„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli zpravodajství k Ukrajině končí, přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil vládě, aby společně s generálním štábem vytvořila nový druh vojsk, síly bezpilotních systémů, uvedla dnes ukrajinská média s odvoláním na prohlášení a výnos hlavy státu. Bezpilotní letouny a námořní drony v podobě dálkově ovládaných plavidel sehrávají čím dál větší roli ve válce Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř dva roky.
Bývalý moderátor stanice Fox News Tucker Carlson, který se nyní nachází v Moskvě, zveřejnil video, ve kterém potvrdil, že se nachází v Moskvě a že chystá rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Údajný zběh od ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medveděv získal v Norsku právo dočasného pobytu, nikoli ale trvalý azyl, o který usiloval. Informoval o tom dnes norský deník Dagbladet, který hovořil s Medveděvovým právníkem Brynjulfem Risnesem.
Turecká zbrojovka Baykar staví poblíž Kyjeva továrnu, ve které přibližně 500 zaměstnanců bude vyrábět drony Bayraktar TB2 či TB3, řekl šéf firmy agentuře Reuters na zbrojním veletrhu v Rijádu. Bezpilotní letouny Bayraktar se prosadily na celém světě poté, co je ukrajinští vojáci úspěšně použili k ničení ruských obrněnců a dělostřelectva, poznamenala dnes agentura.
Lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková se dnes přímo nevyjádřila k tvrzení z tisku, že byla mnoho let agentkou ruské tajné služby FSB. Na plenární schůzi Evropského parlamentu ve Štrasburku pouze uvedla, že je agentkou míru a sjednocené Evropy od Uralu po Lisabon. Zprávy, že europoslankyně spolupracovala s ruskými tajnými službami i při výkonu mandátu, označil za hluboce znepokojivé eurokomisař Margaritis Schinas. Europoslanci při debatě o tomto tématu vyzývali ke zvýšení odolnosti vůči vlivu Ruska i dalších zemí.
Členové speciálních sil ukrajinské armády v Černém moři u Ruskem anektovaného Krymu zničili těžební plošinu, kterou Rusové používali ke zvýšení dosahu dronů při útocích proti ukrajinskému území. Uvedl to portál RBK-Ukrajina s odvoláním na speciální síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil záběry z jeho setkání s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, který je dnes v Kyjevě. „Jediným způsobem, jak zabránit jaderné havárii v Záporožské jaderné elektrárně, je elektrárnu zcela demilitarizovat, deokupovat a obnovit kontrolu nad ní ze strany Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj.
Šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Maljuk dnes připustil, že novináři z investigativního serveru Bihus.Info byli sledováni agenty SBU z odboru ochrany národní státnosti služby. Šéfové odboru byli propuštěni, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení generála Maljuka. „Maljuk přiznal průšvih,“ napsala o věci agentura Unian.
Situace v Avdijivce je místy kritická, propukly první pouliční boje s ruskými vojáky, uvedl dnes tamní starosta Vitalij Barabaš podle agentury AFP. Východoukrajinské město je v posledních měsících v centru bojů mezi ukrajinskými a ruskými vojsky.
„Situace ve městě je velmi složitá, velmi napjatá. Ano v posledních týdnech jsme říkali, že situace je velice těžká, ale zvládáme ji. Dnes je situace velmi těžká a místy kritická,“ řekl Barabaš v ukrajinské televizi.
Ruský prezident Vladimir Putin v poslední lednový den ohlásil, že ruské síly pronikly na okraj Avdijivky, kde ovládly 19 domů. O týden dříve starosta Barabaš připustil, že se do města poprvé dostaly ruské jednotky, ale ubezpečil, že Ukrajincům se je podařilo zatlačit zpět.
Ukrajinský parlament dnes schválil další prodloužení válečného stavu, ve kterém se země nachází od doby, co ji 24. února 2022 napadla ruská invazní vojska. Podle poslance Jaroslava Železňaka zákonodárci hlasovali o zavedení či prodloužení válečného stavu už podesáté. Tentokrát jeho prodloužení o 90 dní podle webu Meduza zasahuje do termínu, kdy se původně měly konat prezidentské volby.
