Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli uzavíráme naše zpravodajství z ukrajinského dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.

Ve svém usnesení Evropský parlament uvádí, že Bělorusko se stalo „satelitním státem Ruska“ a že se obává jeho pohlcení či připojení k Rusku. Podle europoslanců se Lukašenkův režim zapojil do války proti Ukrajině tím, že Bělorusko poskytuje ruské armádě zázemí a výcvik a dodává jí munici a vojenskou techniku. Přítomnost členů žoldnéřské Wagnerovy skupiny považuje Evropský parlament za hrozbu. Členské státy také vyzval, aby postupovaly jednotně vůči hrozbám, které Lukašenkova vláda vytváří, například organizované migraci na hranici se státy EU, a aby posílily v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině i sankce uvalené na Bělorusko. Usnesení také odsuzuje „nezákonný přesun více než 2150 dětí“ z ukrajinského území ovládaného Ruskem do Běloruska.

Usnesení bylo přijato 453 hlasy (21 bylo proti, 40 se zdrželo hlasování).

„Financování obrany a bezpečnosti bude přinejmenším na úrovni letoška, tedy 1,6 bilionu hřiven (miliarda Kč),“ nastínil prezident Volodymyr Zelenskyj, jak bude vypadat státní rozpočet na rok 2024. „Příští rok přidáme významné finance na obranněprůmyslový komplex, na výrobu zbraní na Ukrajině i na drony – na jejich nákup v zahraničí i na výrobu v cizině.“ Prioritou ovšem mají být i sociální výdaje a zdravotnictví, budou se valorizovat důchody.

„Z prvotních údajů vyplynulo, že dotyčné úlomky pocházejí z dronu podobného těm, které používá ruská armáda. Pokračuje expertiza s cílem zjistit okolnosti incidentu,“ uvedlo rumunské ministerstvo obrany.  Jde už o třetí dron, jehož úlomky dopadly na území Rumunska. Ministerstvo zopakovalo, že ruské útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu na Dunaji v blízkosti hranic s Rumunskem jsou neopodstatněné a v závažném rozporu s pravidly mezinárodního práva. Proto si předvolalo vedoucího ruské diplomatické mise v zemi.

Bukurešť současně cestou velvyslance při NATO Dana Neculaeska informovala své alianční spojence. Podle mluvčího Aliance Dylana Whitea nemá NATO informace, které by naznačovaly úmyslný ruský útok proti spojeneckému území. „NATO je solidární s naším spojencem Rumunskem. Situaci nadále monitorujeme v úzkém spojení s rumunskými úřady,“ citovala mluvčího agentura Agerpres.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR považuje ponorku Rostov a výsadkovou loď Minsk, zasažené ukrajinskými raketami v sevastopolském doku, za zničené. „Jedná se o značné škody a nyní můžeme říci, že je velmi pravděpodobné, že jsou (lodě) neopravitelné,“ řekl zástupce šéfa zpravodajské služby Andrij Jusov. Významné je podle něj mimo jiné to, že ruská ponorka byla schopná odpalovat střely Kalibr, které Rusko v hojném počtu používá při útocích na ukrajinské cíle.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS naopak uvedlo, že obě poškozená plavidla budou „plně obnovena“.

Možná užší spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem, která by vzešla z jednání vůdce KLDR Kim Čong-una a ruského prezidenta Vladimira Putina, vyvolává ve Spojených státech obavy. Uvedl to dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dodal však, že nechce spekulovat o závěrech jednání, a tedy ani o potenciálních dodávkách severokorejských zbraní do Ruska výměnou za vesmírné technologie, o kterých v posledních dnech psala západní média.

„Musíme prostě vidět, co z tohohle setkání skutečně vzejde. Stejně jako máme obavy z obranné spolupráce mezi Ruskem a Íránem, máme obavy z možné vznikající spolupráce mezi KLDR a Ruskem. Bavíme se o dvou zemích, které nemají mnoho důvěry mezinárodního společenství, ale ani v sebe navzájem,“ poznamenal Kirby.

