„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Výcvik ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16 začal, uvedl dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov stanici Kanal 24. Podle něj může trvat až několik měsíců. Místo, kde se instruktáž odehrává, neupřesnil. "Výcvik už začal," řekl Reznikov s tím, že se na něm bude podílet koalice 11 zemí podporujících Ukrajinu.
„Dnes jsem si 100% jistý, že vyhrajeme, dokončíme to na Ukrajině a pak půjdeme na země, které urážejí svatý korán,“ prohlásil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Patrně měl na mysli Dánsko a Švédsko, kde zase nedávno někteří jedinci zapalovali svatou knihu muslimů.
Švédský premiér Ulf Kristersson přijal prezidenta Volodymyra Zelenského v letní rezidenci v Harpsundu. Do Švédska s manželem vyrazila i jeho první dáma, Olena Zelenská. A společně je přijal i král Karel XVI. Gustaf s chotí Silvií.
Centrem Plzně dnes odpoledne prošel neohlášený protiukrajinský i protivládně zaměřený pochod. Akce se zúčastnila asi stovka lidí. „Po celou dobu jsme situaci monitorovali, vše proběhlo v pořádku, bez narušení veřejného pořádku. Po ukončení shromáždění se jeho účastníci pokojně rozešli,“ řekla policejní mluvčí Pavla Burešová. Událost podle ní nebyla předem oznámena. Že se akce nesla v poklidném duchu, potvrdil dnes odpoledne na facebooku i plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO).
Výzvy k protestu se začaly objevovat po uveřejnění zpráv o osmnáctiletém Ukrajinci, který minulý týden v úterý ve městě nejprve znásilnil a poté se pokusil zabít o tři roky mladší dívku. Lidé následně na sítích volali po přísném trestu, psali nenávistné komentáře a hovořili i o svolávání demonstrace proti Ukrajincům. Protest měl být původně svolán už minulý víkend.
Ministerstvo vnitra Ukrajiny publikovalo konečnou bilanci bombardování Černihivu. „Pátrací a záchranná operace je u konce: 136 obětí v důsledku ruského úderu na centrum města. Sedm mrtvých. Zraněno 129 osob, z toho 15 dětí a 15 policistů. Upřímnou soustrast rodinám obětí. Truchlíme s vámi,“ píše ministerstvo na Telegramu.
Ruské síly ostřelovaly 19. srpna město Huljajpole v Záporožské oblasti. „V důsledku incidentu zemřela starší žena a starší muž byl zraněn. Oběť byla z místa evakuována a převezena do zdravotnického zařízení,“ informuje ukrajinské ministerstvo vnitra.
Záchranáři rychle uhasili jeden požár, druhý dům byl zničen, aniž se rozhořel požár.
„S potěšením jsem navštívila rehabilitační kliniku Aleris ve Stockholmu, kde se rehabilitují vojáci i civilisté z Ukrajiny,“ tweetuje první dáma Ukrajiny Olena Zelenská z cesty do Švédska. „Jeho hlavní cíl - vrátit pacientům aktivní roli ve společnosti a pocit začlenění. Přesně takovou zkušenost bychom chtěli převzít pro Ukrajinu.“
Počet raněných v centru Černihivu zasaženém ruským bombardováním narostl na 110, uvádí portál TSN na svém telegramu. Mrtvých je sedm.
Ukrajina zahájila se Švédskem jednání o možné dodávce stíhaček Gripen, řekl Volodymyr Zelenskyj po schůzce s premiérem Ulfem Kristerssonem. Země se také dohodly na společné výrobě obrněných vozidel CV90.
Od minulého víkendu je v Oděse otevřeno šest pláží. Do té doby se od začátku ruské invaze oficiálně do Černého moře nesmělo, zejména kvůli hrozbě námořních min. I tento víkend je u vody plno, včetně pláže Lanžeron (na snímku).
Na sociálních sítích se objevilo další video z bombardovaného Černihivu: „Bezpečnostní kamera zachytila moment úderu ruské rakety,“ komentuje kanál Nexta.
