Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství o ruské invazi na Ukrajině. Situaci pro vás nadále monitorujeme a budeme vám i nadále přinášet aktuální zprávy i zajímavosti. Nyní ale přejeme poklidnou noc. 

„Nikdo mi nevezme mého manžela, ani válka. Neviděli jsme se dva měsíce, komunikovali jsme spolu jen přes telefon,“ uvedla v exkluzivním rozhovoru manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská. Je to podruhé od začátku války, kdy je pár viděn spolu - rodina prezidenta se totiž ukrývá na přísně tajném místě. 

Rozhovor přináší britská BBC. Připravujeme pro vás podrobnosti. 

Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků. Podle listu Ukrajinska pravda to dnes řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

„Dnes je to 700.000. Vidíte výsledek práce 700.000 bojujících lidí. Sedmi set tisíc. To je ve chvíli války,“ řekl Zelenskyj podle Ukrajinské pravdy novinářům v souvislosti s dotazy, kolik je nyní v ukrajinských silách zapojeno lidí do boje proti invazním jednotkám. Toto množství vojáků i veškerá výzbroj jsou přitom rozmístěny po celé zemi.

Azovstal oficiálně padl. Ukrajinské vojáky musí ruské ozbrojené síly zkontrolovat a šacovat. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie z této akce. Více o posledních dnech vojáků v ocelárně najdete zde. 

Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu. Více zde. 

Ruský ministr dopravy Vitalij Saveljev v sobotu řekl, že západní sankce proti Rusku „prakticky rozbily všechny“ logistické koridory, které země používá pro obchod, uvedla státní tisková agentura TASS.

Saveljev během návštěvy ruského regionu Astrachaň řekl: „Sankce, které byly dnes uvaleny na Ruskou federaci, prakticky prolomily všechny logistické [koridory] v naší zemi. A my jsme nuceni společně hledat nové logistické koridory.“

Moskva podle TASS zvažuje využití alternativních obchodních tras, jako je mezinárodní koridor sever–jih (INSTC) – tranzitní trasa spojující Indii se zeměmi Střední Asie, Ruskem a Evropou přes Írán. 

Generální štáb: Rusko připravuje ofenzivu směrem na Slovjansk, Lyman.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruští vojáci se neúspěšně pokusili zaútočit na Lypove, Vasylivku, Maryinku a Novomykhailivku v Doněcké oblasti. Informoval o tom The Kyiv Independent. 

Most spojující Severodoněcko a Lysychansko ruští agenti poprvé odpálili v roce 2014. Za dva roky ho přestavěli. Dnes ho Rusko znovu zničilo. „Jsme vytrvalý národ. Po vítězství most znovu postavíme,“ napsalo na twitteru ministerstvo obrany. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský varoval, že ruskou válku proti jeho zemi může ukončit pouze diplomatický průlom spíše než přímé vojenské vítězství.

„Jsou věci, kterých lze dosáhnout pouze u jednacího stolu,“ řekl Zelenský, právě když Rusko tvrdilo, že jeho rakety dlouhého doletu zničily zásilku západních zbraní určených pro ukrajinské jednotky.

Na Ukrajině brání území i české armádní kousky. 

Na Ukrajinu putují další houfnice z Ameriky. Informovalo o tom na twitteru americké ministerstvo obrany. 

Ruské střely zasáhly i univerzitní kampus v Bakhmutu.

Kvůli válce utíkají z domova i Rusové. Za hranicemi se budou mít líp, ukázal průzkum

Emigrovat se po zahájení války na Ukrajině rozhodlo také mnoho Rusů. Podle odhadů demografky Julie Florinské už Rusko opustilo asi 150 000 lidí včetně těch, kteří byli v době války v zahraničí a rozhodli se nevrátit. Al Džazíra uvedla číslo až 200 000. „Dříve, před obdobím covidu, odcházelo z Ruska 100–120 tisíc lidí ročně, nyní je docela možné, že čísla dosáhnou 250 tisíc nebo 300 tisíc,“ uvedla Florinská.

