„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ruský tank údajně dnes zničený ukrajinským dronem.
Chorvatský soud rozhodl o předání zabavené jachty bývalého proruského ukrajinského poslance Viktora Medvedčuka do rukou ukrajinského státu.
Bývalý výkonný ředitel společnosti Google Eric Schmidt odhalil svůj tajný projekt "Bílý čáp." Jde o kamikaze drony pojmenované po ukrajinském národním ptactvu určené k boji s Ruskem.
Delegace jemenských povstalců Húsíů se dnes v Moskvě setkala s náměstkem ministra zahraničí Michailem Bogdanovem. Jednání se podle agentury Reuters zabývalo pozicí rebelů ke konfliktu mezi Izraelem a palestinských radikálním hnutím Hamás.
„Húsíové (na setkání) objasnili svou pozici na podporu Gazy,“ uvedl ve vyjádření hlavní vyjednavač jemenských povstalců Muhammad Abdal Salám. V Moskvě podle něj Húsíové hovořili i o „agresivních akcích Spojených států a Británie“.
Ruské letadlo s prezidentem Vladimirem Putinem na palubě při dnešním letu do Kaliningradu, nejzápadnější výspy Ruska, provázelo osm letounů Severoatlantické aliance, píše ruský server Vojennoje obozrenije, známý také jako topwar.ru. Putin navštěvuje ruské regiony před březnovými prezidentskými volbami.
„Naši bývalí západní partneři zorganizovali důstojný doprovod letadla s ruským prezidentem na palubě. Podle údajů servisu Flightradar24 se schůzky s ruským vůdcem zúčastnilo hned osm letadel NATO z několika zemí,“ napsal server.
Vyšetřovatelé dnes ohledně havárie letounu Il-76 zopakovali verzi, kterou od středy nabízí Moskva. Avšak Rusko dosud nepředložilo žádný důkaz o přítomnosti či totožnosti případných cestujících na palubě transportního letadla, ani neprokázalo, že Ukrajina věděla, kdo se na palubě nachází, napsala agentura AFP. Mluvčí ruského prezidenta dnes opět tvrdil, že ruské úřady "včas" varovaly ukrajinskou stranu ohledně letecké přepravy zajatců. Ale potvrdit tato tvrzení z nezávislých zdrojů nebylo možné, dodala.
Ruský transportní letoun Il-76, který se ve středu zřítil u Belgorodu, sestřelila protiletadlová raketa vypálená z ukrajinského území, tvrdí ruští vyšetřovatelé z federální kriminální ústředny Vyšetřovací výbor Ruska (SKR). Z vyjádření SKR na sociální síti Telegram citovala ruská média. Kyjev žádá mezinárodní vyšetřování incidentu.
„První výsledky vyšetřovacích úkonů, včetně předběžného ohledání místa činu, umožňují učinit závěr, že letadlo bylo napadeno protiletadlovou raketou (vypálenou) z území Ukrajiny,“ tvrdí SKR, který dnes zahájil vyšetřování pádu letadla jako „teroristického útoku“.
Rusko očekává, že jeho vývoz zemního plynu plynovody se letos zvýší téměř o pětinu. Ztrátu většiny evropských zákazníků vykompenzují částečně vyšší dodávky do Číny. Celkem se dodávky plynu plynovody do zahraničí mají letos zvýšit na 108 miliard metrů krychlových z 91,4 miliardy metrů krychlových loni. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření ruského vicepremiéra Alexandra Novaka v časopise Energy Policy.
Čína se stává hlavním zahraničním klientem ruského plynárenského gigantu Gazprom, když většina dodávek plynovody do Evropy se po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zastavila. Předpokládaný vývoz však letos zůstane stále pod úrovní z doby před invazí, kdy Gazprom dodal zákazníků do zahraničí, bez zahrnutí bývalých sovětských republik, ročně 185,1 miliardy metrů krychlových.
