„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, s dalšími zprávami se opět přihlásíme ráno. Přejeme klidnou noc.
Ukrajinská armáda v Záporoží.
V Kyjevě byl z pomníku „Vlast“ odstraněn sovětský státní znak.
Napětí mezi Běloruskem a Polskem se vyostřuje. Polské ministerstvo obrany informovalo, že dva běloruské vojenské vrtulníky dnes překročily během cvičení hranici polského vzdušného prostoru. Není jasné, zda k incidentu došlo záměrně, nebo šlo o omyl. Ministerstvo již kontaktovalo Severoatlantickou alianci (NATO). Minsk polské obvinění popřel.
Celý článek zde.
Ruské síly ostřelovaly 1. srpna vesnici v Charkovské oblasti, podle guvernéra Oleha Syněhubova zabily starší ženu a zranily muže. Útok byl zaměřen na Peršotravneve během dne.
Rakouská Raiffeisen Bank Internatinal (RBI) plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Podle agentury Reuters to řekl šéf RBI Johann Strobl. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu, a Evropská centrální banka (ECB) na ni naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.
RBI podle Strobla plánuje spin-off, tedy oddělení ruského podnikání od mateřské firmy. Vznikl by tak nezávislý podnik s vlastní právní subjektivitou.
Strobl dnes řekl, že na stole je stále i varianta prodeje. RBI ale usiluje o rozdělení a je v kontaktu s regulačními orgány. Varianta prodeje je podle Strobla přesto „o něco dál“ než odštěpení, které je složitější. Firma je ale odhodlaná situaci vyřešit, dodal.
Jižní Afrika se snaží přesvědčit Rusko, aby obnovilo dohodu o obilí. Ministr zahraničí Naledi Pandor uvedl, že Pretoria spolupracuje s ruskou i ukrajinskou stranou na nalezení řešení, které bude vyhovovat všem. Úředník také zdůraznil neutralitu země.
V ukrajinských regionech včetně Kyjeva byl vyhlášen masivní letecký poplach. Jde o čtvrtý letecký poplach na Ukrajině za 24 hodin.
Ukrajina odhaduje, že její ekonomika příští rok poroste o pět procent. Pomoci by měly investice do rekonstrukce a silnější spotřebitelská poptávka. S odkazem na vedoucí odboru strategického plánování a makroekonomických prognóz ukrajinského ministerstva hospodářství Nataliju Horškovovou to uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste zhruba o 2,8 procenta, uvedla Horškovová. „V roce 2024 očekáváme pětiprocentní růst. Hnacím motorem bude dynamika investic,“ dodala.
Ukrajinská ekonomika se loni propadla zhruba o třetinu poté, co ji zdevastovala ruská invaze započatá v únoru 2022. Roční pokles byl největší od získání nezávislosti před více než 30 lety.
Ruské jednotky při dnešním ostřelování centra Chersonu na jihu Ukrajiny zasáhly zdravotnické zařízení. Šéf chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin později na telegramu informoval ještě o čtyřech zraněných zdravotnících. „Byl jim diagnostikován otřes mozku a akutní stresová reakce. Byla jim poskytnuta lékařská péče a jejich životy nejsou v ohrožení,“ uvedl Prokudin. Původní informace hovořily o mrtvém lékaři a těžce poraněné sestře.
Média zveřejnila záběry z ostřelování města Kryvyj Rih.
Ruské síly sestřelily dron u Sevastopolu na poloostrově Krym, uvedl dnes šéf proruské správy města Michail Razvožajev. Dron podle něj vybuchl v údolí za městem, kde posléze vzplála vegetace. O zranění lidí či materiálních škodách se Razvožajev nezmínil. Podle informací na sociálních sítích předtím obyvatelé Sevastopolu upozorňovali, že výbuch slyšeli.
Na internetu se objevil několik videí, která ukazují sloup dýmu stoupající za městem. Informační kanál Krymskyj vetěr na platformě Telegram, který se zaměřuje na zprávy ze Sevastopolu a Krymu, napsal, že výbuch se mohl odehrát poblíž tepelné elektrárny. Nedaleko místa, kde byl zaznamenán výbuch, se podle něj také nacházejí vojenské sklady.
