„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Na letišti v Paříži na Zelenského čekala mimo jiné francouzská premiérka Élisabeth Borneová, informovala francouzská média.
Prezident Macron Zelenskému při setkání potvrdí „neutuchající podporu Francie a Evropy“ v ukrajinském boji proti Rusku. Jednat budou i o další pomoci. Francie předala Ukrajině v předchozích měsících některé významné dodávky zbraní, například samohybných houfnic Caesar.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Francie. V Elysejském paláci se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dnes naznačil, že si Rusové mohli čtyři vojenské letouny, které se podle ruských médií zřítily v sobotu v ruské Brjanské oblasti, sestřelit sami. Informovala o tom agentura AP. Ruská agentura TASS v sobotu informovala o zřícení vrtulníku a ruského bojového letounu Su-34. Ruský list Kommersant následně uvedl, že sestřeleny byly dokonce dvě ruské stíhačky a dvě ruské vojenské helikoptéry, Moskva to ale nepotvrdila.
Všechny čtyři stroje, stíhačky Su-34 a Su-35 a vrtulníky typu Mi-8, údajně patřily ke stejné vojenské letecké skupině. Brjanská oblast sousedí se severní částí Ukrajiny a také s Běloruskem. Podobně jako například Belgorodská oblast i tento region od ruské invaze do sousední země poměrně často hlásí ostřelování nebo útoky bezpilotních letounů na své území.
Mluvčí ukrajinského letectva v neděli popřel, že by se na sestřelení letadel podílela Ukrajina. Během svého vystoupení v ukrajinské televizi naznačil, že za pád strojů může být zodpovědné samo Rusko. Později svou poznámku odvolal s tím, že šlo o pokus o vtip.
Jak ale poznamenala agentura AP, Jevgenij Prigožin přišel s podobnou hypotézou. „Čtyři letadla... když nakreslíte kruh v místech jejich pádu (a všechny leží skutečně v kruhu), ukáže se, že tento kruh má průměr 40 kilometrů... nyní jděte na internet a podívejte se, jaký typ zbraně protivzdušné obrany by mohl být ve středu tohoto kruhu, a pak si vytvořte svou vlastní verzi (událostí),“ uvedl Prigožin na telegramu.
V západoněmeckých Cáchách, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj převzal Mezinárodní cenu Karla Velikého, mezi řečníky vystoupil také polský premiér Mateusz Morawiecki, který Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi označil za vzor pro Evropu. „Ukrajina brání i Evropu,“ řekl. Zelenského pak ocenil za jeho statečnost a za rozhodné vedení napadené země.
Cášská primátorka Sibylle Keupenová v úvodním projevu prohlásila, že válka na Ukrajině trvá již déle než rok, proto si mnozí lidé už zvykli na zprávy z Ukrajiny o bojích nebo o dodávkách zbraní. „Je ale naším úkolem, aby lidé, kteří jsou touto válkou přímo postiženi, nebyli zapomenuti,“ řekla.
NATO pracuje na návrhu vojenské pomoci Ukrajině, který bude představen na červencovém summitu aliance ve Vilniusu.
Zboží, které se nachází na sankčních seznamech USA a Evropské unie, zřejmě ve velkém množství proudí do Ruska přes postsovětské republiky. Ukazuje to analýza údajů o zahraničním obchodě, kterou dnes zveřejnil deník The Wall Street Journal. Ta ukazuje prudké zvýšení dovozu západního zboží do Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a výrazný nárůst exportu z těchto zemí do Ruska. Arménie odmítla, že by se podílela na obcházení sankcí, ostatní země informace amerického listu nekomentovaly.
Tři civilisté byli zraněni, když ruské síly zaútočily na město Kurakhove v Doněcké oblasti raketovými systémy Uragan, řekl guvernér Pavlo Kyrylenko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj převzal Mezinárodní cenu Karla Velikého. Německý kancléř Olaf Scholz připomenul, že Zelenskyj se zařadil mezi významné nositele, jakým byl někdejší československý a český prezident Václav Havel. „Je mi ctí zde dnes být,“ řekl Zelenskyj s tím, že stejně tak je pro něj poctou zastupovat ukrajinský lid. „Každý z nich je hrdina,“ řekl. Cenu ukrajinský prezident získal právě společně s ukrajinským lidem.
Při ruském ostřelování v Charkovské oblasti byla zabita 59letá žena a 65letý muž, uvedl 14. května guvernér Oleh Synyehubov.
Podle Moskvy podnikly ukrajinské síly za posledních 24 hodin útoky na severu a jihu Bachmutu, ruskou obranu ale neprolomily. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová nicméně dnes uvedla, že ukrajinské jednotky „pokračují v postupu na předměstí Bachmutu“.
„Naše jednotky dobyly více než deset nepřátelských pozic na severu a jihu Bachmutu a vyčistily rozsáhlou oblast lesa poblíž vesnice Ivanivske. Byli zajati nepřátelští vojáci z různých jednotek,“ napsala Maljarová na telegramu. Jak poznamenala agentura Reuters, zprávy z bojiště nebylo možné nezávisle ověřit.
