„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný Ukrajině. Další čerstvé zprávy týkající se konfliktu a událostí okolo něj můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.
Podle ukrajinské národní databáze bylo od loňského února z okupovaných území uneseno a posláno do Ruska více než 19 000 dětí.
Lotyšsko předá Ukrajině všechny protiletadlové raketové systémy Stinger ze svého arzenálu, informovala lotyšská ministryně obrany Inara Murniece v reakci na žádost Kyjeva o posílení protivzdušné obrany. „Uděláme vše pro to, abychom je dodali co nejdříve,“ uvedla Murniece po summitu v Ramsteinu.
Kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny dodala více než 230 tanků a 1550 obrněných vozidel během pouhých několika měsíců, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin po zasedání skupiny 21. dubna. Na tiskové konferenci šéf Pentagonu uvedl, že někteří spojenci, včetně Německa a Nizozemska, souhlasili s tím, že Ukrajině poskytnou minové válce, tankovací vozy, další těžkou techniku a dopravní vozidla.
Ruský soud zatkl v nepřítomnosti šéfa ukrajinské rozvědky kvůli výbuchu na Kerčském mostě. Šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov je obviněn z toho, že stojí za říjnovým výbuchem na Kerčském mostě, napsala 21. dubna ruská státní média.
V rámci mise Evropské unie již absolvovalo výcvik více než 16 000 ukrajinských vojáků, uvedl 21. dubna hlavní diplomat EU Josep Borrell.
Kněz moskevského patriarchátu byl předán Rusku výměnou za 28 ukrajinských válečných zajatců. „Duchovní ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu byl odsouzen za kolaboraci,“ řekl agentuře Interfax Ukrajina šéf Bezpečnostní služby Vasyl Maliuk.
Česko a Lotyšsko zastávají stejné postoje k podpoře Ukrajiny, a to politické i praktické. Shodli se na tom ministři zahraničí obou zemí Jan Lipavský a Edgars Rinkévičs při dnešním jednání v Rize. Rusko podle nich musí nést odpovědnost za válečné zločiny. Lipavský věří, že Česko brzy schválí první národní sankce, jeho rezort na tom podle něj intenzivně pracuje.
Podle Rinkévičse země sdílejí pozice k agendě Severoatlantické aliance i ke globálnímu a regionálnímu vývoji. Ministři se shodli také na podpoře integrace Ukrajiny, Moldavska a Gruzie i zemí západního Balkánu do Evropské unie i na důležitosti působení spojeneckých vojáků na východním křídle NATO.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jednal 21. dubna s šéfem diplomacie EU Josepem Borrellem a vyzval ho, aby umožnil vyplacení dalšího příspěvku ve výši jedné miliardy eur (1,12 miliardy dolarů) na společný nákup munice.
Ukrajina už dostala 37 tanků modernizovaných v České republice. Projekt, v němž by Ukrajina měla dostat devět desítek tanků, platí Spojené státy a Nizozemsko. Ministerstvo obrany nyní navrhuje, aby do něj byly zařazeny další desítky tanků. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu www.army.cz v souvislosti s dnešním jednáním tzv. kontaktní obranné skupiny na americké letecké základně Ramstein v Německu. Úřad dodal, že Česko je také připraveno jednat o zřízení centra pro údržbu a opravy ukrajinské těžké techniky v rámci státního podniku VOP a několika soukromých společností.
„Německý ministr obrany, aniž by o tom příliš přemýšlel, vyhrkl něco o vojenských operacích na našem území. Jistě závidí slávu vojevůdcům Třetí říše,“ tweetuje ruský exprezident Dmitrij Medveděv, nyní místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace. „Měl by pamatovat na historickou věštbu: Němec, který chce zaútočit na Rusko, musí být připraven na naši přehlídku v Berlíně.“
Americká společnost Uber končí své působení v Rusku. Ruský technologický gigant Yandex oznámil, že koupil za 702,5 milionu dolarů (zhruba 15 miliard Kč) její podíl ve společném podniku pro provoz taxislužby. Yandex se tak stane jediným vlastníkem podniku s názvem Yandex.Taxi. Yandex již v roce 2021 koupil od Uberu podíly v jejich několika společných podnicích zaměřených na doručování jídla a na technologie automatického řízení.
V současnosti odchody firem z Ruska vyžadují souhlas zvláštního výboru ruské vlády. Je to důsledek odlivu kapitálu a rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí po loňském zahájení ruského útoku na Ukrajinu.
Rusko potřebuje navýšit svůj taktický raketový potenciál v Kaliningradu a dalších oblastech, uvedl podle agentury RIA Novosti Grigorij Maškov z ruského ministerstva zahraničí. Diplomat také prohlásil, že „závody v raketovém zbrojení začínají být nekontrolovatelné“, aniž ovšem přiblížil, o jaké závody či s kým podle něj jde.
Poté, co Rusko a USA ukončily kontakty plynoucí z jaderné dohody Nový START, podle Maškova hrozí, že vznikne „vakuum“, pokud jde o nástroje mezinárodního práva. „V takových podmínkách musí být Rusko připraveno na jakékoli scénáře,“ sdělil diplomat.
Rusko na konci února samo pozastavilo účast na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných zbraní. Už předtím odmítalo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány. Smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv.
