„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) dnes ostře odsoudila čtvrteční ruské útoky, které zasáhly centrum ukrajinského města Oděsa. Organizace podle agentury AFP uvedla, že úder zřejmě poškodil několik muzeí.
„Podle předběžného hodnocení utrpělo (ve čtvrtek) škody několik muzeí, včetně archeologického muzea, námořního muzea a muzea literatury,“ uvedlo UNESCO. „Všechny tyto budovy byly organizací UNESCO a místními úřady označeny modrým štítem, tedy symbolem užívaným na základě haagské Konvence o ochraně kulturního dědictví v ozbrojeném konfliktu z roku 1954, jež byla tímto v Oděse porušena,“ dodalo UNESCO.
Polsko si po Putinových skandálních výrocích o „zemi darované Stalinem“ předvolá ruského velvyslance.
„Stalin byl válečný zločinec, který má na svědomí smrt statisíců Poláků. Historická pravda je nezpochybnitelná. Velvyslanec Ruské federace bude předvolán na ministerstvo zahraničí,“ uvedl poslký premiér Mateusz Morawiecki.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 21. července ve svém večerním poselství uvedl, že Ukrajina odpoví na smrtící útoky Ruska na Doněckou, Černihivskou a Oděskou oblast. „Takové útoky může podniknout pouze absolutní zlo. My odpovíme,“ nechal se slyšet.
Obrazem: Zadržený ruský nacionalista Igor Girkin ve vazbě
Rusko bude kontrolovat všechny lodě plující přes Černé moře, aby se ujistilo, že nepřepravují vojenský náklad, uvedl 21. července náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin, informovala ruská tisková agentura Interfax.
Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
V loňském roce ruská ekonomika podle statistického úřadu klesla o 2,1 procenta. Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, přitom těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí.
Sociálními sítěmi se šíří záběry ze zadržení příznivců ruského nacionalisty Igora Girkina, na kterého byla dnes z rozhodnutí soudu uvalena dvouměsíční vazba.
Obrazem: Záběry z čerstvě osvobozené obce Novodarivka v Záporožské oblasti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek telefonicky hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poděkoval svému kolegovi za setkání v Istanbulu 7. července a za postoj Turecka v otázce ukrajinského členství v NATO.
„Koordinovali jsme úsilí ohledně obnovení fungování černomořské obilné iniciativy. V důsledku jednání Ruska se svět opět ocitl na pokraji potravinové krize. Celkem 400 milionů lidí v mnoha zemích Afriky a Asie je ohroženo hladomorem. Kromě toho jsme jednali o realizaci mírové formule. Také jsem požádal prezidenta Erdogana o pomoc při navracení ukrajinských válečných zajatců, zejména krymských Tatarů,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru.
Podle místních úřadů ruské jednotky ostřelovaly v pátek osadu u Huliaipole v Záporožské oblasti. Při útoku údajně zemřeli čtyři zemědělští dělníci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila úžasný pokrok Ukrajiny v provádění reforem zaměřených na boj proti korupci, zachování práv menšin a zajištění nezávislého soudnictví. Boj proti úplatkářství je jedním z hlavních požadavků pro vstup Ukrajiny do EU, která loni nabídla Kyjevu status kandidátské země. Ukrajina pracuje na balíčku reforem „od nezávislosti soudnictví po boj proti korupci, od práv menšin po svobodu médií“, uvedla von der Leyenová podle agentury Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že polští představitelé pravděpodobně očekávají, že vytvoří nějakou koalici pod záštitou NATO a „přímo zasáhnou do konfliktu na Ukrajině, aby si pak 'utrhli' tučnější kus, aby získali zpět to, co považují za svá historická území - dnešní západní Ukrajinu“. Svá slova ničím nepodložil, podotkla BBC. Putin dále prohlásil, že „západní území dnešního Polska jsou darem (diktátora Josifa) Stalina Polákům“ a Moskva jim to „připomene“.
