Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Prudké poryvy větru, obří vlny a silné sněžení si na jihozápadě Ruska, v Moldavsku a na Ukrajině vyžádaly nejméně 11 mrtvých, informovala agentura AFP.

Bouře si na poloostrově Krym vyžádala dvě oběti na životě - zahynul člověk, který byl na palubě lodi v Kerčském průlivu mezi Krymem a Ruskem a další, který se podle místních okupačních úřadů šel „podívat na vlny“. Jedno tělo objevili také v Novorossijsku v Krasnodarském kraji.

Česká republika má s Itálii velmi podobné názory na řadu aktuálních krizí. Země vnímají totožně i válku na Ukrajině, ačkoli před nějakou dobou panovaly obavy, jakým způsobem se k ní Itálie postaví. Novinářům to dnes v souvislosti s návštěvou prezidenta Petra Pavla v Římě řekl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Jaroslav Zajíček.

Pavel s manželkou Evou do Itálie odletěl dnes odpoledne a v jihoevropské zemi bude do středy. V úterý se v Římě setká se svým protějškem Sergiem Mattarellou a s premiérkou Giorgiou Meloniovou.

„Ještě před půl či tři čtvrtě rokem panovaly obavy, jakým způsobem se Itálie ke konfliktu (na Ukrajině) postaví. Musím říct, že kroky, které premiérka Meloniová i prezident Mattarella podnikají, jsou v zásadě totožné s vnímáním konfliktu, jaké máme my,“ poznamenal Zajíček. Další podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá i pro posílení evropské bezpečnosti jako celku.

Manželky a partnerky Rusů mobilizovaných do bojů na Ukrajině požadují v petici jejich návrat domů a ostře kritizují ruské úřady i ruského prezidenta Vladimira Putina. S odvoláním na manifest žen vojáků a související petici o tom informoval portál Meduza.

Manifest zveřejnil kanál Puť domoj (Cesta domů) na sociální síti Telegram, který sdružuje manželky a partnerky mobilizovaných vojáků. Kanál podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda vznikl asi před dvěma měsíci a má asi 15.000 odběratelů.

„Vy*ebali s námi a s vámi taky vy*ebou,“ stojí v dnes zveřejněném manifestu. „Pamatujeme si, jak prezident sliboval, že rezervisté nebudou povoláni, že úkoly speciální vojenské operace budou plnit pouze dobrovolníci z řad profesionálů. Ale potom naše milované odvezli na Ukrajinu. Ukázalo se, že sliby byly plané,“ uvádí také manifest.

Nizozemsko po téměř desetiletí soudních sporů vrátilo Ukrajině starobylou muzejní sbírku známou jako skytské zlato, kterou si původně zapůjčilo z krymských muzeí. Dnes o tom informovala agentura Reuters. O artefakty staré několik tisíciletí jevila zájem také Moskva a požadovala jejich návrat na poloostrov Krym, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.

Sbírku si původně ze čtyř krymských muzeí zapůjčilo na výstavu v Amsterodamu Muzeum Allarda Piersona. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Návrat ale zkomplikovala ruská anexe Krymu a spor o to, kam by se sbírka měla vrátit. Návrat předmětů na Ukrajinu nakonec potvrdila nizozemská justice.

„Po téměř deseti letech soudních sporů se artefakty z krymských muzeí, které byly představeny na výstavě Krym: Zlato a tajemství Černého moře v Amsterodamu, vrátily na Ukrajinu,“ sdělilo dnes Ukrajinské národní muzeum. Dodalo, že sbírku od Muzea Allarda Piersona už převzalo.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Budapešti přijal předsedu Evropské rady Charlese Michela. Schůzka se konala v době, kdy mezi Bruselem a Maďarskem roste napětí. Orbánova vláda totiž varuje, že zablokuje klíčová rozhodnutí týkající se Ukrajiny, která rok a tři čtvrtě čelí ruské agresi.

Server Politico před několika dny napsal, že Orbán poslal Michelovi dopis, v němž ho vyzval, aby se na prosincovém summitu sedmadvacítky uskutečnila „strategická diskuse“ o další podpoře Ukrajiny.