Ruský politik Boris Naděždin, vystupující jako odpůrce války proti Ukrajině, shromáždil 150.000 podpisů, které mu mají umožnit kandidaturu v ruských prezidentských volbách. Uvedl to dnes server Meduza s odvoláním na web Naděždinovy kampaně. V okamžiku zveřejnění informace Naděždina podle jeho webu podpisem podpořilo 158.006 lidí. Klíčová otázka však podle komentátorů zní, zda Naděždina k březnovým volbám pustí ústřední volební komise, která si může najít hodně záminek k vyřazení politika z klání.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina se ve středu vyjádřil, že v Kremlu nepokládají Naděždina za soupeře.
Slovenský premiér Robert Fico dnes zopakoval, že téma tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny bylo předmětem jednání s jeho ukrajinským protěškem a naznačil i možný postup ohledně jeho zajištění. Ukrajina však popírá, že by byla připravena s Ruskem o tomto jednat.
„Chápu, z politických důvodů asi stěží může podepsat příslušný podnik z Ukrajiny smlouvu s Gazpromem. My tento problém nemáme. Když se najde nějaké řešení na tranzit, které zajistí Ukrajině tranzitní poplatky, já to uvítám. Toto bylo předmětem jednání mezi mnou a panem Šmyhalem,“ řekl dnes Fico novinářům.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov uvedl, že na videu z místa dopadu letounu Il-76 nejsou vidět lidské ostatky a do místní márnice bylo dovezeno pět těl. Kyjev podle něj nemá dostatek důkazů, aby věřil, že letoun skutečně přepravoval 65 zajatých ukrajinských vojáků. „Bohužel můžeme předpokládat různé scénáře, včetně provokace, stejně jako využití ukrajinských zajatců jako lidského štítu pro přepravu munice a zbraní pro systémy S-300,“ řekl Rádiu Svoboda.
Členské státy Evropské unie by měly už nyní řešit, co bude s dočasnou ochranou Ukrajinců po březnu 2025. Českým novinářům v Bruselu to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Státy EU se loni v září shodly na prodloužení mechanismu dočasné ochrany Ukrajinců v unii do 4. března 2025. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli z napadené země před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Podle serveru Politico začíná i Kyjev čím dál tím více hovořit o tom, že by se měli ukrajinští občané začít více vracet domů. „Já bych na Ukrajinu měl jet a setkat se se svým protějškem a přesně tyto věci chceme diskutovat,“ řekl český ministr vnitra. „V zásadě zájem Ukrajiny, aby se co největší počet lidí reálně vrátil, tady samozřejmě je. A myslím si, že se shodneme na tom, že prodlužování dočasné ochrany do nekonečna není v tuto chvíli výhodné pro nikoho,“ dodal Rakušan.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) by nyní zvolil jinou formu, jak upozornit na vraždění žen a dětí na Ukrajině, než když koncem roku 2022 vyvěsil na ministerstvu vnitra podobiznu ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Na síti X dnes Rakušan uvedl, že v souvislosti s tehdejším rozhodnutím zpytuje svědomí a při propojení politiky s aktivismem se necítil úplně nejlíp.
Obraz Putina ve vaku na mrtvoly, umístěný mezi českou a ukrajinskou vlajku, se na budově vnitra na Letné objevil předloni v říjnu v rámci připomínky vzniku Československa. Rakušanův úřad tehdy sdělil, že má velkoplošná instalace poukázat vedle vzniku Československa také na odhodlanost bránit demokratické hodnoty svrchovaného státu. Vystavení podobizny na státním úřadu dosud Rakušanovi vyčítají někteří odpůrci a politici.
Otázky kolem pádu ruského Il-76 v Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou: „Bohužel můžeme předpokládat různé scénáře, včetně provokace, stejně jako využití ukrajinských zajatců jako lidského štítu pro přepravu munice a zbraní pro systémy S-300,“ řekl Rádiu Svoboda mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov.
