9°C
Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k ruské invazi na Ukrajině. Situaci pro vás nadále monitorujeme, prozatím ale přejeme dobrou noc.
Americký prezident Joe Biden řekl představitelům národní bezpečnosti, že úniky informací o sdílení důvěrných poznatků amerických tajných služeb s Ukrajinou musí přestat. S odvoláním na zdroje blízké Bidenovu jednání se šéfy bezpečnosti o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová pak prohlásila, že Biden byl s únikem těchto informací nespokojený.
Vedle Mariupolu a ocelárny Azovstal je pod útokem také přístavní Oděsa. Podle The Kyiv Independent je to již podruhé, co je dnes město pod palbou.
Podle zpravodajského serveru The Kyiv Independent obnovila ruská armáda útok na závod Azovstal v Mariupolu, a to navzdory příměří, jak uvádí ukrajinský generální štáb.
Server dodává, že v Azovstalu zůstává více jak 100 civilistů. Guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko také uvedl, že ve městě zůstává asi 100 tisíc lidí, což je čtvrtina předválečného počtu.
Ukrajinská armáda odklízí z ulic a silnic v Charkově mrtvá těla ruských vojáků.
Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou, píše agentura DPA. Podobný zákon o půjčkách a pronájmu přijal americký Kongres v roce 1941, což Washingtonu umožnilo rychle a ve velkém měřítku dodávat spojencům výzbroj pro boj s nacisty.
Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v dnešním rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran, poznamenává The Washington Post.
Na závěr návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Německu se známá Braniborská brána rozsvítila do barev ukrajinské vlajky. Macron v Berlíně s kancléřem Olafem Scholzem diskutoval mimo jiné nad pomocí Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon, který umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině, která se již třetí měsíc brání ruské invazi. Biden tak obnovil program z druhé světové války na pomoc spojencům známý jako lend-lease act (zákon o půjče a pronájmu). Zákon posiluje Bidenovu pravomoc uzavírat dohody s Ukrajinou a dalšími východoevropskými zeměmi, uvedl The Washington Post. Normu již dříve výraznou většinou podpořila Sněmovna reprezentantů i Senát.
Předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová dnes uctila mimo jiné i památku Vlasovců. Jak podotknul poslanec Marek Ženíšek (TOP09) na twitteru „politik nikdy nesmí vyměnit úctu k faktům za většinový souhlas“ a podotýká, že historie mluví jasně - ruská osvobozenecká armáda k porážce nacistů v Praze přispěla víc, než Rudá armáda o čtyři dny později.
Především ve znamení ruských piet si dnes Berlín a další německá města připomněly 77. výročí pádu nacismu a konce druhé světové války v Evropě. Před Braniborskou bránou v centru německé metropole se dnes sešly stovky Rusů a Němců s ruskými či sovětskými kořeny, aby si společně připomněli své předky bojující ve druhé světové válce v řadách Rudé armády.
Jednou z nich byla Ruska Uljana, která v rozhovoru s ČTK řekla, že 9. květen je svátkem všech národů někdejšího Sovětského svazu a že dnešní ceremonie je nutné od ruské invaze na Ukrajinu oddělovat. „Dnešek je velmi důležitý den pro všechny, kdo pocházejí ze Sovětského svazu. Tím, že jsme tady, říkáme, že nesmíme zapomenout,“ řekla
„Jsem vděčný americkému lidu za podporu Ukrajiny v boji za naši svobodu a budoucnost. Dnešní podpis zákona o Lend-Lease je historickým krokem. Jsem přesvědčen, že spolu zase vyhrajeme. A budeme bránit demokracii na Ukrajině. A v Evropě. Jako před 77 lety,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský. Jedná se o zákon o zaslání pomoci.
V Luhanské oblasti je 11 lidí pod troskami domu, zatím jim nelze pomoci
Ukrajinské úřady zatím nemohou zorganizovat záchranu 11 lidí, kteří jsou od neděle uvězněni v Luhanské oblasti pod troskami rodinného domu ve vesnici Šypylivka. Gubernátor oblasti Serhij Hajdaj podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že záchranáři budou moci začít s odklízením sutin až poté, co se podaří okolí osvobodit od ruských sil.
Šypylivku v noci na neděli ostřelovala ruská vojska. Jedenáct lidí uvázlo pod troskami zničeného dvoupatrového domu. Dnes Hajdaj uvedl, že kontakt s lidmi pod ruinami byl ztracen.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se sešel se zástupci nevládních organizací, aby probrali možnosti konkrétní podpory ruských a beloruských obránců lidských práv a nezávislých novinářů. Uvedl to na twitteru.
