Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Ruské ministerstvo obrany ohledně útoku Ukrajinců na loděnice na Krymu uvedlo, že protivzdušná obrana zničila 13 z 15 raket odpálených ukrajinskou stranou.

V centru Charkova se dnes sešli demonstranti na protest proti korupci. Požadovali i přerozdělení peněz z rozpočtu pro potřeby armády. „Potřebujeme živé obránce, ne nové květinové záhony. Peníze ozbrojeným silám,“ stálo na jednom z nápisů. „Důležitější je poskytnout vše pro frontovou linii, ne pro pohodlí vzadu“ či „Peníze ozbrojeným silám Ukrajiny“ hlásaly další nápisy. Obdobný protest proběhl dnes i v Kyjevě.

Ukrajinská armáda dnes opět ostřelovala poloostrov Krym anektovaný Ruskem. Ozbrojené síly v prohlášení na telegramu uvedly, že úder zasáhl areál loděnic v přístavním městě Kerč. Žádné další podrobnosti komuniké neuvádělo, napsala agentura Reuters.

Už před vyjádřením tiskového oddělení ukrajinské armády se v ruských a ukrajinských médiích objevovaly informace o raketovém útoku, na sociálních sítích se zase šířily záběry exploze a kouře nad pobřežím. „Vypadá to, že jednu zachytila (protivzdušná obrana), ale druhá raketa zasáhla cíl a způsobila velký požár,“ napsal reportér listu The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov.

„Večer 4. listopadu ozbrojené síly Ukrajiny provedly úspěšné údery na námořní a přístavní infrastrukturu závodu Zaliv v dočasně okupovaném městě Kerč,“ uvedla armáda.

Produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) dosáhne tento rok v Rusku přibližně 30 milionů tun. S odvoláním na vicepremiéra, který řídí resort energetiky, o tom dnes informovala agentura TASS. Loni Rusko vyrobilo 32,5 milionu tun LNG. Odhad ruského vicepremiéra znamená pokles o 7,7 procenta.

Loni ruská produkce LNG meziročně stoupla o 8,1 procenta. Podle ruského statistického úřadu Rosstat se výroba LNG v období od ledna do září ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížila o 4,4 procenta na 23,6 milionu tun.

Rusko se snaží zvýšit objem LNG, který dopravuje po moři. Export plynu plynovody do Evropy od počátku ruské invaze na Ukrajinu prudce klesá.

Ortodoxní kněz dnes požehnal instalaci, zobrazující mapu Ruska s Ruskem kontrolovanými regiony Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. A to na Den národní jednoty v Simferopolu na Krymu.

Agentura DPA píše, že šéfka Evropské komise Von der Leyenová chválila dnes v Kyjevě pokrok Ukrajiny. „Vedete existenční válku a zároveň zemi hluboce reformujete,“ řekla von der Leyenová. Vyzdvihla reformu soudnictví, omezení vlivu oligarchů a boj proti praní špinavých peněz. Von der Leyenová je v Kyjevě pošesté od začátku ruské invaze.

Zelenskyj popřel zprávy americké televize NBC, podle kterých západní spojenci otevřeli s Ukrajinci téma možných jednání s Ruskem. „Dnes na mě nikdo z vedení EU, Spojených států netlačí,“ řekl Zelenskyj a dodal, že v takové situaci Ukrajina bývala před ruskou plnohodnotnou invazí a po jejím začátku. „Nebude nic takového, abychom si s Ruskem sedli, jednali s ním a něco mu odevzdali,“ zdůraznil.

Připustil ale, že pozornost od války na Ukrajině odvádí konflikt na Blízkém východě, kde Izrael skoro měsíc bojuje v Pásmu Gazy proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás.

Situace ve válce na Ukrajině patová není, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou uvedl, že necítí nátlak ze strany spojenců ve Spojených státech a EU, aby Ukrajina s Ruskem vyjednávala o ukončení války. Zopakoval, že Kyjev s Ruskem jednat nebude.

„Není to patová situace. Rusko kontroluje nebe. My chráníme naše vojáky. Jednoduše házet, házet své lidi jako maso, jak to dělá Rusko, nikdo nechce,“ řekl Zelenskyj v reakci na nedávné vyjádření šéfa ukrajinského generálního štábu Valeryje Zalužného, který v časopisu The Economist varoval, že válka na Ukrajině přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou výhodné pro Rusko.

Podle Zelenského je třeba čekat, až Ukrajina bude moci využívat letadla F-16, „až se to na nich kluci naučí“. Když je na frontě k dispozici protiletecká obrana, ukrajinští vojáci podle něho postupují. Zelenskyj také řekl, že Ukrajina se nemůže vzdát. „To se máme vzdát třetiny našeho státu? To by byl jen začátek,“ varoval podle portálu Ukrajinska Pravda.

Ukrajina zahájila trestní řízení proti patriarchovi ruské pravoslavné církve Kirillovi. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informovala ukrajinská tajná služba SBU. Tajná služba uvedla, že patriarcha je členem užšího ruského vedení a jako jeden z prvních loni v únoru veřejně podpořil ruskou invazi na Ukrajinu.