Drony hrají důležitou roli ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutalo téměř před rokem a půl Rusko. Používají je obě strany. Některé stroje se vznášejí nad bojištěm a fotografují ho, další shazují na cíle výbušniny. Ale asi neexistuje charakterističtější zbraň této války než malé levné FPV drony, píše agentura Reuters o strojích, jejichž název se odvozuje od anglického termínu „first person view“, kdy pilot vidí v brýlích obraz, jenž je přenášen přímo z dronu. Jsou navrženy tak, aby narazily na bojišti přímo do terče. Vojákovi Mychajlovi se při jejich ovládání hodí zkušenost s videohrami.
„Pokaždé když si nasadím brýle a vezmu do ruky joystick, vzpomenu si na mámu, která mi říkala, že ty videohry mi nic dobrého nepřinesou,“ usmívá se pětadvacetiletý ukrajinský voják Mychajlo, zatímco stojí pod stromem a skrze brýle pro virtuální realitu sleduje záběry přenášené z bezpilotního stroje. „No, jestli tohle není užitečné, tak co teda je?“ dodává.
V Rusku za uplynulý den podnikli žháři útoky na 12 vojenských komisariátů napříč zemí, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Podle ní jsou z většiny pondělních útoků podezřelé ženy. Zapalování armádních úřadů, které se mimo jiné zabývají povoláváním mužů do bojů na Ukrajině, je od začátku ruské invaze na Ukrajinu a zejména od vyhlášení částečné mobilizace v Rusku v loňském roce poměrně častým jevem.
Žháři a žhářky v pondělí útočili pomocí Molotovových koktejlů na budovy odvodových komisí v Petrohradě, Kazani či Omsku na Sibiři. Někteří z podezřelých jsou starší lidé. Ti vypověděli, že budovy podpalovali poté, co je k tomu po telefonu vyzvali lidé, kteří se představili jako pracovníci „Ruské centrální banky“. Také v minulosti mnoho žhářů, kteří zaútočili na vojenské komisariáty, vypovědělo, že je k jejich činům přiměli lidé vydávající se za pracovníky bank, bezpečnostní představitele nebo zástupce silových struktur.
UNESCO 31. července uvedlo, že k 26. červenci bylo během rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu poškozeno nejméně 274 kulturních památek.
Slovenská státní firma Konštrukta-Defence dnes předala Ukrajině další dva kusy samohybných houfnic Zuzana 2. Jsou to první dělostřelecké soupravy z celkem 16, jejichž výrobu financují Dánsko, Norsko a Německo. Oznámilo to slovenské ministerstvo obrany, podle něhož všechny slíbené slovenské houfnice Ukrajinci dostanou do konce roku 2024.
„Tento projekt je společným úsilím čtyř zemí, které spojily síly a prostředky, aby pomohly Ukrajině bránit se nesmyslné ruské agresi. Jde o jasnou prezentaci naší vůle a závazku pomáhat Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedl šéf slovenského rezortu obrany Martin Sklenár, podle něhož dodávka 16 houfnic Zuzana 2 představuje rovněž finanční stimul pro slovenský obranný průmysl a je pozitivní pro zaměstnanost a ekonomiku.
Česko dokončilo ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dohodu podepsal prezident Petr Pavel, informoval v dnešní tiskové zprávě Hrad a uvedl, že dokument ještě podléhá spolupodpisu premiéra Petra Fialy (ODS). Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily výraznou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve Sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.
Obranná smlouva se Spojenými státy dává Česku podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) další bezpečnostní záruku a je cenná i v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila Černochová při sněmovním schvalování smlouvy.
Při novém dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova, která utrpěla zásah již v noci na neděli. „Skutečně hrozba existuje, je zjevná. Přijímají se opatření,“ reagoval dnes na už druhý útok na stejný mrakodrap mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve vystoupení před novináři. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve vysílání ruské televize přirovnala zasažení budovy v Moskvě k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. I když si útok v Moskvě na rozdíl od toho v New Yorku nevyžádal oběti na životech, jeho „metodologie“ je podle Zacharovové stejná. „Moscow-City je civilní objekt, v němž nejsou pouze kanceláře, ale také bytové prostory... Vidíme jakoby opakování toho stejného obrázku,“ citoval Zacharovovou portál Meduza. Peskov o několik hodin dříve přirovnání k 11. září odmítl.
Nizozemský ultramaratonec běží z Amsterodamu do Kyjeva, aby získal finanční prostředky pro charitativní organizaci, která chce koupit sanitky pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které chce sportovec také ukázat, jak blízko je válečná zóna západní Evropě.
