Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek online přenos z Ukrajiny končí, pokračuje zase brzy ráno. Dobrou noc.

Summit NATO ukázal, že aliance se s konečnou platností vrátila ke schématům studené války, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí.

Joe Biden po jednání s Volodymyrem Zelenským dostal od novinářů dotaz, za jak dlouho po válce by si přál vidět Ukrajinu v NATO. „Bude to trvat hodinu dvacet minut,“ odtušil suše. 

Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes uvedl, že na konci června telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se šéfem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS. O telefonátu mezi Burnsem a Naryškinem na konci minulého měsíce psaly listy The Washington Post a The New York Times, podle kterých šéf CIA ujišťoval Moskvu, že Spojené státy nejsou nijak zapojené do krátké ozbrojené vzpoury členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.

Naryškin dnes uvedl, že Burns si „události z 24. června“, kdy se wagnerovci vydali směrem na Moskvu, vybral jako záminku. Většinu zhruba hodinového hovoru podle něj ale věnovali diskuzí o Ukrajině. „Přemýšleli jsme, probírali jsme, co udělat s Ukrajinou,“ řekl Naryškin.

CIA prohlášení šéfa ruské rozvědky zatím nekomentovala.

„Historický summit NATO ve Vilniusu je za námi. Česká delegace úspěšně splnila všechny stanovené úkoly,“ tweetuje ministr zahraničí Jan Lipavský.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vzdal na summitu NATO hold zesnulému Kunderovi v souvislosti se spojenectvím Evropy proti Rusku, píše francouzské vydání listu Huffington Post.

„Pokud Putin čekal, že se NATO časem vyčerpá a jeho podpora Ukrajině začne vadnout, tak tento kalkul nevyšel,“ tweetuje po summitu ve Vilniusu prezident Petr Pavel. „Prezident Volodymyr Zelenskyj si odváží ujištění, že spojenci s Ukrajinou počítají a že ve svém boji nezůstane sama. Podpora bude pokračovat na politické, finanční i materiální úrovni.“

„Do Dnipra přijíždíme v podvečer, při západu slunce je toto město krásné. Řeka Dněpr je impozantní a krásné bulváry a pláže, které ji lemují, lákají k odpočinku. Město žije dál, přes občasné bombardování se lidé snaží (stejně jako v Londýně ve 40. letech) žít a přizpůsobit se nebezpečí, které zde stále hrozí,“ tweetují čeští dobrovolníci projektu Team 4 Ukraine. „Pravidelně nám zvoní aplikace možného bombardování města, stejného, které nedávno vymizelo stanici hasičů a záchranářů města. I proto @DarPutinovi udělal sbírku na tři sanitky s vybavením, které jsme sem přivezli, aby měli s čím zachraňovat životy při běžných nehodách i zraněné od ruského ostřelování města.“

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to dnes prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters.

„Jsou dvouměsíční parlamentní prázdniny a je potřeba prozkoumat mnoho mezinárodních dohod, mnoho legislativních návrhů, které je třeba projednat podle pořadí důležitosti,“ uvedl prezident, když odpovídal na otázku novináře ohledně říjnového termínu. „Ale máme v úmyslu to dokončit co nejdříve,“ řekl po aliančním summitu. „Až parlament zahájí své zasedání, myslím, že jeho předseda bude souhlasit s tím, aby se této dohodě dala přednost před jinými mezinárodními dohodami,“ dodal turecký prezident.

„Nejdůležitější je, že stejně chápeme podmínky toho, aby se Ukrajina stala členem NATO - a kdy se to stane. Pro mě je velice důležité, že je to navázané na bezpečnost. Je důležité, že se Ukrajina určitě stane členem NATO a nebude to předmětem handrkování, ať už s kýmkoli,“ pochvaloval si na tiskové konferenci po summitu NATO prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. 

Od novinářů dostal i dotaz, co si myslí o výroku českého protějška Petra Pavla, že vítězství bude muset Ukrajina stihnout do konce roku. „Dnes na summitu jsem zažil podporu od USA, Francie, Británie, Polska – promiňte, že nejmenuji všechny. Jejich představitelé ujistili náš lid a naše vojáky, že budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Ale hodně záleží na tom, jak se budeme na bojišti chovat a postupovat my. Nemůžeme se zastavit, stát na místě a čekat, že celá desetiletí nás někdo bude podporovat,“ odpověděl - ale připomněl, že se Rusové na okupovaných územích silně opevnili a postup nemusí být rychlý. 