V Charkovském regionu se opět střílí. Snímky od agentury Reuters zachycují kouř stoupající z okolních měst. 

I přes skutečnost, že Turecko razantně odmítlo vstup Finska a Švédska do NATO, se v hlavním městě Ankara pořádají protesty proti ruské agresi na Ukrajině. Jeden se konal i dnes. 

Polonahá žena dnes protestovala proti sexuálnímu násilí na Ukrajině na filmovém festivalu v Cannes. Na červeném koberci se svlékla a odhalila nápis „přestaňte nás znásilňovat“ barvami ukrajinské vlajky. O incidentu informoval britský server BBC. 

Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové Erdogan řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Očekává, že země podnikne konkrétní kroky, aby ukázala, že sdílí obavy Turecka týkající se teroristických organizací, uvádí se v prohlášení zveřejněném Ankarou po telefonátu. Erdogan také očekává, že bude zrušeno embargo na vývoz zbraní do Turecka zavedené v roce 2019 po vpádu tureckých vojsk do Sýrie.

Anderssonová uvedla, že si telefonátu váží a že Švédsko doufá v posílení dvoustranných vztahů s Tureckem. „Zdůraznila jsem, že Švédsko jasně podporuje boj proti terorismu a zařazení Strany kurdských pracujících (PKK) na seznam teroristických organizací,“ uvedla v prohlášení.

„Apelujeme na všechny země, aby dodaly systémy MLRS, díky nimž bude Ukrajina schopna převzít iniciativu a osvobodit své území,“ řekl dnes podle The Kyiv Independent Volodomyr Zelenský. Ukrajinský prezident podotknul, že několik raketometů by mohlot změnit hru proti Rusku na Donbasu. 

Rusko v ukrajinských přístavech podle prezidenta Volodomyra Zelenského blokuje 22 milionů tun obilí. Ministr zahraničí řekl, že Ukrajina má dvě náhradní exportní trasy.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Dmytro Kuleba. Rusko podle něj musí blokádu ukončit a umožnit obnovu exportu. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz obilí je nyní omezen na 500.000 tun měsíčně, přičemž před válkou za stejné období Ukrajina vyvážela pět milionů tun obilí.

Městečko Irpiň je podobně jako i přístavní Mariupol v troskách.

Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v NATO tento týden, a to v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z 24. února. Turecko ale překvapilo spojence v NATO námitkami proti členství těchto dvou zemí. Západní představitelé vyjádřili přesvědčení, že námitky Ankary nebudou překážkou v procesu přistoupení k NATO.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní skupinu Strana kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.

V centru Kyjeva se koná kontroverzní výstava. Na náměstí nyní stojí zbytky ruských tanků, které zlikvidovala ukrajinská armáda. 

Spojené státy poskytnou Ukrajině další mnohamiliardovou pomoc, což umožní zákon, který dnes podepsal prezident Joe Biden. Ruská armáda chce podle Ukrajiny obnovit útoky v Doněcké oblasti a dostat se přes řeku Severní Doněc. Británie se domnívá, že ruské vojenské operace může ovlivnit nedostatek bezpilotních letadel nezbytných k průzkumným letům. Rusko přitom už v pátek ohlásilo ukončení bojů o ocelárny Azovstal v Mariupolu a jeho plynárenská společnost Gazprom dnes přestala dodávat plyn do Finska.

Biden jako „persona non grata“: Rusko zakázalo vstup i jeho ministrům

Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo kompletní jmenný seznam. Podle Moskvy odvetné sankce jsou vynucený krok s cílem přimět USA "změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu".

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s představiteli Švédska a Finska o jejich členství v Severoatlantické alianci, které Ankara odmítá. Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Finský prezident Sauli Niinistö po telefonátu řekl, že jeho rozhovor s Erdoganem byl otevřený a přímý. Uvedla to agentura Reuters.