Mrtvých po bombardování Černihivu už je sedm, informuje kanál Nexta s odvoláním na ministra vnitra Ihora Klymenka. Lékařskou péči vyhledalo devět desítek raněných; dvanáctiletou dívku ve vážném stavu odvezli do Kyjeva.
Ukrajina podnikla dronový útok na vojenské letiště v Novgorodské oblasti, stovky kilometrů od ukrajinských hranic, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Ruská armáda tvrdí, že zlikvidovala zhruba 150 ukrajinských vojáků, kteří se pokoušeli překročit řeku Dněpr. Informovala o tom agentura AFP.
Rusko dnes podniklo raketový útok na severoukrajinské město Černihiv, který si vyžádal pět životů. Dalších 37 osob utrpělo zranění. Oznámilo to podle agentury Reuters ukrajinské ministerstvo vnitra. „Ruská raketa zasáhla v našem Černihivu přímo městské centrum. Náměstí, polytechnická univerzita, divadlo,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti telegram. „Obyčejná sobota, kterou Rusko změnilo v den bolesti a ztrát. Jsou tam mrtví, jsou tam zranění,“ dodal.
Šéf ukrajinské tajné služby SBU popsal detaily říjnového útoku na Kerčský (Krymský most). Zabalili 21 tun výbušného hexanu do fólie, tak tlustě, že to ruské bezpečnostní skenery neodhalily. Vypadalo to, že náklaďák prostě veze náklad fólií.
„Byl to nepopsatelný pocit. Když došlo k explozi, křičeli jsme děsně hlasitě,“ zavzpomínal Vasil Maljuk podle agentury Ukrinform. Jeho agenti prý při přípravě využili spoustu nic netušících Rusů.
„Dva zranění civilisté: vyšetřovatelé dokumentují následky ozbrojené agrese okupantů v Charkovské oblasti,“ tweetuje ukrajinská policie.
Rusové za poslední den ztratili 500 vojáků, 8 tanků a 14 obrněných vozidel, tvrdí generální štáb ukrajinské armády v každodenní statistice.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na ukrajinské území 17 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého se 15 bezpilotních strojů podařilo sestřelit.
Zatím nejsou informace o škodách či obětech, píše agentura Unian. Útok vedený ze vzduchu, tentokrát ze strany Ukrajiny, dnes ohlásilo i ruské ministerstvo obrany.
Ruské bezpilotní letouny vzlétly z ruské Kurské oblasti a na Ukrajinu, která se brání ruské invazi už téměř 18 měsíců, přiletěly ze severovýchodu. Oblasti v centrální a západní části Ukrajiny vyhlásily letecký poplach. „(Ukrajinské síly) zničily 15 nepřátelských dronů,“ uvedlo ukrajinské letectvo.
Ruský prezident Vladimir Putin se v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska sešel s vojenskými veliteli včetně náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, uvedla dnes agentura TASS. Milionové město, které hraje klíčovou roli pro vedení války na Ukrajině, se koncem června stalo centrem krátkodobé vzpoury soukromé Wagnerovy vojenské společnosti.
„Prezident vyslechl zprávy náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerije Gerasimova, velitelů okruhů a dalších nejvyšších důstojníků,“ uvedl v prohlášení Kreml. V Rostově na Donu sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu.
Dobré ráno vážení čtenáři. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou si vyžádala téměř 500.000 mrtvých a zraněných vojáků, uvedl deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele. Počet obětí téměř rok a půl trvajícího konfliktu vyvolaného Moskvou navíc v posledních měsících, kdy se Kyjev snaží znovudobýt ztracená území, rychle roste.
Na ruské straně dosud podle odhadu amerických činitelů přišlo o život až 120.000 vojáků a dalších 170.000 až 180.000 jich utrpělo zranění. Na straně Ukrajiny odhady vychází z počtu zhruba 70.000 zabitých vojáků a 100.000 až 120.000 zraněných.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.