Kirill, občanským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev, je na Ukrajině stíhán na základě článků o zásahu do územní celistvosti a nedotknutelnosti, schvalování ruské agrese proti Ukrajině a kvůli vedení útočné války. SBU uvedla, že její pracovníci společně se zástupci generální prokuratury shromáždili důkazy o tom, že Kirill napomáhá ruské vojenské agresi, popírá válečné zločiny, jichž se na Ukrajině dopouštějí členové ruských invazních jednotek, a rozšiřuje mezi věřícími protiukrajinskou propagandu.

Patriarcha Kirill loni v březnu veřejně požehnal vojákům účastnícím se války proti Ukrajině a daroval ikonu šéfovi Národní gardy Viktoru Zolotovovi.

Rusko v současnosti ovládá asi 17,5 procenta mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Západ si podle NBC také dělá starosti kvůli svým možnostem poskytovat Kyjevu další vojenskou pomoc a administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se obává, že Ukrajině docházejí lidské síly, zatímco Rusko má vojáků zdánlivě nevyčerpatelné zásoby, uvedly zdroje NBC.

„Otázka lidských sil je v současnosti hlavním předmětem zájmu administrativy,“ cituje televize nejmenovaného činitele. Spojené státy a jejich spojenci sice mohou Ukrajině dodávat zbraně, „ale pokud nebude mít kompetentní vojáky, kteří by je využili, k ničemu to moc nebude“, uvedl.

V americké vládě také panuje nejistota ohledně toho, zda bude schopná prosadit další pomoc zemi bránící se ruské agresi poté, co se hlavní pozornost veřejnosti obrátila ke konfliktu Izraele a militantního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy.

„Jakákoliv rozhodnutí o vyjednávání (s Ruskem) jsou na Ukrajině,“ řekla mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonová. „Soustředíme se na to, abychom nadále silně podporovali Ukrajinu, která brání svoji svobodu a nezávislost před ruskou agresí,“ uvedla.

Západní spojenci Ukrajiny začali s jejími představiteli opatrně mluvit o tom, jaké důsledky by pro ni mohla mít případná jednání s Ruskem o míru. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize NBC s odvoláním na jednoho současného vysoce postaveného amerického činitele a na jednoho bývalého důležitého amerického činitele, kteří jsou s věcí obeznámeni.

Rozhovory se týkaly hrubých obrysů toho, jaké ústupky by Ukrajina měla udělat, aby bylo dosaženo nějaké dohody s Ruskem. Některá jednání, jež činitelé popsali jako citlivá, se odehrála před časem během schůzky zástupců více než 50 zemí podporujících Ukrajinu.

Tato jednání se konala na pozadí vývoje na bojišti, kde podle západních činitelů válka, která se naplno rozhořela loni v únoru, uvázla v mrtvém bodě. To, že přešla do pozičních bojů, připustil tento týden náčelník generálního štábu Valeryj Zalužnyj.

„Jsem ráda, že jsem opět v Kyjevě, na šesté návštěvě od začátku války. Přijela jsem diskutovat o přístupové cestě Ukrajiny do EU, o finanční podpoře EU na rekonstrukci Ukrajiny na moderní, prosperující demokracii a o tom, jak budeme i nadále nutit Rusko platit za jeho útočnou válku,“ napsala von der Leyenová na síti X a připojila fotografii se Zelenským na nádraží.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijela na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Promluví k ukrajinskému parlamentu a nejspíš se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše agentura Reuters. Podle ukrajinských médií se očekává, že oznámí posun v přístupových jednáních Ukrajiny do Evropské unie.

„Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijíždí do Kyjeva. Čekáme na její projev v parlamentu,“ napsal na telegramu poslanec Jaroslav Železnjak. Jeho kolega Alexij Hončarenko k návštěvě uvedl, že Ukrajina očekává „pozitivní zprávy“ a popsal jednotlivé etapy přístupových jednání, které Ukrajinu čekají.

Utlumení možnosti náboru zahraničních pracovníků v Ruskem napadené Ukrajině chce ministerstvo vnitra vyrovnávat větší poptávkou na Filipínách a nasměrováním nabídky k Ukrajincům mimo brannou povinnost.

Vzhledem k tomu, že současnou kvótu na 38.000 míst Ukrajinci aktuálně vůbec nečerpají, počítá návrh se snížením pro Ukrajinu na 11.000 žádostí ročně. Pro Manilu předpokládá navýšení kvóty o 5000 na 10.300 ročně. Návrh poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.

„Novou kvótu budou v praxi čerpat občané Ukrajiny pobývající v jiných členských státech EU jako držitelé dočasné nebo mezinárodní ochrany nebo žadatelé o dočasnou či mezinárodní ochranu a občané Ukrajiny oprávnění podle ukrajinských předpisů legálně vycestovat z území Ukrajiny (zejména ženy, a rovněž muži starší 60 let). Pro tuto cílovou skupinu bude nová výše kvóty dostačující,“ uvedli autoři návrhu v jeho odůvodnění.

Dobrý den, vážení čtenáři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval novým šéfem Sil speciálních operací (SSO) Serhije Lupančuka. Viktor Chorenko, který stál v čele SSO od loňského července, bude podle prezidenta nadále pracovat na speciálních úkolech. Informovala o tom agentura Reuters. Zelenskyj označil Lupančuka za zkušeného důstojníka, přesnější důvody pro změnu ve vedení SSO nicméně neposkytl.