„Parlament schválil prezidentský dekret o prodloužení válečného stavu. Pro bylo 335 (poslanců). Od 14. února 2024 na 90 dní. Tedy do 13. května 2024,“ napsal Železňak na platformě Telegram, kde přiložil fotografii, z níž vyplývá, že proti nebyl žádný zákonodárce, dvacet jich nehlasovalo. Nejvyšší rada odhlasovala také prodloužení všeobecné mobilizace.
Dekrety nyní zamíří k podpisu prezidenta Volodymyra Zelenského, který je před několika dny do parlamentu ke schválení poslal.
Produkce ruských ropných rafinerií po útocích dronů klesla o 4 %, píše the web The Kyiv Independent. Ruské ropné rafinerie snížily v lednu 2024 rafinérský provoz o 4 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, částečně kvůli „zvýšeným útokům dronů“, uvedla 6. února ruská státem kontrolovaná média Kommersant.
V Moskvě už několik dní pobývá kontroverzní bývalý moderátor americké televizní stanice Fox News Tucker Carlson. Jeho pobytu si všimla ruská státní média a později i západní tisk. Vyfotografovaný byl například v lóži moskevského Velkého divadla (Bolšoj těatr). Spekuluje se o možném rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že „žádným způsobem nebude komentovat pohyb amerického novináře“. V dřívějším prohlášení Peskov uvedl, že do Ruska jezdí mnoho zahraničních žurnalistů, což Moskva vítá, a že „nemá nic k oznámení ve smyslu prezidentových rozhovorů se zahraničními médii“.
Těžba zemního plynu na Ukrajině se vloni mírně zvýšila, dosáhla 18,7 miliardy krychlových metrů proti 18,5 miliardy krychlových metrů v předchozím roce. Agentuře Reuters to dnes řekl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
Praha rozdělí 20 milionů korun na podporu a integraci uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. Peníze půjdou v metropoli mimo jiné na sociální oblast, bydlení nebo zvýšení informovanosti. Vyhlášení programu schválili pražští radní na pondělním jednání. Zájemci mohou o dotaci žádat od 8. do 13. března na webu praha.eu.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell oznámil, že přicestoval na ohlášenou návštěvu do Kyjeva. Setká se s prezidentem Volodymyrem Zelenským či šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, uvedla unijní diplomacie.
Bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny zůstává křehká, uvedl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který je v Kyjevě. Podle agentury AP upozornil na nedávné snížení počtu zaměstnanců, k němuž přistoupily ruské okupační úřady. Asi stovka ukrajinských pracovníků atomové elektrárny, která je považována za největší v Evropě, odmítá podepsat smlouvu s ruskou společností Rosatom, řekl Grossi podle agentury Reuters.
„Toto obrovské zařízení mělo dříve asi 12.000 zaměstnanců. Nyní se jejich počet snížil na 2000 až 3000, což je poměrně výrazné snížení počtu lidí, kteří zde pracují,“ řekl Grossi. „Aby člověk mohl provozovat tato velmi sofistikovaná velká zařízení, potřebuje určitý počet lidí, kteří vykonávají různé specifické funkce. Zatím je situace stabilní, ale je to velmi, velmi křehká rovnováha,“ dodal.
Moskevský soud vydal zatykač na spisovatele Borise Akunina, vlastním jménem Grigorije Čchartišviliho, jenž žije v zahraničí. Ruské úřady literáta viní z šíření „lživých zpráv“ o armádě a z veřejného „ospravedlňování terorismu“. Napsal to dnes server Meduza, podle něhož byl spisovatel zařazen na mezinárodní seznam hledaných osob. Akunin dříve odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu.