Vláda dnes rozhodla o kapitálovém posílení státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) kvůli pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu. Z vlastních prostředků dá EGAP sto milionů korun, dalších 239 milionů korun uvolnil kabinet ze státního rozpočtu. Peníze by měly podpořit české exportéry při prosazování se na Ukrajině, uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Podle Fialy je Česko společně s Británií a Polskem jednou z prvních zemí v Evropě, která se snaží pomoci vývozcům zachovat obchodní vztahy s Ukrajinou, která od loňského února čelí ruské agresi. „Tato podpora je velkou výhodou pro naše firmy a bude mít pozitivní dopad na českou ekonomiku, tvorbu pracovních míst, zachování a rozvoj vybraných průmyslových odvětví a exportně orientovaných podniků. Fond Ukrajina tak pomůže českým firmám i v následné rekonstrukci zničené infrastruktury po skončení konfliktu,“ sdělil premiér ČTK.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvítal deklaraci zemí G7 o dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která zazněla na dnešním jednání summitu Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu. O výsledcích jednání informoval ministry na dnešním zasedání české vlády.

„Ujistil jsem naše ukrajinské přátele i naše partnery ze zemí G7, že se Česká republika k deklaraci a zejména k jejímu naplňování náležitě připojí. Na bezpečnosti Ukrajiny totiž závisí bezpečnost Česka i celé Evropy,“ uvedl český ministerský předseda na twitteru.

Po skončení formální části summitu NATO zasedli k bilaterálnímu jednání prezidenti USA a Ukrajiny Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj. „Důraz je kladen na bezpečnost a vše, co ji posiluje,“ uvedl Zelenskyj na twitteru.

Podle prezidenta Petra Pavla se Česká republika k bezpečnostním zárukám G7 připojí. „Další krok bude vyhodnotit, co v rámci dvoustranné spolupráce jsme schopni Ukrajině nabídnout, případně se propojit s dalšími státy, kde bude spolupráce výhodnější. Je to otevřený formát, jehož se budou účastnit všechny země, které budou mít vůli Ukrajině pomáhat, zároveň bude pružný, nebude vyžadovat jednomyslnné schvalování všemi účastníky,“ komentoval na tiskové konferenci koncem summitu NATO prezident.

S výsledky summitu je Petr Pavel spokojen, naplnil jeho očekávání. Ukázalo se podle něj, že umí přijímat rozhodnutí efektivně. „Aliance se za špatných podmínek, pod tlakem války na Ukrajině, lépe shodne,“ ocenil. 

Bezpečnostní záruky od skupiny zemí G7 jsou důležité vítězství pro bezpečnost Ukrajiny, ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Všichni potřebujeme jistotu - zejména institucionální jistotu. A je velmi dobře, že nám Rada NATO-Ukrajina může potřebnou institucionální jistotu skutečně poskytnout. Je pro nás důležité, že Rada NATO-Ukrajina bude nástrojem integrace, nikoli pouze partnerství. Za to vám děkuji!“ uvedl na twitteru.

Skupina zemí G7 dala bezpečnostními zárukami jasně najevo, že její podpora Ukrajině bude trvat dlouho do budoucna, komentoval americký prezident Joe Biden. G7 podle něj poskytne Kyjevu významnou vojenskou pomoc. „Pomůžeme jim vybudovat silné obranné schopnosti na zemi, na moři i ve vzduchu,“ prohlásil Biden na slavnostním ceremoniálu. „Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ dodal.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese. Představitelé této skupiny to dnes oznámili na summitu NATO ve Vilniusu, uvedla agentura Reuters.

Ve společném prohlášení, k němuž se mohou připojit další země, Spojené státy, Německo, Japonsko, Francie, Kanada, Itálie a Británie a spolu s nimi Evropská unie uvedly, že rámec zahrnuje takové prvky, jako je moderní vojenské vybavení, výcvik, sdílení zpravodajských informací a kybernetickou obranu. Ukrajina by se na oplátku zavázala ke zlepšení opatření v oblasti správy věcí veřejných, mimo jiné prostřednictvím justičních a hospodářských reforem a zvýšení transparentnosti.

Berlín odstoupil od plánů na vytvoření společného servisního střediska v Polsku, kde se měly opravovat moderní tanky Leopard 2 poškozené ve válce na Ukrajině. Dnešní informaci deníku Handelsblatt podle agentury DPA potvrdil mluvčí německého ministra obrany. Náročná jednání s Polskem nevedla k výsledku, tanky se proto budou opravovat v Německu a pravděpodobně i v Litvě.

