„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Z Ukrajiny denně přes západní hranici odjíždí asi 6 000 mužů branného věku, uvedl dnes podle serveru Ukrajinska pravda představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk. Podle něj se v poslední době zvýšil počet mužů, kteří kvůli možnosti odjet za hranici uzavírají sňatky s matkami s mnoha dětmi. V mnoha případech podle něj do zahraničí odjíždějí také muži coby doprovod osoby s postižením. Jeho tvrzení byla zveřejněna v době, kdy vedení ukrajinské armády podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhuje povolat do zbraně dalších až půl milionu lidí.
Americký Kongres do konce roku nevyčlení nové prostředky na podporu Ukrajiny. Očekávaný vývoj se definitivně naplnil poté, co senátoři USA v úterý zahájili vánoční prázdniny bez dohody na imigračních restrikcích, která by mohla odblokovat dodatečné desítky miliard dolarů na pomoc Kyjevu. Vláda prezidenta Joea Bidena přitom avizovala, že bez zásahu zákonodárců po Novém roce nebude mít na vojenskou ani ekonomickou podporu dostatečné finance.
Velká většina Ukrajinců je proti možnému odvolání náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).
Navzdory snaze demonstrovat jednotu v době války s Ruskem jsou již několik týdnů patrné známky třenic mezi Zalužným a prezidentem Volodymyrem Zelenským, připomínají ukrajinská média. Podle nich to vyvolává spekulace, že by šéf armády mohl být odvolán.
Česko-francouzské vztahy jsou na vysoké úrovni, Paříž a Praha se shodují nejen v otázkách, jako je válka na Ukrajině nebo situace na Blízkém východě, ale i na poli energetiky či rozšiřování Evropské unie. V Paříži to dnes řekl novinářům prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
Státníci se dnes sešli při přibližně dvě hodiny trvající návštěvě českého prezidenta v Elysejském paláci, kde po společném prohlášení pro média jednali mezi čtyřma očima. Na soukromém jednání podle Pavla diskutovali nejen o zahraničně-politických otázkách, ale také o česko-francouzské spolupráci na poli energetiky nebo kultury a vědy.
Ruské síly přišly od října v bojích u Avdijivky na východě Ukrajiny o téměř 25 000 vojáků, prohlásil dnes podle agentury Unian jeden z mluvčích ukrajinské armády Oleksandr Štupun. Postoupily přitom podle něj pouze o 1,5 až dva kilometry. Rusko u Avdijivky uplatňuje taktiku lidské vlny, kdy do útoku posílá masy mnohdy špatně vycvičených vojáků, upozornili dříve ukrajinští nebo západní experti.
"Když to vezmeme od 10. října, kdy se nepřítel aktivizoval, tak na některých místech postoupil o 1,5 až dva kilometry. Ale přišlo ho to draze. Za asi dva měsíce jen v operační zóně uskupení vojsk Tavrija v Doněcké oblasti přišel o téměř 25 000 vojáků, kteří buď zemřeli nebo utrpěli zranění," sdělil plukovník Štupun, mluvčí ukrajinského uskupení Tavrija.
Jedenáct mužů, kteří čerstvě získali ruské občanství, obdrželo písemný povolávací rozkaz přímo během slavnostní ceremonie k jeho udělení. Uvedla to dnes na sociálních sítích petrohradská policie, která k příspěvku zveřejnila také video.
Na snímku je vidět, jak muži - údajně původem ze zemí bývalého Sovětského svazu - přísahají věrnost Ruské federaci. Následně dostávají do ruky příkaz, aby se bezodkladně dostavili na místní vojenský komisariát. Nakonec společně zazpívají ruskou hymnu.
Části uprchlíků se od ledna budou při výpočtu humanitární dávky zohledňovat vyšší náklady na bydlení, podpora se jim tak zvedne. Dětem, lidem nad 65 let či invalidům by úřad práce měl započítávat proti dnešku dvojnásobnou částku. V evidovaném bytě by jim při stanovení dávky uznal 6000 místo 3000 korun na měsíc, jinde pak 4800 místo 2400 korun na měsíc. Počítá s tím nařízení, které dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Německé generální státní zastupitelství navrhlo zabavit 720 milionů eur (17,7 miliardy korun) ze zmrazených ruských fondů. Učinilo tak kvůli pokusu jednoho ze subjektů, na který jsou uvalené sankce, získat své peníze zpět z účtu v německé bance ve Frankfurtu nad Mohanem, informovala dnes německá média a agentury AFP a AP. O případném zabavení částky rozhodne soud.
Ruský premiér Michail Mišustin se dnes v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Informovalo o tom čínské ministerstvo zahraničí, podle nějž se představitelé dohodli na dalším rozšíření politické, hospodářské a obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi.
Francie a Česká republika si uvědomují rizika spojená s případným úspěchem Ruska v konfliktu s Ukrajinou, řekl dnes český prezident Petr Pavel v Elysejském paláci, kde o přivítal jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Státníky nyní čeká schůzka mezi čtyřma očima a českou delegaci jednání s francouzskou stranou.
Podnikatel Roman Abramovič prohrál soud, ve kterém požadoval vyřazení ze sankčního seznamu Evropské unie.
Ruský fotbalový svaz (RFS) jednomyslně hlasoval proti administrativnímu odchodu pod hlavičku asijské konfederace. Doufá ve zlepšení vztahů s UEFA.
Soud v Rusku uložil pokutu 4,6 miliardy rublů (asi 1,14 miliardy Kč) americké internetové společnosti Google. Firma podle něj neodstranila falešné informace o konfliktu na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
V centru Kyjeva vyrostl strom postavený z použité munice. „Tento strom je naše okno do reality. Válka na Ukrajině pokračuje a zasahuje celou naší společnost,“ je na něm napsáno, informuje deník The Kyiv Independent.
Rakouská banka Raiffeisen převezme podíl ve stavební firmě Strabag, získá jej přes svou ruskou součást. Oba podniky se snaží činnost v Rusku utlumit.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla dnes agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.
Kreml se k tomuto kroku rozhodl poté, co Západ podle Putina vyhlásil Moskvě ekonomickou válku. Západní státy začaly Rusko ekonomicky i politicky izolovat kvůli tomu, že Putinův režim loni v únoru vojensky napadl Ukrajinu.
Šéf vojenské správy Chersonu Roman Mročko mezitím informoval o devíti raněných po večerním ruském ostřelování tohoto jihoukrajinského města, které se nachází v blízkosti frontové linie. Mezi zraněnými jsou čtyři děti.
Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na dnešek sestřelila 18 z 19 útočných dronů vyslaných na Kyjev, Oděsu, Cherson a další oblasti Ukrajiny. Podle protivzdušné obrany navíc Rusko zaútočilo dvěma raketami země-vzduch na Charkovskou oblast, žádné oběti ale nejsou hlášeny.
Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov naopak v noci na dnešek informoval o nejméně dvou „příletech“ poblíž obytných budov a civilních objektů. „Na místě zasahují záchranáři,“ napsal s poznámkou, že informace o případných obětech a škodách se upřesňují.
Dobré ráno, ruská invazní armáda podnikla už pátý vzdušný útok na Kyjev v tomto měsíci. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom v noci na dnešek informovaly agentury Reuters a AFP. Ukrajinská protivzdušná obrana podle šéfa správy metropole sestřelila všechny drony letící na Kyjev. Sirény v noci na dnešek podle ukrajinských médií varovaly před hrozbou vzdušného útoku i v dalších oblastech země. Starosta Charkova hlásí dva zásahy.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.