Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. Budeme se na vás těšit zase zítra. Děkujeme za pozornost.

Zelenskij jmenuje Jevhena Mojšuka, bývalého náměstka Zalužného, zvláštním zmocněncem pro rozhovory ohledně bezpečnosti a provádění mezinárodních bezpečnostních dohod. 

Rusko může posílat na bojiště staré tanky další tři roky, uvádí Mezinárodní institut strategických studií. Za necelé dva roky války na Ukrajině přišlo o více než 2 900 hlavních bojových tanků. Moskva kompenzuje nízkou kvalitu svých akcí na bojišti kvantitou, uvádí ve výroční zprávě institutu o světových ozbrojených silách The Military Balance. Na ukrajinskou frontu někdy posílá i 90 vozidel měsíčně. 

Americký exprezident Donald Trump to myslí vážně, když zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO, řekl dnes jeho nástupce v čele Spojených států Joe Biden. Víkendové výroky, v nichž Trump naznačil, že by povzbuzoval Rusko k útoku na některé členy aliance, Biden označil za pozvánku pro ruského prezidenta Vladimira Putina k napadení amerických spojenců.

„Je to hloupé, je to ostudné, je to neamerické,“ reagoval Biden při krátkém vystoupení před televizními kamerami. Ujišťoval při tom, že sám bere členství v NATO jako „posvátný závazek“, od kterého se nikdy neodkloní.

Biden vyzval šéfa sněmovny USA, aby okamžitě nechal hlasovat o balíku s penězi pro Ukrajinu. Blokování návrhu podle něj hraje do karet Putinovi.

Americký Senát dnes schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Balík podpořila i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Severní Korea buduje novou rekreační zónu určenou zejména pro ruské turisty. Mělo by se tam nacházet 17 hotelů, 37 hostinců, 29 obchodů, čtyři kilometry dlouhá pláž a další infrastruktura. Otevřena by měla být v příštích letech. Na X to sdílel bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Gerasčenko. 

Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Americký zdroj agentury popřel jakýkoliv oficiální kontakt na toto téma a uvedl, že se USA nezapojí do jednání, ve kterých nebude figurovat také Ukrajina, která se už bezmála dva roky brání ruské invazi. Oficiálně se Moskva i Washington odmítly vyjádřit.

Šéf Kremlu vyslal v roce 2023 do Washingtonu signály skrze prostředníky, mimo jiné arabské partnery Moskvy na Blízkém východě, že je připraven zvážit příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje. Putin podle nich navrhoval zmrazit konflikt na současných liniích a nebyl ochoten vzdát se žádného ukrajinského území okupovaného Ruskem. Někteří činitelé v Kremlu prý považovali „signály" za nejlepší cestu k určitému míru, píše Reuters.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes hovořila s prezidentem Petrem Pavlem. „Probrali jsme některé věci, které se budou diskutovat v Mnichově. Zejména další pomoc Ukrajině, východiska a budoucnost Ukrajiny,“ poznamenala Černochová. Pavel se podle ní v Mnichově setká mimo jiné se švédským ministrem obrany.

Rusko zaútočilo na Oděsu řízenou střelou Kh-59, uvádí Kyiv Post.

„Měl jsem tu možnost estonskou premiérku @kajakallas potkat osobně. Vážím si její snahy dělat pro evropskou bezpečnost maximum - a to, že to dělá dobře, potvrzuje i Ruskem vydaný zatykač na její osobu,“ napsal na twitter ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). 

Ruské ostřelování dnes zabilo na Ukrajině pět civilistů, uvedli ukrajinští činitelé. Informují o třech mrtvých v Charkovské oblasti na severovýchodě země a po jedné oběti pak v Chersonské a Dněpropetrovské oblasti, které se nacházejí na jihu, respektive východě Ukrajiny. Tři oběti - po ukrajinském ostřelování - podle agentury AFP hlásí úřady dosazené Moskvou v okupované východoukrajinské Luhanské oblasti.

Americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová neočekává, že Severoatlantická aliance nabídne Ukrajině pozvánku do NATO v červenci na svém summitu ve Washingtonu. Loni na summitu ve Vilniusu aliance podle ní jasně řekla, že budoucnost Ukrajiny je v NATO. Nyní by mohly být oznámeny další „kroky, které budou znamenat přiblížení země k Severoatlantické alianci“, řekla dnes Smithová na online briefingu s novináři. Doufá však, že se osobně bude moci summitu účastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kallasová v reakci na ruský zatykač uvedla, že se jím nenechá umlčet a že jde o důkaz, že dělá správnou věc. „Budu i nadále důrazně podporovat Ukrajinu. Budu se i nadále zasazovat o zvýšení obrany Evropy,“ napsala na sociální síti X Kallasová, která v Evropě patří k nejvýraznějším zastáncům Kyjeva v jeho obraně před ruskou invazí.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil zařazení Kallasové a dalších politiků na ruský seznam hledaných osob za čest. „Je to určitá pocta pro lidi, kteří podporují Ukrajinu a podporují boj dobra proti zlu,“ řekl dnes Landsbergis agentuře BNS. Jakkoliv je rozhodnutí Moskvy spíše symbolické povahy, osoby zařazené na seznam by si podle něj měly napříště dobře rozmyslet, do jakých třetí zemí budou cestovat, aby se vyhnuly případnému vydání do Ruska.

V poslední únorový den se v Praze sejdou čelní představitelé parlamentů zemí V4, tedy kromě Česka také Slovenska, Polska a Maďarska. Jejich jednání se mají zúčastnit i představitelé ukrajinského parlamentu. Jedním z hlavních témat bude právě proto pokračující podpora Ukrajiny napadené Ruskem. 

Podle slovenské agentury TASR dorazí do Prahy přímo předsedové parlamentů. Slovensko tak bude zastupovat předseda Národní rady SR Peter Pellegrini. Agentura uvádí, že naposledy se takto předsedové sešli loni v únoru na Slovensku, které tehdy V4 předsedalo.

Česko předsedá V4 od poloviny loňského roku. Chce navázat na úsilí předchozí předsednické země o návrat ke kořenům spolupráce založené na principu lidských práv, svobody či demokracie. V4 také musí podle českého předsednictví poskytovat jasnou, pevnou a konkrétní podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, jež od loňského února čelí ruské invazi.

Americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová neočekává, že aliance dá Ukrajině pozvánku do NATO na červencovém summitu ve Washingtonu.

„V Moskvě na Leningradské třídě údajně hoří továrna na výrobu MiGů,“ tweetuje Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra s odvoláním na ruské kanály Telegramu. „Dle předběžných údajů požár vypukl 'v rekonstruované dílně' připojené k provozní budově závodu.“

Rusko během své invaze na Ukrajinu přišlo o více než 3000 tanků, což odpovídá celému jeho inventáři aktivně používanému před válkou. Ve skladech má však Moskva méně kvalitní obrněnce na několik let dopředu. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat obsažených ve výroční zprávě britského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).

Ukrajina od zahájení ruské invaze v únoru 2022 rovněž utrpěla velké ztráty techniky, dodávky ze Západu jí ale umožnily udržovat početní stavy a zároveň zvyšovat kvalitu, uvedl institut se sídlem v Londýně.

„Moskva však dokázala vyměnit kvalitu za kvantitu tím, že tisíce starších tanků stáhla ze skladů tempem, které mohlo dosáhnout i 90 tanků měsíčně,“ uvádí se v ročence Military Balance 2024, která je klíčovým referenčním nástrojem pro vojenské analytiky.

Americký Senát dnes schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč), informuje agentura AP. Stalo se tak po rozpravě, která trvala celou noc. Americký prezident Joe Biden již několik měsíců naléhá na Kongres, aby urychleně schválil další pomoc Ukrajině a dalším americkým partnerům, včetně Tchaj-wanu. Po přeshraničním teroristickém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás z loňského 7. října požádal také o finanční prostředky pro Izrael spolu s humanitární pomocí pro Palestince v Pásmu Gazy. Návrh nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde mají většinu republikáni. Očekává se, že by tam návrh mohl narazit.

„Je důležité vyslechnout si i ty, se kterými bytostně nesouhlasíme. A poctivě se zamyslet, proč přemýšlejí tak, jak přemýšlejí,“ filosofuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rámci svého pravidelného hlášení o radiační situaci na Ukrajině.

