„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Agentury Ukrinform a Unian píšou, že ruské jednotky při odchodu z Černobylu s sebou odvedly příslušníky ukrajinské národní gardy, které tam držely jako zajatce od 24. února. Agentury se přitom odvolávají na Enerhoatom a také starostu Slavutyče, podle něhož se jedná o výměně zajatců. Kolika lidí se to týká, však média nezmiňují.
Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu, navštíví Ukrajinu. Na svém twitteru uvedla, že je na cestě do Kyjeva.
Francie zabavila dvě helikoptéry ruskému oligarchovi Ališerovi Usmanovovi. Oba stroje mají hodnotu přes půl miliardy korun. Jednu helikoptéru zabavili ve francouzských Alpách, druhou v Monte Carlu v Monaku již minulý týden. Již v uplynulých týdnech Usmanov přišel o majetky v mnoha miliardách korun - například o luxusní panství ve Velké Británii nebo jachtu či tryskáče v Německu.
Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové bylo dnes evakuováno 1458 Ukrajinců, a to konkrétně 631 civilistů z obléhaného Mariupolu, zbytek pak z Berďansku, Enerhodar u a dalších měst v Záporožské oblasti.
Bílý dům později oznámil, že americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ministerstvo postihy plánuje proti 120 subjektům z Ruska a Běloruska, čímž se jejich počet na sankčním seznamu zvýší na více než 200 od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, sdělila mluvčí Kate Bedingfieldová.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v rozhovoru pro stanici Sky News uvedl, že válka zničila normální život v Kyjevě. Populace se výrazně snížila, mnoho lidí z metropole uteklo do bezpečí. „Před válkou, to je pouze před dvěma měsíci, tu žilo přes 2,5 milionu lidí, byli jsme jedním z největších měst ve východní Evropě. Když to mám odhadnout, polovina všech žen a dětí už odešla, většina, co tu zbývá, jsou muži, připraveni bránit město,“ uvedl Kličko.
Pohled na frontu u Kyjeva.
Gruzie se dnes důrazně vymezila proti myšlence referenda o připojení odštěpenecké Jižní Osetie k Rusku. Návrh na referendum, s nímž ve středu přišel jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, šéf gruzínské diplomacie David Zalkaliani podle agentury AFP označil za „nepřijatelný“.
S návrhem na zorganizování referenda přišel lídr Jižní Osetie asi měsíc poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Stejně jako Jižní Osetii a Abcházii uznala Moskva nedlouho před začátkem své ofenzivy na Ukrajinu nezávislost dvou republik, které na ukrajinském Donbasu vyhlásili proruští separatisté. Podle generálního štábu ukrajinské armády se k ruským jednotkám na Ukrajině přidalo asi 2000 vojáků z ruských základen v Jižní Osetii a Abcházii.
Prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová v televizním rozhovoru pro stanici CNN uvedla, že Gruzie se plně zapojuje do všech sankcí proti Rusku.
Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ruští vojáci ukradli na 14 tun humanitární pomoci – léky, zdravotnický materiál i jídlo, která byla dopravena od Melitopolu. Rusové zajali 12 autobusů.
List The Kyiv Indpendent s odkazem na ukrajinské ministerstvo obrany oznámil, že od počátku invaze Rusové zničili 15 ukrajinských letišť.
Zatímco exodus válečných uprchlíků z Ukrajiny zpomaluje, úřady v Polsku a dalších sousedních zemí běžence povzbuzují, aby si u nich našli práci, zejména ve školství a zdravotnictví. Napsala to dnes agentura AP. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve středu překročilo hranice do okolních zemí méně než 40.000 lidí prchajících před válkou na Ukrajině, což je nejméně od začátku invaze ruských vojsk před pěti týdny.
Polská pohraničních stráž přitom zaregistrovala více než polovinu z těchto lidí. Celkem dosud z východoevropské země před boji uprchly do zahraničí více než čtyři miliony lidí, téměř 2,4 milionu jich zamířilo do Polska. Jedná se o nejhorší uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války.
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Rusko podle ministerstva odkoupilo přes 72 procent dluhopisů splatných 4. dubna. Získalo tak dluhopisy v nominální hodnotě téměř 1,45 miliardy dolarů (32 miliard Kč) z celkově dvoumiliardové emise. Držitelé dluhopisů z této emise, kteří nabídku na zpětný odkup v rublech nevyužili, dostanou podle zdroje Reuters 4. dubna zaplaceno v dolarech.
Podle ukrajinského ministerstva obrany Rusko od 24. února vypálilo na Ukrajinu 1370 raket.
Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země „nepřijatelný a šílený exces“, za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost. Napsala o tom agentura AFP. Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price oznámil, že američtí občané by měli okamžitě opustit území Ruska a Ukrajiny. Price následně vysvětlil, že v posledních týdnech zaznamenali, že ruské bezpečnostní složky identifikují a následně se pokoušejí zadržet americké občany, a to jak v Rusku, tak v těch oblastech Ukrajiny, které jsou pod jejich kontrolou.
„Ale nechci na to v tuto chvíli moc sázet, protože nemáme zase tolik jasných důkazů,“ komentoval prezident Biden náznaky toho, že se Putin izoluje a zavírá do domácího vězení, případně vyhazuje, svoje poradce. „Jsem skeptický,“ řekl pak ohledně prohlášení Ruska o stahování jeho vojsk z okolí ukrajinské metropole. Rusko dnes pokračovalo v bombardování Kyjeva, ačkoliv před dvěma dny po jednáních s Ukrajinou prohlásilo, že tam i u města Černihiv výrazně omezí operace.
Rusové stále častěji podminovávají vojenskou techniku, kterou nechávají na ukrajinském území, upozornila dále ukrajinská armáda.
Takto to vypadá ve válečné zóně v Kyjevské oblasti, na snímcích jsou ukrajinské jednotky.
Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.
Spolková vláda chce podle zdrojů zabránit výpadkům dodávek energie v případě, že se tyto divize dostanou do potíží. Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
List The Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou uvedl, že Rusové násilně odvlekli na 45 tisíc obyvatel Mariupolu do Doněcké oblasti, zvláště pak do míst pod jejich kontrolou.
Ruské ministerstvo obrany večer podle agentury TASS sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Podle ruského generála Michaila Mizinceva se Moskva rozhodla na základě žádosti, kterou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předložili francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.
Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl dnes v pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.
Snímek Dům z třísek o dětském domově na východní Ukrajině se stal vítězem 24. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Natočil ho dánský režisér Simon Lereng Wilmont. Vyhlášení se uskutečnilo dnes ve velkém sále pražského kina Lucerna. Festival se koná celkem v 25 městech v ČR a na konci dubna také v Bruselu. Pořádá ho organizace Člověk v tísni.
Na pobočkách obchodu Jysk se v Rusku tvoří fronty poté, co dánský nábytkářský řetězec oznámil, že v Rusku končí.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.