Osmadvacetiletý Boas Kragtwijk odstartoval 22. července a plánuje překonat zhruba 2500 kilometrů dlouhou trasu tak, že každý den uběhne 50 kilometrů. Cílem jeho snahy je získat peníze na nákup sanitek, které nizozemská charitativní organizace Zeilen van Vrijheid (Plachty svobody) dopraví na Ukrajinu.
„Tím, že poběžím z Amsterodamu na Ukrajinu, můžu ukázat, jak blízko tato válka ve skutečnosti je, a snad tak upoutám pozornost lidí a vyberu hodně peněz,“ řekl Kragtwijk před tím, než se vydal na cestu.
Island kvůli ruské invazi na Ukrajinu dnes uzavřel své velvyslanectví v Moskvě. Je to první evropská země, která tak učinila v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi, uvedla agentura AFP. Island však krok nepovažuje za přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Ruská diplomacie tento krok již dříve kritizovala.
Island uzavření svého velvyslanectví oznámil v červnu. Tehdy ministryně zahraničí Thórdís Gylfadóttirová uvedla, že současné podmínky neumožňují islandským diplomatům dále působit v Rusku. Kvůli válce na Ukrajině jsou vztahy s Ruskem na historickém minimu a malé ostrovní zemi, která má jen dvě desítky velvyslanectví ve světě, tak nedává smysl dále udržovat v provozu zastupitelský úřad v ruské metropoli.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo polského velvyslance v Kyjevě kvůli výrokům poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy o údajném nevděku Ukrajinců za pomoc ze strany Polska. Informuje o tom portál onet.pl s odvoláním na mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Oleha Nikolenka.
Marcin Przydacz z polské prezidentské kanceláře mluvil o možnosti prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí do zemí hraničících s Ukrajinou, včetně Polska. Podle Przydacze je pro Polsko nejdůležitější obrana zájmů polských zemědělců. Ti si před zavedením embarga na dovoz ukrajinského obilí a některých dalších zemědělských produktů stěžovali na to, že polský trh zaplavilo levnější zboží z Ukrajiny a oni mu nejsou schopni cenově konkurovat.
„Jestli jde o Ukrajinu, tak od Polska dostala opravdu velkou podporu. Myslím, že by stálo za to, aby dokázala ocenit, jakou roli v posledních měsících a letech pro Ukrajinu hrálo Polsko,“ řekl Przydacz.
Náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) se mírového summitu o Ukrajině v Saúdské Arábii zúčastní osobně. Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Seznam účastníků se podle něj upřesňuje, musí jej případně zveřejnit ukrajinská a saúdskoarabská strana. Na summitu budou v Džiddě na začátku srpna jednat zástupci Ukrajiny, západních a rozvojových zemí.
„Zúčastním se fyzicky. Seznam dalších účastníků se upřesňuje a musí jej případně zveřejnit ukrajinská a saúdská strana,“ uvedl Marian.
Znak na štítu monumentální sochy v Kyjevě, o jehož odstranění nedávno rozhodly ukrajinské úřady, bude uložen v Národním ukrajinském muzeu druhé světové války. S odvoláním na ukrajinské ministerstvo kultury o tom dnes informoval ruskojazyčný server BBC. Obří socha ženy měla na štítu emblém Sovětského svazu, nahradí ho ukrajinský trojzubec.
„Moskva si rychle zvyká na opravdovou válku, která se brzy konečně přesune na území původců války, aby splatili všechny své dluhy,“ napsal na sociální síti X, dříve twitter, šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a přislíbil „více nerozpoznaných dronů, více zhroucení, více občanských konfliktů a více války“.
Ukrajina se od začátku ruské invaze musela připravovat na nejednu eventualitu. Jednou z nich je i možný atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého někteří ruští představitelé označují za nepřítele číslo jedna, píše server Politico. Ačkoliv nebezpečí už není tak bezprostřední jako v prvních týdnech invaze, Ukrajina ani západní spojenci si nemohou dovolit tento nejčernější scénář ignorovat. Plán pro tento případ, který nechtějí ukrajinští představitelé veřejně příliš rozebírat, zahrnuje šéfa parlamentu, ale nejspíš i některé známé tváře Zelenského administrativy, uvádí Politico.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.