Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, to je pro dnešek z našeho zpravodajství z války na Ukrajině vše. Přihlásíme se znovu v sobotu ráno, dobrou noc.

Americký prezident Joe Biden a lídři institucí Evropské unie dnes ujistili o pokračující podpoře Ukrajiny a vyjádřili solidaritu s Izraelem při americko-unijním summitu, který se odehrál na pozadí krizí ve Washingtonu a na Blízkém východě. Kromě dvou probíhajících konfliktů byly tématem i dlouhodobé obchodní spory mezi dvěma stranami. Průlom ve vyjednávání o amerických clech na hliník a ocel se nedostavil, píše agentura Reuters.

Generálplukovík Viktor Afzalov se stal novým velitelem ruských vzdušných a kosmických sil místo armádního generála Viktora Surovikina, oznámila dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruského letectva. Po Surovikinově odvolání plnil Afzalov funkci velitele vzdušných a kosmických sil prozatímně, ještě dříve býval Surovikinovým zástupcem, napsala agentura Reuters.

Surovikin, který jeden čas velel ruskému tažení na Ukrajině, upadl do nemilosti krátce po potlačení vzpoury žoldnéřů Jevgenije Prigožina, který se později stal obětí dosud neobjasněné havárie soukromého letounu při letu z Moskvy do Petrohradu. Nicméně jako „Surovikinova linie“ mezitím proslul pás opevnění, který dosud brání rozvinutí ukrajinské protiofenzívy na jihovýchodě Ukrajiny.

Situaci u Avdijivky: Ruské ztráty jsou podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohromující a rekordní, další podrobnosti ale neuvedl. Agentura Reuters poznamenala, že situaci na bojišti nelze ověřit; Moskva tvrdí, že boje v oblasti se vyvíjejí spíše v její prospěch.

Ukrajinci ukázali, jak používají protitankový raketový komplet Stugna-P.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes spolu s vrchními vojenskými veliteli Ukrajiny navštívil jihoukrajinskou Chersonskou oblast, kde kromě Avdijivky jednali i o Kupjansku a o okolí Chersonu.

Ani třetí hlasování o novém předsedovi za poslední čtyři dny neukončilo krizi, která třetím týdnem ochromuje americkou Sněmovnu reprezentantů. Těsné republikánské většině se dnes opět nepodařilo zvolit předsedu, když její kandidát Jim Jordan znovu ztratil další hlasy stranických kolegů. To vše v době, kdy vláda žádá Kongres o uvolnění desítek miliard dolarů na podporu Ukrajiny a Izraele.

Celková škoda na životním prostředí Ukrajiny způsobená ruskou agresí činí k dnešku 55,6 miliardy eur (asi 1,37 bilionu Kč). S odvoláním na výpočty ministerstva ochrany životního prostředí to dnes řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena dnes požádala Kongres o uvolnění více než 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu Kč) na naléhavé problémy včetně vyzbrojování Ukrajiny a Izraele. Žádost zahrnuje 61,4 miliardy dolarů na pokračování vojenské a ekonomické podpory Kyjeva, 10,6 miliardy na zbraně pro Izrael a devět miliard na humanitární pomoc v Izraeli, Pásmu Gazy i na Ukrajině.

Na Ukrajině se rozkradla třetina letošních zásilek humanitární pomoci určené vojákům, uvedla dnes podle médií celní správa. Ta společně s ministerstvem obrany prověřovala osud více než 9000 zásilek a zjistila, že třetina zásilek s darovanou pomocí nedorazila k vojenským jednotkám. Celníci v této souvislosti varovali před postihem za dovoz komerčního zboží pod pláštíkem humanitární pomoci.

Zbrojařská společnost STV Group loni meziročně zvýšila zisk na téměř osminásobných 1,76 miliardy korun. O rok dřív po zdanění vydělala necelých 229 milionů Kč. Čistý obrat v loňském roce téměř zpětinásobila na 6,66 miliardy korun. Hospodaření firmy podpořila válka na Ukrajině, zemi bránící se ruskému útoku dodávala vojenskou munici a tankovou a dělostřeleckou techniku. Negativní dopady měl nárůst cen energií a vstupních komodit. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné ve Sbírce listin.

Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Robert Fico během předvolební kampaně varoval, že jako nový vůdce země už nepošle Ukrajině „ani jeden náboj“ na pomoc proti ruské agresi. Tento dramatický posun od výrazně proukrajinského postoje odcházející vlády je zčásti založený na historických sympatiích Slovenska k Rusku. Jak ale napsal server Politico, existuje i velmi osobní důvod, proč Fico nemá Ukrajinu rád.

Vše souvisí s rokem 2009, kdy byl Robert Fico slovenským premiérem. Tehdy 7. ledna vyvrcholila dlouhotrvající hádka mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli zemnímu plynu a přes Ukrajinu přestal do EU proudit ruský plyn. To pro Slovensko uprostřed zimy znamenalo obrovské potíže.

Partyzáni v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny vyhodili v noci na dnešek do povětří automobil s ruskými vojáky, kteří po nocích vykrádali opuštěné byty. S odvoláním na starostu města Ivana Fedorova to dnes napsala ukrajinská média. Starosta své tvrzení podpořil záběry z místa, jak hasiči hasí hořící automobil. Fedorov žije na území, které má pod kontrolou Ukrajina.

„Noční výbuch v Melitopolu znamená minus jedno auto s okupanty-drancovníky. Pravidelně sledovali prázdné byty ve městě a pak v nich kradli. Současně okupanty sledovaly naše síly odporu. Výbuch nastal právě v okamžiku, kdy lup nakládali do auta po dalším nočním lovu ve čtvrti Aviamistečko,“ uvedl Fedorov podle listu Ukrajinska pravda. Starosta podle agentury Unian zdůraznil, že výbuch byl dílem melitopolských partyzánů.

Soudě podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu se celkově frekvence ruských útoků zvyšuje, poznamenala BBC. Kromě Avdijivky Rusové provedli třicet útoků v oblasti Kupjansku, dalších dvanáct západně od města Svatove a terčem šestnácti útoků se stala Marjinka a okolí. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že jeho vojáci útoky odrazili.

Ruský rubl se během dnešního obchodování vyšplhal na pětitýdenní maximum vůči americkému dolaru. Těží z vysokých cen ropy i z vyhlídek na příliv deviz, protože exportéři se připravují na uhrazení daní na konci měsíce, napsala agentura Reuters. Krátce po 14:00 SELČ dolar vůči rublu ztrácel zhruba 1,1 procenta na 95,7 RUB/USD. Během dne sestoupil až na 95,35 RUB/USD, plyne z údajů agentury Bloomberg.

Rubl od zahájení ruské invaze na Ukrajinu prochází značnými výkyvy. Loni v březnu, tedy krátce po začátku invaze, se dolar vůči rublu vyšplhal až na rekordních 121,5275 RUB/USD. Později však rubl výrazně zpevnil, a to díky růstu exportních příjmů a omezením pro pohyb kapitálu, která Moskva zavedla. Loni v červnu tak dolar sestoupil pod 60 RUB/USD.

Po zasedání mezinárodního parlamentního summitu Krymská platforma, které se v příštím týdnu uskuteční v Praze, přijme prezident Petr Pavel na Pražském hradě předsedu ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka.

Setkání se uskuteční ve středu 25. října, avizoval dnes Hrad. Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a jejího zasedání se 23. a 24. října zúčastní čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Prostřednictvím živého videohovoru vystoupí v úvodu summitu i zakladatel platformy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Účast na summitu potvrdilo před dvěma týdny 32 předsedů a 19 místopředsedů či jiných zástupců parlamentních komor. Celkem se počítá s osobní účastí zákonodárců ze 41 zemí a pěti parlamentních shromáždění. Cílem summitu je zvyšovat povědomí o ruské okupaci ukrajinského Krymu, která trvá od jara 2014. Summit má přiblížit dopady anexe na stav základních lidských práv tamních obyvatel, na globální potravinovou bezpečnost i na dodržování dohod a pravidel ve světě.