Ruské úřady v prosinci zařadily sedmašedesátiletého spisovatele na svůj seznam „teroristů a extremistů“, který spravuje ruský úřad pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring. Tento krok s sebou nese zablokování ruských bankovních účtů dotyčných osob. Letos v lednu ho ruské ministerstvo spravedlnosti podle serveru Meduza označilo za „zahraničního agenta“, což je termín, který ruské úřady používají pro osoby, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem.
Jen den poté, co vyjednavači dvou hlavních politických stran v americkém Senátu představili společný návrh imigračních restrikcí a podpory Ukrajiny, se tento plán zdá být na pokraji kolapsu. Uvádějí to americká média poté, co v pondělí mnozí republikánští senátoři vystoupili proti návrhu, který jejich vedení dlouhé týdny dojednávalo. Podle listu The New York Times (NYT) vývoj svědčí o tom, že ochota ke kompromisu v otázce migrace zmizela.
„Republikáni, kteří měsíce žádali, aby jakákoli pomoc Ukrajině byla spojená s tažením proti migraci do Spojených států, dostali to, co chtěli, když skupina senátorů z obou stran zveřejnila dohodu s výdaji v objemu 118,3 miliard dolarů (přes 2,7 bilionu Kč), která by přinesla obojí. Mnozí z nich ji v pondělí přesto odmítli,“ píše deník.
Zranění v obci Zoločiv utrpěla matka zemřelého 2měsíčního kojence. Ruská armáda podle regionálního činitele na Zoločiv vypálila dvě rakety S-300, což jsou protiletecké střely, které invazní vojsko používá i proti pozemním cílům. Uvedla to ČTK.
„Záchranáři vytáhli z trosek třípatrového hotelu tělo dvouměsíčního chlapečka, který se narodil 4. prosince 2023,“ napsal Syněhubov. Tři ženy podle něj skončily v nemocnici, stav dvou z nich lékaři hodnotí jako uspokojivý. Jednadvacetiletá matka zabitého dítěte je ve středně těžkém stavu, dodal činitel v další zprávě.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell přijel do Kyjeva, uvedla Nexta. Účelem návštěvy je projednat vývoj bezpečnostních závazků pro Ukrajinu ze strany EU.
Skauti na Ortenově náměstí v Praze vyrábějí svíčky pro Ukrajinu, která zažívá třetí válečnou zimu. Svíčky z rozpuštěného vosku, kartonu a plechovek pomohou v místech s přerušenými dodávkami elektřiny či nedostatkem topiva. Informovala o tom dnes skautská mluvčí Barbora Trojak. Do celostátní akce s názvem Světlo pro Ukrajinu se může zapojit široká veřejnost. Lidé mohou vyrobit svíčku nebo poslat materiál.
Útok ruských sil na třípatrový hotel v Zoločivu v Charkovské oblasti během ranních hodin zabil i dvouměsíčního chlapce a zranil tři ženy, oznámil guvernér Oleh Syniehubov na sociální síti Telegram.
Rusové útočili v Sumské oblasti, zabili jednoho člověka a dalších 8 zranili. Dále došlo k ruským útokům také v Charkovské oblasti, kde ruské síly zničily třípatrový hotel. Jeden člověk zůstal uvězněn pod troskami. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Europoslanci budou na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku debatovat o unijní pomoci Ukrajině a o mimořádném summitu EU z minulého týdne. Dopoledne vystoupí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová a předseda Evropské rady Charles Michel. Odpoledne se europoslanci budou mimo jiné zabývat podezřením, že lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková byla v době výkonu svého mandátu agentkou ruské tajné služby FSB, a dalšími podezřeními, že Rusko zasahuje do fungování demokracie v unijních státech.
Europoslanci dopoledne budou debatovat o unijním summitu z minulého týdne, na kterém členské státy schválily změny v unijním rozpočtu, které umožní poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Pomoc dříve blokovalo Maďarsko. Europoslanci budou také debatovat o pomoci, kterou Ukrajina, jež čelí od únoru roku 2022 ruské invazi, dostává z EU.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.