7°C
Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že jste sledovali naše zpravodajství monitorující ruskou agresi na Ukrajině. Zprávy o okupovaném území vám budeme přinášet zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc.
Za „megadeal“ označil twitterový účet českého předsednictví schválení balíčku ve výši 18 miliard eur na podporu Ukrajiny. K dohodě dospělo EU poté, co balíček přestalo svým vetem blokovat Maďarsko.
Podle diplomatického zdroje zmrazí evropský blok Budapešti namísto 7,5 miliardy eur navržených Evropskou komisí přibližně 6,3 miliardy eur. Schválí také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur.
Velvyslanci členských zemí EU se dohodli na půjčce 18 miliard eur pro Ukrajinu, Maďarsko stáhlo veto. EU zmrazí Budapešti méně peněz, než navrhla EK.
Vedle výbuchu bomby v autě, která zranila šéfa ruské správy Cheronské oblasti Vitalije Buljukova, dnes večer poškodil velký výbuch také most u Melitopolu v Záporožské oblasti. Přes most vede silnice ve směru na přístav Berďansk u Azovského moře. Doprava musela být přerušena, uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady, které výbuch přičetly ukrajinské diverzní akci.
Britský ministr obrany Ben Wallace je „otevřený“ tomu, aby Velká Británie poslala Ukrajině další zbraně dlouhého doletu. Upozornil, že k tomu dojde v případě, že bude Rusko pokračovat v útocích na obytné oblasti a civilní infrastrukturu.
Na Ukrajině pokračuje odminovávání oblastí, jimiž prošla okupační vojska.
Zelenskyj: „Chci k moři, když už vyhrajeme. A dát si pivo.“ Prezidentem chce být do vítězství
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pořadu amerického moderátora Davida Lettermana řekl, že chce být hlavou státu do vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem. O své politické budoucnosti za tímto horizontem nepřemýšlí, rád by si ale zajel k moři a dal si pivo. Informoval o tom v pondělí server RBK-Ukrajina.
Ruská technika v Bělorusku se přesouvá k ukrajinským hranicím, hlásí monitorovací skupina Běloruský Gayun. Podle nich se do oblasti 40 km od ukrajinských hranic přesouvají čtyři vlečné sítě s tanky T-80, minometnou baterií a komunikačními vozidly. Upozornila na to na Twitteru TV Nexta.
Rusko je často nuceno používat mnoho desetiletí starou munici, která vykazuje vysokou míru chybovosti. Po téměř deseti měsících války na Ukrajině se tak děje kvůli tenčícím se zásobám Moskvy, uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký činitel americké armády.
„Sáhli do svých zásob stárnoucí munice, což naznačuje, že jsou ochotni používat starší munici, z níž část byla původně vyrobena před více než 40 lety,“ uvedl armádní činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. „Jinými slovy, nabijete munici, držíte si palce a doufáte, že vystřelí, nebo když dopadne, že vybuchne,“ dodal.
Přebytek ruského rozpočtu v listopadu prudce vzrostl navzdory mimořádným nákladům způsobeným válkou na Ukrajině. Rozpočet podpořily zejména dividendy a mimořádná daň uvalená na ruský plynárenský gigant Gazprom. Za 11 měsíců letošního roku rozpočet vykázal přebytek 557 miliard rublů (204,7 miliardy Kč), když za leden až říjen přebytek činil 128,4 miliardy rublů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje ruského ministerstva financí.
Ukrajina potřebuje až 1 miliardu dolarů na rychlou obnovu kritické infrastruktury, aby přečkala zimu. Řekl to dnes tamní premiér Denys Šmyhal.
Kyjev se pomalu noří pod sníh. Zima je špatnou zprávou pro mnohé obyvatele okupovaných a zničených území, na mnoha místech totiž není dostatek vody, energií ani prostředků pro vytápění.
„Není tu topení, voda kape ze stropu a máme tu plíseň. Ve stejnou dobu přitom okupanti tvrdí, že jsou domy opravené a dá se v nich žít,“ píše na Twitteru ukrajinská TV Nexta pod videem z jednoho z bytů v Mariupolu.
Podle ukrajinských úřadů vozidlo s Buljukem a jeho řidičem explodovalo ve městě Skadovsk v jižní části Chersonské oblasti. Činitel je v nemocnici v Simferopolu na Krymu. Skadovsk je nyní uzavřen a policisté kontrolují lidi při vjezdu a výjezdu.
Zástupce šéfa ruské správy okupované části Chersonské oblasti Vitalij Buljuk byl dnes zraněn při výbuchu bomby v jeho automobilu. Jeho řidič zemřel, uvedly ruské i ukrajinské úřady.
„Buljuk byl skutečně zraněn. Jeho stav je středně těžký a stabilizovaný. Řidič vozu na místě zemřel. Podle mých informací vybuchla nastražená bomba, auto shořelo,“ řekl podle agentury Interfax Ruskem dosazený oblastní šéf pro zdravotnictví Vadim Ilmijev.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pořadu amerického moderátora Davida Lettermana řekl, že chce být hlavou státu do vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem. O své politické budoucnosti za tímto horizontem nepřemýšlí, rád by ale zajel k moři a dal si pivo. Informoval o tom dnes server RBK-Ukrajina.