Šéf maďarské vlády, který jako jediný z lídrů některé ze zemí EU udržuje kontakty s Kremlem, nepřímo naznačil, že Maďarsko by mohlo vetovat 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na financování ukrajinské vlády i přístupové rozhovory unie s Kyjevem. Ve hře je také 500 milionů eur na vojenskou pomoc napadené zemi. Budapešť sama odmítá Ukrajině poskytovat vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko.

Podle představitele EU, který si nepřál být jmenován, trvala schůzka Michela s Orbánem přes dvě hodiny a týkala se právě dopisu, který maďarský premiér napsal. Charles Michel „vedl s premiérem Orbánem velmi detailní debatu související s přípravami Evropské rady“, sdělil novinářům zdroj z EU.

„Bojiště u Avdijivky. Vlnu za vlnou posílají ruští velitelé své vojáky proti ukrajinským kulometům. Den co den odepisují celé prapory. Území nikoho je pokryté stovkami mrtvol. Někteří ještě žijí a vlastní vojáci je okrádají. Apokalypsa. Zmar,“ popisuje na twitteru vojenský analytik Jiří Vojáček.

Ruská armáda v posledních šesti týdnech zřejmě utrpěla jedny z nejvyšších ztrát od začátku války proti Ukrajině, uvedla dnes britská vojenská rozvědka na síti X v pravidelné zprávě o situaci na bojišti. Těžké ztráty podle Londýna nejspíše způsobila snaha obklíčit a dobýt město Avdijivka v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ruská armáda během tohoto měsíce podle odhadů ukrajinského generálního štábu přichází v průměru o 931 mužů každý den. Dříve byl pro Rusko nejkrvavějším měsícem letošní březen, kdy vrcholilo ruské dobýváni Bachmutu a kdy denní ztráty v průměru činily 776 vojáků.

Rozvědka upozornila, že nemůže ověřit metodiku shromažďování těchto údajů, zahrnující zřejmě zabité a raněné, ale „čísla působí hodnověrně“.

Rusko se zúčastní konference OBSE v Severní Makedonii, pokud Bulharsko ruské delegaci umožní přelet nad svým územím. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Severní Makedonie už minulý týden přislíbila, že na krátkou dobu pozastaví zákaz letů z Ruska, aby se Lavrov mohl konference ve dnech od 29. listopadu do 1. prosince zúčastnit. Většina evropských zemí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uzavřela pro ruské lety svůj vzdušný prostor.

„Makedonie nás nyní v podstatě pozvala na radu ministrů zahraničních věcí zemí OBSE. Bulharsko v podstatě Makedonii slíbilo, že otevře svůj vzdušný prostor. Pokud to vyjde, tak se tam objevíme,“ sdělil dnes Lavrov. Podle Reuters dodal, že několik západních představitelů už projevilo zájem o setkání během konference.

Ruská společnost Avia-FED-Servis od začátku války na Ukrajině importovala do Ruska náhradní díly k letadlům a vrtulníkům z Ukrajiny za nejméně 370 milionů rublů (93 milionů korun). Dnes to uvedl ruský investigativní portál Važnyje istorii, který se na dovoz náhradních dílů do Ruska zaměřil spolu s investigativní skupinou OCCRP. Jedním z hlavních dodavatelů ruské společnosti je podle novinářů strojírenská firma z ukrajinského Charkova FED.

Charkovská firma přitom oficiálně po začátku konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014 pozastavila do Ruska dodávky. Podle zjištění novinářů ale dodala po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu ruské společnosti součástky sloužící k opravě transportních letounů An-124 za nejméně 120 milionů rublů.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela věří, že ČR získá výjimku na dovoz ruské oceli. Síkela to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů obchodu. O prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028 usiluje ostravská hutní společnost Vítkovice Steel. Prodloužení výjimky se řeší v rámci jednání o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku, který nedávno představila Evropská komise.

„Pevně věřím, že bude zachován přístup, že sankce by měly primárně škodit tomu, proti komu jsou určeny, a ne tomu, kdo je uplatňuje, a že v daném případě nám bude vyhověno,“ řekl Síkela.

