů. Ty běžně míří i na Kyjev, který na konci listopadu zažil jeden z nejhorších náletů od začátku ruské agrese, když na město podle ukrajinské armády Rusové vyslali 75 dronů íránské výroby.