„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete, vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Ukrajinské zdroje informují o několika explozích na okupovaném Krymu, podrobnosti zatím nejsou k dispozici. Spekuluje se o tom, že rakety zasáhly ruské vojenské základny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru poděkoval norským partnerům za miliardu norských korun, kterou země využije na obnovu Ruskem zničené infrastruktury.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes s náměstkyní státního tajemníka USA Wendy Shermanovou probíral podporu Ukrajiny či sankce uvalené na ruskou ekonomiku.
Německé velvyslanectví na Ukrajině oznámilo, že Německá spolková agentura pro technickou pomoc (THW) poskytne Ukrajině 470 elektrických generátorů různých výkonových tříd v hodnotě 19,5 milionu eur.
150 generátorů je již údajně na Ukrajině. Zbytek bude poskytnut ukrajinskému státnímu provozovateli rozvodné sítě Ukrenergo a Oděské, Chersonské a Mykolajivské oblasti.
Rada Evropské unie dnes oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku 18 miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden.
Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Český ministr financí Zbyněk Stanjura ale již dříve uvedl, že ostatní unijní státy připraví variantu, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti.
Ukrajina zasáhla ruskou základnu v Záporožské oblasti, zraněno je 150 ruských vojáků.
Generální štáb dnes večer oznámil, že ukrajinské síly zasáhly místo s vysokou koncentrací ruského vojenského personálu v okupované části Záporožské oblasti.
V okolí Bachmutu stále probíhají tvrdé boje. Z města zbyly v podstatě jen trosky.
„Nemocnice, dětská centra - oblíbené cíle ruských teroristů. Dnes dokázali, že jsou ještě nižší než teroristé, když zasáhli porodnici, tentokrát v Chersonu. Naštěstí nedošlo k žádným obětem,“ uvedlo na svém twitterovém účtu ukrajinské ministerstvo obrany.
Poté, co Rusko pomocí bezpilotních letounů zasáhlo energetická zařízení, zůstala veškerá nekritická infrastruktura v ukrajinském přístavním městě Oděsa na jihu země bez proudu, uvedli v sobotu místní představitelé. Postižena byla i velká část okolního regionu.
„Vzhledem k rozsahu škod byli všichni uživatelé v Oděse kromě kritické infrastruktury odpojeni od elektřiny,“ uvedl starosta Oděsy Gennadij Truchanov.
Litevský prezident Gitanas Nauseda se nechal slyšet, že nabídka Běloruska na přepravu ukrajinského obilí přes jeho území je pokusem vyhnout se sankcím.
„Je to past. Nespadněme do ní,“ uvedl.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová prohlásila, že vláda zavede cílené sankce proti Rusku a Íránu v reakci na to, co nazvala „hrubým“ porušováním lidských práv.
Australská vláda již v říjnu uvalila cílené finanční sankce a zákazy cestování na 28 ministrů a vysokých úředníků poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil anexi čtyř ukrajinských regionů.
Propuštěný ruský obchodník ze zbraněmi Viktor But v rozhovoru s ruskou stanicí RT řekl, že podporuje Vladimira Putina a vojenské tažení na Ukrajině.
„Jsem hrdý na to, že jsem Rus a že náš prezident je Putin. Kdybych měl možnost a potřebné schopnosti, šel bych dobrovolně (bojovat na Ukrajinu),“ řekl But.
První africkou zemí, která poskytne vojenskou pomoc Ukrajině, bude Maroko, informoval deník Le Journal de l'Afrique.
Na žádost Spojených států se marocké úřady rozhodly předat Ukrajině náhradní díly pro tanky T-72.
V Chersonu se údajně stalo terčem ruského útoku porodní oddělení tamní nemocnice. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech, budova však byla silně poničena.
Ukrajinská policie eviduje od 24. února 47 000 ruských válečných zločinů.
Šéf policie Ihor Klymenko 10. prosince uvedl, že zahrnuty jsou mučení, znásilňování a vraždy civilistů spáchané ruskými vojáky.
Bulharsko poprvé od začátku války poskytne Kyjevu vojenskou pomoc. Dodávku zejména lehkých zbraní a munice schválil bulharský parlament.
Součástí balíku nejsou protiletadlové raketové systémy a stíhací letouny, o které Kyjev žádal. Bulharské ministerstvo obrany to vysvětlilo tím, že je potřebuje kvůli vlastní obranyschopnosti
V Oslu dnes převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého.
Šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková uvedla, že válka na Ukrajině je střetem dvou systémů - autoritářství a demokracie. Podle ní se Rusko musí zodpovídat z válečných zločinů před soudem.
„Ruský lid bude zodpovědný za tuto hanebnou stránku svých dějin a za své přání násilně obnovit bývalou říši,“ uvedla.
Ruský raketový útok v Sumské oblasti poškodil 20 domů.
Gubernátor Dmytro Zhyvytsky dnes uvedl, že ruský raketový úder z předchozího dne poškodil civilní infrastrukturu v obci Velykopysarivska, která hraničí s Ruskem. Mimo obytných domů byla zasažena i požární zbrojnice, 5 obchodů a banka
Německo odmítá poskytnout Ukrajině protivzdušnou obranu Patriot.
Nejvyšší německý představitel pro zahraniční věci Tobias Lindner uvedl, že Německo nemá k těmto systémům volný přístup. „Systémy Patriot jsou součástí systému kolektivní obrany NATO,“ nechal se slyšet.
Bezpečnostní služba Ukrajiny uvedla, že při razii v jednom ze záporožských kostelů, který patří kontroverzní Ukrajinské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu, odhalila diakona, který dlouhodobě šířil proruskou propagandu.
Takto momentálně vypadá válkou poničený Doněck. Město je Rusy okupováno již od roku 2014.
Intenzivní ruské ostřelování osvobozených oblastí v Chersonské oblasti zabilo za poslední den dva civilisty a osm jich zranilo, informoval tamní guvernér Jaroslav Januševič.
V příspěvku na Telegramu Januševyč dodal, že ruské síly ostřelovaly oblast za poslední den 51krát, přičemž použily dělostřelectvo, raketomety a minomety.
„Rusko chce z Ukrajiny udělat závislou diktaturu, jakou je Bělorusko,“ prohlásila v sobotu manželka vězněného běloruského nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého, když jeho jménem přebírala cenu.
Bjaljackij, ruská skupina pro ochranu práv Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody kolektivně získali Nobelovu cenu za mír za rok 2022 v říjnu.
Boris Johnson vyzval západní země, aby se bezprostředně zabývaly tím, co ještě mohou udělat pro podporu Ukrajiny v naději, že válka proti Rusku skončí již příští rok.
Bývalý britský premiér, kterého ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za klíčového spojence v boji země proti Rusku, se nechal slyšet, že co nejrychlejší ukončení války je v zájmu všech včetně Ruska.
„I když je značný finanční závazek vůči Ukrajině v období rozpočtových omezení bolestivý, tak čas jsou peníze, a čím déle to bude trvat, tím více nakonec zaplatíme všichni na vojenské podpoře,“ uvedl.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.