„Velmi si cením toho, že se nevládní organizace snaží řešit, jak pomoci ruským/běloruským aktivistům a navrhuji řešení,“ uvedl také český šéf diplomacie.
Podle zpravodajského serveru The Kyiv Independent zasáhly Oděskou oblast tři ruské rakety. Ty nesl strategický bombardér TU-22. Rakety zničily pět budov v regionu, dva lidé byli zraněni.
Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby dnes vyzval Kongres, aby urychleně schválil legislativu, která povolí darovat Ukrajině balík vojenské a ekonomické pomoci ve výši více jak 33 miliard dolarů. „Vyzýváme Kongres, aby rychle přidal... aby tok pokračoval,“ řekl Kirby.
Podle Kirbyho se také konflikt nenachází v patové situaci, jak uvedl na dotaz reportéra. „Spousta dělostřelectva jezdí sem a tam a kontrola nad územím se mění,“ podotknul. „Nevidíme, že by Rusové dělali velký pokrok, a věříme, že zaostávají za svým vlastním plánem a nedosahují velkého geografického zisku,“ dodal mluvčí, jehož slova citoval britský server The Guardian.
V Donětské oblasti pokračují kruté boje o území. Ukrajinští vojáci vedle obrany města odváží i raněné do nemocnic.
Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.
Předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyen se dnes setkala s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Řešila s ním šestý sankční balíček, který obsahuje i embargo na ropu z Ruska a podmínky, za jakých Maďarsko tento balíček přijme. Na twitteru předsedkyně uvedla, že se povedlo dosáhnout pokroku.
„Ale je potřeba další práce. Svolám VC s regionálními hráči za účelem posílení regionální spolupráce v oblasti ropné infrastruktury,“ dodala.
Ukrajina za každý den, kdy je odříznutá od přístupu k moři, přichází o 170 milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy korun) a její možnosti vyvážet se snížily o polovinu, řekl k tomu později předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. „Je blokováno 90 milionů tun plodin, které Ukrajina plánovala vyvézt do států v Asii, Africe a Evropě,“ sdělil premiér na společné konferenci se šéfem Evropské rady Michelem.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Americký prezident Joe Biden řekl představitelům národní bezpečnosti, že úniky informací o sdílení důvěrných poznatků amerických tajných služeb s Ukrajinou musí přestat. S odvoláním na zdroje blízké Bidenovu jednání se šéfy bezpečnosti o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN.
Bílý dům minulý týden vyvracel zprávu, podle níž USA poskytly Ukrajincům zpravodajské informace, jež měly pomoci k likvidaci ruských generálů.
Bidenová po návštěvě Zelenské: S Čaputovou řešila i osud uprchlých dětí z Ukrajiny
V uplynulých dnech Bidenová v souvislosti s uprchlickou krizí, kterou vyvolala válka na Ukrajině, zavítala také do Rumunska a nečekaně i na samotnou Ukrajinu, kde se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Více zde.
Předseda Evropské rady se během své návštěvy v Oděse musel krýt před raketovým útokem, zmíňuje britský server The Guardian.
Během schůzky Charlese Michela s místním premiérem Denysem Shmyhalem „potřebovali účastníci schůzku přerušit, aby se schovali, protože oblast znovu zasáhly rakety“, uvedl úředník. Ten také dodal, že rakety byly vystřeleny z moře, kde nyní Rusové posilují svou armádu. „Byl na vlastní oči svědkem svévolného ničení obytných budov a dopadů na nevinné civilisty,“ dodal úředník.
Na velkém území Ukrajiny, včetně Kyjeva, byl dnes vyhlášen poplach před nálety, jak uvádí ukrajinská TV Nexta.
Německo-francouzské přátelství je vzorem pro Evropu, a to obzvláště v nynějších těžkých časech, kdy na kontinentu kvůli ruské agresi opět zuří válka. Dnes to v Berlíně na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Podle Macrona, pro kterého je návštěva německé metropole první zahraniční cestou po zahájení druhého prezidentského mandátu, je společným cílem Německa a Francie silná Evropa.
„Německo-francouzské partnerství a přátelství je inspirací a motorem Evropy a v době ruské agrese je potřebnější než kdy jindy,“ řekl Scholz. Zdůraznil, že Evropa musí posílit svou bezpečnost, a to nejen vojenskou, ale i klimatickou a energetickou.
Stejně se vyjádřil i Macron. „Máme společný cíl, kterým je jednotná, silná a sebevědomá Evropa,“ uvedl Macron.
Julie se snaží poradit své matce a tetě, jak se dostanou za ní do Ameriky. Původně se jim nechtělo ani z Ukrajiny, Julie je ale přemluvila, aby utekli do Polska, kde teď vymýšlí, jak se za oceán za svou příbuznou dostat.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.