Ukrajina nedostala od Ruska žádost o zajištění vzdušného prostoru kolem Belgorodu. HUR už dříve sdělila, že pokud byli na palubě váleční zajatci, Ukrajina neměla o jejich způsobu přepravy ani o trase letadla žádné informace. Při poslední výměně zajatců, kdy byla použita letecká doprava, Moskva požádala Kyjev o zajištění vzdušného prostoru.
Ukrajina očekává, že letos v létě nebo na podzim zahájí výstavbu čtyř nových jaderných reaktorů. Chce kompenzovat ztrátu energetické kapacity způsobené válkou s Ruskem, řekl dnes agentuře Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko.
Dva bloky, které zahrnují reaktory a související vybavení, budou vycházet z ruské technologie. Potřebné vybavení chce Ukrajina dovézt z Bulharska. Další dva bloky budou využívat západní technologie, konkrétně od společnosti Westinghouse. Všechny čtyři reaktory by měly stát v Chmelnycké jaderné elektrárně na západě Ukrajiny.
Kyjev už dříve mluvil o tom, že by chtěl zahájit práce na nových jaderných reaktorech někdy v roce 2024. Neupřesnil ale, že by chtěl všechny čtyři reaktory začít stavět současně.
Švédský premiér Ulf Kristersson dnes navrhl předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi schůzku příští týden v Bruselu, na níž by projednali žádost Švédska o členství v NATO a další bilaterální témata. Je připraven přijmout i Orbánovo pozvání do Budapešti, uvedla agentura Reuters.
„Souhlasím, že intenzivnější dialog mezi našimi zeměmi by byl prospěšný,“ napsal v dopise Kristersson Orbánovi, který před dvěma dny švédského premiéra pozval do maďarské metropole. Jako společná témata zmínil spolupráci týkající se švédských stíhaček Gripen, které používá maďarské letectvo, EU a spolupráci obou zemí jako budoucích spojenců v NATO.
Ruský soud dnes vynesl rozsudek 27 let odnětí svobody nad Darjou Trepovovou kvůli jejímu podílu na loňském atentátu na proválečného blogera známého pod pseudonymem Vladlen Tatarskij. Shledal ji vinnou mimo jiné z terorismu, informoval ze soudní síně zpravodaj portálu Mediazona. Dnešní verdikt je podle portálu nejpřísnější známý trest pro ženu v Rusku v novodobé historii.
Moskevský soud dnes vyměřil čtyři roky vězení ruskému nacionalistovi a kritikovi Kremlu Igoru Girkinovi za výzvy k extremistické činnosti. Prokurátor pro Girkina, známého též jako Igor Strelkov, žádal pět let za mřížemi. Bývalý důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Girkin je stoupencem ruské války proti Kyjevu, ale ostře na sociální síti kritizoval ruské úřady včetně prezidenta Vladimira Putina za neschopnost projevenou v invazi, která trvá už téměř dva roky. Po kritice šéfa Kremlu ho loni v červenci zadrželi a obvinili z extremistických vyzev. V listopadu Girkin z vazby oznámil, že chce kandidovat na ruského prezidenta.
Nizozemský soud ho v roce 2022 v nepřítomnosti odsoudil na doživotí kvůli podílu na vraždě 298 lidí na palubě malajsijského letadla sestřeleného v létě 2014 nad východní Ukrajinou. Rusko osoby odsouzené v případu letu MH17 odmítá vydat.
Soud dnes opět nepravomocně osvobodil bývalou češtinářku pražské základní školy Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Soudkyně Klára Jantošová stejně jako už dříve rozhodla, že učitelčino jednání nebylo trestným činem. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal, podle něj soud nesplnil pokyny odvolacího senátu. Bednářová vinu od počátku odmítá.
Soudkyně uvedla, že to, co učitelka v hodině pronesla, bylo nepravdivé a zavádějící. „Výroky ale neměly přes jejich značně kontroverzní obsah důsledky na psychické zdraví žáků,“ uvedla, Bednářová podle ní také nevybízela k nenávisti či násilí. Češtinářka byla potrestána tím, že dostala výpověď.