Kazachstán zablokoval vývoz 106 výrobků pro vojenské účely do Ruska, zdůvodnil to globální situací. O čtvrtečním oznámení náměstka ministra obchodu a integrace Kajrata Torebajeva informovala agentura Interfax. Kazachstán opakovaně čelí obviněním, že pomáhá Rusku získávat zboží, na které Západ uvalil sankce a které může být použito na podporu válečného úsilí Moskvy na Ukrajině. Astana přitom slíbila, že Moskvě nebude pomáhat s obcházením západních hospodářských sankcí. Podle polského deníku Rzeczpospolita zákaz Moskvě značně zkomplikuje nákupy vojenského zboží a takzvaného zboží dvojího užití.

„Zavedli jsme omezení vývozu zboží určeného pro vojenské účely. Jedná se o 106 různých druhů zboží od kazachstánských i zahraničních výrobců. Jejich vývoz je zcela zakázán,“ citoval Torebajeva Interfax.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se ohradil proti čtvrtečnímu vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, že „etnicky diskriminuje“ ruské a běloruské sportovce, když je nechce bez omezení nechat startovat na olympijských hrách 2024 v Paříži. MOV v dnešním vyjádření uvedl, že start na olympijských hrách není samozřejmý.

„Účast na olympijských hrách není v žádném směru lidským právem a nedávná novela Olympijské charty s tím nesouvisí. Striktní podmínky, které MOV popsal ve svém doporučení pro mezinárodní federace pro účast individuálních neutrálních sportovců s ruským nebo běloruským pasem v mezinárodních soutěžích, jsou v souladu s Olympijskou chartou,“ uvedlo vedení světového olympismu.

Ruská invazní armáda ve čtvrtek obnovila útoky u Avdijivky na východě Ukrajiny a snaží se město obklíčit, uvedl ukrajinský generální štáb.

 Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas při čtvrtečním setkání s českým velvyslancem Alešem Opatou vyzval Českou republiku, aby se připojila k modelu rotační protivzdušné obrany Severoatlantické aliance. „Jsme vděčni za český příspěvek k bezpečnosti Litvy a pobaltských států,“ uvedl Anušauskas podle prohlášení litevského ministerstva obrany. Šéf resortu rovněž ocenil účast českých vojáků v alianční přítomnosti v Litvě a také v misi, jejímž cílem je střežit vzdušný prostor pobaltských států.

„Protivzdušná obrana zůstává v našem regionu velkou výzvou. Vidíme, jak je důležitá během války Ruska proti Ukrajině. Pracujeme na tom, abychom zajistili přechod od střežení vzdušného prostoru k protivzdušné obraně, včetně nasazení systémů protivzdušné obrany,“ řekl Anušauskas.

Ruská prokuratura požádá soud, aby novinářku Svobodné Evropy Kurmaševovou běžně žijící v Česku poslal do vazby, píše Reuters. Zadržena byla ve středu.

Gerasimov prezidentovi Putinovi, vrchnímu veliteli ruské armády, řekl, že vojska „plní úkoly podle plánu“, vzkázal mluvčí Peskov.

Agentura RIA Novosti napsala, že Putin měl také jednání s vysoce postavenými představiteli ministerstva obrany. „Pozdravujte všechny velitele. Hodně štěstí,“ řekl podle ruských médií Putin.

Agentura TASS píše, že Putin štáb invazních jednotek v Rostově na Donu navštívil počtvrté od vpádu na Ukrajinu. Naposledy to bylo v srpnu.

Prezident Putin navštívil štáb ruských sil v Rostově na Donu, uvedl mluvčí Kremlu Peskov. Šéf generálního štábu Gerasimov ho informoval o průběhu invaze na Ukrajinu.

Investice do pomoci Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“.

Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba 100 miliard dolarů. Návrh bude podle agentury představen již dnes a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o 60 miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.

Palestinské radikální hnutí Hamás a ruský prezident Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii, tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl americký prezident Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Dnes se proto šéf Bílého domu chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím.

„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné - oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (dnes po 2:00 SELČ). Prezident k národu promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele.

Kongres se Biden podle svých slov chystá požádat o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle prezidenta v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci. „Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ řekl Biden s tím, že by ruský vůdce pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.