Návrh na prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny do března 2025 schválila vláda. Novelu lex Ukrajina nyní projedná Poslanecká sněmovna.

„Pokud jde o východ, tak se zhoršila situace v Marjince a Avdijivce. Rusové tam zvýšili množství ostřelování, navíc tam začali podnikat útoky,“ připustila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.

Připomněla, že Rusové se obě města už déle než rok snaží dobýt, ale dosud bezvýsledně. „Okupanti fakticky smetli obě města z povrchu zemského,“ řekla o následcích pokračující bitvy. „Teď vidíme, že ještě navíc začali útočit, tedy nevzdali se plánů (na dobytí obou měst),“ dodala.

„Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ uvedl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu. Severokorejské plánované hospodářství dávalo vždy přednost vojensko-průmyslovému komplexu a případnou výrobu může rozjet poměrně rychle, řekl ruskému vydání zpravodajského serveru BBC.

Problém může nastat s kvalitou munice. Ukrajinci podle něj našli severokorejskou munici, kterou zřejmě používala ruská soukromá žoldnéřská Wagnerova společnost a která byla podle nich podřadné kvality. Armáda KLDR nebojovala prakticky od konce korejské války v roce 1953, připomíná v této souvislosti Tertickij.

Prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský vyrazí do New Yorku na 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Česko se bude napříč jednáními 17. až 22. září zasazovat o podporu Ukrajiny a postih Ruska za rozpoutání války.

Pavel bude bilaterálně jednat například s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, gruzínským premiérem Iraklim Garibašvilim, jordánským králem Abdalláhem II., lichtenštejnským velkoknížetem Hansem Adamem II., generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, předsedou vlády Andorry Xavierem Espotem Zamorou či mongolským prezidentem Uchnágínem Chürelsüchem. Setká se také se zástupci americké židovské komunity nebo generálem Johnem Allenem.

Pavel s Lipavským chtějí také prezentovat ohlášenou českou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN na období let 2032 a 2033. Česko bylo nestálým členem v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.

„V severozápadní části Černého moře zničily Jižní obranné síly další nepřátelský člun typu KC-701 Tunec (Tuňák),“ hlásí na Telegramu ukrajinské námořnictvo. 

„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti... proti hegemonním silám,“ řekl severokorejský vůdce Kim Čong-un Vladimiru Putinovi, jenž ho uvítal na dálněvýchodním kosmodromu Vostočnyj. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení a společně bojovat proti imperialismu,“ uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele, píše Reuters.

Putin na oplátku přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Proto jsme tady,“ odpověděl ruský prezident na dotaz novinářů, zda Rusko pomůže Pchjongjangu se zhotovením družic. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie; snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ uvedl Putin. Agentura RIA Novosti dodala, že Putin jednal s Kimem také o možnosti vyslat do vesmíru prvního severokorejského kosmonauta.

„Vizuální potvrzení nyní ukazuje, že výsadková loď Minsk třídy Ropucha byla zničena, nikoli pouze poškozena,“ tweetují váleční komentátoři z kanálu Oryx. Plavidlo utrpělo škody po ukrajinském úderu na Sevastopol na okupovaném Krymu.

„Dnes si připomínáme výročí sestřelení prvního dronu Šáhid Ozbrojenými silami Ukrajiny,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Od zahájení plnohodnotné invaze již Rusko vypustilo proti Ukrajině více než 2 000 kamikaze dronů,“ dodává s hashtagem Rusko je teroristický stát.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dostal v televizi Rossija 1 prostý dotaz: „Vyhrajeme?“ Odpověděl stručně a beze slov.