Bednářová se dnes u soudu hájila tím, že se o tématu v hodině debatovalo. Nepodávala své názory direktivně. „I ty děti pochopily, že je to diskuse,“ prohlásila v závěrečné řeči. Státní zástupce podle ní do obžaloby zahrnul pouze některé její výroky, nepoužil pasáže, ve kterých problém vysvětlovala. „Má hodina byla zneužita proti mně,“ uvedla. Hlavním smyslem hodiny podle učitelky bylo poselství, aby děti pátraly po různorodých informacích a nespokojily se pouze s jedním zdrojem.
Ukrajina popřela, že bude jednat o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského plynu. Slovenský premiér Robert Fico ve středu řekl, že tranzit by mohl pokračovat.
Ratifikace vstupu Švédska do NATO není naléhavou záležitostí. Řekl to dnes podle agentury Reuters předseda maďarského parlamentu László Kövér z vládní pravicové strany Fidesz. Opoziční Maďarská socialistická strana naopak chce, aby se o rozšíření aliance o Švédsko hlasovalo na mimořádné schůzi parlamentu. Maďarsko je poslední alianční zemí, která ještě vstup Švédska do NATO neschválila, poté, co tak v úterý učinil turecký parlament.
Ruským vězňům už úřady neslibují za účast v bojích na Ukrajině milost, jako tomu bylo dříve, ale jen podmíněné propuštění. Nově je také do bojů vysílají až do konce takzvané speciální vojenské operace, což je ruské oficiální označení pro válku na Ukrajině. Uvedla to stanice BBC ve svém ruskojazyčném vydání.
Skutečnost, že vězni měli dříve oproti ostatním ruským vojákům privilegium v tom, že se vraceli z bojů domů po půl roce, pobuřovala mnohé rodiny Rusů povolaných do zbraně během mobilizace. Milost dostávali po půl roce na frontě i vězni odsouzení za násilné činy včetně vražd. Podle zjištění BBC mají ale nově ruští vězni obdobné podmínky jako běžní vojáci.
S vězni naverbovanými v trestaneckých zařízeních nyní ministerstvo obrany podepisuje smlouvu, v níž je upozorňuje, že na frontě budou muset zůstat do konce "speciální vojenské operace", zjistila BBC. Manželka jednoho z vězňů bojujícího na Ukrajině stanici popsala, že její muž má ve smlouvě uvedenou jako délku kontraktu jeden rok namísto šesti měsíců, jak tomu bylo dříve. Ale i po uplynutí doby uvedené ve smlouvě podle ní bude muset manžel na frontě zůstat, protože smlouva se automaticky prodlouží.
Mezinárodní vyšetřování pádu ruského vojenského letounu Il-76 v ruské Belgorodské oblasti je zapotřebí, pokud se bude zabývat „zločinnými činy“ Kyjeva, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který k mezinárodnímu prozkoumání havárie vyzval ve středu.
„Pokud má na mysli mezinárodní vyšetřování zločinných činů kyjevského režimu, je to jednoznačně zapotřebí,“ prohlásil Peskov. Ruský Interfax zprávu uvádí tak, že Kreml by souhlasil s mezinárodním vyšetřováním, pokud bude případ posuzován jako „zločin ukrajinských úřadů“.
Peskov stejně jako další ruští činitelé a úřady ze středeční havárie obvinil Ukrajinu a uvedl, že v tuto chvíli nikdo neví, jak zřícení letadla ovlivní další výměny válečných zajatců. Šéf branného výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov nicméně dnes podle agentury Reuters prohlásil, že tyto výměny budou pokračovat.
Nepál požádal Rusko, aby poslalo zpět stovky nepálských státních příslušníků, kteří byli naverbováni do bojů proti Ukrajině, a repatriovalo těla těch, kteří byli v konfliktu zabiti, uvedl ve čtvrtek nepálský ministr zahraničí Naraján Prakaš Saud.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.