„Až do našeho vítězství budu určitě prezidentem a pak si o tom ani netroufám přemýšlet. Nejsem na to připraven. Chci jen k moři, když už vyhrajeme. A dát si pivo, to chci hodně,“ řekl Zelenskyj v pořadu s názvem Svého dalšího hosta nemusím představovat, který zveřejnila streamovací služba Netflix.
Skupina velkých světových ekonomik G7 pod německým předsednictvím opět vyzvala Rusko, aby zastavilo svou válku na Ukrajině. Po dnešním digitálním summitu skupiny to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je ruský prezident Vladimir Putin v boji sám. Scholz rovněž řekl, že G7 znovu vyslovila podporu Ukrajině a připravuje mezinárodní platformu pro koordinaci poválečné rekonstrukce země.
„Potvrzujeme naši rozhodnou podporu Ukrajině,“ uvedli v prohlášení představitelé skupiny, kterou vedle Německa tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a ve které má zastoupení také Evropská unie.
Česká republika je připravena přijmout až několik tisíc ukrajinských expertů, kteří budou pracovat ve zbrojovkách na společných projektech. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Jde podle něj o výsledek říjnového jednání mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Příchod ukrajinských techniků a inženýrů podle náměstka posílí bezpečnost Ukrajiny, Česka i NATO, pomůže také českému průmyslu a zvýší příjmy do státního rozpočtu.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že zadržela tři ženy, které na východě Ukrajiny pomáhaly ruským silám s cílením na ukrajinské vojáky, rozvodny elektrické energie, ale i na školy, porodnice a další objekty. Ženy údajně shromažďovaly údaje o přesunech ukrajinských jednotek v Bachmutu a Torecku v Doněcké oblasti a také poskytovaly souřadnice objektů energetické a sociální infrastruktury, uvedl dnes server Ukrajinska pravda.
Státy Evropské unie se dnes shodly na třetinovém navýšení fondu, z něhož unie financuje zbraně pro Ukrajinu. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili návrh, aby se v příštím roce objem Evropského mírového nástroje (EPF) zvýšil o dvě miliardy eur (48,7 miliard korun) . Další posílení fondu bude podle dnešního rozhodnutí ministrů možné v následujících letech.
Obyvatelé Slovenska mají ze zemí visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko, největší averzi vůči ukrajinským uprchlíkům. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes ČTK poskytla nevládní organizace Globsec. Výrazná většina Čechů a Poláků soudí, že odpovědným za zahájení války na Ukrajině je Rusko, na Slovensku a v Maďarsku má tento názor méně než polovina obyvatel.
Do francouzské metropole dnes začali přijíždět účastníci úterní mezinárodní konference, jejímž cílem je pomoci Ukrajině zvládnout letošní zimu. Ruskem napadenou zemi zastupuje v Paříži premiér Denys Šmyhal, o konkrétní humanitární pomoci pro civilisty ode dneška jedná s pověřenci 47 států, které se slíbily zapojit, včetně České republiky. Přípravy pařížské konference dnes agentuře ČTK popsal vysoce postavený francouzský diplomat.
„Konference má přinést rychlé a účinné řešení a pomoci Ukrajině překonat zimu,“ uvedl diplomat a dodal, že „heslem je efektivita, žádné sliby“. „Nesmíme dát Rusku šanci, aby zlomilo morálku Ukrajinců,“ zdůraznil. Paříž zatím počítá s pomocí od úterní schůzky zhruba do konce března.
Při masivním ruském ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zemřeli nejméně dva civilisté a přinejmenším pět dalších lidí utrpělo zranění. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes oznámil šéf správy Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč.
„Cherson pod masivním ostřelováním ruských okupantů,“ napsal Januševyč na telegramu. „V tuto chvíli se ví o sedmi obětech - dvě z nich zemřely,“ dodal. Záchranáři společně s pracovníky Červeného kříže podle něj míří tak do jiné části města. Kolik je tam zraněných, zatím není jasné.
Bice je americký pitbulteriér, který má na Ukrajině důležitý a citlivý úkol - utěšuje děti traumatizované ruskou válkou. Hravý osmiletý pes tento týden dorazil do rehabilitačního centra na předměstí ukrajinského hlavního města akorát včas, připraven začít plnit své povinnosti. Zatímco Bice čekal na chodbě, uvnitř místnosti připomínající školní třídu s obrazy a několika knihami seděl tucet dětí kolem stolu a naslouchal psycholožce Oksaně Sliepovové, napsala agentura AP.
„Kdo má psa?“ zeptala se. Zvedlo se najednou několik rukou a prostor zaplnily výkřiky: „Já, já, já!“. Jeden mladík prohlásil, že jeho pes se jmenuje Stitch. „Tank,“ oznámil jiný chlapec. Když dodal, že má psů celkem pět a všechna jména si nepamatuje, děti vyprskly smíchy.
Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí 80 až 90 raket. Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.