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina se míchá do občanské války v Súdánu, dodala zbraně súdánským polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF) bojujícím se súdánskou armádou. S odkazem na nejmenované súdánské a regionální zdroje to napsal americký zpravodajský web CNN.
Wagnerovci podle zdrojů CNN dodali RSF rakety země-vzduch, které výrazně pomohly veliteli skupiny Muhammadu Hamdanovi Dagalovi v boji se súdánskou armádou. Tu vede generál a de facto vládce Súdánu Abdal Fattáh Burhán. Tvrzení zdrojů má oporu v satelitních snímcích ze sousední Libye, kde Wagnerova skupina podporuje polního maršála Chalífu Haftara, který kontroluje značné části této severoafrické země. Podle satelitních záběrů v posledních dnech výrazně stoupla aktivita na libyjských základnách, kde působí ruští žoldnéři.
Wagnerova skupina je už roky aktivní v řadě afrických zemí, zajímá se o bezpečnostní kontrakty a těžbu nerostů. RSF v prohlášení pro CNN odmítla, že by od Ruska či Libye obdržela pomoc. Chalífa Haftar ani šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin na dotazy CNN nereagovali.
Dějištěm urputných bojů je nadále Bachmut, o jehož dobytí Rusové usilují už mnoho měsíců. „Na některých místech (nepřítel) postupuje,“ uvedla na komunikační platformě Telegram náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarová. Ukrajinci podle ní dál provádějí obranné i útočné akce a Rusové mají obrovské ztráty.
V noci na dnešek vyhlásila letecký poplach řada ukrajinských regionů. Poplach vyvolaly útoky dronů Šáhed íránské výroby, které útočí stylem kamikadze, píše agentura Unian. Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková podle této agentury o den dříve uvedla, že ruská armáda obdržela další dodávku dronů a začíná ji opět používat.
Kreml sleduje zprávy o možném téměř plném zákazu exportu do Ruska ze strany západních zemí, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Nové sankce by podle něj poškodily světovou ekonomiku. Reagoval tak na zprávy agentur Bloomberg a Kjódó, podle nichž někteří klíčoví spojenci Ukrajiny, včetně Spojených států, zvažují téměř úplný zákaz vývozu do Ruska.
„Pozorně to sledujeme, jsme si vědomi toho, že USA i Evropská unie aktivně zvažují nové sankce,“ řekl podle agentury Reuters novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Domníváme se, že jak současné sankce proti Ruské federaci, tak nové dodatečné kroky, o kterých nyní Brusel a Washington možná uvažují, samozřejmě zasáhnou i světovou ekonomiku. Proto to může vést pouze k nárůstu tendence k celosvětové hospodářské krizi,“ dodal podle agentury Interfax.
Česká policie obvinila dobrovolníka, který působil na Ukrajině, z plenění a služby v cizí armádě. Hrozí mu výjimečný trest, píše server Seznam Zprávy.
V Německu od soboty začne výcvik více než stovky ukrajinských vojáků na starších německých tancích Leopard 1, oznámil německý ministr obrany.
Rusové postupují v Bachmutu, připustila náměstkyně ukrajinského ministra obrany. Situace je podle ní napjatá, ale Kyjev ji má pod kontrolou.
Lipavský věří, že Česko brzy schválí první národní sankce v souvislosti s ruskou agresí, ministerstvo zahraničí na tom podle něj intenzivně pracuje.
Česko a Lotyšsko zastávají stejné postoje k podpoře Ukrajiny, a to politické i praktické. Shodli se na tom ministři zahraničí obou zemí Jan Lipavský a Edgars Rinkévičs při dnešním jednání v Rize. Rusko podle nich musí nést odpovědnost za válečné zločiny. Lipavský věří, že Česko brzy schválí první národní sankce, jeho rezort na tom podle něj intenzivně pracuje.
ČR má tlačit na zahájení přístupových jednání EU s Ukrajinou do konce roku, řekl prezident Pavel. Kritizoval jednostranné blokády dovozu ukrajinského obilí.
Rumunsko nebude jednostranně zakazovat dovoz ukrajinského obilí a počká, až Evropská komise (EK) zavede opatření na pomoc zemědělcům v zemích střední a východní Evropy. Po jednání s ukrajinským protějškem Mykolou Solským v Bukurešti to dnes řekl rumunský ministr zemědělství Petre Daea. Rumunsko a Ukrajina ale podle něj budou každý týden konzultovat očekávané objemy obilí s cílem dovoz omezit.
Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová přijede 2. května do Prahy, oznámil prezident Petr Pavel po telefonátu se šéfkou Evropské komise. Jednat budou mimo jiné o další podpoře Ukrajiny.
Válka na Ukrajině zkomplikovala dodací lhůty u některých zbrojních projektů pro českou armádu. Některé z nich, které ještě byly uzavřeny v předešlém volebním období, jsou zpožděné, protože se obranný průmysl zaměřuje hlavně na pomoc Ukrajině. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Věří, že do léta vládě předloží k odsouhlasení dohodu se Švédskem na nákup pásových bojových vozidel pěchoty CV90.
„Máme některé projekty zpožděné právě z toho důvodu, že veškerý obraný průmysl se hlavně zaměřuje na pomoc Ukrajině. Ale na druhou stranu snažíme se to vybalancovávat. Takže naopak třeba projekty, které jsme měli připravené a mohli jsme je posunout do toho, aby se realizovaly, tak jsme to udělali,“ řekla.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.