„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
„Náš stát není pro lidi,“ stěžují si Rusové na současné „úřady“. Mladý muž se zklamáním říká, že jakýkoli projev opozice v Rusku je nyní brutálně potlačován.
Ukrajina potřebuje své válečné úsilí podpořit větším počtem vojenských letadel, a to i takovými, jako jsou americká bitevní letadla A-10 určená k přímé letecké podpoře pozemních sil, nebo i letadla schopná nést řízené střely dalekého doletu. V rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters to řekl velitel ukrajinských pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj.
Britský premiér Rishi Sunak navštívil Kyjev a setkal se s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Navštívili také vojáky, kteří se zotavují z bojů.
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Igorovi Volobujevovi, bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. S odvoláním na databázi hledaných osob to na svém webu píše list Kommersant. Volobujev je podle ministerstva stíhán kvůli blíže neupřesněnému trestnému činu. Bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom podle dřívějších zpráv tisku krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl právě do sousední země, kde se přidal k vojákům a bojuje proti Rusku.
V ruském městě Bělgorod byly zastávky MHD zpevněny betonovými zábranami a pytli s pískem.
Ukrajinskou i ruskou ofenzivu omezují drony a miny. Intenzita používání dronů a minových polí „znemožnila“ Rusku i Ukrajině vést v loňském roce útočné operace, uvedl šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov v rozhovoru pro Le Monde zveřejněném 11. ledna.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj zveřejnil video s americkými raketovými systémy HIMARS v terénu.
„Raketový systém HIMARS účinně ničí nepřátelskou techniku a měkké cíle podél celé frontové linie. Posádky jsou neustále v pohotovosti, na naložení a přesun do palebného postavení mají jen několik minut,“ napsal Zalužnyj ve svém telegramovém kanálu.
Britský premiér Rishi Sunak během své návštěvy Kyjeva 12. ledna oznámil očekávaný balíček vojenské pomoci ve výši 2,5 miliardy liber (3,2 miliardy dolarů).
Balíček zahrnuje systémy protivzdušné obrany, protitankové zbraně, rakety dlouhého doletu a výcvik ukrajinských vojáků, uvedl Sunak. Britská vláda již dříve oznámila, že balíček zahrnuje také „dosud největší objem bezpilotních letounů“.
Rishi Sunak uvedl, že pokud by Spojené království v podpoře Ukrajiny ochablo, dodalo by to odvahu Vladimiru Putinovi a „jeho spojencům v Severní Koreji, Íránu a jinde“. Na tiskové konferenci v Kyjevě po boku Volodymyra Zelenského premiér řekl, že „naši protivníci na celém světě věří, že nemáme trpělivost ani zdroje na dlouhé války“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že si je nyní jistější, že Ukrajina získá finanční pomoc od Spojených států, než tomu bylo minulý měsíc. „Dívám se na to pozitivněji než v prosinci, myslím, že ji (dostaneme),“ řekl na tiskové konferenci v Kyjevě.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) obvinila biskupa církve napojené na Kreml z napomáhání ruským okupačním úřadům.
Vasyl Povorozňuk, metropolita luhanské diecéze Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UOC-MP), byl obviněn ze spolupráce s ruskými okupačními úřady v Luhansku, informovala 12. ledna Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU).
Obrazem: Britský premiér Rishi Sunak s Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a britský premiér Rishi Sunak v pátek v Kyjevě podepsali bezpečnostní dohodu mezi oběma zeměmi. Zelenskyj ji označil za „bezprecedentní bezpečnostní dohodu“. Místní média citovala Zelenského, podle něhož dohoda zůstane v platnosti až do vstupu Ukrajiny do NATO. Sunak v Kyjevě ohlásil i navýšení britské pomoci. Kdybychom dřív měli tyto záruky, válka by nezačala, řekl Zelenskyj.
Kreml odsuzuje údery USA a Spojeného království na Jemen. „Nejsou legitimní z hlediska mezinárodního práva“ – Peskov.
Britský premiér Rishi Sunak na Ukrajině.
Ukrajinská diaspora žádá Austrálii, aby poslala na Ukrajinu 45 vysloužilých vrtulníků.
Skupina ukrajinské diaspory v Austrálii se 12. ledna obrátila na australskou vládu, aby dodala Ukrajině 45 vyřazených vrtulníků Taipan, místo aby je sešrotovala.
Současná válka mezi Izraelem a hnutím Hamás, které například USA, EU nebo česká vláda pokládají za teroristickou organizaci, trvá už téměř 100 dní. Denně za oběť konfliktu podle neziskové organizace Oxfam padne v průměru 250 lidí, výrazně více než v kterémkoliv jiném velkém ozbrojeném konfliktu 21. století. Například ve válce Ukrajině činí denní průměr mrtvých 43,9, uvádí Oxfam s odvoláním na veřejně dostupné zdroje.
V Čeljabinské oblasti v Rusku začal hořet dřevozpracující obchod. Plocha požáru činí tisíc metrů čtverečních. Předběžně nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruský voják, který zabil dva civilisty v Kyjevské oblasti, byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotnímu vězení. Ruský poručík byl shledán vinným z porušení zákonů a válečných zvyků v kombinaci s úmyslnou vraždou.
Ruské ostřelování Chersonu zabilo 2 civilisty. Mezi oběťmi jsou 80letá žena a řidič auta, jehož totožnost se podle úředníků zjišťuje.
„Jsem na Ukrajině, abych tlumočil prostou zprávu. Naše podpora neochabne. Všem Ukrajincům, Británie je s vámi, jak dlouho to bude potřeba,“ napsal Sunak ke svému příjezdu na sociální síti X.
Britský premiér Sunak přijel do Kyjeva. Jeho fotografii na nádraží zveřejnila stanice Suspilne. Očekává se, že Sunak oznámí další britskou pomoc.
Ruská tajná služba FSB zadržela pracovníka nejmenovaného podniku se speciálním ochranným režimem v ruské Penzenské oblasti jihovýchodně od Moskvy, který podle ní shromažďoval informace pro polskou rozvědku. Podle FSB chtěl výměnou pomoc s odjezdem z Ruska. S odvoláním na oznámení FSB o tom informovaly ruské tiskové agentury. Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna v reakci pro server Onet tyto informace označil za „fake news“, tedy za podvrženou zprávu.
„Rusko je agresorský stát a (prezident Vladimir) Putin je stíhán Mezinárodním trestním soudem. Takže jakékoliv informace podávané ruskou stranou v situaci, kdy vynakládáme veškeré možné úsilí, abychom podpořili Ukrajinu na ekonomické, sociální a vojenské úrovni, je třeba považovat za fake news,“ reagoval Szejna
Bývalý člen ruské soukromé Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny po návratu z bojů na Ukrajině zavraždil v Rusku muže, protože se mu nelíbila jeho kritická slova o ruské válce na Ukrajině. Soud vraha poslal na sedm let za mříže, přičemž označil za polehčující okolnosti nejen jeho vyznamenání, ale také „protiprávní“ chování oběti, tedy její kritiku války. Napsalo o tom ruskojazyčné vydání serveru BBC News.
Odsouzený wagnerovec vysvětlil, že muž, se kterým popíjel, ho rozzlobil svými výroky o válce na Ukrajině. Z ní se přitom teprve nedávno bývalý žoldák vrátil.
Wagnerovec proto muže nejprve bil stoličkou, kterou o něj zlomil, potom pálkou a nakonec ho ubodal. Bývalý žoldnéř se u soudu nechal slyšet, že by býval postupoval stejně i za střízliva.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.