„Tanky Leopard 2A5 a Leopard 2A6 se budou opravovat v Německu a pravděpodobně v Litvě,“ sdělil mluvčí. Německo dosud Ukrajině dodalo zhruba 20 tanků 2A6. „O tom, jak se budou tanky Leopard 2A4 opravovat, ještě vedeme rozhovory,“ cituje DPA mluvčího. Tento typ tanků přitom Ukrajině nabídlo Polsko. Ze 14 tanků Leopard 2A4 z Polska ale bylo osm poškozeno ještě před nasazením, uvedl Handelsblatt.

„Polsko a Německo se nadále zaobírají myšlenkou opravovat tanky Leopard 2. Chtějí to společně koordinovat,“ řekl mluvčí ministerstva obrany.

Prezident Zelenskyj se na summitu NATO setkal s Joem Bidenem.

Generál Sergej Surovikin se rekreuje a není v současnosti k dispozici, sdělil dnes šéf obranného výboru ruského parlamentu Andrej Kartapolov. Surovikin se neukázal na veřejnosti od doby, kdy ruští žoldnéři podnikli 23. a 24. června tažení na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení, uvedla agentura Reuters.

„Surovikin se nyní rekreuje. Není v současnosti k dispozici,“ prohlásil ve videozáznamu na kanálu Shot Kartapolov, který odpovídal novináři za kamerou tázajícímu se na Surovikina. Kde se Surovikin nachází, Kartapolov nepřiblížil.

Český projekt Teplator, který používá jadernou energii pro výrobu tepla, by jako první mohlo v budoucnu využít severoukrajinské město Slavutyč. Společnost World ThermoExport dnes uzavřela s ukrajinskými partnery smlouvu o budoucím odběru technologie, kterou vyvíjejí vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Na dnešní tiskové konferenci v Praze to uvedli zástupci projektu. Dnes podepsaná smlouva počítá s dodávkou po skončení války na Ukrajině a po dokončení licenčního řízení technologie.

Projekt na vytvoření malého modulárního reaktoru, který by měl sloužit jako jaderný zdroj pro levné centrální vytápění, vznikl před více než šesti lety. Vyvíjejí ho vědci pod vedením Radka Škody z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze.

Na summitu NATO ve Vilniusu jedná poprvé Rada NATO-Ukrajina. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úvodním projevu označil moment za „vskutku historický“, jelikož zástupci Ukrajiny a aliance k jednomu stolu usedli jako sobě rovní. Hlavní část jednání je neveřejná, obsahem má být hledání „společné vize euroatlantické bezpečnosti“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k jednání u kulatého stolu usedl mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a britským premiérem Rishim Sunakem. „Je nám ctí, že jste tu s námi, vaše odvaha je nám inspirací a je nutné, abychom nepolevili a zintenzivnili naší podporu (Ukrajině),“ poznamenal úvodem Stoltenberg, načež Zelenskyj sklidil krátký potlesk.

Zelenskyj přivítal plán zemí G7 poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, nemohou ale podle něj být náhradou za přijetí do NATO, uvedla agentura AFP.

Ruský miliardář a oligarcha Roman Abramovič u soudu zpochybnil sankce, které proti němu po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedla Evropská unie. S odkazem na nejmenovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Abramovič zpochybňuje odůvodnění unijních orgánů, že má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Unijní orgány odůvodnily sankce proti Abramovičovi tím, že má těsné vztahy s Putinem a „privilegovaný přístup do Kremlu“. To podle Bruselu pomáhá Abramovičovi vykonávat v zemi podnikatelskou činnost.

Abramovič napadl skrze své právníky unijní sankce v květnu loňského roku. Jeho podáním by se soud měl zabývat ve čtvrtek.

Podle zdroje, který mluvil s agenturou Reuters, Abramovič odmítá oficiální odůvodnění unijních orgánů, že má blízko k Putinovi. Podle zdroje se Brusel rozhodl uvalit sankce na Abramoviče, protože je „nejznámějším ruským podnikatelem“.

Plán skupiny vyspělých ekonomik G7 poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky je chybný a nebezpečný. Prohlásil to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Tento krok by podle něj ohrozil bezpečnost Ruska. Informovala o tom agentura TASS. Britský premiér Rishi Sunak a činitelka Bílého domu Amanda Sloatová dnes podle Reuters sdělili, že země G7 hodlají na summitu NATO ve Vilniusu oznámit dlouhodobé bezpečnostní partnerství s Ukrajinou.

„Tím, že poskytnou libovolné bezpečnostní záruky Ukrajině, tyto země fakticky ignorují mezinárodní princip nedělitelnosti bezpečnosti. To znamená, že poskytnutím bezpečnostních záruk Ukrajině naruší bezpečnost Ruska,“ sdělil Peskov novinářům.