Ukrajinský prezident Zelenskyj převzal v Cáchách Mezinárodní cenu Karla Velikého, dostal ji společně s ukrajinským lidem za obranu evropských hodnot.
„Ukrajina je součástí naší evropské rodiny,“ řekl Scholz o zemi, která již déle než rok vzdoruje ruské invazi. „Patříme k sobě a naše historie bude společná,“ uvedl. Zelenského kancléř ujistil, že Ukrajina se může na své cestě ke členství v Evropské unii na Německo plně spolehnout.
Scholz uvedl, že ukrajinský lid touží po svobodě, demokracii a právním státu.
Nejméně tři civilisté a řidič sanitky byli 14. května zraněni ruskými raketami Grad ve vesnici v Záporožíské oblasti, uvedla prezidentská kancelář.
Ruský prezident Putin chce podle šéfky Evropské komise von der Leyenové zničit Evropu.
„Prezident Zelenskyj a ukrajinský lid bojují přesně za ty hodnoty, která tato cena představuje. A tím bojují i za nás, naše hodnoty, svobodu, demokracii, svobodu projevu a svobodu rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla. „A přesně to se snaží Putin vymazat,“ řekla.
Putin chce podle von der Leyenové zničit Evropu, kterou budovali mimo jiné Havel, někdejší německý kancléř Helmut Kohl či někdejší francouzský prezident François Mitterrand. „Naše poselství je jasné. Stojíme za Zelenským. Stojíme za ukrajinským lidem. Stojíme společně na vaší straně, dokud se nemožné stane možným,“ zdůraznila.
Ukrajina patří do evropské rodiny a společná historie bude pokračovat, řekl Scholz Zelenskému na ceremonii k předání Ceny Karla Velikého v Cáchách.
Ukrajina slaví Den matek. Vojáci z fronty posílají vzkazy svým matkám.
Ve vesnici v Chersonské oblasti zabilo ruské dělostřelectvo 64letého muže, řekl 14. května guvernér Oleksandr Prokudin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě dnes večer dorazí do Paříže, uvedla agentura AFP s odvoláním na své zdroje. Zelenskyj je dnes na návštěvě Německa, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem.
Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi.
„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, a to i těch našich. A zároveň jako poučení z historie,“ řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. „Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině. I dnes je potřeba podle něj obhajovat svobodu a lidská práva. Uvedl také, že soužití s Romy má i v současné době rezervy.
Rusko dnes oznámilo smrt dvou svých vojenských důstojníků na frontě v ukrajinské Doněcké oblasti. Oba padli zřejmě u města Bachmut, o který svádějí ukrajinská a ruská armáda v posledních měsících nejtvrdší boje, uvedl ruskojazyčný servis BBC. Podobná oznámení ruské armády nejsou obvyklá, podotkla agentura AFP.
„Plukovníci Vjačeslav Makarov a Jevgenij Brovko hrdinně padli při speciální vojenské operaci,“ sdělil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Za speciální vojenskou operaci Moskva označuje válku proti Ukrajině, kterou rozpoutala loni v únoru.
Případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra je něco, co je nutné velmi pozorně sledovat. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.
Fico chce mimo jiné zastavit vojenské dodávky na Ukrajinu, které podle něj nejsou řešením války na Ukrajině, podobně jako „nefunkční protiruské sankce“. Slovenský bývalý premiér také kritizuje EU s tím, že je v oblasti zahraniční politiky ve vleku USA. „Přál bych si, aby to byla jen předvolební rétorika a od některých naprosto nehorázných výroků také ustoupil,“ uvedl Lipavský.
Takto po měsících bojů o město vypadá zlikvidovaný Bachmut.
Eurokomisařka Věra Jourová v Otázkách Václava Moravce zmínila novou směrnici v rámci Evropské unie, která stanoví, že v případě, že by členské země společně požádaly o nákup munice v rámci pomoci pro Ukrajinu, výrobci budou muset takové poptávky preferovat na základě jejich prioritizace před dodáváním zbraní do jiných zemí. „Ukrajina by měla přednost,“ uvedla. „Je to neuvěřitelné, co se dnes děje, co bychom před dvěma lety vůbec nečekali. Je to bezprecedentní. Nevím, jestli se na to přistoupí.“
Ukrajina a Německo ve společném prohlášení po jednání spolkového kancléře Olafa Scholze a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny během ruské invaze. Shodují se také, že budoucnost Ukrajiny je v Evropě. Zelenskyj se Scholzem v dokumentu ruskou útočnou válku odsoudili a vyzvali Rusko ke stažení armády za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, jejíž součástí je i autonomní ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem v roce 2014.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nadále usiluje o dodávky stíhaček, podle německého kancléře Scholze je třeba se nyní soustředit na dodávky tanků.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.