Rusko bude chránit svůj majetek a stíhat každého, kdo se ho pokusí neoprávněně získat, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který tím reagoval na nejnovější rozhodnutí zemí Evropské unie. Sedmadvacítka se v pondělí dohodla na pravidlech, která otevírají cestu k možnému využití zisků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na podporu Ukrajiny.

„Snaží se otevřít otázku vyvlastnění našeho majetku. Jde o zásah do soukromého majetku, je to nezákonné. Budeme právní cestou stíhat každého, kdo se na takových rozhodnutích a jejich realizaci podílí. Rusko bude chránit své zájmy,“ řekl Peskov na tiskové konferenci.

EU za téměř dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu zablokovala okolo 200 miliard eur (přes pět bilionů korun) finančních aktiv ruské centrální banky. V pondělí schválené unijní nařízení hovoří o vyčlenění neočekávaných zisků ze zmrazených aktiv banky. Podle Evropské unie se jedná o první konkrétní krok směrem k využití těchto peněz na financování obnovy Ukrajiny.

Ruský odvolací soud dnes uložil sociologovi Borisi Kagarlickému pětiletý trest odnětí svobody, a změnil tak předchozí rozsudek, který obžalovanému přisoudil pokutu. Kagarlickij byl obžalován z veřejného schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům.

Sociolog byl od loňského července ve vyšetřovací vazbě. Na slyšení loni v prosinci mu soud uložil pokutu ve výši 609.000 rublů (asi 158.000 korun) a propustil ho na svobodu, přičemž obžaloba požadovala trest pět a půl roku za mřížemi. Proti prosincovému verdiktu se odvolala a vojenský odvolací soud jí dal dnes za pravdu.

Na Ukrajině je česká podnikatelská delegace, největší od ruské invaze v únoru 2022, uvedlo ministerstvo zahraničí. S vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným do země odjeli zástupci energetiky, zdravotnictví či infrastruktury. „Česká podpora Ukrajině neustává, od pomoci se ale nepřetržitě přesouváme ke spolupráci,“ uvedlo ministerstvo.

Delegace podle úřadu zamíří na byznysová fóra a za nejvyššími státními představiteli. S místopředsedou ukrajinské vlády Oleksandrem Kubrakovem jednali například o rozvoji železnic a dopravy. Z fotografií je zřejmé, že se podnikatelské fórum v Kyjevě uskutečnilo v pondělí.

Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou, uvedly dnes podle tiskových agentur bez bližších podrobností ruské úřady. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků. Podle serveru Mediazona se na seznamu hledaných osob ocitly ze stejného důvodu také desítky dalších činitelů pobaltských zemí.

„Kaja Kallasová. Hledaná podle článku trestního zákoníku,“ uvádí se podle agentury TASS v ruské databázi hledaných osob. Databáze neuvádí, na základě jakého článku byl zatykač vydán.

Pravděpodobným důvodem pro trestní stíhání Kallasové v Rusku může být iniciativa zaměřená na odstraňování sovětských památníků v Estonsku, uvedl server Nastojaščeje vremja.

„Již druhou noc po sobě se odehrál masivní útok bezpilotních letounů na oblast. Naši obránci zničili v Dněpropetrovském okrese deset dronů Šáhed. Ale došlo také k několika zásahům v Dnipru,“ uvedl šéf dněpropetrovské oblastní správy Serhij Lysak.

Podle něj utrpěl zásah energetický objekt, přičemž požár se mezitím podařilo uhasit. Místo zásahu neupřesnil, příspěvek však doprovodil fotografiemi, na nichž je vidět poškozený dům a solární panel.

Později Lysak informoval, že při ruském dělostřeleckém ostřelování Nikopolu zemřel 64letý člověk. Město na pravém břehu řeky Dněpr se nachází blízko frontových linií a terčem ostřelování se stává opakovaně.

Rusko k poslednímu dni přišlo o 1090 vojáků a personálu, 8 tanků, 27 obrněných vozidel, 30 dronů aj., tvrdí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v pravidelné ranní bilanci.