V souvislosti s přesunem žoldnéřů z ruské Wagnerovy soukromé skupiny do Běloruska Polsko ve čtvrtek oznámilo, že přesune část svých vojenských jednotek ze západu na východ země, tedy k běloruské hranici.
„Žalostný suchar z Kremlu znovu opakuje lži o Polsku a také se snaží falšovat pravdu o válce proti Ukrajině,“ reagoval dnes na Putinovy výroky pověřenec polské vlády pro bezpečnost informačního prostoru Stanislaw Žaryn. „Vladimir Putin také znovu používá historický revizionismus k šíření falešných obvinění vůči Polské republice,“ dodal.
Moskevský soud uvalil do 18. září vazbu na prominentního nacionalistu Igora Girkina, kterého tajná služba FSB viní z podněcování k extremistické činnosti. Napsala to dnes ruská média, podle nichž mu hrozí až pět let vězení.
Portál Mediazona píše, že obviněný žádal soud, aby ho ze zdravotních důvodů umístil do domácího vězení. Uvedl, že mu nedávno diagnostikovali anginu pectoris. „Tvrzení vyšetřovatele, že se mohu skrýt v zahraničí, je upřímně směšné, ve většině zemí světa mě hledá Interpol,“ prohlásil Girkin.
Bulharsko se rozhodlo poslat na Ukrajinu přibližně 100 obrněných transportérů. Jde o první zásilku těžké techniky z balkánské země do Kyjeva.
Bulharský parlament 148 hlasy pro a 52 hlasy proti schválil návrh nové proevropské vlády na vyslání vozidel spolu s výzbrojí a náhradními díly. Země v 80. letech minulého století nakoupila různé modely transportérů BTR sovětské výroby, které však nikdy nebyly řádně využity.
V Oděse na pláž moře vyplavilo zbytky dronu.
OSN podle agentury Reuters tvrdí, že dohoda o vývozu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře výrazně pomohla chudším zemím. Umožnila totiž celosvětově snížit ceny potravin o více než 23 %.
„Nová vlna útoků na ukrajinské přístavy hrozí dalekosáhlými dopady na celosvětovou potravinovou bezpečnost, zejména v rozvojových zemích,“ uvedla šéfka politického výboru OSN Rosemary DiCarlo v Radě bezpečnosti.
Počet obětí ruského raketového útoku na kulturní dům v Černihivské oblasti z 21. července se zvýšil na dvě osoby. Záchranáři našli pod troskami tělo ženy, informoval gubernátor Vjačeslav Čaus.
Podle agentury TASS obviněný ruský nacionalista Igor Girkin požádal o neveřejné slyšení, soudkyně to však odmítla se slovy, že pro to nejsou důvody.
Během ruského ostřelování Doněcké oblasti zemřely dvě děti. Na telegramu to oznámil gubernátor oblasti Pavlo Kyrylenko, podle něj k útoku došlo ve 3 hodiny odpoledne.
Ruská tajná služba FSB požádala soud, aby uvalil vazbu na prominentního nacionalistu Igora Girkina, jehož viní z podněcování k extremismu, píší agentury.
Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.
Mezinárodní finanční korporace (IFC) zvažuje, že investuje 1,5 miliardy dolarů (přes 32 miliard Kč) do bankovnictví, zemědělství a infrastruktury na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury Reuters regionální ředitel IFC pro Evropu, Latinskou Ameriku a Karibik Alfonso Garcia. Dodal, že IFC již od začátku ruské invaze poskytla na podporu Ukrajiny téměř 400 milionů dolarů. IFC je sesterskou organizací Světové banky (SB) a zabývá se investicemi do soukromého sektoru v rozvíjejících se zemích.
Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin prohlásil, že z běloruské armády hodlá udělat druhou největší armádu na světě, a to ve chvíli, kdy do Běloruska zamíří konvoje jeho žoldáků.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanaani napsal na svém twitteru, že Írán si vyhrazuje právo na reciproční a přiměřenou akci poté, co EU uvalila na Írán nové sankce za podporu Ruska ve válce proti Ukrajině, což íránská strana popírá.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.