„Od 18. července bylo v důsledku ruských útoků na ukrajinské přístavy poškozeno a částečně zničeno 105 zařízení přístavní infrastruktury. V důsledku útoků na přístavy na Dunaji a zablokování námořních přístavů se snížil vývoz obilí do Asie, Afriky a Evropy o téměř tři miliony tun měsíčně,“ napsal ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov na facebooku.

V současnosti jsou pro ukrajinský vývoz klíčové přístavy na Dunaji, na které Rusko ustavičně útočí, a tak potřebují účinnou protivzdušnou obranu, apeloval Kubrakov na spojence Ukrajiny a varoval před následky především pro země závislé na dovozu potravin z Ukrajiny.

Maďarsko se dohodlo s Bulharskem, Rumunskem a Slovenskem, že kvůli ochraně svých trhů zakážou dovoz ukrajinského obilí, pokud Evropská unie neprodlouží stávající zákaz, který má vypršet 15. září. Uvedl to dnes maďarský ministr zemědělství István Nagy, informovala agentura Reuters. Bulharský premiér Nikolaj Denkov však dnes řekl státní agentuře BTA před jednáním vlády, že konec zákazu dovozu z Ukrajiny by byl žádoucí, protože by to snížilo ceny základních potravin.

Polsko chce nechat vyčíslit škody, které zemi během druhé světové války způsobily jednotky tehdejšího Sovětského svazu. Odhad by měl připravit tým odborníků, který bude veřejnosti představen příští týden, sdělil dnes podle agentury PAP náměstek ministra zahraničí pro otázky reparací Arkadiusz Mularczyk. Loni Varšava zveřejnila zprávu, v níž odhadla válečné škody způsobené německým nacistickým režimem na 6,2 bilionu zlotých (asi 33 bilionů Kč).

Podle Mularczyka byly škody způsobené Polsku SSSR „obrovské“ a je do nich nutné počítat nejen hmotné škody zapříčiněné boji, ale také uloupená umělecká díla, zpronevěru fondů pojišťoven a bankovních vkladů nebo rabování sovětskými jednotkami během tažení Evropou v roce 1945.

Německo dodalo ukrajinské armádě k boji proti ruským invazním silám další zbrojní pomoc, mimo jiné 20 bojových vozů pěchoty Marder, dva odminovávací tanky Wisent 1 a 3000 kusů dělostřelecké munice. Vyplývá to z dnes aktualizovaného vládního seznamu poskytnuté vojenské pomoci.

Bělorusko bojuje tichou válku, aby se nestalo ruskou kolonií. Uvedla to dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Podle ní je ohrožena suverenita Běloruska i jeho kulturní samostatnost. Budoucnost své země vidí Cichanouská v Evropské unii, která podle ní nebude bez Běloruska a Ukrajiny úplná. V připraveném dokumentu se europoslanci chystají označit Bělorusko za ruský satelit.

Trosky patrně bezpilotního letounu byly nalezeny na rumunském území, oznámilo dnes rumunské ministerstvo obrany podle agentury Reuters. Ta současně připomněla, že nálet ruských dronů během noci na dnešek poškodil přístavní infrastrukturu v ukrajinském městě Izmajil, které leží hned u hranic s Rumunskem. Ukrajinské úřady ohlásily po ruském náletu sedm raněných, z nichž dva jsou zraněni těžce. 

Takhle se vaří jídlo pro vojáky v Dněpropetrovské oblasti.

Německo poskytlo Ukrajině k boji proti ruské invazi dalších 20 bojových vozů pěchoty Marder, dva odminovávací tanky Wisent 1 a dělostřeleckou munici.

Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve.

Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí. Podle EK při uplatňování pravidel týkajících se sankcí zavedených proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu nezáleží na tom, zda jde o auta určená pro soukromé, nebo služební účely; restrikce se vztahují na všechny automobily s ruskou poznávací značkou.

Moldavsko vyhostilo šéfa tamní pobočky Sputniku Vitalije Denisova. Do země má zákaz vstupu 10 let. Moldavsko ho viní z vměšování do vnitřních záležitostí.