Na Ukrajině kvůli sněhovým vánicím úřady uzavřely 14 silnic. Ze závějí silničáři a policisté vyprostili 840 vozidel. Výpadky elektřiny postihly obce v 16 z 24 oblastí země, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministra vnitra Ihora Klymenka a další představitele. Úřady vyzvaly obyvatele, aby raději nevycházeli z domu a neusedali za volant, dokud se počasí nezlepší.

V Oděské oblasti na jihu země, kde v závějích uvázly i autobusy s cestujícími, museli k likvidaci následků metelic nasadit obrněné transportéry, napsala agentura Unian.

Do Kyjeva dnes přijela místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, oznámila to na sociálních sítích. S ukrajinskými představiteli by měla diskutovat zejména o boji proti korupci. Evropská komise doporučila na začátku listopadu zahájit s Ukrajinou přístupová jednání. Je podle ní nicméně potřeba, aby země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, pokračovala ve svém reformním úsilí. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.

„Jsem ráda, že jsem mohla přijet do Kyjeva,“ napsala Jourová ukrajinsky na sociální síti X. Anglicky následně dodala, že s Ukrajinci bude diskutovat právě o veškerých iniciativách souvisejících s budoucím rozšířením EU. „Budeme je podporovat, jak dlouho to bude potřeba,“ doplnila.

Я рада, що змогла приїхати до Києва.

With our Ukrainian friends, I will discuss their initiatives in view of #enlargement, especially on anti-corruption.

We will support 🇺🇦 for as much as it takes, for as long as it takes. pic.twitter.com/FkLR6xCAlY

— Věra Jourová (@VeraJourova) November 27, 2023

Podle ukrajinského velení u Avdijivky pokračují intenzivní boje a za posledních 24 hodin ukrajinští obránci odrazili tři desítky ruských útoků na obou křídlech obrany města. „Naši vojáci pevně drží obranu a způsobují okupantům značné ztráty,“ tvrdí generální štáb.

Ruské síly podle ISW v neděli dosáhly potvrzeného postupu severozápadně a severovýchodně od Avdijivky, konkrétně u Krasnohorivky, která leží sedm kilometrů severozápadně od Avdijivky, a ve východní části průmyslové zóny na jihovýchodním předměstí Avdijivky, kde ruská obrněná vozidla podle geolokalizovaných záběrů útočila na ukrajinské pozice v severní části průmyslové zóny. Ruští blogeři tvrdí, že Rusové v neděli dobyli celou průmyslovou zónu u železniční stanice Jasynuvata-2, ale ISW dosud nezískal vizuální potvrzení. Ruské síly rovněž ostřelovaly ukrajinské pozice na okraji Avdijivky a pokračovaly v dalších útocích. Ruský postup podle jednoho z prominentních blogerů bezprostředně neohrožuje ukrajinské síly a nepřiblížil dobytí města, ale jen prodloužil frontové linie.

Wired: Odepsané vozy Tesla podstupují na Ukrajině reinkarnaci

Automechanik Max z Vancouveru dostal na svůj mobil matoucí zprávu: Betty Whiteová je na Ukrajině a potřebuje pomoc. To bylo divné, protože v lednu skonala na kanadské dálnici. Když Max naposledy viděl Betty Whiteovou, jak přezdíval svému elektrickému vozu Tesla Model Y Performance, byli na tom oba dost špatně po bouračce ve vysoké rychlosti, uvedl na svém webu časopis Wired, který popsal reinkarnaci bouraných elektromobilů na válkou sužované Ukrajině.

„Žádný autoservis by neohrozil opraváře tak poškozeným vozem,“ tvrdí Max, jehož pojišťovna souhlasila s odesláním odepsané Betty na vrakoviště. O několik měsíců později Maxova aplikace hlásila, že Betty potřebuje aktualizovat software, a zakrátko upřesnila, že Betty je právě v opravě v Umani, ukrajinském městě na půli cesty mezi Kyjevem a frontovou linií. „Myslel jsem, že to musí být chyba,“ řekl Max.